Co je to hlad a jaká jídla ho způsobují?

MUDr. Kateřina Cajthamlová
MUDr. Kateřina Cajthamlová

Jaká jídla způsobí, že brzy po jejich konzumaci máme zase hlad? Máme taková jídla vůbec jíst? Kdy je tedy zařadit do jídelníčku? Máme je něčím vyvážit? Čím například?

Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Ve čtvrtek a po 11 hodině možná čas, kdy už dostáváte hlad, máte chuť a těšíte se na třeba dnešní oběd, i tom si budeme trochu povídat s doktorkou Kateřinou Cajthamlovou v Seriálu Hubněte zdravě, a já ji tímto zdravím ve studiu.

MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Dobrý den.

Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Budeme mluvit o tom, jestli existují jídla, která způsobí, že brzy po tom jídle máme zase hlad a co v našem životě ta jídla znamenají, jak často si je máme dopřávat, která to případně jsou?

MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Tak, já bych s dovolením nejprve řekla co to je hlad.

Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Dobře.

MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Tak, existuje funkční hlad, to znamená něco, co opravdu ...

Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Funkční hlad?

MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Ano, že opravdu naše tělo potřebuje energii, nemá ji dostatek a je to nefalešný signál hladu. Tento signál nastává z různých příčin, buď se vyprázdní žaludek a je už nějakou dobu prázdný a zvyšuje se v něm množství žaludeční kyseliny. Slyšíme takové ty škrundavé, škroukavé zvyku, zvyšuje se peristaltika a tělo se jakoby chystá na to, že už dostane nějakou potravu.

Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Že něco vyždíme z toho, co dostane.

MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Další je vlastně pokles hladiny cukru v krvi. Při poklesu hladiny cukru, zvlášť tedy poklesu, který je už do takzvané hypoglykemie, normální glykemie je kolem 3,5 až 5,2, to znamená pokud poklesne pod 3,5, tak začneme mít pocit malátnosti, někdy až vlčího hladu, někdy naopak zvedání žaludku a pocitu na zvracení. To je zase způsobeno vlastně ději, které probíhají v trávicím traktu. To důležité je, že oba tyto pocity jsou pocity pravé a jsou to pocity správné. To, že máme hlad znamená, že tělu chybí energie a že se už chystá na to, že dostane doplněnou nějakou stravu. Pak existuje falešný pocit hladu a za něj je zodpovědný podvěsek mozkový a jeho centrum hladu a nasycení.

Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
A to se projeví jak, jak poznáme falešný hlad?

MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
My to nepoznáme, protože ten pocit je úplně stejný, ale je to vlastně pocit hladu, který není následován nasycením. Ten člověk jí vlastně a neví, kdy přestat. Tohle to je velmi řídká porucha. Ten vlčí hlad bývá někdy provázen i obtížemi z trávicího traktu, buď tam jsou nějaké průjmy, nebo je tam nucení na zvracení, anebo ten člověk nemá vůbec žádné potíže, ale jenom příšerným způsobem tloustne. Další důvod, proč máme hlad, může být důvod psychogenní, to znamená, že jsme vyčerpaní, jsme unavení, potřebujeme se uklidnit, jsme předráždění a máme vlastně vysokou hladinu stresových hormonů, které zabrání tomu, aby inzulin fungoval správným způsobem na buňky, to znamená on jakoby klepe, ale buňky neodpovídají, neotvírá se ten průchod glukózy do buňky. Tenhle ten hlad vede často také k tloustnutí, a je to ale zase způsobeno hormonálně, to znamená stresovými hormony, které vyloučí ty normální signály.

Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Takže máme tři druhy hladu a teď o těch hladových jídlech. Po písničce.

/ Písnička /

Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Hubneme zdravě možná i s jídly, po kterých je hlad, budeme hubnout zdravě, paní doktorko Cajthamlová, když budeme jíst hladová jídla?

MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Myslím si, že ne, protože pokud budeme uzobávat, budeme jíst ta hladová jídla a budeme mít každou chvilku hlad, stane se dvojí. Za prvé naše mysl se soustředí neustále na vyhledávání potravy, budeme mít neustále pocit chuti, se kterou můžeme bojovat, hladu, který nám může třeba bránit v soustředění, bránit ve vykonávání normální práce a budeme vlastně neustále v určitém fyzickém stresu, protože při tom uzobávání a jedení vícekrát za den jídel, která vzbuzují krátce nato hlad, tělo nedostane správný vyrovnaný přísun živin. Ten pocit zasycení je totiž způsobem právě tím, pokud máme dostatečný objem toho jídla a zároveň, pokud máme správně vyrovnané takzvané makroživiny - bílkoviny, sacharidy a tuky.

Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
To znamená nesmí to být jednotvárné, a když hladové jídlo v té dobré skladbě těch ostatních, tak má být větší porce?

MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Samozřejmě, protože my musíme svému tělo dodat takové množství energie, ať už tedy tomu budeme říkat kilokalorie postaru a nebo kilojoulů, kolik odpovídá našemu věku, pohlaví, výšce, váze, zdravotnímu stavu, fyzické a psychické zátěži. Pokud to uděláme, tak žádný hlad nemáme. Pokud to neuděláme, no, tak samozřejmě ten hlad je pouze signál, že bychom se měli najíst.

/ Písnička /

Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Se seriálem Hubněte zdravě se dostáváme k dalšímu povídání s doktorkou Kateřinou Cajthamlovou. Mluvili jsme o tom tedy, že jsou hladová jídla, že se nemůžeme soustředit jen na ně, že třeba i v tomto případě větší porce. Ale teď prakticky, co mezi taková hladová jídla patří? Mě osobně napadá rýže třeba, že po ni bývá hlad.

MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Ano.

Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Někdo tvrdí, že i jablka, že po nich bývá hlad, to znamená, že když si dám rýži, že si téhle přílohy mám dát víc na talíř, než třeba, kdybych si dával brambory nebo knedlíky nebo těstoviny?

MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Tak, já zkusím odpovědět. To znamená tou složkou potravy, která je jakoby hladová, to znamená tělo ji rychle spotřebuje na rychlý zdroj energie nebo na doplnění rychlé energie, to jsou sacharidy. Sacharidy ať už ve formě těch jednoduchých cukrů, což jsou cukry ve formě toho, co si sypeme třeba do čaje nebo ve formě medu nebo ve formě ovoce, které je sladké, tak tyto sacharidy, pokud nejsou kryty dalšími složkami - makroživinami, což jsou bílkoviny a tuky, které jsou odpovědné za to zasycení, tak jsou velmi rychle spotřebovány na krytí té rychlé energie. Správně jste říkal třeba rýže, totéž bude třeba, pokud bychom jedli jenom brambory, a za chvilku nato poklesne hladina krevního cukru a tělo opět signalizuje hlad. Pokud není naplněn žaludek, což se děje tehdy, pokud konzumujeme jídla bohatá na vlákninu, čili zeleninu spíše než ovoce, anebo pokud není trávení tíže stravitelných věcí jako jsou bílkoviny, zase po mase nebo po soje nebo po tvarohu, ten pocit nasycení trvá delší dobu, anebo pokud ten sacharid není ve formě škrobu, to znamená té látky, kterou je potřeba postupně rozštěpit, no tak máme velmi brzy hlad. Věci, které způsobují pocit hladu, to jsou věci, které vlastně zvyšují produkci žaludeční kyseliny. Jsou to různá koření, jsou to různé třeba likéry. To víme, že existují likéry, které pijeme před jídlem, aby se nám jakoby zvýšila chuť k jídlu, stejně tak chuť k jídlu zvyšuje například vývar, což je zejména masový vývar, což je látka, která neobsahuje prakticky příliš mnoho živin, ale obsahuje aminokyseliny, které jsou velmi dobře zpracovatelné a tudíž zvýší množství žaludeční kyseliny a my máme krátce poté hlad, proto by třeba oběd měl být zahajován nějakou polívkou ideálně, která obsahuje vývar.

Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Radí doktorka Kateřina Cajthamlová.

/ Písnička /

Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Hubneme zdravě, to je seriál, který stále posloucháte na vlnách Českého rozhlasu Region, rádia vašeho kraje, za mikrofonem Patrik Rozehnal a také doktorka Kateřina Cajthamlová. Kdy zařadit ta hladová jídla do jídelníčku, teď mám na mysli i třeba denní dobu, ne asi roční období, to ne, ale jestli se takováhle jídla hodí k obědu nebo naopak, když po nich dostaneme rychle hlad, tak třeba k večeři, protože pak to zaspíme?

MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Patriku, vy opět promujete tu myšlenku, že mít hlad je dobré. Já bych znovu řekla, že lepší je mít pocit mírného hladu, a to v době, kdy máme normálně jíst a měli bychom se zasytit, nikoli přecpat. To znamená tato hladová jídla, my jsme ještě jejich seznam vlastně neuzavřeli, mezi ně patří třeba bílé pečivo, hodně oslazené věci, třeba různé ty bonbony sladké. Prostě věci, ovoce samotné, věci, po kterých stoupne rychle hladina cukru v krvi, vyvolá se reakce inzulinu, to znamená je vyplaven inzulin do krevního řečiště, tím rychle zase klesne hladina cukru v krvi a vznikne pocit vlastně hladu té hypoglykémie a celý den máme nevyrovnanou hladinu cukru v krvi. Tohle je špatné pro prakticky všechny naše orgány mozkem počínaje, cévami konče. Tento stav bychom neměli dovolit. Čili jíst samotná hladová jídla, ať už je to bílé pečivo, ovoce, tu rýži samotnou nebo brambory, není dobrý nápad. My bychom vždycky tahle hladová měli kombinovat se zasycujícími jídly. To jídlo každé by mělo obsahovat zdroj sacharidů, zdroj tuků a zdroj bílkovin. Potom nejen, že nebudeme mít rychle hlad, ale naše tělo bude mít dlouhodobou, celkem vyrovnanou dodávku energie, a o to jde především.

/ Písnička /

Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Možná, že teď na závěr našeho seriálu, kde hubneme zdravě s hladovými jídly, říkám to s nadsázkou, tak bychom měli dát i pár praktických příkladů. Jestliže jste říkala, že existují hladová jídla, nejčastěji třeba formou přílohy, má se to vyvážit tím, že se k tomu dá správný tedy nějaký ten tuk, bílkovina, tak když zvolíme, jak jsme řekli jako hladové jídlo tu rýži, ty brambory, které tam byly a jiné věci, co k tomu prakticky dát, aby to bylo zdravé, abychom třeba zhubli a doplnili jsme to vyváženě těmi dalšími složkami?

MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Báječný dotaz. Pokud například je někdo vegetarián, nepotřebuje zdroj bílkovin živočišného původu a zdroj tuků živočišného původu, tak si k té rýži může dát například oříšky, může si tam dát nějaký sojový typ stravy, ať už sojové boby samotné nebo tofu, nebo prostě věci, které obsahují větší množství bílkovin. Může přidat vejce, celé vejce nebo jenom vaječný bílek a může přidat, pokud nedal oříšky, trošku nějakého tuku. Tuk je zasycující složka, která navíc u těch sacharidů snižuje takzvaný glykemický index. S glykemickou náloží, čili s množstvím sacharidů v té potravě tuk neudělá nic, ale sníží rychlost, s jakou se ten, ta glukóza ze sacharidů dostává do krve, to znamená to má ale jeden takový nepříjemný efekt. Pokud my ten hlad takzvaně předržíme příliš dlouho, tak nejsme potom schopni tu víceobjemovou stravu pořádně strávit a začneme vyhledávat maloobjemovou vysokoenergetickou například čokoládu, kde ten sacharid je krytý tukem, jenomže technicky to znamená máme šílený hlad a chuť na sladké a my pořád jíme a jíme a stále nám nepřichází signál, že už je to dost, proto můžem tu tabulku třeba sníst na posezení a získáme nadbytečný tuk. A zase v té čokoládě bohužel nejsou bílkoviny ani žádná vláknina, čili pro naši stravu je to strava vlastně velmi nedostatečná, neobsahující ani vitaminy, ani vlákninu, ani dostatečné množství živin. Takže tloustneme a máme neustále obtěžující chutě.

Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Když jsme zmínili tu rýži prakticky a navrhovala jste k tomu nějaké ty další věci, tak co třeba v případě těch brambor?

MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Ano, ať už k rýži nebo k bramborám, což obojí jsou takzvané přílohy, je dobré dát si, pokud jsme vegetariáni, čočku, fazole, soju, prostě nějaký zdroj bílkovin, třeba vejce. Pokud nejsme vegetariáni, tak kousek masa, zase nějakou vlákninu ve formě zeleniny, prostě dát tam komplet všechny živiny plus trošku omastit. Je velmi důležité uvědomit si, že tuk je důležitou součástí naší stravy, nemůžeme ho úplně vyloučit. Pomáhá vstřebávat vitaminy rozpustné v tucích, zvyšuje stravitelnost jídla, zvyšuje vlastně naši chuť vůbec, to znamená například rozlišíme správně chutě, pokud máme v jídle trošku tuku a navíc pomáhá trochu k zasycení. Ale je důležité, aby toho tuku nebylo mnoho na úkor ostatních živin.

Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Radila dnes, tak jako vždy ve čtvrtek touto dobou v našem seriálu Hubněte zdravě doktorka Kateřina Cajthamlová, a poradí i příště.

MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Já moc děkuji a přeji vám, abyste svůj hlad měli rádi a příliš se ho nesnažili zbavit.


Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je firma NEWTON Media a.s. Texty neprocházejí korekturou.