Co se děje s naším tělem, když přestaneme kouřit? Odpovídá Kateřina Cajthamlová
Jak se zbavit závislosti na nikotinu? A opravdu hrozí, že po vysazení cigaret přibereme? Jak se tomu vyhnout? A kdy se hrdě můžeme prohlásit za nekuřáky? Doktorka Kateřina Cajthamlová se z různých pohledů zaměřila na rozšířený zlozvyk.
Cigarety jsou společensky tolerovanou drogou, která má vliv především na naši psychiku. Kuřáci jsou v zajetí svého stereotypu, ze kterého se těžko vystupuje. Kouření je často součástí rituálu - relaxačního i aktivačního. Chceme-li přestat s kouřením, musíme odbourat tyto rituály a každý den si uvědomovat, že jsme stop-kuřáci. Odvykání kouření trvá až sedm let! Závislost na nikotinu je „heroinového“ typu, čili celoživotní. Često se stává, že po 10 letech bez kouření přijde zátěžová situace, při níž opět můžeme sáhnout po cigaretě.
Nikotin zlepšuje krátkodobě, jen po čas kouření, mentální funkce, uklidňuje, mírně euforizuje, čili zlepšuje náladu, zlepšuje soustředění. Během kouření má kuřák lepší mentální výkon než nekuřák, po doukouření se ale zase zhorší, takže se to celkově vyrovná.
Rozhodnutí přestat kouřit musíme udělat sami, ale určitě je dobré se poradit s lékařem. Nekuřákem se staneme až 10 let po ukončení kouření, do té doby používáme termín stop-kuřák.
Seznam zdravotních komplikací je kvůli cigaretám poměrně rozsáhlý. Kuřáci mají horší dýchání vinou dehtem paralyzovaného řasinkového epitelu, který standardně posunuje hlen se škodlivinami směrem od plic. Kouření paralyzuje chuťové buňky v ústech, což má za následek, že kuřáci více koření a přiostřují jídla, více solí i sladí.
Časté jsou potíže se sliznicemi trávicího traktu a narušenou peristaltikou (pozvolný rytmický pohyb stěn některých orgánů). U kuřáků se rozvíjí chronická kuřácká bronchitida, dochází ke ztrátě aktivní tělesné hmoty, zvyšuje se riziko aterosklerózy. Největší hrozbou jsou poté nádorová onemocnění plic.
Také u nikotinu záleží na věku, pohlaví, délce závislosti, frekvenci i množství cigaret. Někdo potřebuje cigaretou nastartovat den, jiný zase kouří jen nárazově. Existuje Fagerströmův test závislosti na cigaretách, který určí míru závislosti.
Pokud přestaneme kouřit, během poměrně krátké chvíle to poznáme na zlepšení vzhledu. U kuřáků totiž oxid uhelnatý zhoršuje schopnost krvinek vázat kyslík a okysličovat orgány. Zhruba každé 3 týdny se nám obmění desetina našeho krevního řečiště a přenos kyslíku se začíná zlepšovat.
Pokud jsme přestali s kouřením, zpravidla přibereme. Jedná se ale o aktivní hmotu, která vzniká lepším prokrvením organismu. Tělo kuřáka, zvlášť začal-li s kouřením brzy, je zpravidla kostra obalená tukem. Je tedy dobré se nežádoucího krytí zbavit.
Novou „závislostí“ by se měl stát sport, kterým se zpevní tělo a zmizí tuk. Ideální je začít sportovat naplno zhruba půl roku po ukončení kouření, kdy pocítíme příliv energie do žil. „Člověk průměrně s cigaretami stráví dvě a půl hodiny denně. Pokud jen polovinu tohoto času věnují pohybu, budou se cítit skvěle,“ upozorňuje Kateřina Cajthamlová.
1. fáze (týden až půl roku bez cigaret) - fáze sekreční
- řasinky v plicích se začínají uvolňovat
- dýchací cesty se čistí (častěji kašleme, smrkáme, kýcháme, slzíme)
- sliznice se obnovují
- vrací se nám chuť a čich
- čištění lze urychlit pomocí šťavnaté stravy a dostatečného pitného režimu
- vypadáme robustněji, protože přibíráme aktivní hmotu (tělo se lépe prokrvuje)
- zlepší se pleť, vlasy, nehty
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
