Debužírovat

Jeho význam jsem vlastně už vysvětlil. Slovník spisovného jazyka českého o významu slovesa debužírovat říká toto: "dobře jíst a pít; pochutnávat si na dobrém jídle a pití; hodovat".

Že jde o takzvané cizí neboli přejaté slovo, není myslím pro nikoho překvapení, česky to slovo nezní, spíš francouzsky. Ano, i to je pravda, jeden z abych tak řekl otců slova debužírovat je určitě francouzský výraz débaucher /deboše/, tedy hýřit. Další francouzské slovo débauche /deboš/ znamená zhýralý život, obžerství. Ta slova prý vznikla z výrazu, jehož původní význam byl vylákat tovaryše z dílny, svést ho. Odborníci si ale nemyslí, že české slovo debužírovat vzniklo prostým převzetím a přizpůsobením francouzských výrazů. Vědí totiž, že také v němčině existuje velmi podobné slovo stejného významu. Václav Machek ve svém etymologickém slovníku říká, že jde o německé burschieren, které znamená hýřit a které do lidové češtiny už dávno přešlo v podobě bunžírovat. Toto lidové původem německé slovo se pak, jak odborníci říkají, zkřížilo se zmiňovanými francouzskými výrazy a teprve pak vzniklo české sloveso debužírovat.

Ale tím ještě nejsme u konce zajímavostí kolem výrazu debužírovat. Úplně stejně znějící slovo existovalo ve vojenské terminologii nebo spíš slangu, jenže v tomto případě nešlo o jídlo, pití ani o hodování. Když vojáci řekli debužírovat, znamenalo to vytáhnout s armádou z průsmyku do otevřené krajiny. Toto debužírovat také pochází z francouzštiny, ale ne ze slovesa débaucher /deboše/, hýřit, ale ze slovesa déboucher /debuše/, vyrazit, udělat výpad, otevřít. Ta dvě francouzská slovesa spolu svým původem možná souvisejí, a tak obě česká významově hodně vzdálená debužírovat, jak hodovat, tak vyrazit ze soutěsky, jsou možná příbuzná.