Dna kdysi trápila hlavně krále. Dnes se jedná o rozšířenou nemoc, kterou získáte přílišným hodováním

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Bolestivé onemocnění kloubů (ilustrační foto)
0:00
/
0:00

Onemocnění dnou patří mezi nemoci, které vznikají genetickými dispozicemi. Ovšem špatnými dietními návyky si toto bolestivé onemocnění kloubů můžeme způsobit i sami. Kdysi se proto onemocnění dnou říkalo „nemoc králů“. Postihovala hlavně ty, co přespříliš hodovali. Nemoc vzniká metabolickými změnami v organismu. Mezi hlavní prevence proto patří dieta. Radí MUDr. Petr Grenar.

I když letošní zima není silná a těžké mrazy se nedostavily, i mírnější chladné teploty mohou způsobit některé zdravotní problémy. Například bolesti kloubů. Mezi nejčastější příčiny patří artróza, zánět svalových úponů oblastí kloubů, infekce, revmatismus a mnoho dalších. Ovšem jedním z nepříjemných onemocnění kloubů může být i dna. Dříve se tomuto onemocnění lidově říkalo pakostnice. Ve své podstatě se jedná o formu artritidy. Léčba je ale zdlouhavá a vyžaduje velký důraz na správné stravovací návyky.

Nemoc králů, která byla daní za přemíru hodování

Jedná se o zánětlivé onemocnění drobných kloubů těla, kterému se dříve lidově říkalo pakostnice, a také nemoc králů. Tedy hlavně těch, kteří velmi rádi hodovali. Králové žili v blahobytu, všeho měli dostatek, a paradoxně právě z přemíry blahobytu byly jejich dietní návyky velmi špatné. Jako důsledek pak začínali trpět právě onemocněním dnou. Dna totiž převážně vzniká špatnými dietními návyky a s tím souvisejícími metabolickými změnami v organismu. Při konzumaci velkého množství uzeného nebo červeného masa a alkoholu se zvýší hladina purinů. Ty se dále rozkládají na kyselinu močovou a následně mohou tvořit krystalky, které se ukládají v kloubech a způsobí bolest a zánět.

Mezi hlavní příčiny vzniku patří genetické dispozice i přejídání

Bohužel, z důvodu špatných dietních návyků se onemocnění dnou velmi výrazně rozšiřuje. Ovšem za vznikem onemocnění ze 60% stojí genetické vybavení zděděné po předcích. Pak už stačí menší dietní zatížení a onemocnění můžeme sami lehce vyvolat. Ovšem asi ze 40% si onemocnění dnou způsobíme i bez genetické zátěže čistě špatným životním stylem a hlavně nezdravým stravováním. Především je zátěžový nadměrný příjem živočišných bílkovin, hlavně červeného masa. Velkým strašákem je i větší množství alkoholu – pro vznik onemocnění stačí denně více jak 3 velká piva, 2 velké „panáky“ nebo půl litru vína denně. To je skutečně již množství, které zvyšuje riziko dnavého záchvatu. Kromě toho tu hrají velkou roli i typické excesy, kdy jsme například pozváni na zabijačku, oči by jedly, ale žaludek nemůže, a my to přesto překonáme a další množství jídla zkonzumujeme. Tím dojde k zahlcení organismu metabolity z masa a k vysrážení krystalků do synoviální tekutiny kloubu a následně k záchvatu dny. Hlavní prevencí je tedy dieta.