Dnes končí platnost 20 a 30 haléřů

31. říjen 2003

Lidé jsou na haléře stále citliví. Kdysi stával rohlík 30 haléřů, noviny padesátník a do telefonu na mince se házel pětadvacetník. Počátkem 60. let minulého století jezdili lidé v Praze tramvají za 60 haléřů a v letech osmdesátých zaplatili za zmrzlinu osm desetníků. Dnes už si za haléře nekoupí téměř nic. Přesto jsou na ně stále velice citliví.

"Jsme daleko citlivější k haléřům, protože s nimi musíme počítat, ačkoli nemají valnou cenu," řekl dnes Radim Marada z katedry sociologie Masarykovy univerzity. Citlivost k drobným mincím podle něj neznamená, že by byli lidé méně rozhazovační; drobné peníze jen stimulují k nákupům. "Haléře hrají roli především v malém podnikání, například při nákupu jídla. Umožňují kalkulovat a podporují kalkulativní přístup," uvedl sociolog. Například je rozdíl, když má člověk za rohlík zaplatit 1,20 koruny, nebo 1,40. "Člověk kalkuluje a počítá a jde tam, kde je levněji," uvedl. Desetníky tak hrají roli především pro starší generaci, která si zvykla počítat s každou mincí. Mladí lidé jsou jakoby rozhazovačnější - zaokrouhlují sumy nejen v restauracích, ale i při nákupech zboží a jídla, drobné nechávají prodavačkám. Desetníky a dvacetníky v sobotu definitivně přestanou platit. Jejich zánik nebude mít podle sociologa pravděpodobně vliv na vztah lidí k penězům. "Může to mít vliv například na pokusy sjednotit ceny, ne na vztah lidí k penězům," uvedl. Vzorce spotřebního chování a analýzy vztahu lidí k penězům ve světě sice existují, v Česku se s nimi ale moc nepracuje. Kulturně zaměření sociologové problém spíše sledují, než aby ho zkoumali, dodal Marada.

Spustit audio