Do Příbrami se sjeli horníci a hutníci na Prokopskou pouť

Samotné pouti předcházela Hornická paráda, přehlídka a průvod hornických spolků v historických uniformách. Součástí průvodu byli i zástupci různých spolků a krojované kapely.

Prokopská pouť je oslavou narození patrona českých horníků sv. Prokopa, které se připomíná 4. července. "Všechny evropské země mají patronku svatou Barboru, uznávají ji i čeští horníci, ale mají ještě jednu specialitu, že oslavují také svatého Prokopa," vysvětlil starosta pořádajícího Spolku Prokop Chrudoš Fiala. Symbolika podle něj vznikla ze zobrazení sv. Prokopa, který drží čerta na řetězu a s jeho pomocí oře brázdu.

Celá akce začala v sobotu, kdy se v podvečer nedalo přeslechnout zejména takzvané čepobití. "Je to pochod hornické kapely se světlonoši ze staré Příbrami na Březové Hory," podotkl Fiala. Sobotní večer pak patřil muzice, která vyhrávala až do noci.

V neděli začal program velkou hornickou parádou, průvodem krojovaných horníků. "Je to ozdoba každé pouti, účastní se jí mnoho horníků z celé republiky. V době největší slávy příbramského dolování pochodovalo v průvodu až 5000 horníků," uvedl Fiala.

U kostela sv. Prokopa se pak konala mše a pouť pokračovala zábavným odpolednem na náměstí J.A. Alise a v Hornickém muzeu.

O víkendu se kromě pouti v Příbrami konalo také zasedání Evropského sdružení hornických a hutnických spolků, které má za cíl připomínat historii a tradici hornictví. Kromě ČR jsou jejími členy Německo, Francie, Rakousko, Polsko, Slovensko a Maďarsko, zájem o členství projevilo také Nizozemsko a Belgie.

Prokopská pouť má dlouhou historii. Havíři měli v dávné minulosti povinnost se během roku účastnit několika světských a náboženských akcí, k nimž patřila právě i Prokopská pouť.

Po útlumu hornictví po roce 1900 ale tyto akce skončily, pokusy o jejich obnovení byly neúspěšné. Podařilo se to až v roce 1990 Spolku Prokop.