Dobrovolní horníci v Kutné Hoře se dobývají do středověkého stříbrného dolu. Chtějí Čapčoch prozkoumat a sanovat
Pár desítek metrů od kutnohorského chrámu svaté Barbory mohou lidé o víkendech zaslechnout podivné rány a hučení přístrojů. Dobrovolnický spolek horníků Barbora se totiž pokouší vstoupit do středověkého stříbrného dolu. Takzvanou jámu Čapčoch chtějí zabezpečit před možnými propady, prozkoumat a zdokumentovat. Přístupovou šachtu, kterou se na historické kutnohorské podzemí napojí, hloubí za trafostanicí v Kudrnově ulici.
Spolu s Petrem Zemanem, jednatelem hornického spolku Barbora, sestoupila reportérka Zuzana Roudnická po žebříku na dno nově vyhloubené šachty.
„Na samotném pracovišti je tady před námi už vidět stará historická původní šachtice, která je 250 x 120 cm veliká. Jsme v hloubce asi osm a půl metru. Teď ještě budeme v tomto směru zarážet zhruba dva až tři metry za tu historickou jámu, abychom si vytvořili tzv. pracovní zátyň. Tam se potom umístí těžní zařízení a vrátek. Historickou šachtici budeme zmáhat směrem dolů, nějakých 25 až 30 m na štelový horizont, kde nám navazují ty podzemní prostory. V Kutné Hoře jsou jedny z největších,“ popisuje Petr Zeman průběh práce.
Spolek Barbora má na starost správu kutnohorského historického podzemí. „Naší povinností je sanovat část toho podzemí, a proto se do toho pouštíme. Ale abychom mohli zajistit jeho bezpečný stav, tak si k němu musíme nejdříve vytvořit přístup,“ dodává Zeman.
Průzkum přinese možná i nějaké překvapení
Členové spolku podzemí z větší části znají, protože tam v minulosti nějaké práce probíhaly. Stále však existuje spousta neznámých. „Ještě jsou tam různý místa, kam jsme se nemohli kloudně podívat, protože tam nebyl přístup právě odsud.“ Je tak možné, že v budoucnu očekává dobrovolné horníky v historické šachtě i nějaké překvapení.
Pokud to bude možné, mohl by se důl Čapčoch v budoucnu zpřístupnit veřejnosti. Ukázku historického dolování mohou zatím lidé v Kutné Hoře vidět jen v průvodcovské štole svatého Jiří. Podle geochemika Jana Kavalíra by mohli návštěvníci Čapčochu získat lepší představu o středověkém hornictví. “Ten muzejní důl je v podstatě jen odvodňovací štola, ale tady je to slibná štola po žíle, s jednotlivýma rudníma sloupama a jednotlivýma dobejvkama na těch sloupech,“ vysvětluje Kavalír.
Hloubení přístupové šachty zahájil spolek v prosinci. Jeho členové jsou zapálení dobrovolníci, kteří ale mají svá povolání. Na zpřístupnění dolu proto mohou pracovat jen o víkendech. Do konce letošního roku by chtěli dokončit přístupovou cestu až do historického dolu. Následný průzkum podzemí může trvat i desítky let.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
