DÝMĚJOVÝ MOR

22. leden 2003

Teroristé tuto naši rubriku docela slušně zásobují náměty. V minulých dnech se objevila zpráva, že jednou z hromadných bakteriologických zbraní, kterou by teroristé, například z Iráku, mohli použít, jsou bakterie dýmějového moru. Popovídejme si tedy dnes o dýmějovém moru, hlavně samozřejmě z jazykového hlediska.

Nejprve ale přece jen pár slov o tom, co je to za nemoc. Je to infekční choroba přenášená krysí blechou, projevuje se vysokými horečkami, zduřením a zhnisáním mízních uzlin obvykle v tříslech a v podpaží. Bývala to nemoc vysoce nebezpečná, svět postihly celkem tři pandemie dýmějového moru a při každé z nich vymřela třetina až polovina obyvatel napadené oblasti. Dnes je to nemoc nebezpečná o něco méně, antibiotika umějí úmrtnost jedné z forem dýmějového moru snížit z padesáti na patnáct procent. Proti moru se dá také očkovat. Přesto jsou bakterie dýmějového moru, které se jmenují Yersinia pestis, v rukou teroristů hodně nebezpečná zbraň.

Michal Novotný

K jazykovému pohledu na dýmějový mor přejdu konstatováním, že jeho původce se jmenuje Yersinia pestis podle jeho objevitele, francouzského mikrobiologa Alexandra Yersina, přestože tuto bakterii nezávisle na Francouzovi ve stejném roce 1894 objevil i S. Kitasato. Slovem pestis se latinsky označuje mor a také nákaza, zhouba, neštěstí, zlo vůbec a dokonce i netvor, příšera a ohava. Prostředkům, které nákazy, zhouby a netvory, tedy různé škůdce v zemědělství hubí a ničí, říkáme podle latinského pojmenování moru slovem pesticidy. České nebo lépe řečeno slovanské slovo mor pochází od indoevropského kořene mer-, a ten je i ve slovech zemřít, mrtvola, mrtvice, umořit, mord a třeba úmorný.

A konečně jsme se dostali k nejzajímavějšímu slovu z našeho dnešního tématu, totiž k přídavnému jménu dýmějový. To myslím většině z nás připomíná slovo dým a evokuje představu, že při onemocnění dýmějovým morem snad vzniká nějaký kouř... Nic takového. O dým neboli kouř tady vůbec nejde, jde o staré pojmenování onoho otoku mízních uzlin, kterým se dýmějový mor projevuje, jak jsem říkal před chvílí. Dnes už zapomenuté slovo dýměj existovalo v češtině od Veleslavínových dob, předtím se říkalo dýmě a pocházelo to od praslovanského dymati, které znamenalo dmout. Dýměj je něco nadmutého, oteklého. Do příbuzenstva patří i slova nadýmání, dout, vzedmout se a také dmýchat.

Vysílá se ve středu 22.1.

(připomínky a názory na tento příspěvek zasílejte e-mailem na adresu mnovotny@rp.cro.cz)

autor: Michal Novotný
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...

Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

hurvinek.jpg

3 x Hurvínkovy příhody

Koupit

„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka