Herečka Lucie Černíková: Mít hraní s dětmi jako práci je sen, i když je to náročné

25. březen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Lucie Černíková

Herečka a zpěvačka Lucie Černíková má pestrý umělecký rejstřík. Točí pohádky i seriály, hrála v muzikálech a v legendárním divadle Semafor hostuje už dvacet let. Nejvíce ji ale asi naplňuje práce s dětmi. Provází pořadem Kouzelná školka, převléká se tam za různé postavy a mluví hlasem oblíbené Fanynky. „Dělat zábavu pro děti je krásné, i když jsou to nároční diváci. Poznají, když to nemyslíte vážně a nejste tam duchem s nimi.“

Vcítit se do dětí jí umožnily i její dvě ratolesti. „Obsáhnu tam vlastně strašně moc poloh, od uklízečky po instalatéra, mám tam spoustu převleků, scenáristé mi píšou spoustu postaviček. Takže to natáčení je poměrně vyčerpávající, přicházím unavená, ale zároveň mě to nesmírně baví a naplňuje. Hrát si s dětmi a mít to jako zaměstnání, to je sen,“ říká spokojeně herečka.

Největší popularitu a zkušenost jí přinesl seriál Ordinace v růžové zahradě, kde několik let hrála barmanku Dorku. Zahrála si i v seriálech Horákovi nebo Modrý kód. „Baví mě to, bývá to příjemné natáčení, jen to ranní vstávání je strašný. Když jsou náhodou prostoje, tak pokud je v šatně gauč, můžu si tam i ducnout,“ prozrazuje Lucie Černíková.

Umělecké manželství

Je vdaná za hudebníka a bubeníka kapely Chinaski Lukáše Pavlíka. Píše dokonce i texty, ale teď už na to není tolik času a klidu. „Poslední text jsem složila, když jsem měla jen jednu dceru a druhá byla v bříšku. Ale nepovažuju se za profesionální textařku, spíš, aby mi to šlo do pusy. Zatím jsem čerpala ze sebe a ze svých pocitů. Uvidíme, co bude dál. Ráda bych zase začala psát písňové texty pro děti,“ předestírá své plány herečka.

Výchovu holčiček a chod domácnosti zatím zvládají bez chůvy. „Určitě mám dny, kdy bych to uvítala, ale představa, že mi narovná hrnky jinak, tak si to radši oddřu sama,“ směje se. Na svého muže pěje jen chválu, nejsou mu cizí domácí práce, dokonce myje i okna.

Hostování v divadle Semafor

Další její velkou láskou a srdeční záležitostí je divadlo. V šestnácti letech byla na festivalu Mladá píseň v Jihlavě a viděla tam lidi ze Semaforu. „Tenkrát se mi to nějak propojilo, že když tu mohou být i oni, tak já bych mohla být u nich. Tak jsem natočila kazetu a poslala i s fotografií Jiřímu Suchému. A on mi osobně odepsal, že někdy se třeba uvidí. Ale dlouho se nic nedělo, až za tři roky mě pozvali na konkurz a uspěla jsem. A hostuju tam už dvacet let.“

Jiřího Suchého i Jitku Molavcovou velmi obdivuje. Fascinuje ji jejich neutuchající radost do života, jejich energie. „Oni jsou vždycky na svém místě. Už se mi po nich stýská,“ uzavírá herečka.

Kterou píseň od Suchého a Šlitra má nejraději? Co ji inspiruje při psaní textů? V rozhovoru také prozradila, jestli chodí na koncerty svého muže a jestli se holčičkám líbí jeho bubnování. Poslechněte si v audiozáznamu.

Spustit audio