Holedbat se

20. květen 2003

Přestože čas od času ten fakt někdo zpochybní, lze pokládat za jisté, že takzvané Rukopisy, tedy Rukopis zelenohorský a Rukopis královédvorský, jsou podvrhy, podvodně vytvořená díla, která měla dokázat, že naši předkové byli literárně, kulturně a vůbec vyspělí mnohem dřív, než skutečně byli. Fakt také je, že Rukopisy nebyly vytvořené nějak halabala, že přestože nejsou tak staré, jak se tváří, jsou to umělecká díla. Špičková i v kontextu počátku 19. století, kdy patrně vznikla.

Částečně to dokazují i výrazy, které si autor, ať už to byl Václav Hanka, nebo někdo jiný, pro potřebu Rukopisů vymyslel. V těchto podvržených dílech je totiž dost slov, která neexistovala ani ve staré češtině, ani v češtině 19. století, tedy slov podvodně vytvořených. Přesto mnoho z nich v češtině zůstalo dodnes, cítíme je jako plnohodnotná a neuměli bychom si bez nich češtinu představit. Jen tak namátkou jmenuji slova báje, hovor, holedbat se, hrabivý, rachot, tlupa, sténání či trapný, ale je jich mnohem víc.

Michal Novotný

Dnes chci trochu šířeji promluvit o jazykovém zákulisí jednoho z takto podvodně vytvořených slov, totiž o dnes běžném slovese holedbat se. Na další Hankova nebo snad Lindova slova dojde možná někdy příště.

Holedbat se znamená "bez důvodu, neopodstatněně, domýšlivě se vychloubat, okázale se pyšnit". Pavel Eisner v knížce Čeština poklepem a poslechem sloveso holedbat se vysloveně pochválil: "Takové hezké a jadrné slovo," napsal. A mimo jiné dodal: "Vidím v duchu člověka holého, bez valných svršků, pána z Nemanic; on však předstírá opak, holedbavec jeden."

Sloveso holedbat se najdeme v Rukopisu královédvorském ve větě "holedbáše sě Vlaslav kněz". Dnešní etymologové soudí, že sloveso jeho autor utvořil podle ruského slova golyďba, které znamená chudá pýcha a které souvisí se slovesem gordybačit, tedy chlubit se; toto sloveso je složené ze slov gordyj, tedy hrdý, a bajať, tedy mluvit. Jak je vidět, autor Rukopisů nová česká slova, která měla vypadat jako hodně stará, netvořil jen tak z vody, používal při tom své nepochybně hluboké znalosti slovanské lingvistiky. Což je určitě důvod, proč v tolika případech uspěl a svá slova zavedl do češtiny úspěšně.

autor: Michal Novotný
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...

Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

hurvinek.jpg

3 x Hurvínkovy příhody

Koupit

„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka