Holešov položí nové Stolpersteiny, kdo tíhne k antisemitismu a navštivte Kamenici nad Lipou
V Holešově přibyde 12 Stolpersteinů. Kdo se nejčastěji stává antisemitou? A dobrý důvod, proč si zajet do Kamenice nad Lipou.
12 nových Kamenů zmizelých
Do moravského Holešova se v pondělí 28. srpna sjedou hosté z Německa, Austrálie a Velké Brinánie. Zúčastní se tam slavnostního položení Kamenů zmizelých svých předků. Akci iniciovala britská podnikatelka Irena A. Brichta. Ta se narodila už ve Velké Británii. Natáčela s ní Daniela Brůhová.
Jaký je příběh rodiny paní Brychta? Kde sloužil tatínek paní Brichta za války? Jak se po jejím konci rodina dostala do Velké Británie? A kdo z rodiny už má Stolpersteine na Praze 6? A proč je paní Brichta hrdá na své židovksé kořeny? Poslechněte si celý příspěvek Daniely Brůhové.
Kdo propadá antisemitismu
Mění se všechno, dokonce i antisemitismus a antisemité. Kdo vlastně dnes tíhne k antisemitismu? Ptali se na to i autoři britské studie, o které v následujícím příspěvku hovoří Leo Pavlát.
Je ještě antisemitismus spojený s nacionální ideologií krajní politické pravice a odporem krajní levice vůči židovské identitě a antisionismem? A jaké další skutečnosti k antisemitismu dnes přispívají? Poslechněte si celý příspěvek Leo Pavláta.
Proč jet do Kamenice nad Lipou
Nejmladší synagoga u nás stojí v Kamenici nad Lipou na Pelhřimovsku. Slouží dnes sice jako modlitebna církve českobratrské, v tuto chvíli se ale jedná o jejím dalším osudu. Ačkoli je stavba veřejnosti nepřístupná, do Kamenice přesto vyrazila natáčet redaktorka Kateřina Havránková, které o tamním židovském osídlení vyprávěl autor knih o regionální historii Petr Valeš.
Od kdy byli Židé v Kamenici? Kdy postavili synagogu? A kde leži nejstarší hřbitov v Česku? A bylo v Kamenici ghetto? Jak fungovalo soužité Židů s křesťanskou většinou? A kdo zde byl posledním rabínem?
Poslechněte si celý magazín Šalom alejchem.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.