Hornické muzeum vystavuje originální Rudolfovu listinu povyšující Příbram na královské horní město

Stříbro se na Příbramsku těžilo už od dob starých Keltů. Významný rozkvět těžby nastal pak za krále Jana Lucemburského. V expozici je tak k vidění i kopie originálu listiny z roku 1311 psané na pergamenu s pečetí a podpisem Jana Lucemburského. Jedná se o nejstarší písemný doklad existence zdejší huti.

Významnou minulost Příbrami připomíná i stříbrné pečetidlo z roku 1530. Patřilo Březohorského rudnímu bratrstvu. Sdružovalo horníky a všechny, kteří se věnovali báňské činnosti, organizovalo pracovní činnost, ale stanovovalo také různé povinnosti a plnění úkolů, včetně řešení mimořádných událostí.  

Mezi novinky stálé expozice patří i model, který v hloubkovém průřezu znázorňuje báňskou činnost ve druhé polovině 16. století. Model ukazuje, jak mohla vypadat hornická osada i nejstarší těžní zařízení. Havíři se do podzemních šachet spouštěli pomocí dřevěného rumpálu nebo používali žebřík, případně se do podzemí vydávali šikmou štolou. V té době se šachty se stříbrnou rudou nacházely v hloubce kolem 30 metrů, nejhlubší dosahovaly až 50 metrů.

Zlomový rok 1579

V Příbrami si letos připomínají výročí 440 let od povýšení na královské horní město. A hornické muzeum proto vystavilo cenný dokument -  listinu císaře Rudolfa II. Habsburského ze dne 20. 11. 1579. Dokument přitom připomíná spíš několikastránkovou knihu. Obsáhlý materiál totiž popisuje všechna práva a povinnosti, které s povýšením Příbrami na královské horní město souvisely.

Císař v mnoha bodech specifikoval jednotlivá privilegia a svobody, které horníkům a občanům udělil. Soupis obsahoval upřesnění platby daní, placení cla, uděloval svobodu čepování piva, ze kterého se do té doby platily velké poplatky, a jiné. Horníkům a obyvatelům Příbrami dávala listina také velkou svobodu pohybu a osvobozovala je od všech ostatních dávek, které předtím museli odvádět vrchnosti.

Historický dokument je krásně zachovalý včetně originální červené císařské pečetě s císařským znakem. Je psaný na papíře a byl připraven v rámci císařské kanceláře. Zajímavé je, že nebyl vydán ve Vídni, ale byl sepsán v němčině přímo na Pražském hradě. Písmo připomíná spíše krasopis. Na zadní stranu přidal svůj podpis jak zpracovatel dokumentu, který stál v čele císařské kanceláře, tak i císař Rudolf II.