Jaké jsou nejčastější chyby v péči o pokojové rostliny v zimě? Moc zaléváme, nehnojíme a s novými rostlinami si domů nastěhujeme i škůdce
Jak se starat o pokojové rostliny v zimě, radí Ivan Dvořák
Žloutnoucí listy, černé mušky smutnice, poletující po bytě, plíseň na zemině v květináči, třásněnky, svilušky, puklice a vlnatí červci. Problémy a škůdci, se kterými se u pokojových rostlin v zimě setkáváme. Jak se jich zbavit poradí Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář.
„Pokojové rostliny často trpí nadměrnou zálivkou, vysokými teplotami, nedostatkem světla a také nedostatkem živin. To vše vede například ke žloutnutí a opadávání listů. Proto zaléváme přiměřeně, pořizujeme si takové rostliny, pro které je teplota a světlost našeho bytu vhodná a hnojíme i v zimě. Sice méně, ale hnojíme.
V zimě se na listech pokojovek setkáme se sviluškami a třásněnkami. Svilušky mají rády teplo a suchý vzduch. Můžeme si je přinést s novými rostlinami. Přítomnost malého pavoučka dokládají pavučinka a lesklé, stříbřité skvrnky a skvrny na listech, způsobující deformaci rostlin. Podobné následky jako sání svilušek má i napadení třásněnkami. Takzvanou stříbřitost listů po sání a navíc ještě drobounké černé kupičky trusu třásněnek na listech.
Působení svilušek i třásněnek omezí olejové preparáty, některé ekoprodukty a další přípravky, která nám doporučí odborníci při nákupu. Stejně tak přípravky likvidující další škůdce, které najdete v naší fotogalerii.
Smutnice se objevují tam, kde je v substrátu nerozložená organická hmota. V zemi jsou larvičky, které se zakuklí, vylétne muška, naklade vajíčka a opakuje se to do doby, než zasáhneme. Smutnice se odchytávají na žluté lepové desky nebo se na zeminu v květináči nasype vrstva 1-2 cm písku, kterou kladélkem neproniknou. Smutnice se mohou objevit i tam, kde se hnojí slupkami z banánů, používají se neúplně vykvašené jíchy, kvasnice.
Plíseň na zemině, bílý povrch, to je někdy opravdu houba, někdy sražené minerální látky ze zálivkové vody. Stačí načechrat povrch, aby byl suchý, a plíseň zmizí. Důvodem bývá přelitá rostlina, a tak změníme způsob zalévání, zaléváme podmokem. Pokud bílý povrch tvoří minerální látky, rostlinu přesadíme do jiné zeminy.
Dalším problémem je špatné umístění (málo nebo moc světla). Pokud mají rostliny málo světla v poměru k teplotě prostředí, vytahují se, měknou, rozlamují se, zbarvení listů i květů ztrácí na intenzitě. Slunce a vysoká intenzita světla může rostliny popálit, způsobit jim problémy s přísunem vody do vrcholových pletiv - budou přechodně nebo trvale vadnout.
Suchý vzduch způsobuje u mnoha rostlin osychání konců listů. Hodně tím trpí třeba palmy, rostliny s velkými listy, rostliny neotužené, přesunuté ze skleníku nebo z prodejny květin rychle do panelákového bytu. Studený průvan poškozuje fíkusy (opadávají) a mnohé další rostliny.
Pokud rostliny v bytě nebo jinde jen zimují, nepřirůstají (kaktusy, sukulenty, pelargonie apod.) nehnojíme je až do doby přesazování. Tehdy dostávají živiny z nového substrátu. No a pak po šesti týdnech najedeme na pravidelné hnojení až do konce sezony.
Rostliny trvale rostoucí v bytě musíme hnojit. Jen zvětšíme interval mezi hnojením na dvojnásobný, trojnásobný, podle návodu na obalu s hnojivem.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
