Jedno

Do příbuzenstva této číslovky patří slova jediný, jedinec, jednotlivec, jedině, jednička, sjednotit a třeba jednota - tímto slovem se kdysi označoval i o samotě stojící selský dvůr. Také příslovce jednak, jednou, najednou a jen či jenom vznikla ze slova jeden. Jak a proč by bylo na dlouhé povídání, my si dnes zkusíme říct, proč říkáme "být zajedno", když chceme vyjádřit svůj absolutní souhlas či stejný postoj s někým jiným. A také si povíme, jak to přišlo, že lhostejnost vyjadřujeme slovním spojením "je mi to jedno".

Michal Novotný

Dnešní "být s někým zajedno" prý vzniklo ze starého ?být za jeden člověk?, ?být za jednoho člověka?. Když dva lidé spolu zcela souhlasili, když se rozhodli vystupovat společně s absolutně stejným postojem, stali se vlastně obrazně řečeno jedním člověkem, byli za jednoho člověka, za jednoho, za jedno, zajedno. Takhle se slovní spojení "být zajedno" vykládá v časopise Naše řeč, ročník 1925.

V ještě starším ročníku stejného časopisu, který mimochodem vychází dosud, najdeme vysvětlení slovního spojení "je to jedno" ve významu "je to lhostejné". V roce 1918 zde náš významný lingvista Josef Zubatý napsal: "Slovo jeden zde má význam asi stejný. Tento význam také má původ v základním významě toho slova: naznačuje se jím, že věci, které by se mohly zdáti různými, jsou vlastně jednou věcí." Jinak řečeno: když prohlásím "je mi jedno, žes nepřišla včas," říkám, že se tím nevzrušuji, protože to není nic nového, je to stejná situace jako mnohokrát předtím. Tvé pozdní příchody jsou jeden jako druhý, jsou jedno. Spojení "je mi to jedno" použijeme i v situacích, které ve skutečnosti nejsou stejné, jako ty, které už známe. Použitím onoho spojení k nim jen vyjádříme svůj vztah. Naznačíme, že nás nemohou překvapit, protože pro nás jsou stejné, jsou jedno a totéž jako to, co už známe. Náměty, dotazy a připomínky mi můžete posílat na e-mailovou adresu michal.novotny@rozhlas.cz.