Kaple svatého Kříže na Karlštejně se pro prostý lid stala 13. komnatou. Vstup byl možný jen s povolením zemského sněmu

22. prosinec 2023

Hrad Karlštejn byl založen roku 1348 jako místo pro uložení královských pokladů, především sbírek svatých relikvií a později i říšských korunovačních klenotů. Od roku 1355 zde pobýval císař Karel IV. a osobně dohlížel na stavbu, na výzdobu sálů a hradních kaplí.

Ta nejslavnější, Kaple svatého Kříže, je ve Velké věži a návštěvníci v ní mohou obdivovat galerii světců a proroků od Mistra Theodorika. Do kaple, ve které byly uloženy i korunovační klenoty, se smělo vstoupit jen s povolením zemského sněmu. Není divu, že pro prostý lid se stala tato kaple jakousi 13. komnatou. Odtud také pramení smyšlenka o tom, že na hrad Karlštejn nesměly vstoupit ženy.

Karel IV. se v zakládající listině hradu vyjádřil takto: „Tímto listem na věčné časy zapovídáme, aby žádný ve věži zámku Karlštejna, na kteréž předpověděná kaple jest ustavena, s ženou spáti nebo ležeti směl.“

Pokud jde o ženy, Karlštejn měl svou takřka kuriozitu – místní „čachtickou paní“. Byla jí žena purkrabího Kateřina z Komárova. Když byl její muž služebně na Karlštejně, ona doma mučila a vraždila služebnictvo, za což byla v roce 1543 uvězněna ve věži Mihulce na Pražském hradě a odsouzena k tresti smrti hladem.

autor: Jitka Škápíková
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.