Kutnohorská farnost odmítla dotaci. Oprava interiéru chrámu sv. Barbory se odkládá

Plánovaná rozsáhlá rekonstrukce interiérů chrámu sv. Barbory v Kutné Hoře zatím nebude. Farnost totiž odmítla přijmout evropskou dotaci, která dělala více než 150 milionů korun.

Restaurátoři by údajně nestihli dotáhnout potřebné práce včas. Církev proto plánuje světoznámou gotickou památku opravovat ze svých vlastních peněz a po menších částech. Proti tomu jsou ale někteří odborníci.

Nedávno řemeslníci dokončili opravu vnějšího pláště světoznámého chrámu. Rekonstrukce přišla na více než 200 milionů korun. Restaurátoři ji dokončili před dvěma lety.

„Začalo se opravou krovu, střech, opravou toho horního ochozu a postupně se opravily vnější stěny a celý opěrný systém,“ připomněl Pavel Jerie z Národního památkového ústavu. Z vnějšího lešení se odborníci měli přesunout do interiérů katedrály a podle původních plánů už pomalu s náročnou opravou finišovat.

Farnost vypsala celkem třikrát veřejnou soutěž, ze které měla vzejít firma, která by se pod obnovu chrámu mohla podepsat. Kvůli chybám ale ve dvou případech soutěž zrušila a ani napotřetí kvůli odvolání jednoho z účastníků ze soutěže vítěz nevzešel.

Podle kutnohorského arciděkana Jana Uhlíře to byl důvod evropskou dotaci - 153 milionů korun odmítnout. Podle něj by měli řemeslníci velký problém opravu dokončit do konce roku a farnosti by pak hrozil finanční postih.

„Ten technologický postup, který právě především u restaurování je nezbytný, tak by třeba nemohl být dodržen. A když bychom proinvestovali peníze, tak ne za tu kvalitu, kterou bychom si třeba představovali,“ řekl Uhlíř.

Odborníci postup farnosti kritizují

Interiér kutnohorského chrámu svaté Barbory má tři zásadní problémy - vlhkost, špatný stav malířské výzdoby a statiku. Farnost chce teď katedrálu opravovat za své peníze a postupně. To ale kritizuje řada odborníků. Třeba podle bývalé koordinátorky projektu Věry Homoláčové měly práce v interiéru navazovat na už dokončené vnější statické zajištění památky.

„K tomu je zapotřebí lešení ve velkých úsecích tak, aby se ta deformace opěrného systému venkovního mohla dokončit zevnitř,“ dodala Homoláčová.

Zastáncem celkové opravy interiérů chrámu je i kutnohorský památkář Aleš Pospíšil. Podle něj mělo v případě katedrály jít o jakousi vzorovou rekonstrukci národní kulturní památky, která měla posléze nabídnout turistům netradiční prohlídkové okruhy.

„Projekt počítal s tím, že se rozšíří návštěvnický okruh o novou expozici. Že tam bude pracovat lektorské centrum, které nějakým způsobem připomene význam a stavební dějiny toho chrámu,“ doplnil Pospíšil.

Kutnohorská farnost je ale přesvědčená, že postupná a pečlivá oprava památce prospěje. I když nebude tak rozsáhlá, jak se předpokládalo. Pro peníze, které farnost odmítla využít, se teď ministerstvo pro místní rozvoj pokusí najít jiné využití.