Ladislav Špaček - spisovatel, novinář a moderátor
10. květen 2012
Tandem
Jan Rosák přivítal v Tandemu spisovatele, publicistu, moderátora a novináře Ladislava Špačka. Od něj jste se například dozvěděli, zda je pro dodržování tradic, pro koho je určena kniha Slon v porcelánu a mnohem více...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Dobrý den, milí posluchači. Nastala ta nejsprávnější chvíle pro Tandem, a tak vás opět zdraví Jan Rosák. Etiketa a komunikace mezi lidmi, to jsou dvě oblasti společenských projevů, které mají rozhodující vliv na mezilidské vztahy. A i proto jsem si dnes do rozhlasového studia pozval muže, který se oběma oblastmi velmi úzce zabývá a který se pro naši současnost stal, dovolím si říct ten titul, panem etiketou. Tak a teď už je vám úplně jasné, že naproti mně sedí spisovatel, publicista, novinář, moderátor Ladislav Špaček. Dobrý den.
Ladislav ŠPAČEK, spisovatel, publicista, novinář, moderátor
--------------------
Dobrý den.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
O tom, že společenská pravidla slušného chování se musejí podporovat, tak o tom není řeči. Pravidlem Tandemu zase ale je, že začínáme písničkou. A myslím, že tradice se mají držet. Takže tak začneme i dneska.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Když už jsem tak skončil těmi tradicemi a tím plédováním pro to, aby byla dodržována, tak se vás, pane Špačku, zeptám, jste tradicionalista taky? Jste pro dodržování tradic?
Ladislav ŠPAČEK, spisovatel, publicista, novinář, moderátor
--------------------
Ano, ale jen do určité míry, protože ty tradice nás nesmí svazovat. Třeba, když hovoříme o etiketě, tady to vidíme velmi zřetelně. Nositelem těch klasických tradic etikety, ve kterých vlastně dneska stále ještě žijeme, byl Jiří Gut Jarkovský. Všichni známe jeho jméno, víme, že to byl první ceremoniář prezidenta Masaryka, čteme jeho knihy a považujeme ho za zakladatele takové té moderní, novodobé české etikety. Jenomže jaké bylo postavení ženy v době Guta Jarkovského? Jak vypadal podnikatel, velkouzenář v době Guta Jarkovského? Ti mladí manažeři vypadají úplně jinak. Jaké bylo postavení dětí ve společnosti. Dneska jsou děti na piedestalu naší pozornosti. Gut Jarkovský je legenda a legendy patří do historie. Tedy ta tradice, ta v těch základních obrysech musí fungovat, protože jinak bychom přerušili kontinuitu lidských dějin a toho dobrého, co vlastně zdědíme.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jenomže třeba v takové staré dobré Anglii, tam lpějí na těch tradicích i přesto, že se doba hodně mění. Tak tam bychom třeba asi narazili v mnohém, že?
Ladislav ŠPAČEK, spisovatel, publicista, novinář, moderátor
--------------------
No, ale máte pravdu, tam se mi to líbí. Já, když přijedu do Anglie a vidím v metru, že sedmdesát procent mužů má na sobě oblek a kravatu, tak mi srdce poskočí radostí. Když nastoupím sem do metra, tak jsou situace, kdy musím na příští stanici vystoupit.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No a mně se taky líbí to, že tam ti muži v těch černých oblecích nejenom nastoupí, ale taky vstanou, když přijde dáma, což se tady už opravdu vůbec u nás nestává.
Ladislav ŠPAČEK, spisovatel, publicista, novinář, moderátor
--------------------
Ne, neříkejme vůbec. Já to pozoruju a ten skepticismus nesdílím. Já jsem člověk optimisticky laděný, ale nejenom to. Tím, že to pozoruju opravdu z profesionálního hlediska a navíc, já bydlím v nejživějším centru Prahy, mezi Václavákem a Staromákem, to znamená, že já nejezdím autem, to bych zešedivěl. Takže jezdím jenom tramvají nebo metrem a vidím to denně. Zlepšuje se to. Nemyslím jenom to vstávání. Já vidím na vrstvě, která potřebuje tu etiketu ke svému profesnímu a společenskému úspěchu, na těch manažerech ten hlad, ten zájem a zejména zájem třeba o to, co já píšu nebo co natáčím. Tak je mi důkazem toho, že ti lidé potřebují etiketu. Samozřejmě ne všichni. Takový pokrývač nebude chodit nikdy v motýlku.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Nic proti pokrývači samozřejmě. Ale to mě opravdu zajímá, to, co jste řekl a těší mě to, že máte tedy jaksi takovou dobrou zpětnou vazbu, že ti mladí manažeři a podnikatelé, na které se mnohdy snáší jaksi úsměšky společnosti, zbohatlíci a podobně, tak že by to s nimi bylo až takhle pozitivní, říkáte?
Ladislav ŠPAČEK, spisovatel, publicista, novinář, moderátor
--------------------
No, bezpochyby. Oni totiž mají ten kontakt se světem, oni mají ten kontakt s Evropou. Oni musí umět dobře stolovat. To proto, aby ten klient s nimi příště k tomu stolu opět usedl. Oni se musí dobře obléci, to proto, aby v té společnosti nevypadali za burany. Ti mladí manažeři dneska, to vidíte, když se to v poledne vyvalí Na příkopě z těch nadnárodních firem a spěchá to někam na své byznyslanche, tak vypadají stejně jako jejich vrstevníci v Londýně, Paříži nebo Miláně. Lepší se to, opravdu ano.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Můj dnešní host Ladislav Špaček je pochopitelně hodně znám jako letitý, dá se říct, společník Václava Havla. Napsal o tom také knížku Deset let s Václavem Havlem. Myslím si, že na tu knížku je velice zvědavá naše veřejnosti. Je to v podstatě novinka. Jak je to dlouho, co to vyšlo?
Ladislav ŠPAČEK, spisovatel, publicista, novinář, moderátor
--------------------
Dva měsíce a pořád se drží na špičce žebříčku nejprodávanějších knih.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Protože si myslím, že spousta lidí si říká, tak konečně asi pravděpodobně promluvil někdo, kdo Václava Havla opravdu znal, a ne jenom někdo, kdo se domníval, že ho zná. Ale já bych se teď zaměřil na jednu velice důležitou samozřejmě součást vaší spolupráce a komunikace, to znamená vaše cestování s Václavem Havlem. Vím, že jste zcestovali opravdu, no, dá se říct téměř celý svět. Měl jste příležitost při tom cestování vidět taky něco jiného než jenom, já nevím, místa, kde se odbýval ten protokol?
Ladislav ŠPAČEK, spisovatel, publicista, novinář, moderátor
--------------------
Úřední budovy, prezidentské paláce, senáty, radnice.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To by bylo zajímavý ale.
Ladislav ŠPAČEK, spisovatel, publicista, novinář, moderátor
--------------------
Jo, ale časem se to stává nudným. Opravdu jsme toho procestovali hodně. Navštívili jsme padesát, možná šedesát zemí světa, to nešlo ani počítat. Moje pasy jsou všechny plné razítek. Obletěli jsme zhruba dvacetkrát rovník, kdybychom to chtěli spočítat na kilometry. Z těch cest opravdu nemám žádné zážitky jako turista. To letadlo přistane na nějaké vymezené okrajové části letiště, v nějakém vojenském sektoru, ta kolona aut najíždí přímo k tomu letadlu, sednete do té limuzíny s černými skly a čtete lejstra.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vy ani to letiště neznáte.
Ladislav ŠPAČEK, spisovatel, publicista, novinář, moderátor
--------------------
Ne, vůbec. Já jsem byl v šedesáti zemích a na letišti na žádném. Když se řítíme tím městem, tak možná občas zvednu hlavu od těch papírů a podívám se, jé, to je úžasné město. Co to je Montevideo nebo Buenos Aires? Ale čtu dál, protože mě zajímá, za chvíli budeme sedět s delegací na protější straně stolu a budeme samozřejmě řešit, jestli budeme prodávat stíhačky nebo tramvaje nebo co tam prodáváme, co nabízíme a jaká jsou bilaterální témata pro jednání. No a pak už to jede, prezidentský palác, případně královský palác, senát, poslanecká sněmovna a tak dál a tak dál, předseda vlády. A jak vypadá ta země, to já vážně vím ze všeho nejmíň.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, ale co se určitě mění, tak to je, dejme tomu, já nevím, přístup lidí k vám. Určitě jinak vás přijali, dejme tomu, v Americe, než vás třeba přijali ve Střední Americe anebo ve střední Asii, protože jaksi charakter lidí už tomu nasvědčuje, že to bude asi trošičku rozdíl.
Ladislav ŠPAČEK, spisovatel, publicista, novinář, moderátor
--------------------
Určitě. Jsou státy, ono se to vlastně i v té etiketě a komunikaci dělí na země, které jsou na délku špičku prstů, to jsou třeba seveřané nebo Britové. Potom na zápěstí, to jsou třeba my, Středoevropané. A potom loket, to jsou ty latinskoamerické země, Italové, Francouzi, to je ta kontaktní zóna. A Arabové, ti nemají vůbec, ty jsou takhle na rameno, ti vás plácají po zádech, líbají. To znamená, že podle té vřelosti, podle toho, kde jsme, tak jsme se také samozřejmě cítili jako v jakémsi chladnějším prostředí, formálnějším i to jsme zvládali, anebo naopak vřelejším, které někdy je až trošku obtěžující, ale je to milé.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, já si myslím, že třeba, dejme tomu, v takové střední Asii, Kazachstán, vím já co, tam se asi pije trošičku jinak než, dejme tomu, v severských zemích, že asi pravděpodobně ty pověstné stakany budou pravděpodobně i na těch oficiálních recepcích na denním pořádku.
Ladislav ŠPAČEK, spisovatel, publicista, novinář, moderátor
--------------------
To máte pravdu. Taková večeře s ruskou delegací, ta byla vždycky velmi náročná, protože to jsou samé přípitky a oni se do toho opřou opravdu naplno. Na to my nejsme zvyklí na takovou kadenci a na takový záběr. Ale jinak jsme se pohybovali většinou po kultivovanějších prostředích, to znamená, že to byly ty noblesní státní večeře v Bílém domě, v královských palácích a to stálo za to.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já si myslím, že jste se v tom pohyboval i vzhledem k tomu, jak jste doma v etiketě, jako ryba ve vodě. Ale přesto řekněte mi, stala se někde taková situace, která by vás naprosto vyvedla z konceptu, to znamená něco, co jste zrovna tam vůbec neočekával?
Ladislav ŠPAČEK, spisovatel, publicista, novinář, moderátor
--------------------
Není komplikovaná ta euroatlantická civilizace, to znamená my, Spojené státy, Evropa. Ale komplikované jsou nejvíce třeba, řeknu některé asijské země a arabské země. U Maurů na Novém Zélandě nás vítali tak, že nám přitiskli čelo a nos a takhle jsme si vzájemně třeli. Nechcete to vyzkoušet? Asi těžko. To je pro Evropana opravdu velmi nepříjemná situace. Navíc Maurové při tom byli nazí. No, byl to zážitek. I když v případě některých mladších příslušnic kmene to šlo vydržet, ale jinak to bylo opravdu.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To i pan prezident se takhle třel?
Ladislav ŠPAČEK, spisovatel, publicista, novinář, moderátor
--------------------
Ano, ano, takhle se třel s náčelníkem kmene a nebyl to malý kmen.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Když přijdou do Tandemu moji hosté už na druhou návštěvu, tak na ně mám připravenu takovou otázku a vždycky se moc těším, co mi na to odpoví. Ale tentokrát, když je hostem Ladislav Špaček, tak mám takový pocit, že trošičku budu mimo, protože já se ptávám na osobnost jaksi v celém světě, kterou byste, dejme tomu, rád potkal a i si s ní popovídal. U vás těch osobností už je opravdu za vámi hezká řádka. Ale přece jenom je třeba někdo z historie, ten, kdo už jaksi bohužel je pro tohle setkání pasé, protože už je dávno na pravdě boží, ale někdo, kdo by třeba, dejme tomu, byl pro vás tak vzrušující, že byste se s ním chtěl potkat?
Ladislav ŠPAČEK, spisovatel, publicista, novinář, moderátor
--------------------
Já jsem si třásl rukou se všemi korunovanými hlavami, večeřel jsme s britskou královnou a všemi eminencemi světa, plácal jsem se po zádech s americkými prezidenty. Teda voni plácali mě, já jsem si to netroufl. Ale přece jenom byla jedna osobnost, kterou jsem od dětství zbožňoval, to byl Thor Hayerdal, který kdysi na voru Kon-Tiki se plavil z Peru do Polynésie, aby dokázal, že polynéské ostrovy byly osídleny z latinskoamerické pevniny. Já jsem to v mládí hltal, přečetl jsem všechny knížky o tom a znal jsem to nazpaměť. A dokonce jsem se dostal na Velikonoční ostrov, byl jsem tam s prezidentem, přímo tam, kde jsou ty sochy Moai. A Thora Hayerdala jsem jako šestiletý chlapec oslovil, napsal jsem mu dopis přes norské velvyslanectví. Thor Hayerdal mi odepsal, krásný dopis, poslal mi kousek dřeva z balzového voru.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Opravdu?
Ladislav ŠPAČEK, spisovatel, publicista, novinář, moderátor
--------------------
Ano. To byl můj dětský sen. A teď si představte, že jednoho dne na Fóru 2000 jdu dlouhou chodbou Pražského hradu a proti mně kráčí téměř dvoumetrový Thorr Hayerdal. Mně se tak rozbušilo srdce, a to, že jsem se znal se všemi korunovanými hlavami, jak jsem zdůrazňoval, a prezidenty, tak najednou jsem cítil, že tohle to je ta zář nebes, na kterou jsem celý život čekal. Podali jsme si ruku a já jsem mu připomněl ten dopis, pochopitelně si to nepamatoval, už to byla spousta let. Ale pro mě to byl nezapomenutelný zážitek.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je tedy věc, takovéhle setkání s takovým idolem. To je úžasné a je skvělé, že si toho vážíte ještě mnohem víc než těch setkání s těmi opravdu korunovanými hlavami. Ale jak je vidět, tak Thorr Hayerdal byl opravdu korunovaná hlava vašeho dětství.
Ladislav ŠPAČEK, spisovatel, publicista, novinář, moderátor
--------------------
Byl, byl, ano.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Stejně tak jako zná Ladislav Špaček kdejakou korunovanou hlavu, tak zná i krále humoru samozřejmě. Dokonce mnohé z nich osobně. Tak koho si z našich klasiků a králů humoru vyberete dneska?
Ladislav ŠPAČEK, spisovatel, publicista, novinář, moderátor
--------------------
Já mám, je to zvláštní štěstí, že mám chalupu v Českém ráji a v okruhu několika kilometru mají chalupy nejrůznější zajímaví lidé, Jiřina Bohdalová, měl tam chalupu Pepa Vinklář. A nedaleko, kousíček v údolí Plakánku pod hradem Kost je mým sousedem Pepa Dvořák. Pepa Dvořák je zvláštní člověk. Na jevišti se trhá na kusy, obecenstvo se válí smíchem, a když jsem ho poznal osobně a poprvé jsme spolu seděli a hovořili, tak jsem zjistil, že to je smrtelně vážný muž. Seděli jsme, hodinu jsme si vyprávěli o politických věcech nebo o financování kultury a Pepa je neuvěřitelně vzdělaný, až zasmušilý. Ale jakmile vpadne na jeviště, tak v tu chvíli to je atomová bomba, exploduje a lidé s ním.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já ho znám ještě z jedné stránky, z tribuny fotbalového stadionu, na kterém hrává Bohemians Praha, náš tým, na který máme my slabost. A tam bývá vlastně možná ještě vůbec nejsmutnější vzhledem k tomu, jak nám teď ta Bohemka hraje. No, my si ho teď dáme v té veselejší poloze.
/ Ukázka /
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Můj dnešní host, spisovatel, publicista, novinář, moderátor Ladislav Špaček vydal, to už jsem říkal, zcela nedávno, před dvěma měsíci knihu Deset let s Václavem Havlem. Ovšem to není zdaleka první kniha, kterou vydal. Vy máte za sebou několik knih o etiketě, Velkou knihu etikety, Novou velkou knihu etikety, potom velice zajímavou knihu Slon v porcelánu. To je o, předpokládám, sám jsem ji nečetl, ale dá se vytušit, že o prohřešcích.
Ladislav ŠPAČEK, spisovatel, publicista, novinář, moderátor
--------------------
No, ale ta není pro vás, ta je pro puberťáky, proto se to jmenuje Slon v porcelánu, protože to je taková kniha pro ty, kteří teprve začínají do toho společenského života vplouvat a sem tam šlápnou vedle. To už se pochopitelně nám nemůže stát.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, to byste se moc divil. Já si myslím, že se ani moc nedivíte, protože s tím máte svoje zkušenosti. Možná, že kniha pro větší slony v porcelánu by byla možná nasnadě, ale to se určitě jaksi i v těch ostatních knihách u vás projevuje. Vycházejí ty knížky taky z toho, co vidíte kolem sebe? A jaksi napravujete tam to, co vidíte?
Ladislav ŠPAČEK, spisovatel, publicista, novinář, moderátor
--------------------
Určitě. Hovořili-li jsme o Gutu Jarkovském, tak Gut Jarkovský je konzervovaná historie sto let stará. Já musím odezírat ten současný stav, to současné dění a potřeby mladých manažerů. Gut Jarkovský netušil nic o tom, že se budou prázdniny trávit na jachtě, dovolená podnikatelská, že, Toskánsko třeba. Nebo že bychom chodili hrát takhle podnikatelsky golf a že bychom ještě se oddávali celé řadě dalších, řekněme, novodobých zábav a společenských akcí. Takže já musím odezírat ten stav, jaký je aktuální a takříkajíc ho updatovat, aby vlastně ti mladí lidé četli mě a ne Guta Jarkovského. Já musím být aktuální pomůckou pro ně a pro současný život.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je pravda. Nepochybně vycházíte jaksi ze současnosti, z toho, co se nám běžným smrtelníkům stává. Ale já teď řeknu možná takovou svatokrádežnou otázku: I někdy vy takhle šlápnete třeba vedle a řeknete si a safra, tohle to je věc, která by se mně samozřejmě vůbec neměla stávat, tak hned o tom něco napíšu? Stane se to někdy?
Ladislav ŠPAČEK, spisovatel, publicista, novinář, moderátor
--------------------
Jako mně, že by se stalo někdy nějaké faux pas? No, prosím vás. No, to víte, že jo. Tak i mistr tesař se utne. Stává se mi například pravidelně, já si nemůžu nikdy dávat špagety v restauraci. Když si je dám doma a sedím, dejme tomu, třeba jenom v tričku nebo bez trička a otočím tu špagetu, nic se nestane, všechno v pořádku. Pokud si na sebe vezmu to šedé sako a sedím případně s osobou, na které mi opravdu hodně záleží a hned to první otočení té špagety, to někdy dosahuje ta nudle rychlosti zvuku, tak skončí ta kapička té červené omáčky v lepším případě na mém saku, v horším případě na saku té osoby, které si vážím. Nemůžu jíst rukolový salát. Ty lístky jsou velmi pružné a vymršťují to balzamiko automaticky na moji bílou košili. Jednou jsem se v jednom nejluxusnějším českém hotelu, v pražském hotelu polil džusem. Vzal jsem tu číši s tím džusem a protože ta stopka byla extrémně dlouhá, velmi drahý hotel, narazil jsem o ty desky toho menu a takhle jsem si to nalil na prsa. Přikryl jsem to těma deskama, řekl jsem si v duchu, no, tak něco jsem si řekl: Hrome, hrome. A pak jsem samozřejmě nejdříve sledoval své společníky. Nikdo si toho nevšiml. Později mi řekli, že to jenom hráli. Ale takhle to má být, to je správné, ano.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Když něco takhle zjistíme, že se společníkovi něco stalo, máme dělat, že jsme si toho nevšimli.
Ladislav ŠPAČEK, spisovatel, publicista, novinář, moderátor
--------------------
Rozhodně, rozhodně. I když se nám něco stane, tak nevyskakujeme, nevoláme to jsem ale čuně, podívejte se na mě, to už je tento týden potřetí. Anebo když se to stane mému společníkovi, taky neříkáme á, to je pech a že máte světlý kalhoty. To mně se jednou stalo... Tak to ne, to neděláme. Děláme jakoby nic. A to ten člověk přivítá a bere to jako dobrodiní, protože tím mu vlastně sejmeme velké břemeno z beder.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak mě napadá, jestli byste náhodou neměl udělat další publikaci, která by nebyla sice až tak silná, ale přece jenom velice prospěšná, protože by v ní byl seznam těch jídel, která bychom neměli v případě, když nám hodně záleží na tom, abychom se nepokecali, jíst. Špagety.
Ladislav ŠPAČEK, spisovatel, publicista, novinář, moderátor
--------------------
No, jeden za všechny - obložené chlebíčky. No, konec. Ne, nikdy. Jenom když jsme sami doma, zhasneme, zatáhneme roletu, venku je tma nebo mlha - budiž. Ale jinak nikdy ne.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A potom hned do sprchy.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak tohle povídání, které nás teď čeká, to už zažil určitě Ladislav Špaček mnohokrát. Ale já si neodpustím tuto otázku právě proto, že to je jedna z pravidelných rubrik našeho Tandemu. Ptám se vás, pane Špačku, co nebo kdo vám v životě nejvíc pomohl. Já asi tak tuším, co to bude a kdo to bude. Říkám co a kdo, protože to samozřejmě mohou být osobnosti, osoby důležité ve vašem životě, ale taky okamžiky, momenty, chvíle, telefonáty, dotazy, otázky, otevřené dveře v tu pravou chvíli na správném místě.
Ladislav ŠPAČEK, spisovatel, publicista, novinář, moderátor
--------------------
To máte pravdu. To mě nenapadlo, že ta šíře té otázky může být až taková. Tak mezi lidi, kteří mi opravdu hodně pomohli, a to byla učiněná náhoda, tak patří bývalý generální ředitel Českého rozhlasu Vlastimil Ježek. To byl můj student, když jsem učil na filozofické fakultě. Já jsem učil historický vývoj české gramatiky a Vlasta byl jeden z mých nejlepších studentů. Já jsem učil třeba Michala Viewegha nebo Jiřího Peňáze, učil jsem Petra Fejka, ředitele zoologické zahrady, ano. No, Vlasta Ježek tehdy jednou byl na nějaké tiskové konferenci, seděl vedle člověka z televize a ten mu vyprávěl, že po revoluci spousta lidí musela odejít a že hledají nějakého ctihodného a, řekněme, takového seriózního čtyřicátníka. A Vlasta Ježek okamžitě přišel za mnou a řekl, že mě v televizi hledají. Já jsem říkal ne, to přece nemyslíš vážně, mě televize nikdy nezajímala. Ale Vlasta tak naléhal, že abych mu udělal radost, jsem se šel po pár týdnech do té televize teda podívat. Už jsem tam zůstal. A tím jsem vlastně odešel z toho akademického světa s těmi zaprášenými okny a od těch hláskových změn ve 14.století. A najednou jsem se ocitl ve světě, tak ono to bylo zpravodajství a potom Hrad, ale přece jenom už to byl ten velký svět televizních obrazovek, ano.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak Vlasta Ježek, no. A nepochlubil se, co má na svědomí.
Ladislav ŠPAČEK, spisovatel, publicista, novinář, moderátor
--------------------
Možná, že tu epizodu třeba už zapomněl, protože ta byla opravdu jakoby okrajová, ale přece jenom mě nakopla k úplně jiné životní etapě.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No a potom to bylo určitě setkání s Václavem Havlem.
Ladislav ŠPAČEK, spisovatel, publicista, novinář, moderátor
--------------------
To bezpochyby. Já jsem chtěl nejdříve říct Václav Havel a pak jsem si řekl, to je tak obligátní a všichni to očekávají, že musím překvapit Vlastimilem Ježkem.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A vidíte to a já jsem si právě myslel, že se dozvíme něco, co už dávno víme, a my jsme se dozvěděli něco, co jsme vůbec nevěděli.
Ladislav ŠPAČEK, spisovatel, publicista, novinář, moderátor
--------------------
A to je vono.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Pan etiketa, Ladislav Špaček je dnes hostem mého Tandemu. A pochopitelně ani on, přestože už toho má za sebou, teď myslím ve své publicistické činnosti, hodně, hodně toho napsal, teď je na světě úplně nová knížka dva měsíce Deset let s Václavem Havlem. Ale publicista nemůže zůstávat jaksi spící na vavřínech, aby se tam jen tak převaloval. V žádném případě. Takže, co teď tvoří hlavní součást vaší práce?
Ladislav ŠPAČEK, spisovatel, publicista, novinář, moderátor
--------------------
No, tu knížku jsem vydal před dvěma měsíci. Necháte mě chvilku odpočinout?
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ne.
Ladislav ŠPAČEK, spisovatel, publicista, novinář, moderátor
--------------------
Nenecháte. Já jsem to tušil. Nejste sám.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vrhněte se do něčeho.
Ladislav ŠPAČEK, spisovatel, publicista, novinář, moderátor
--------------------
Tak musím říct, že jsem na svých plánech v tuto chvíli navzdory úspěšnosti knihy, kterou jsem vybočil trošku z etikety, nic nezměnil a vracím se zpátky k etiketě. Já jsem včera přebíral shodou okolností cenu za nejkrásnější knihu roku za komiksovou etiketu. Je to obrázková knížka pro ty, kteří nechtějí číst moc písmenek, tak pro ty jsem připravil knížku s obrázky. Komiks je teď velmi populární, to hrozně frčí. Tak jsem si říkal, to bude pro tu cílovou skupinu, která nebude číst ty tlusté knihy. No, ale na čem teď pracuju a co musím přes léto stihnout, je etiketa pro malé děti. Já už jsem oslovil dospělé, univerzitní studenty, už jsem oslovil puberťáky, prakticky všechny cílové skupiny, ale tahle ta, řekněme, populace těch pěti, čtyř, šestiletých dětí, tam to začíná. To vidíte už na tom pískovišti, už tam si všimněte, že některé to dítě bude mít ty ostré lokty a některé bude řešit ty problémy jakoby dohodou, tak jako slušně, konsiliantně. Tam už vidíte, jak to začíná. A tam taky vidíte, jak ty maminky je vedou. Jak ta maminka říká jednomu dítěti: Nepůjčuj mu ten kyblíček, má mít svůj. A druhá maminka říká: Půjč mu ten kyblíček. Ty si s ním přece teďka nehraješ. A pro tyhle ty malé děti, které vlastně poprvé usedají ke stolu, které se už oblékají do loutkového divadla a které už musejí umět pozdravit dospělého, když přijdou někam na návštěvu, tak pro ty jsem napsal takovou opravdu dětskou etiketu.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je velice dobře, to je dobře, protože jak jste zmínil ty dva protipóly těch maminek, tak nedávno jsem zrovna na fotbalovém stadionu zažil takového tatínka se synem. Ten tatínek používal takové výrazy, že se mi zatmívalo před očima a ten chlapeček je za chvilku začal opakovat. A ten tatínek ho povzbuzoval: Máš pravdu, jen jim dej. Já jsem říkal, proboha, kam ten chlapeček dospěje, až dospěje. Takže já si myslím, že tahle ta činnost vaše bude velice záslužná.
Ladislav ŠPAČEK, spisovatel, publicista, novinář, moderátor
--------------------
Mám podobnou historku. Nastupoval jsem do tramvaje a vedlejšími dveřmi nastupoval stařeček o holi. A nastupovala přede mnou maminka s asi osmiletým chlapečkem. A najednou jsem zahlédl, že v té tramvaji je jedno jediné volné místo. Ta maminka to spatřila taky a slyším, jak tomu chlapečkovi šeptá: Rychle, rychle, pospěš si, aby ti to ten starej dědeček nezasedl, to místo, chlapečku. Tak já té mamince nepřeju nic zlého, ale očekávám, že jí to časem v té bezohlednosti, ke které ona ho vychovává, že jí to vrátí. To je trošku smutné finále.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, tak skončili jsme trošku smutně, to je škoda. Neznáte nějakej hezkej vtip o etiketě? Tak dobře, tak si nějakej najdu sám. Ladislav Špaček byl dnes hostem Tandemu. Doufám, že i pro vás, milí posluchači, to bylo tak příjemné posezení, jako to bylo pro nás dva. Mějte se moc hezky a ať se daří nás vychovávat.
Ladislav ŠPAČEK, spisovatel, publicista, novinář, moderátor
--------------------
Děkuji. Na shledanou.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Na shledanou.
Spustit audio
--------------------
Dobrý den, milí posluchači. Nastala ta nejsprávnější chvíle pro Tandem, a tak vás opět zdraví Jan Rosák. Etiketa a komunikace mezi lidmi, to jsou dvě oblasti společenských projevů, které mají rozhodující vliv na mezilidské vztahy. A i proto jsem si dnes do rozhlasového studia pozval muže, který se oběma oblastmi velmi úzce zabývá a který se pro naši současnost stal, dovolím si říct ten titul, panem etiketou. Tak a teď už je vám úplně jasné, že naproti mně sedí spisovatel, publicista, novinář, moderátor Ladislav Špaček. Dobrý den.
Ladislav ŠPAČEK, spisovatel, publicista, novinář, moderátor
--------------------
Dobrý den.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
O tom, že společenská pravidla slušného chování se musejí podporovat, tak o tom není řeči. Pravidlem Tandemu zase ale je, že začínáme písničkou. A myslím, že tradice se mají držet. Takže tak začneme i dneska.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Když už jsem tak skončil těmi tradicemi a tím plédováním pro to, aby byla dodržována, tak se vás, pane Špačku, zeptám, jste tradicionalista taky? Jste pro dodržování tradic?
Ladislav ŠPAČEK, spisovatel, publicista, novinář, moderátor
--------------------
Ano, ale jen do určité míry, protože ty tradice nás nesmí svazovat. Třeba, když hovoříme o etiketě, tady to vidíme velmi zřetelně. Nositelem těch klasických tradic etikety, ve kterých vlastně dneska stále ještě žijeme, byl Jiří Gut Jarkovský. Všichni známe jeho jméno, víme, že to byl první ceremoniář prezidenta Masaryka, čteme jeho knihy a považujeme ho za zakladatele takové té moderní, novodobé české etikety. Jenomže jaké bylo postavení ženy v době Guta Jarkovského? Jak vypadal podnikatel, velkouzenář v době Guta Jarkovského? Ti mladí manažeři vypadají úplně jinak. Jaké bylo postavení dětí ve společnosti. Dneska jsou děti na piedestalu naší pozornosti. Gut Jarkovský je legenda a legendy patří do historie. Tedy ta tradice, ta v těch základních obrysech musí fungovat, protože jinak bychom přerušili kontinuitu lidských dějin a toho dobrého, co vlastně zdědíme.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jenomže třeba v takové staré dobré Anglii, tam lpějí na těch tradicích i přesto, že se doba hodně mění. Tak tam bychom třeba asi narazili v mnohém, že?
Ladislav ŠPAČEK, spisovatel, publicista, novinář, moderátor
--------------------
No, ale máte pravdu, tam se mi to líbí. Já, když přijedu do Anglie a vidím v metru, že sedmdesát procent mužů má na sobě oblek a kravatu, tak mi srdce poskočí radostí. Když nastoupím sem do metra, tak jsou situace, kdy musím na příští stanici vystoupit.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No a mně se taky líbí to, že tam ti muži v těch černých oblecích nejenom nastoupí, ale taky vstanou, když přijde dáma, což se tady už opravdu vůbec u nás nestává.
Ladislav ŠPAČEK, spisovatel, publicista, novinář, moderátor
--------------------
Ne, neříkejme vůbec. Já to pozoruju a ten skepticismus nesdílím. Já jsem člověk optimisticky laděný, ale nejenom to. Tím, že to pozoruju opravdu z profesionálního hlediska a navíc, já bydlím v nejživějším centru Prahy, mezi Václavákem a Staromákem, to znamená, že já nejezdím autem, to bych zešedivěl. Takže jezdím jenom tramvají nebo metrem a vidím to denně. Zlepšuje se to. Nemyslím jenom to vstávání. Já vidím na vrstvě, která potřebuje tu etiketu ke svému profesnímu a společenskému úspěchu, na těch manažerech ten hlad, ten zájem a zejména zájem třeba o to, co já píšu nebo co natáčím. Tak je mi důkazem toho, že ti lidé potřebují etiketu. Samozřejmě ne všichni. Takový pokrývač nebude chodit nikdy v motýlku.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Nic proti pokrývači samozřejmě. Ale to mě opravdu zajímá, to, co jste řekl a těší mě to, že máte tedy jaksi takovou dobrou zpětnou vazbu, že ti mladí manažeři a podnikatelé, na které se mnohdy snáší jaksi úsměšky společnosti, zbohatlíci a podobně, tak že by to s nimi bylo až takhle pozitivní, říkáte?
Ladislav ŠPAČEK, spisovatel, publicista, novinář, moderátor
--------------------
No, bezpochyby. Oni totiž mají ten kontakt se světem, oni mají ten kontakt s Evropou. Oni musí umět dobře stolovat. To proto, aby ten klient s nimi příště k tomu stolu opět usedl. Oni se musí dobře obléci, to proto, aby v té společnosti nevypadali za burany. Ti mladí manažeři dneska, to vidíte, když se to v poledne vyvalí Na příkopě z těch nadnárodních firem a spěchá to někam na své byznyslanche, tak vypadají stejně jako jejich vrstevníci v Londýně, Paříži nebo Miláně. Lepší se to, opravdu ano.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Můj dnešní host Ladislav Špaček je pochopitelně hodně znám jako letitý, dá se říct, společník Václava Havla. Napsal o tom také knížku Deset let s Václavem Havlem. Myslím si, že na tu knížku je velice zvědavá naše veřejnosti. Je to v podstatě novinka. Jak je to dlouho, co to vyšlo?
Ladislav ŠPAČEK, spisovatel, publicista, novinář, moderátor
--------------------
Dva měsíce a pořád se drží na špičce žebříčku nejprodávanějších knih.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Protože si myslím, že spousta lidí si říká, tak konečně asi pravděpodobně promluvil někdo, kdo Václava Havla opravdu znal, a ne jenom někdo, kdo se domníval, že ho zná. Ale já bych se teď zaměřil na jednu velice důležitou samozřejmě součást vaší spolupráce a komunikace, to znamená vaše cestování s Václavem Havlem. Vím, že jste zcestovali opravdu, no, dá se říct téměř celý svět. Měl jste příležitost při tom cestování vidět taky něco jiného než jenom, já nevím, místa, kde se odbýval ten protokol?
Ladislav ŠPAČEK, spisovatel, publicista, novinář, moderátor
--------------------
Úřední budovy, prezidentské paláce, senáty, radnice.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To by bylo zajímavý ale.
Ladislav ŠPAČEK, spisovatel, publicista, novinář, moderátor
--------------------
Jo, ale časem se to stává nudným. Opravdu jsme toho procestovali hodně. Navštívili jsme padesát, možná šedesát zemí světa, to nešlo ani počítat. Moje pasy jsou všechny plné razítek. Obletěli jsme zhruba dvacetkrát rovník, kdybychom to chtěli spočítat na kilometry. Z těch cest opravdu nemám žádné zážitky jako turista. To letadlo přistane na nějaké vymezené okrajové části letiště, v nějakém vojenském sektoru, ta kolona aut najíždí přímo k tomu letadlu, sednete do té limuzíny s černými skly a čtete lejstra.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vy ani to letiště neznáte.
Ladislav ŠPAČEK, spisovatel, publicista, novinář, moderátor
--------------------
Ne, vůbec. Já jsem byl v šedesáti zemích a na letišti na žádném. Když se řítíme tím městem, tak možná občas zvednu hlavu od těch papírů a podívám se, jé, to je úžasné město. Co to je Montevideo nebo Buenos Aires? Ale čtu dál, protože mě zajímá, za chvíli budeme sedět s delegací na protější straně stolu a budeme samozřejmě řešit, jestli budeme prodávat stíhačky nebo tramvaje nebo co tam prodáváme, co nabízíme a jaká jsou bilaterální témata pro jednání. No a pak už to jede, prezidentský palác, případně královský palác, senát, poslanecká sněmovna a tak dál a tak dál, předseda vlády. A jak vypadá ta země, to já vážně vím ze všeho nejmíň.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, ale co se určitě mění, tak to je, dejme tomu, já nevím, přístup lidí k vám. Určitě jinak vás přijali, dejme tomu, v Americe, než vás třeba přijali ve Střední Americe anebo ve střední Asii, protože jaksi charakter lidí už tomu nasvědčuje, že to bude asi trošičku rozdíl.
Ladislav ŠPAČEK, spisovatel, publicista, novinář, moderátor
--------------------
Určitě. Jsou státy, ono se to vlastně i v té etiketě a komunikaci dělí na země, které jsou na délku špičku prstů, to jsou třeba seveřané nebo Britové. Potom na zápěstí, to jsou třeba my, Středoevropané. A potom loket, to jsou ty latinskoamerické země, Italové, Francouzi, to je ta kontaktní zóna. A Arabové, ti nemají vůbec, ty jsou takhle na rameno, ti vás plácají po zádech, líbají. To znamená, že podle té vřelosti, podle toho, kde jsme, tak jsme se také samozřejmě cítili jako v jakémsi chladnějším prostředí, formálnějším i to jsme zvládali, anebo naopak vřelejším, které někdy je až trošku obtěžující, ale je to milé.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, já si myslím, že třeba, dejme tomu, v takové střední Asii, Kazachstán, vím já co, tam se asi pije trošičku jinak než, dejme tomu, v severských zemích, že asi pravděpodobně ty pověstné stakany budou pravděpodobně i na těch oficiálních recepcích na denním pořádku.
Ladislav ŠPAČEK, spisovatel, publicista, novinář, moderátor
--------------------
To máte pravdu. Taková večeře s ruskou delegací, ta byla vždycky velmi náročná, protože to jsou samé přípitky a oni se do toho opřou opravdu naplno. Na to my nejsme zvyklí na takovou kadenci a na takový záběr. Ale jinak jsme se pohybovali většinou po kultivovanějších prostředích, to znamená, že to byly ty noblesní státní večeře v Bílém domě, v královských palácích a to stálo za to.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já si myslím, že jste se v tom pohyboval i vzhledem k tomu, jak jste doma v etiketě, jako ryba ve vodě. Ale přesto řekněte mi, stala se někde taková situace, která by vás naprosto vyvedla z konceptu, to znamená něco, co jste zrovna tam vůbec neočekával?
Ladislav ŠPAČEK, spisovatel, publicista, novinář, moderátor
--------------------
Není komplikovaná ta euroatlantická civilizace, to znamená my, Spojené státy, Evropa. Ale komplikované jsou nejvíce třeba, řeknu některé asijské země a arabské země. U Maurů na Novém Zélandě nás vítali tak, že nám přitiskli čelo a nos a takhle jsme si vzájemně třeli. Nechcete to vyzkoušet? Asi těžko. To je pro Evropana opravdu velmi nepříjemná situace. Navíc Maurové při tom byli nazí. No, byl to zážitek. I když v případě některých mladších příslušnic kmene to šlo vydržet, ale jinak to bylo opravdu.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To i pan prezident se takhle třel?
Ladislav ŠPAČEK, spisovatel, publicista, novinář, moderátor
--------------------
Ano, ano, takhle se třel s náčelníkem kmene a nebyl to malý kmen.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Když přijdou do Tandemu moji hosté už na druhou návštěvu, tak na ně mám připravenu takovou otázku a vždycky se moc těším, co mi na to odpoví. Ale tentokrát, když je hostem Ladislav Špaček, tak mám takový pocit, že trošičku budu mimo, protože já se ptávám na osobnost jaksi v celém světě, kterou byste, dejme tomu, rád potkal a i si s ní popovídal. U vás těch osobností už je opravdu za vámi hezká řádka. Ale přece jenom je třeba někdo z historie, ten, kdo už jaksi bohužel je pro tohle setkání pasé, protože už je dávno na pravdě boží, ale někdo, kdo by třeba, dejme tomu, byl pro vás tak vzrušující, že byste se s ním chtěl potkat?
Ladislav ŠPAČEK, spisovatel, publicista, novinář, moderátor
--------------------
Já jsem si třásl rukou se všemi korunovanými hlavami, večeřel jsme s britskou královnou a všemi eminencemi světa, plácal jsem se po zádech s americkými prezidenty. Teda voni plácali mě, já jsem si to netroufl. Ale přece jenom byla jedna osobnost, kterou jsem od dětství zbožňoval, to byl Thor Hayerdal, který kdysi na voru Kon-Tiki se plavil z Peru do Polynésie, aby dokázal, že polynéské ostrovy byly osídleny z latinskoamerické pevniny. Já jsem to v mládí hltal, přečetl jsem všechny knížky o tom a znal jsem to nazpaměť. A dokonce jsem se dostal na Velikonoční ostrov, byl jsem tam s prezidentem, přímo tam, kde jsou ty sochy Moai. A Thora Hayerdala jsem jako šestiletý chlapec oslovil, napsal jsem mu dopis přes norské velvyslanectví. Thor Hayerdal mi odepsal, krásný dopis, poslal mi kousek dřeva z balzového voru.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Opravdu?
Ladislav ŠPAČEK, spisovatel, publicista, novinář, moderátor
--------------------
Ano. To byl můj dětský sen. A teď si představte, že jednoho dne na Fóru 2000 jdu dlouhou chodbou Pražského hradu a proti mně kráčí téměř dvoumetrový Thorr Hayerdal. Mně se tak rozbušilo srdce, a to, že jsem se znal se všemi korunovanými hlavami, jak jsem zdůrazňoval, a prezidenty, tak najednou jsem cítil, že tohle to je ta zář nebes, na kterou jsem celý život čekal. Podali jsme si ruku a já jsem mu připomněl ten dopis, pochopitelně si to nepamatoval, už to byla spousta let. Ale pro mě to byl nezapomenutelný zážitek.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je tedy věc, takovéhle setkání s takovým idolem. To je úžasné a je skvělé, že si toho vážíte ještě mnohem víc než těch setkání s těmi opravdu korunovanými hlavami. Ale jak je vidět, tak Thorr Hayerdal byl opravdu korunovaná hlava vašeho dětství.
Ladislav ŠPAČEK, spisovatel, publicista, novinář, moderátor
--------------------
Byl, byl, ano.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Stejně tak jako zná Ladislav Špaček kdejakou korunovanou hlavu, tak zná i krále humoru samozřejmě. Dokonce mnohé z nich osobně. Tak koho si z našich klasiků a králů humoru vyberete dneska?
Ladislav ŠPAČEK, spisovatel, publicista, novinář, moderátor
--------------------
Já mám, je to zvláštní štěstí, že mám chalupu v Českém ráji a v okruhu několika kilometru mají chalupy nejrůznější zajímaví lidé, Jiřina Bohdalová, měl tam chalupu Pepa Vinklář. A nedaleko, kousíček v údolí Plakánku pod hradem Kost je mým sousedem Pepa Dvořák. Pepa Dvořák je zvláštní člověk. Na jevišti se trhá na kusy, obecenstvo se válí smíchem, a když jsem ho poznal osobně a poprvé jsme spolu seděli a hovořili, tak jsem zjistil, že to je smrtelně vážný muž. Seděli jsme, hodinu jsme si vyprávěli o politických věcech nebo o financování kultury a Pepa je neuvěřitelně vzdělaný, až zasmušilý. Ale jakmile vpadne na jeviště, tak v tu chvíli to je atomová bomba, exploduje a lidé s ním.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já ho znám ještě z jedné stránky, z tribuny fotbalového stadionu, na kterém hrává Bohemians Praha, náš tým, na který máme my slabost. A tam bývá vlastně možná ještě vůbec nejsmutnější vzhledem k tomu, jak nám teď ta Bohemka hraje. No, my si ho teď dáme v té veselejší poloze.
/ Ukázka /
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Můj dnešní host, spisovatel, publicista, novinář, moderátor Ladislav Špaček vydal, to už jsem říkal, zcela nedávno, před dvěma měsíci knihu Deset let s Václavem Havlem. Ovšem to není zdaleka první kniha, kterou vydal. Vy máte za sebou několik knih o etiketě, Velkou knihu etikety, Novou velkou knihu etikety, potom velice zajímavou knihu Slon v porcelánu. To je o, předpokládám, sám jsem ji nečetl, ale dá se vytušit, že o prohřešcích.
Ladislav ŠPAČEK, spisovatel, publicista, novinář, moderátor
--------------------
No, ale ta není pro vás, ta je pro puberťáky, proto se to jmenuje Slon v porcelánu, protože to je taková kniha pro ty, kteří teprve začínají do toho společenského života vplouvat a sem tam šlápnou vedle. To už se pochopitelně nám nemůže stát.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, to byste se moc divil. Já si myslím, že se ani moc nedivíte, protože s tím máte svoje zkušenosti. Možná, že kniha pro větší slony v porcelánu by byla možná nasnadě, ale to se určitě jaksi i v těch ostatních knihách u vás projevuje. Vycházejí ty knížky taky z toho, co vidíte kolem sebe? A jaksi napravujete tam to, co vidíte?
Ladislav ŠPAČEK, spisovatel, publicista, novinář, moderátor
--------------------
Určitě. Hovořili-li jsme o Gutu Jarkovském, tak Gut Jarkovský je konzervovaná historie sto let stará. Já musím odezírat ten současný stav, to současné dění a potřeby mladých manažerů. Gut Jarkovský netušil nic o tom, že se budou prázdniny trávit na jachtě, dovolená podnikatelská, že, Toskánsko třeba. Nebo že bychom chodili hrát takhle podnikatelsky golf a že bychom ještě se oddávali celé řadě dalších, řekněme, novodobých zábav a společenských akcí. Takže já musím odezírat ten stav, jaký je aktuální a takříkajíc ho updatovat, aby vlastně ti mladí lidé četli mě a ne Guta Jarkovského. Já musím být aktuální pomůckou pro ně a pro současný život.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je pravda. Nepochybně vycházíte jaksi ze současnosti, z toho, co se nám běžným smrtelníkům stává. Ale já teď řeknu možná takovou svatokrádežnou otázku: I někdy vy takhle šlápnete třeba vedle a řeknete si a safra, tohle to je věc, která by se mně samozřejmě vůbec neměla stávat, tak hned o tom něco napíšu? Stane se to někdy?
Ladislav ŠPAČEK, spisovatel, publicista, novinář, moderátor
--------------------
Jako mně, že by se stalo někdy nějaké faux pas? No, prosím vás. No, to víte, že jo. Tak i mistr tesař se utne. Stává se mi například pravidelně, já si nemůžu nikdy dávat špagety v restauraci. Když si je dám doma a sedím, dejme tomu, třeba jenom v tričku nebo bez trička a otočím tu špagetu, nic se nestane, všechno v pořádku. Pokud si na sebe vezmu to šedé sako a sedím případně s osobou, na které mi opravdu hodně záleží a hned to první otočení té špagety, to někdy dosahuje ta nudle rychlosti zvuku, tak skončí ta kapička té červené omáčky v lepším případě na mém saku, v horším případě na saku té osoby, které si vážím. Nemůžu jíst rukolový salát. Ty lístky jsou velmi pružné a vymršťují to balzamiko automaticky na moji bílou košili. Jednou jsem se v jednom nejluxusnějším českém hotelu, v pražském hotelu polil džusem. Vzal jsem tu číši s tím džusem a protože ta stopka byla extrémně dlouhá, velmi drahý hotel, narazil jsem o ty desky toho menu a takhle jsem si to nalil na prsa. Přikryl jsem to těma deskama, řekl jsem si v duchu, no, tak něco jsem si řekl: Hrome, hrome. A pak jsem samozřejmě nejdříve sledoval své společníky. Nikdo si toho nevšiml. Později mi řekli, že to jenom hráli. Ale takhle to má být, to je správné, ano.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Když něco takhle zjistíme, že se společníkovi něco stalo, máme dělat, že jsme si toho nevšimli.
Ladislav ŠPAČEK, spisovatel, publicista, novinář, moderátor
--------------------
Rozhodně, rozhodně. I když se nám něco stane, tak nevyskakujeme, nevoláme to jsem ale čuně, podívejte se na mě, to už je tento týden potřetí. Anebo když se to stane mému společníkovi, taky neříkáme á, to je pech a že máte světlý kalhoty. To mně se jednou stalo... Tak to ne, to neděláme. Děláme jakoby nic. A to ten člověk přivítá a bere to jako dobrodiní, protože tím mu vlastně sejmeme velké břemeno z beder.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak mě napadá, jestli byste náhodou neměl udělat další publikaci, která by nebyla sice až tak silná, ale přece jenom velice prospěšná, protože by v ní byl seznam těch jídel, která bychom neměli v případě, když nám hodně záleží na tom, abychom se nepokecali, jíst. Špagety.
Ladislav ŠPAČEK, spisovatel, publicista, novinář, moderátor
--------------------
No, jeden za všechny - obložené chlebíčky. No, konec. Ne, nikdy. Jenom když jsme sami doma, zhasneme, zatáhneme roletu, venku je tma nebo mlha - budiž. Ale jinak nikdy ne.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A potom hned do sprchy.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak tohle povídání, které nás teď čeká, to už zažil určitě Ladislav Špaček mnohokrát. Ale já si neodpustím tuto otázku právě proto, že to je jedna z pravidelných rubrik našeho Tandemu. Ptám se vás, pane Špačku, co nebo kdo vám v životě nejvíc pomohl. Já asi tak tuším, co to bude a kdo to bude. Říkám co a kdo, protože to samozřejmě mohou být osobnosti, osoby důležité ve vašem životě, ale taky okamžiky, momenty, chvíle, telefonáty, dotazy, otázky, otevřené dveře v tu pravou chvíli na správném místě.
Ladislav ŠPAČEK, spisovatel, publicista, novinář, moderátor
--------------------
To máte pravdu. To mě nenapadlo, že ta šíře té otázky může být až taková. Tak mezi lidi, kteří mi opravdu hodně pomohli, a to byla učiněná náhoda, tak patří bývalý generální ředitel Českého rozhlasu Vlastimil Ježek. To byl můj student, když jsem učil na filozofické fakultě. Já jsem učil historický vývoj české gramatiky a Vlasta byl jeden z mých nejlepších studentů. Já jsem učil třeba Michala Viewegha nebo Jiřího Peňáze, učil jsem Petra Fejka, ředitele zoologické zahrady, ano. No, Vlasta Ježek tehdy jednou byl na nějaké tiskové konferenci, seděl vedle člověka z televize a ten mu vyprávěl, že po revoluci spousta lidí musela odejít a že hledají nějakého ctihodného a, řekněme, takového seriózního čtyřicátníka. A Vlasta Ježek okamžitě přišel za mnou a řekl, že mě v televizi hledají. Já jsem říkal ne, to přece nemyslíš vážně, mě televize nikdy nezajímala. Ale Vlasta tak naléhal, že abych mu udělal radost, jsem se šel po pár týdnech do té televize teda podívat. Už jsem tam zůstal. A tím jsem vlastně odešel z toho akademického světa s těmi zaprášenými okny a od těch hláskových změn ve 14.století. A najednou jsem se ocitl ve světě, tak ono to bylo zpravodajství a potom Hrad, ale přece jenom už to byl ten velký svět televizních obrazovek, ano.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak Vlasta Ježek, no. A nepochlubil se, co má na svědomí.
Ladislav ŠPAČEK, spisovatel, publicista, novinář, moderátor
--------------------
Možná, že tu epizodu třeba už zapomněl, protože ta byla opravdu jakoby okrajová, ale přece jenom mě nakopla k úplně jiné životní etapě.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No a potom to bylo určitě setkání s Václavem Havlem.
Ladislav ŠPAČEK, spisovatel, publicista, novinář, moderátor
--------------------
To bezpochyby. Já jsem chtěl nejdříve říct Václav Havel a pak jsem si řekl, to je tak obligátní a všichni to očekávají, že musím překvapit Vlastimilem Ježkem.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A vidíte to a já jsem si právě myslel, že se dozvíme něco, co už dávno víme, a my jsme se dozvěděli něco, co jsme vůbec nevěděli.
Ladislav ŠPAČEK, spisovatel, publicista, novinář, moderátor
--------------------
A to je vono.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Pan etiketa, Ladislav Špaček je dnes hostem mého Tandemu. A pochopitelně ani on, přestože už toho má za sebou, teď myslím ve své publicistické činnosti, hodně, hodně toho napsal, teď je na světě úplně nová knížka dva měsíce Deset let s Václavem Havlem. Ale publicista nemůže zůstávat jaksi spící na vavřínech, aby se tam jen tak převaloval. V žádném případě. Takže, co teď tvoří hlavní součást vaší práce?
Ladislav ŠPAČEK, spisovatel, publicista, novinář, moderátor
--------------------
No, tu knížku jsem vydal před dvěma měsíci. Necháte mě chvilku odpočinout?
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ne.
Ladislav ŠPAČEK, spisovatel, publicista, novinář, moderátor
--------------------
Nenecháte. Já jsem to tušil. Nejste sám.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vrhněte se do něčeho.
Ladislav ŠPAČEK, spisovatel, publicista, novinář, moderátor
--------------------
Tak musím říct, že jsem na svých plánech v tuto chvíli navzdory úspěšnosti knihy, kterou jsem vybočil trošku z etikety, nic nezměnil a vracím se zpátky k etiketě. Já jsem včera přebíral shodou okolností cenu za nejkrásnější knihu roku za komiksovou etiketu. Je to obrázková knížka pro ty, kteří nechtějí číst moc písmenek, tak pro ty jsem připravil knížku s obrázky. Komiks je teď velmi populární, to hrozně frčí. Tak jsem si říkal, to bude pro tu cílovou skupinu, která nebude číst ty tlusté knihy. No, ale na čem teď pracuju a co musím přes léto stihnout, je etiketa pro malé děti. Já už jsem oslovil dospělé, univerzitní studenty, už jsem oslovil puberťáky, prakticky všechny cílové skupiny, ale tahle ta, řekněme, populace těch pěti, čtyř, šestiletých dětí, tam to začíná. To vidíte už na tom pískovišti, už tam si všimněte, že některé to dítě bude mít ty ostré lokty a některé bude řešit ty problémy jakoby dohodou, tak jako slušně, konsiliantně. Tam už vidíte, jak to začíná. A tam taky vidíte, jak ty maminky je vedou. Jak ta maminka říká jednomu dítěti: Nepůjčuj mu ten kyblíček, má mít svůj. A druhá maminka říká: Půjč mu ten kyblíček. Ty si s ním přece teďka nehraješ. A pro tyhle ty malé děti, které vlastně poprvé usedají ke stolu, které se už oblékají do loutkového divadla a které už musejí umět pozdravit dospělého, když přijdou někam na návštěvu, tak pro ty jsem napsal takovou opravdu dětskou etiketu.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je velice dobře, to je dobře, protože jak jste zmínil ty dva protipóly těch maminek, tak nedávno jsem zrovna na fotbalovém stadionu zažil takového tatínka se synem. Ten tatínek používal takové výrazy, že se mi zatmívalo před očima a ten chlapeček je za chvilku začal opakovat. A ten tatínek ho povzbuzoval: Máš pravdu, jen jim dej. Já jsem říkal, proboha, kam ten chlapeček dospěje, až dospěje. Takže já si myslím, že tahle ta činnost vaše bude velice záslužná.
Ladislav ŠPAČEK, spisovatel, publicista, novinář, moderátor
--------------------
Mám podobnou historku. Nastupoval jsem do tramvaje a vedlejšími dveřmi nastupoval stařeček o holi. A nastupovala přede mnou maminka s asi osmiletým chlapečkem. A najednou jsem zahlédl, že v té tramvaji je jedno jediné volné místo. Ta maminka to spatřila taky a slyším, jak tomu chlapečkovi šeptá: Rychle, rychle, pospěš si, aby ti to ten starej dědeček nezasedl, to místo, chlapečku. Tak já té mamince nepřeju nic zlého, ale očekávám, že jí to časem v té bezohlednosti, ke které ona ho vychovává, že jí to vrátí. To je trošku smutné finále.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, tak skončili jsme trošku smutně, to je škoda. Neznáte nějakej hezkej vtip o etiketě? Tak dobře, tak si nějakej najdu sám. Ladislav Špaček byl dnes hostem Tandemu. Doufám, že i pro vás, milí posluchači, to bylo tak příjemné posezení, jako to bylo pro nás dva. Mějte se moc hezky a ať se daří nás vychovávat.
Ladislav ŠPAČEK, spisovatel, publicista, novinář, moderátor
--------------------
Děkuji. Na shledanou.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Na shledanou.
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je firma NEWTON Media a.s. Texty neprocházejí korekturou.
Reprízováno 14. září 2012 a 14. července 2014.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
