Linecká stezka bývala významnou obchodní cestou. Vedla z rakouského Lince do jihočeských Netolic
Pokud byste se chtěli projít místy, kudy před více než tisíci lety proudily obchodní karavany, máte možnost. Na jihu Čech se můžete vydat na Lineckou stezku. Tato obchodní cesta sloužila jako spojnice Čech s rakouskými zeměmi. Jak název napovídá, na jedné straně byl jedním z hlavních bodů rakouský Linec, na straně druhé pak jihočeské Netolice, které bývaly v dobách před vznikem Českých Budějovic jedním z hlavních sídelních měst jižních Čech.
Druhá větev stezky pak vedla v Rakousku přes Zahlau (Cáhlov, budoucí Freistadt) přes hranici do Čech, podél Malše až do budoucích Českých Budějovic, respektive k soutoku Malše s Vltavou.
„Zprvu to bývala pouze soumarská stezka a sloužila hlavně pro dopravu strategické suroviny - soli z alpských dolů,“ vysvětluje manažer turistické destinace Podkletí Oldřich Petrášek. „Dále se po ní z lineckého přístavu na Dunaji dopravovaly do Čech měď, železo, látky, drahé hedvábí, zbraně, víno, mořské ryby, jižní ovoce, zámořské koření a další druhy kupeckého zboží.“
Na jih se od nás podle Oldřicha Petráška vyvážely hlavně zemědělské produkty, suroviny a řemeslnické výrobky jako obilí, máslo, sýry, dobytek, koně, sladkovodní ryby, slad, pivo, vosk, med, kůže či vlna.
„A málokdo to dnes ví, ale v raném středověku představovali výrazný vývozní artikl dokonce i otroci. Podle dostupných pramenů byl totiž největší trh s otroky v našich zemích v Praze,“ naznačuje Oldřich Petrášek souvislosti s hlavní dopravní tepnou té doby.
Právě Oldřich Petrášek má hlavní podíl na tom, že část Linecké stezky byla v rozlehlém údolí u Lhenic na Prachaticku zrekonstruovaná, a lidé si tak dnes mohou udělat jasnější představu o tom, jak vypadalo cestování a obchodování ve středověku. „První zmínky v rakouských textech jsou datované kolem roku 900 našeho letopočtu,“ říká Oldřich Petrášek. Doprava touto trasou ale podle všeho probíhala daleko dřív.
Pokud byste si chtěli zrekonstruovanou část Linecké stezky projít, pak ji najdete u městyse Lhenice na úpatí Blanského lesa, zhruba mezi Třešňovým Újezdcem a Koubovským rybníkem. Začíná na rozcestí u kapličky sv. Trojice. Pěšky se na ni dostanete podle směrové tabulky po modré značce z osady Vodice asi 800 metrů do údolí, kolem mlýna u Ambrožů.
Trasa současné turistické Linecké stezky měří 140 kilometrů. Kopíruje její předpokládaný průběh zhruba od 10. do poloviny 13. století. Z Lince směřuje na Hellmonsödt, dále na sever podél toku Haselbachu a Rodlu na BadLeonfelden. Státní hranici překračuje východně od Vyšebrodského průsmyku u Radvanova.
Důležitým bodem je Vyšší Brod, kde trasa překlenuje tok Vltavy. Stezka dále prochází krajinou zaniklých šumavských vesnic směrem na Boletice s románským kostelem sv. Mikuláše. Masiv Blanského lesa obchází trasa ze západu a pak dále Lhenickou brázdou, na jejímž severním vyústění stojí netolické hradiště, konec cesty.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
