Lukulský
Ve Slovníku spisovného jazyka českého se dočteme, že lukulský je bohatý, hojný, přepychový. Toto přídavné jméno čteme a slyšíme hlavně v souvislosti s jídlem, tedy ve spojeních lukulské hody, lukulská hostina, slovník ale uvádí i spojení lukulské požitky. Když budeme pátrat po původu přídavného jména lukulský, nepoučíme se tentokrát o některém z evropských jazyků a o jeho vztazích s češtinou, ale dozvíme se něco s historie. Slovo lukulský totiž vzniklo ze jména jedné historické postavy.
Ten pán se jmenoval Lucius Licinius Lucullus, žil v letech 110 až 57 před Kristem a abych tak řekl původním povoláním byl římský konzul a vojevůdce. Vedl římské vojsko v bojích s Peršany. Ty boje byly vítězné, přesto byl Lucullus po osmi letech vedení římských vojsk zbaven. V některých knihách se píše, že se mu vzbouřilo vojsko, v jiných, že se znelíbil římským finančníkům, protože odmítl zcela odírat porobené asijské národy. V každém případě Lucullus odešel do soukromí a v každém případě po odchodu z veřejného života neživořil. Naopak, byl velmi bohatý a tohoto bohatství si patřičně užíval.
Lucullus měl několik vil na těch nejpřednějších adresách. V Neapoli a hlavně v Tusculu, což bylo městečko asi patnáct kilometrů jihovýchodně od Říma, kde si římští boháči a veřejní činitelé stavěli letohrádky. Kdo z tehdejšího Říma nejezdil do Tuscula, jako by nebyl. Svou abych tak řekl chalupu zde měl boháč Maecenas, také politik, spisovatel a vynikající řečník Cicero jezdil do Tuscula; napsal zde svůj slavný spis Tusculské hovory, úvahy o smyslu lidské existence. Nevím, zda Lucullovy vily v Tusculu byly nejpřepychovější ze všech, ale stály prý uprostřed nádherných zahrad s umělými rybníky, s tunely proraženými ve skalách a hrázemi vybíhajícími do moře ke zvláštním letohrádkům na vodě. No nádhera, z níž nezbyla ani stopa, protože Tusculum v jedenáctém století zcela zničil normandský vůdce Tankred. Dnes na tom místě stojí městečko Frascati.
Ale abychom se dostali k lukulským hodům. Lucullus ve svých vilách nejen žil, psal o válkách, které vedl, a zahradničil, on zde také pořádal velkolepé hostiny, na které rádi chodili nejvýznamnější Římané, například sám Caesar či Lucullův nástupce ve velení vojska Pompeius. Lucullovy hostiny byly drahé, často trvaly až do rána a jídlo na nich bylo vynikající. Ale Lucullus prý dokázal vychutnat jídlo, i když stoloval sám. V těch řídkých případech prý svému kuchaři říkal, že i teď jde o velkou hostinu, protože nejpozornější římský hostitel hostí největšího římského labužníka.
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
