Malířka Pavlína Kourková: Náměty si nosím z přírody pořád. Uleví se mi, když u nás posečou louku
Maluje rostliny tak, že vypadají jako živé. Její doménou jsou velkoformátové ilustrace. Na kontě má řadu prestižních ocenění.
Pavlína Kourková vyrůstala na Vysočině, hodně času tak jako dítě trávila v přírodě. Tam se podle ní zrodily základy její budoucí profese. „Se sestrami jsme hodně chodily na procházky. Když jsem šla studovat do Prahy, tak na Vysočině jsem se pak vždycky zase nadechla a uvědomila si, v jakém krásném prostředí jsem vyrůstala.“
Inspirativní příroda
Nejraději má luční květiny, kopretiny, zvonečky. „Výtvarně mě zajímají kosatce, tam je neskutečně kultivarů a barev. Někdy bych byla radši, kdybych toho o květinách tolik nevěděla a mít zase ten pocit, že je vidím poprvé.“
Každé roční období je pro ni inspirativní. „Na jaře je to doslova blázinec, je to přímo ohňostroj nápadů, nevím, co dřív malovat. A v létě to pokračuje. Musím říct, že když toho kvete hodně, tak mě to vyloženě rozrušuje.“ Na podzim ji lákají zase různé plody, v zimě se dají najít suché listy nebo šišky. „Na stole mám pořád něco rozmalované,“ shrnuje čtvero ročních období.
Na obrazech pracuje celé dny, ale zakládá si na tom, aby šla aspoň na hodinu denně na procházku. „Jdu si ven odpočinout, ale vracím se s dalšími třemi náměty na obrazy. Jsem detailista a každá květina má takový ten svůj růstový boom. Takže když u nás posečou louku, mně se paradoxně uleví, že tam nic nevidím,“ usmívá se.
Ilustrace není malba
Pavlína Kourková se vypracovala na jednu z nejlepších botanických malířek na světě, sbírá jedno ocenění za druhým. Ilustrovala dětské knihy i spoustu zajímavých výrobků. „Ilustrace zobrazuje květinu jako exemplář, aby měla všechny důležité rozlišovací znaky. Ale malbu, jak jsem ji poznala v Anglii na jedné výstavě, jsem vnímala jako oslavu květin. U malby není jasný botanický druh, spíš se květina vyobrazuje v nějakém jiném úhlu nebo nadrozměrná,“ vysvětluje rozdíl mezi botanickou malbou a ilustrací.
Od roku 2019 je členkou Americké asociace botanických umělců a také Společnosti botanických umělců Anglie a Walesu. „Jsem moc vděčná, že můžu malovat to, co mě baví. Pracovala jsem i na zakázku, a to mě hodně svazovalo. Takže když vás někdo ocení, dá vám to zase motivaci do další práce.“
O botanické umění se zajímá i sám britský král Karel III. Měla možnost se s ním už setkat? Jak dlouho trvá namalovat květinu? Proč nejsou její obrazy vidět také u nás? Poslechněte si v rozhovoru u Alex.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
