Mám velkou radost, že tahle generace není ztracená, říká o svých mladých svěřencích basketbalový kouč Michal Franěk

26. říjen 2023

Stál u zrodu nymburského basketbalového zázraku, teď se hlavně věnuje výchově mladých hráčů. Trenér Michal Franěk pochází z Prahy, kde také vedl Spartu nebo Stavební fakultu. Teď už ale bydlí v Káraném a před třiadvaceti lety spojil svůj sportovní život s nymburským klubem. Natáčel s ním redaktor Pavel Petr.

Přišel do klubu s velkými ambicemi. Ta doba se ale těžko dá porovnat se současností.

„Tak samozřejmě to byla diametrálně jiná doba. Byly tady obrovský ambice především Mirka Jansty a celého toho společenství okolo něj, že chtěl udělat velký basket v Nymburce. Já jsem si říkal, že to je fakt utopie. A on to dokázal. A já jsem měl tu čest být prvním trenérem Mattoni NBL a byl jsem tady půl roku, protože jsem souběžně měl podnikání. Pak jsem byl v roli asistenta, ale podařilo se nespadnout z té nejvyšší soutěže a postupem času se vybudovala taková dynastie Nymburk,“ popisuje Michal Franěk svůj trenérský příběh a vlastně i příběh nymburského klubu.

Těm velkým plánu tehdy asi nikdo moc nevěřil s ohledem na úsilí, které bylo právě s ambicemi spojené.

Trenér basketbalu Michal Franěk

„Tak jsem viděl, kolik to stojí úsilí těch majitelů a obrovského nasazení celého realizačního týmu. To trvá několik let, než se to vybuduje a stojí to samozřejmě nemalé prostředky. K té první fázi, to bylo tak, že jsme měli takový poloprofesionální tým. Takový nějaký vzor belgickej v tý době, kdy tam hrálo pět, šest studentů téměř zadarmo a čtyři zkušenější hráči, kteří už měli zkušenost s nejvyšší soutěží,“ vzpomíná Franěk.

Zkušenosti předává mladým

Postupem dvou, tří let se podařilo vybudovat profesionální tým, kádr se vhodně doplnil, začala cesta k dosavadním 18 titulům, 15 triumfům v domácím poháru a účasti na evropské scéně. Michal Franěk navíc působil také u reprezentace. Pro něj osobně ale zůstal srdeční záležitostí Nymburk. „Já jsem se našel v mládežnických kategoriích, protože si myslím, že těm mladším hráčům můžu něco předat.“

Jaká je největší odměna pro trenéra? Co ho nejvíce těší? „Já mám obrovskou radost z toho, že ti kluci jsou schopní pravidelně něco dělat, že tato generace není ztracená. Je to dobrá generace, která má ctižádost, která má vůli a chuť se zlepšovat. A na tom se velmi rád podílím,“ říká dvaašedesátiletý Michal Franěk v basketbalovém příběhu z Nymburka.

Které současné osobnosti českého basketbalu pamatuje ještě prakticky na startu jejich kariéry? Poslechněte si v reportáži Pavla Petra.

autoři: Pavel Petr , JMys
Spustit audio