MANDEL

26. březen 2004

Včera a předevčírem jsem tu mluvil o výrazech, které tak či onak souvisejí se slovesem kopat. Mimo jiné jsem probral kopanou neboli fotbal, kopačky neboli kvinde, nakopané kopy hlíny a jejich podle starých Čechů mužské protějšky kopce a tlumočil jsem vám, jak podle odborníků vzniklo pojmenovaní početní jednotky kopa, kterou dnes používáme už jen v souvislosti s vejci.

Říkal jsem, že kopa bývalo šedesát snopů a že čtvrtině tohoto počtu, tedy patnácti snopům, se říkalo mandel. Slíbil jsem, že na téma mandel dnes řeknu něco víc. Pokud jde o původ slova mandel, je toho známo poměrně málo. Ve starších slovnících se lze dočíst, že staré germánské Mande znamenalo košík a že ve středověké latině bylo slůvko mandala, které znamenalo patnáct kusů. Václav Machek ve svém slovníku píše, že jde o německé slovo Mandel "původu dosud málo jasného", Jiří Rejzek v Českém etymologickém slovníku mluví o německém slově "nejistého původu".

Jasnější je to s mandelíkem a mandelinkou. Mandelík je pták, který dostal už poměrně dávno své české jméno podle toho, že rád sedává na snopech obilí, na mandelech obilí a hledá tam hmyz. Mandelinka je brouk, který byl u nás dnes už naprosto nepředstavitelně populární v 50. letech 20. století. Komunisté si usmysleli, že pomocí mandelinky bramborové je americký imperialismus hodlá zničit, a tak nás, školní dítka, nutili, abychom toho hezkého broučka, kterého ovšem na plakátech vyobrazovali jak nejzlověstněji to bylo možné, sbírali a ničili. Nedělal jsem to schválně, komunistům jsem tenkrát věřil, ale mandelinku jsem nezničil ani jednu, žádnou jsem ani nespatřil, přestože jsem jejím hledáním strávil desítky hodin. Jméno mandelince vymyslel na počátku našeho obrození Presl. Jak bylo jeho zvykem, nijak své pojmenování nevysvětlil, ale jistě to také souviselo s obilím, s mandeli obilí.

Ale k mandelům, mandelíkům a mandelinkám jsme se dostali od kop vajec, původně snopů. Kopa, tedy šedesát snopů, dostala své jméno, protože to vlastně byla hromada a hromadám staří Čechové říkali kopy a kopky, protože to bylo určité nakopané množství půdy. Takže kopa vajec je vlastně od slovesa kopat. Čím jsme se vrátili k tématu, který tu probíráme už několik dní. Je mi líto, ale ani dnes věc nedokončíme. Na slovní spojení veselá kopa a na slova kopí a kopejka si musím nechat víc času, a tolik ho už nemám.

autor: Michal Novotný
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.