Máslo na hlavě
O vysoce postavených lidech nebo o lidech o vysoké postavení se ucházejících lze někdy slyšet, že mají máslo na hlavě, což jak víme znamená, že ten někdo se dopustil něčeho, co není čestné a za co hrozí trest, že je, jak se píše ve slovníku, "zatížen vědomím viny či spoluviny" a že proto nemůže volně jednat. Člověk s máslem na hlavě by zkrátka vysoce postaveným člověkem být neměl.
Máslo figuruje v mnoha slovních spojeních a obratech. Když mluvíme jako když másla ukrajuje, mluvíme přívětivě. Když s někým jednáme jako s máslem, jednáme s ním opatrně, když nám něco jde jako po másle, jde nám to hladce. Stejně hladce, jako když nůž vjede do másla. Všechny ty obraty jsou srozumitelné, bez přemýšlení zhruba víme, jak vznikly - z toho, že máslo je měkké, hladké, snadno taje a v neposlední řadě je i chuťově příjemné. S máslem na hlavě je to nepochopitelnější. Pravda, představa, že mám zcela konkrétní čtvrtku másla na hlavě, není moc příjemná, protože když ji tam budu mít delší dobu, roztaje a dost eklhaft způsobem mi znečistí vlasy, hlavu, možná i šaty... Ale co to má co společného s nějakou vinou, s nečestnými činy...
Naše úsloví pochází z Francie, k nám se dostalo až poměrně nedávno, první jeho doklady v českých textech jsou z roku 1900. Ve francouzštině však žije mnohem déle. Pařížský prefekt a bývalý kriminálník Jean Vidocq ho znal už počátkem 19. století z hantýrky zlodějů a domníval se, že pochází z hebrejštiny. Dnes se soudí, že úsloví vzniklo dokonce už v 15. století a že odkazuje na středověký trest pro nepoctivé trhovkyně, které kazily máslo tím, že do něj přidávaly různé příměsi. Když se na to přišlo, musela si přistižená dáma dát inkriminovanou hrudku másla na hlavu, postavit se na slunce a následovalo to, co jsem před chvilkou vyjádřil slovem eklhaft. A k tomu ještě byla veřejná ostuda.
Abych dnešní téma vyčerpal, musím dodat, že slovo máslo je všeslovanské, že pochází od slovesa mazat, které je praslovanské a má indoevropský původ. Máslo, stejně jako mast, která má stejný původ, je to, co se dobře maže.
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
