Miloslav Šmídmajer - producent, režisér a scenárista
27. březen 2012
Tandem
Producent, režisér a scenárista Miloslav Šmídmajer navštívil studio Tandemu. Janu Rosákovi například prozradil, jak se dostal k filmu, kterou z našich režisérek vrátil k filmování a jaký žánr rád točí.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Dobrý den z Tandemu přeje Jan Rosák. Dneska je mým hostem muž, který rozhodně neplýtvá svým časem, a proto jsem rád, mám radost, že si našel na náš Tandem čas vytížený producent, scénárista a režisér v jedné osobě Miloslav Šmídmajer. Já vás vítám. Dobrý den.
Miloslav ŠMÍDMAJER, producent, scénárista, režisér
--------------------
Dobrý den.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Máte krátce po premiéře svého zatím posledního filmu, takže teď máte možná takový čas trošičku odpočívat. Ale jak asi vás znám, tak moc neodpočíváte, už něco připravujete. I o tom si popovídáme dneska. Ale samozřejmě začneme jako vždycky dětstvím, posléze třeba i o tom, jak jste vlastně do filmového kolotoče naskočil.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
U jména Miloslav Šmídmajer mám poznamenáno, že se narodil v roce 1959 v Litoměřicích. Platí to?
Miloslav ŠMÍDMAJER, producent, scénárista, režisér
--------------------
Je to tak, ano.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ano, ano. Takže a tam jste také strávil své dětství?
Miloslav ŠMÍDMAJER, producent, scénárista, režisér
--------------------
Ne, celou dobu jsem byl v Litoměřicích. No, to je krásný město. Je tak správně velký, 25 tisíc obyvatel, takže tam vlastně všechno důležitý je, ale přece jenom za tím filmem musíte potom do Prahy, no.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, to je pravda. Takže, do kolika let svého života jste pobýval?
Miloslav ŠMÍDMAJER, producent, scénárista, režisér
--------------------
V podstatě já jsem pak ještě dojížděl, když jsem byl na vejšce a tak dál, tak já jsem se tam držel až do 25 let tak zhruba, no.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, tak Litoměřice jsou hezké město. Navíc mají takovou krásnou historii s Karlem Hynkem Máchou. Víte, že se tam narodil i Felix Holzman?
Miloslav ŠMÍDMAJER, producent, scénárista, režisér
--------------------
Já jsem se s ním dokonce potkal, já jsem za ním byl doma, no.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vážně. Mrázova 28, tam bydlel. To platí taky?
Miloslav ŠMÍDMAJER, producent, scénárista, režisér
--------------------
Platí. No, tak bohužel zemřel.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já vím, ale ta Mrázova ulice.
Miloslav ŠMÍDMAJER, producent, scénárista, režisér
--------------------
Ano, ano, ano.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vy jste se potkali s Felixem Holzmanem?
Miloslav ŠMÍDMAJER, producent, scénárista, režisér
--------------------
Ano, ano. Já jsem dokonce za ním byl, když už byl potom nemocnej a starší, asi rok před smrtí s kamarádem Martinem Slunéčkem a uvažovali jsme, že bychom s ním rádi natočili dokument. Jeho manželka by bývala byla ráda, ale on se toho bál, protože už si nepamatoval, on měl výpadky paměti nějak, no.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak se občas bohužel stává.
Miloslav ŠMÍDMAJER, producent, scénárista, režisér
--------------------
Ale vypadal znamenitě, znamenitě.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To se občas bohužel stává. I takovým géniům, jako byl Felix Holzman, se to stává. No, ale vraťme se k vám. Čili, v Litoměřicích jste se narodil, začal jste tam rozum bráti a s tím samozřejmě už začala třeba, dejme tomu, i nějaká chuť něčím být. Co byly takový první dětský touhy profesní třeba?
Miloslav ŠMÍDMAJER, producent, scénárista, režisér
--------------------
Jo, to si pamatuju. Tak poprvé jsem chtěl bejt hasičem, pak jsem chtěl bejt cestovatel a to mi nemohli vysvětlit doma, že to není povolání. A pak vím, že někdy kolem 12, 13 jsem chtěl bejt číšníkem a obsluhoval jsem. Ale chtěl jsem za to taky nějaký dýško. A teprve potom v těch 14, 15 jsem teda řekl, že vlastně jedinou věc, kterou bych chtěl v životě dělat, je film a nechápu jako, že bych mohl dělat něco jinýho. Možná tak vo tom filmu psát. A pak už to tak nějak pomalu ale šlo tímto směrem.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, většinou ty touhy dětské něčím být jsou podmíněny nebo vyprovokovány tím, že nás zasáhne nějaký vjem, a to třeba, já nevím, nějaká fascinující osobnost, kterou poznáme, jako třeba, dejme tomu, Felixe Holzmana třeba, anebo třeba to může být nějaké umělecké dílo, které na nás zapůsobí. Jak to bylo u vás? Co vás k tomu filmu nakonec takhle nalomilo?
Miloslav ŠMÍDMAJER, producent, scénárista, režisér
--------------------
Tak já jsem začal jako většina dětí. Já jsem teda chodil hodně do kina, to musím říct. Já jsem byl schopen jít o prázdninách všechny dny, kdy jsme byli doma, každej den do kina. Chodil jsem na bulharský filmy, na ruský, na všechno. No, jsme tam měli v Litoměřicích dvě kina a jeden letňák, tak to se dalo. To jsem dal třeba, já nevím, v pátek Planeta opic, v sobotu Na kolejích čeká vrah, v neděli Planetu opic, v pondělí Na kolejích čeká vrah.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jo, moment jako i víckrát ten samý film?
Miloslav ŠMÍDMAJER, producent, scénárista, režisér
--------------------
No, jo, fakt jo, takhle jsem to měl. Tak ale miloval jsem naplněný kino na těch filmech třeba s Luisem de Funésem nebo francouzský komedie, kdy se vopravdu lidi řehtali, že nebylo slyšet ty další repliky. Nebo jsem zažil ještě tu éru těch slavných westernů, kdy vopravdu všichni kluci na to museli jít. Ale ty komedie jsem měl nejraději. No a pak samozřejmě někdy kolem těch 15, 16, kdy už jsem měl nakoukáno, najednou člověk zjistí, že ty schémata jsou přece jenom podobný, tak jsem vstoupil do filmovýho klubu a začal jsem chodit na ty Bergmany a tak dále. Ještě jsem tomu úplně nerozuměl, ale tušil jsem, že za tím něco bude.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jo, že byste to jednou třeba mohl i malinko dělat sám.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Producent, scénárista a režisér Miloslav Šmídmajer na sebe prozradil před chviličkou, že byl už v dětství filmovým fanatikem. Nevím, jestli jste takhle pořád nadšeným filmovým fanouškem, říkám už fanatikem dneska, ale každopádně mě zajímá, co jste třeba v poslední době viděl, co vás opravdu ve filmu zaujalo? Teď už na to koukáte taky trošičku jinak, že jo, už jste v profesi trošku.
Miloslav ŠMÍDMAJER, producent, scénárista, režisér
--------------------
Tak spíš na ty český filmy koukám jinak, protože kdysi jsem byl taky jako kritickej, ale netušil jsem, jakej je rozdíl v tom rozpočtu, v těch podmínkách. Tady můžete mít nápady, ale všichni se zhrozejí, protože jsou drahý třeba, že jo. Tam jsou za ně vděčný a můžete je realizovat.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vy s tím někam přijdete a někdo řekne: A kdo to zaplatí?
Miloslav ŠMÍDMAJER, producent, scénárista, režisér
--------------------
No, jasně. Někdy si sám to musím škrnout, že jo, což je ještě horší, když si to produkuju. Ale viděl jsem nádhernej film v poslední době, a to je ten oscarovej film Umělec, neboli Artist. Taky jsem se malinko leknul toho, že je to černobílej film a jakoby němej. Ale je to tak skvostný dílo, tak nádherný, máte takový vznešený pocit. Přitom to není složitý, je to v podstatě taková láska, milostnej příběh. Ale je to tak nádherně udělaný, s takovou jako láskou k filmu. Fakt velkej zážitek, ten doporučuju. Je to takovej film, na kterej chodí málo lidí, takže je potřeba si pospíšit jako, nebude dlouho.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Že nebude dlouho.
Miloslav ŠMÍDMAJER, producent, scénárista, režisér
--------------------
Hm, je to tak. Podívejte se na to počasí. My jsme vstoupili s tím naším filmem do kin, no, to je smůla tohle počasí, protože i doma, příbuzní, rodina mi říkají pojď ven, že jo. Já většinou, když přijde tohle to první jarní slunko a takový to teplo, to voslňuje malinko, tak spíš mám tendenci se skrývat, tak říkám, půjdem do kina, vyberem si nějakej film s pěkným počasím. Ale neprojde mi to většinou.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vy jste říkal, že ten film Umělec je v podstatě film, který není jaksi náročný třeba pro chápání nebo možná není náročný pro jaksi evidentně svou výrobou, že to je v podstatě prostý příběh. To platí, jo?
Miloslav ŠMÍDMAJER, producent, scénárista, režisér
--------------------
To platí, to platí. Je to v podstatě milostnej příběh a je to příběh z filmařskýho prostředí. A ten děj je velmi pochopitelný pro každýho, ale skvostný jsou ty nápady a ta realizace. Je to vopravdu nádherný.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Mě třeba takhle v tomto smyslu velice zaujal film Králova řeč, který mi taky přišel jaksi nenáročný svým námětem, je to v podstatě všechno zcela jasný, ale to zpracování je tak úžasný, že mě to vopravdu na dlouho vzalo.
Miloslav ŠMÍDMAJER, producent, scénárista, režisér
--------------------
Je to nádherně napsanej příběh, že jo, je to skvostně zahraný. Máte pravdu, no. A je skvělý, že akademie už nedává ty Oscary těm technickým filmům, ale těmhle lidskejm.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, je taková tendence i u nás? I naše akademie jaksi dává České lvy taky takovým filmům?
Miloslav ŠMÍDMAJER, producent, scénárista, režisér
--------------------
No, tak my neděláme ty velký technický filmy, protože na to nemáme peníze, to je velmi prostý. Je to zvláštní, no. Ta akademie, to není zas tolik lidí, takže ta nálada momentální to ovlivní. Takže, někdy vyhraje nějakej film po zásluze, někdy si holt řeknou, tenhle už si dost užil, tak to dáme někomu novýmu, jo. No, tak víte co, je výborný, že máme tuhle cenu, toho lva, že je to taková tendence udělat občas takovej jako film i pro ty festivaly a jít do zahraničí. Ale holt, když vyhrajete Českýho lva, tak vo kolik přijde víc lidí do kina? Ten film se vrátil Poupata asi na dva týdny teďko do kin, ale jako ten význam není velikej. Ten Oscar, když dostanete toho Oscara, tak najednou se to vrátí po celým světě ten film a tak a vono to něco udělá a ten člověk si může říct za příští film o větší honorář. Tady ne. Takže, ty podmínky, my jsme malej stát zkrátka, máme 10 milionů, ale zase je skvělý, že lidi filmy milujou a chodějí do toho kina.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hostem dnešního Tandemu je producent, scénárista a režisér Miloslav Šmídmajer. A já bych čekal, Miloši, že budete mít za sebou třeba, dejme tomu, FAMU, DAMU nebo podobnou takovou uměleckou školu, ale vy jste vystudoval filozofickou fakultu, to znamená, že jste nepředpokládal, že byste se tomu filmu mohl opravdu někdy profesně věnovat, anebo to byla jenom jaksi z nouze, že jste nešel třeba na FAMU?
Miloslav ŠMÍDMAJER, producent, scénárista, režisér
--------------------
No, je to velmi jednoduchý. Já jsem vlastně dělal gympl v Litoměřicích a po tom gymplu jsem se hlásil hned na FAMU, ale to byla taková doba, ještě jsem neměl maturitu, tam se to odevzdávalo někdy v tom čtvrťáku, musel bejt filmeček do konce prosince a někdy už v únoru jsem šel na přijímačky, teprve pak jsem dělal maturitu a nebylo mi ještě ani 18, jo. Tak jako ty práce, co jsem odevzdal, musely bejt nezralý a byl jsem vyklepanej, pamatuju si to. Takže, mě nevzdali. Tehdy byl ještě trošku jiný systém, byl jakoby užší nějakej výběr a potom tenhle ten nejužší. Tak já jsem se dostal jakoby do toho druhýho kola, pak už ne. No, ale nechtěl jsem na vojnu na ty 2 roky, takže jsem věděl, že na nějakou vejšku musím. A protože jsem po příbuzenstvu mluvil německy, tak mi kantorka na gymplu v Litoměřicích řekla, tak zkus tu němčinu, tam chodí málo kluků, tak tam běž. No, tak jsem se přihlásil na češtinu, němčinu, tam jsem byl vlastně v ročníku se samejma holkama, tak tam to bylo docela dobrý, musím říct. Tak jsem dost kecal vo tom, že ten film chci dělat a že tam stejně to zkusím znova, ale moc jsem pro to nedělal, abych byl upřímný. A když se přiblížil páťák, tak se pamatuju, že jsem dostal peníze na ty státnice, jakoby na oblek a tak, tak to jsem vzal, koupil jsem za to filmovej materiál a řekl jsem, že se přihlásím znovu na FAMU. A film, když se mi povede, co natočím, to byl němej osmička, tak že půjdu na režii nebo to zkusím. A když ne, tak na scénáristiku a dramaturgii. Tak jsem natočil nějakej film na kolejích, vím, že se to jmenovalo Mejdan a že milostná scéna se povedla, ale ty vostatní, tak jako bylo to takový, pajdalo to, no. Tak jsem řekl ne, to musím udělat příště něco lepšího. Ale přihlásil jsem se na tu dramaturgii a scénáristiku, no a tam mi řekli, proč tady chcete někomu vobsadit místo, vždyť vy to můžete dělat i s tou filozofickou jako. Vždyť jako většina lidí je takhle vzdělaná, jako z literatury a tak. A pravda je, že zároveň s tím, já dělal nějakýho /nesrozumitelné/ na fakultě, takže jsem četl nějaký knížky, dělal rešeršé a pak ty profesoři to třeba používali. Známý jeden profesor z literatury tak se mě ptal jako, co chci dělat a tak. A já jsem říkal jedině film nebo televizi a von mě poslal do televize, do toho osobního, abych se tam šel představit. Zkrátka přes redakci programu jsem potom stejně začal psát a točit a tak. Takže, to byla sice klikatá cesta, delší.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale by jste u oboru svého milovaného konečně.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Miloslav Šmídmajer je filmař, který je, dá se říct, přímo fascinován osobností Miloše Formana. Aspoň to tak vypadá, že už jste natočil několik věcí o něm. Vůbec se vám nedivím. Tenhle ten skvělý český režisér, který oslavil osmdesátku naprosto neuvěřitelnou, tak si to zaslouží, abychom jím byli fascinováni. Ale jelikož ho nemáme mezi klasiky českého humoru, tak jste si ho teď z naší galerie nemohl vybrat, abychom mu dali slovo, tak jste si vybral někoho jiného. Ale já myslím, že to je taky velice dobrá volba. Vlasta Burian je prostě, co to je, to je král českých komiků.
Miloslav ŠMÍDMAJER, producent, scénárista, režisér
--------------------
Tak já ty jeho filmy U pokladny stál třeba, to můžu vidět každej rok vopravdu, ale jako to musela bejt obrovská osobnost, no. Tak jsem jiná generace, už jsem ho nemohl potkat, ale já myslím, úplně mladý lidi znají ty jeho filmy, koukají na to, no tak co si může víc přát.
/ Ukázka /
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Miloslav Šmídmajer je hostem dnešního Tandemu. Je to producent, scénárista a režisér. Než jste se dostal teď k režii svého posledního filmu, o kterém si určitě taky chceme popovídat, Probudím se včera, tak jste před tím pracoval jako scénárista a jako producent na některých věcech. Co bychom mohli tak zmínit?
Miloslav ŠMÍDMAJER, producent, scénárista, režisér
--------------------
Tak si páté Básníky, které točil Dušan Klein nebo jsem vlastně přemluvil Marii Poledňákovou.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To byl váš producentský debut, jestli se nepletu.
Miloslav ŠMÍDMAJER, producent, scénárista, režisér
--------------------
Ano, ano, ano, filmovej jasně, hranej film. Potom Marii Poledňákovou jsem přemluvil, aby se vrátila k filmu, protože měla dlouhou pauzu, kdy podnikala a vlastně neměla důvod něco točit. Tak jsem jí vysvětloval, že když někdo má ten talent, tak by ho měl, a má tu schopnost lidi pobavit, tak by to měl dělat. No, pak můj debut byla Peklo s princeznou a jsem třeba strašně rád, že jsem mohl produkovat Jiřímu Bártovi takovej animovanej film Na půdě, kterej sice neměl velkou návštěvnost u nás, ale získal po celým světě spoustu cen vod New Yorku po Tokio, jo. Takže, to je radost taky, no.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No a teď se dostávám k těm filmům o Miloši Formanovi. Ten váš první samostatný dokumentární film Drž se toho snu.
Miloslav ŠMÍDMAJER, producent, scénárista, režisér
--------------------
Tím jsem debutoval v roce 1990.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tím jste debutoval, ale autorský celovečerní dokument Miloš Forman Co tě nezabije, tak to je další fáze toho vašeho formanovského.
Miloslav ŠMÍDMAJER, producent, scénárista, režisér
--------------------
Tak ono to vždycky je zatím nějaká náhoda. Ne, že bych chtěl dělat vlastně v tý době třetí film o Formanovi, protože ještě mezitím vznikl takovej půlhodinovej krátkej, kterej se jmenoval Chuť slávy a ten vlastně byl jen o tom. Já jsem jel do Memphisu, když tam točil Miloš Forman Lid versus Lary Flint. Tak jsem tam jel točit dokument o Teodoru Pištěkovi. A když jsem u toho natáčení byl, tak jsem přidal tuhle tu Chuť slávy proto, protože Miloš Forman měl 5 let naprostou smůlu. Od nějakých osobních věcí, kdy měl špatný úraz na lyžích, vlastně byl zdrátovanej. On miloval zvířata, on miluje zvířata, tak měl takový vietnamský prase a různý další a voni mu uhořeli v takový kůlně některý z nich. Navíc rozjel 3 filmy, 3 filmy se měly točit, dokonce jeden už byl jakoby před startem a všechny zkolabovaly z nějakejch důvodů. Takže, když se tohle stane oskarovýmu režisérovi, co má takovej respekt, co jako tolik umí, no tak to mi bylo záhadou, to mě zajímalo. Tak to byl takovej malinkej filmeček. No a potom, když přijel v roce 2002 s Amadeem, s tou režisérskou verzí a byla skvostná premiéra v Tylově divadle, původně Tylově, nyní Stavovském, tak jsem říkal, byl tam Sean Conery a tak, tak to musíme natočit aspoň pár záběrů. A potom, když jsem viděl, jak vlastně se mu změnil život s tou Martinou, jak vlastně pookřál, tak jsem si říkal, no tak tady se něco děje, tak asi to začnu sledovat. Tak jsem tak jako 5 let jednou za čas něco natočil, no a pak vznikl právě ten poslední dokument.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A bylo těžké se k němu dostat jaksi blíž? Dovolil vám se dostat hodně do soukromí?
Miloslav ŠMÍDMAJER, producent, scénárista, režisér
--------------------
Jo, tak teď už se známe, tak jako není problém. Tam dokonce došlo k takovýmu okamžiku, že já jsem potřeboval ještě nějaký fotky a von říkal, tak já se po něčem podívám. A pak Martina Formanová psala: No, baví nás to tady nad těma fotkama, máme jich tady spoustu, ale tolik, že to si přijeď vybrat sám. Tak jsem si říkal, pojedu na víkend někam do Connecticutu vybírat fotky a pak jsem říkal, no proč vlastně ne. No, tak jsem tam odjel a Miloš říkal: Tak v týhle skříni, to je plný fotek a tady ta truhla taky. Vopravdu já netrpím na bolení zad, ale tam teda mě bolely, protože toho bylo opravdu kvanta.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Co přiměje producenta, úspěšného producenta, scénáristu, jako je Miloslav Šmídmajer, že se rozhodne, že se postaví za kameru jako režisér? Je to ta touha, aby ten film byl opravdu podle vašeho gusta, aby měl všechny atributy toho, jak si to vy představujete, aby vám to prostě žádnej režisér nezkazil? Váš debut byl Peklo s princeznou, no a potom teď další Probudím se včera. Jsou to tyhle ty momenty?
Miloslav ŠMÍDMAJER, producent, scénárista, režisér
--------------------
Ne, ne, já myslím, že je to úplně naopak, já jsem vždycky chtěl točit hraný filmy a vlastně to, že jsem začal produkovat, to byla z nouze ctnost, protože v momentě, kdy chodíte do těch různých dveří a nejste důraznej a nechodíte tam často. Já jsem takovej, že do tý televize jsem něco poslal a pak jsem se za 4 měsíce zeptal, jak to vypadá a pak za další 3 teda jako, jestli by mi už neodpověděli. A kolikrát jsem to nechal rok běžet, protože jsem nechtěl na ně tlačit. Ale trochu člověk musí, že jo. To já jsem nedělal, takže ty projekty se táhly, ne vždycky byl vybrán ten, kterej jsem nejvíc chtěl dělat nebo u těch dětí, já jsem pro Českou televizi měl dělat takový větší věci, nebylo dost peněz, změnilo se vedení, začalo se znovu. Pamatuju si, že když jsem měl dělat Johanku z Arku, jakoby to byla adaptace toho divadelního představení, toho muzikálu s Luckou Bílou, tak jsme měli domluvený nějaký dotáčky, že to uděláme jako velkolepěji. A změnilo se tam vedení a najednou říkali, musíme šetřit, tak tyhle ty dotáčky nebudou, budou klasicky jenom ty 3 představení, který se sejmou a tak dál. A teď mi to tak jako škrtali. A já jsem nakonec říkal a heleďte, kdybysme to neudělali zvukový, tak bysme taky dost ušetřili. Takže, byly tyhle ty okolnosti, tak nakonec člověk musel si to zkusit zorganizovat sám. To znamená postavit produkci. A já nejsem univerzální jakoby typ režiséra, mně to musí bejt blízký něčím, musím si myslet, buď mě musí napadat ty nápady jinak, než jak je to obvyklý, anebo se do toho musím nějakým způsobem zamilovat, že chci bejt jako tady u toho posledního filmu, mezi těma mladejma lidma, zažít znova tu školu, ty ptákoviny, ty fórky, protože tenhle ten druh film jsem miloval vždycky. Nakonec v český kinematografii máme skvostný filmy, že jo, jako Škola základ života, Cesta do hlubin študákovy duše a nakonec i Vrať se do hrobu z tý novější doby. No, tak jsem zatoužil udělat takovejhle film, jako vopravdu takovou řachandu, no.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Miloslav Šmídmajer je hostem dnešního Tandemu. Je to producent, scénárista a režisér. I režisér komedie, která měla zcela nedávno premiéru, Probudím se včera. Komedie, která samozřejmě teď bude hodně diskutována, taky se do ní opřou kritici, už se do ní opřeli. Vyčítají vám třeba ten častý product placemants, to znamená to, že se tam občas objeví nějaký.
Miloslav ŠMÍDMAJER, producent, scénárista, režisér
--------------------
Výrobky se tam objevují.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Výrobky. Tak tomu se člověk dost asi těžko dá vyhnout, když chce, aby sponzor se do toho.
Miloslav ŠMÍDMAJER, producent, scénárista, režisér
--------------------
Ta hra je úplně jednoduchá. Já jsem vlastně ten film chtěl dělat už rok před tím, ale neměl jsem dost peněz a nechci bejt ten producent, kterej dluží, kudy chodí, a tak musíte vědět, že ty peníze máte. A těch zdrojů oficiálních, jako je Fond kinematografie nebo televizní práva, tak těch není tolik, to samozřejmě taky využívám. Pak stojíte zkrátka před rozhodnutím chci točit, má smysl ten film udělat i s tím product placemantem? A když si řeknu, že ano, protože zábavnýmu filmu to většinou nevadí, u takovýho artovýho, tam bych do toho takhle nešel, protože my jsme všude obklopeni, přijdete do hospody, do lékárny, rozhlédněte se, kolik tam je výrobků a tak dále. A je to taky kolikrát natvrdo, jo. Tak jsem si říkal, že to tolik nevadí. Samozřejmě je to taková hra, že třeba první schůzka probíhá tak, že ten partner řekne, vy jste to minule přehnali v tom filmu, já nechci, aby to bylo tolik. No jo, jenže von má nad sebou taky šéfa a když už dá do toho nějaký peníze, no tak samozřejmě se potom bojí, aby to vůbec bylo vidět, protože jsou příklady takový, že dostali dost peněz, naslibovali, pak to tam nikdo nezahlídl, jo. No, tak my se snažíme bejt v tomhle tom poctivý. Je mi jasný, mně to bylo dopředu jasný, že dostanu za uši vod kritiky. Jednak jako komedie jako žánr, tak to už jako první takový podezření, to už nikdy nedostane maximum. Potom samozřejmě ten product placemant, my ho máme v současnosti, to znamená, my ho máme navíc natěsnanej do prvních 20 minut a pak do konce, jo. Takže, to je dráždí. Kdyby to bylo rozmístěný po celý tý ploše toho filmu, tak taky by to tolik nekřičelo. Takže, máme to tam, ale zase normální lidi to nevnímají. Jste na nějaký besedě někde a říkají: Jo, tam to bylo? Jo, vlastně tam to bylo, ale to jsem si původně nevšiml. Jsou takový lidi, který to neberou. Samozřejmě, když jsou to lidi z branže, tak ty to sledujou.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A kritici zvlášť, ti si toho určitě všimnou.
Miloslav ŠMÍDMAJER, producent, scénárista, režisér
--------------------
Jasně. No a pak jsou takový věci, jako třeba tam vytýkali, že stroj času. No, tak to je strašně jednoduchý, kdybych byl v Hollywoodu, tak nechám malíře /nesrozumitelné/ to namalovat, voni by to zaplatili, on by udělal úžasnou nějakou stavbu ve studiu, která by stála, já nevím, kolik milionů. No, užili jsme si. Je to tam necelou minutu. No, tak v českým filmu, když na to nemám ten rozpočet, jenom abych si takhle užil to, tak nemůžu, že jo, tak děláme ty náhražky. Navíc pro mě to od začátku do konce byla školní komedie. Oni o tom píšou jako o scifi, ale to je záminka pro ty školní scény a pro ten návrat, jo. Takže, pro mě to byla ta školní komedie. A mrzí mě zase na druhou stranu, že všichni ty renomovaní kritici nepochválili třeba to, že všichni ty herci hrajou fakt dobře, ty hlavní postavy jsou výborný. Jsou trochu našláplý jako po italsku malinko, jako tlačím na pilu, ale všichni hrajou stejně, jo, což zdaleka nebejvá ve všech filmech. Takže, my jsme spíš se věnovali timingu fórů a tý herecký akce, no.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Máte už něco teď jaksi, samozřejmě zažíváte tenhle ten film, který je úplně čerstvý, ale už máte něco před sebou?
Miloslav ŠMÍDMAJER, producent, scénárista, režisér
--------------------
Mám, mám. Tak jako v Čechách je to tak, že musíte mít hodně před sebou jakoby, protože to tlačíte takhle a nevíte, co se podaří jakoby prosadit. Tak já mám tam scénář na takovou romantickou komedii ještě od Jaroslava Papouška, kterou upravil Pavel Bryč a ta se jmenuje Jedním slovem tě miluji modře. A potom jako producent chci dělat, původně to Dietl, Dietlova hra Šance, kterou přepsal Roman Ráž. Je to vlastně taková záležitost pro dva herce, pro Jaromíra Hanzlíka a Jirku Mádla. A odehrává se to na ostrově, tak to bude takovej malej film, ale někde v tropech.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Producent, scénárista a režisér Miloslav Šmídmajer byl hostem dnešního Tandemu. Přeju, aby se všecko dařilo, abyste jednak sehnal dost peněz, skvělý herce, výborný scénáře. Mimochodem to je v podstatě to nejsnazší, viďte.
Miloslav ŠMÍDMAJER, producent, scénárista, režisér
--------------------
No, to se člověk občas dost zapotí a pak, když se to náhodou povede, tak říká: vlastně to nebylo tak těžký.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Mějte se moc hezky a na shledanou.
Miloslav ŠMÍDMAJER, producent, scénárista, režisér
--------------------
Také. Přeju krásný den.
Spustit audio
--------------------
Dobrý den z Tandemu přeje Jan Rosák. Dneska je mým hostem muž, který rozhodně neplýtvá svým časem, a proto jsem rád, mám radost, že si našel na náš Tandem čas vytížený producent, scénárista a režisér v jedné osobě Miloslav Šmídmajer. Já vás vítám. Dobrý den.
Miloslav ŠMÍDMAJER, producent, scénárista, režisér
--------------------
Dobrý den.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Máte krátce po premiéře svého zatím posledního filmu, takže teď máte možná takový čas trošičku odpočívat. Ale jak asi vás znám, tak moc neodpočíváte, už něco připravujete. I o tom si popovídáme dneska. Ale samozřejmě začneme jako vždycky dětstvím, posléze třeba i o tom, jak jste vlastně do filmového kolotoče naskočil.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
U jména Miloslav Šmídmajer mám poznamenáno, že se narodil v roce 1959 v Litoměřicích. Platí to?
Miloslav ŠMÍDMAJER, producent, scénárista, režisér
--------------------
Je to tak, ano.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ano, ano. Takže a tam jste také strávil své dětství?
Miloslav ŠMÍDMAJER, producent, scénárista, režisér
--------------------
Ne, celou dobu jsem byl v Litoměřicích. No, to je krásný město. Je tak správně velký, 25 tisíc obyvatel, takže tam vlastně všechno důležitý je, ale přece jenom za tím filmem musíte potom do Prahy, no.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, to je pravda. Takže, do kolika let svého života jste pobýval?
Miloslav ŠMÍDMAJER, producent, scénárista, režisér
--------------------
V podstatě já jsem pak ještě dojížděl, když jsem byl na vejšce a tak dál, tak já jsem se tam držel až do 25 let tak zhruba, no.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, tak Litoměřice jsou hezké město. Navíc mají takovou krásnou historii s Karlem Hynkem Máchou. Víte, že se tam narodil i Felix Holzman?
Miloslav ŠMÍDMAJER, producent, scénárista, režisér
--------------------
Já jsem se s ním dokonce potkal, já jsem za ním byl doma, no.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vážně. Mrázova 28, tam bydlel. To platí taky?
Miloslav ŠMÍDMAJER, producent, scénárista, režisér
--------------------
Platí. No, tak bohužel zemřel.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já vím, ale ta Mrázova ulice.
Miloslav ŠMÍDMAJER, producent, scénárista, režisér
--------------------
Ano, ano, ano.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vy jste se potkali s Felixem Holzmanem?
Miloslav ŠMÍDMAJER, producent, scénárista, režisér
--------------------
Ano, ano. Já jsem dokonce za ním byl, když už byl potom nemocnej a starší, asi rok před smrtí s kamarádem Martinem Slunéčkem a uvažovali jsme, že bychom s ním rádi natočili dokument. Jeho manželka by bývala byla ráda, ale on se toho bál, protože už si nepamatoval, on měl výpadky paměti nějak, no.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak se občas bohužel stává.
Miloslav ŠMÍDMAJER, producent, scénárista, režisér
--------------------
Ale vypadal znamenitě, znamenitě.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To se občas bohužel stává. I takovým géniům, jako byl Felix Holzman, se to stává. No, ale vraťme se k vám. Čili, v Litoměřicích jste se narodil, začal jste tam rozum bráti a s tím samozřejmě už začala třeba, dejme tomu, i nějaká chuť něčím být. Co byly takový první dětský touhy profesní třeba?
Miloslav ŠMÍDMAJER, producent, scénárista, režisér
--------------------
Jo, to si pamatuju. Tak poprvé jsem chtěl bejt hasičem, pak jsem chtěl bejt cestovatel a to mi nemohli vysvětlit doma, že to není povolání. A pak vím, že někdy kolem 12, 13 jsem chtěl bejt číšníkem a obsluhoval jsem. Ale chtěl jsem za to taky nějaký dýško. A teprve potom v těch 14, 15 jsem teda řekl, že vlastně jedinou věc, kterou bych chtěl v životě dělat, je film a nechápu jako, že bych mohl dělat něco jinýho. Možná tak vo tom filmu psát. A pak už to tak nějak pomalu ale šlo tímto směrem.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, většinou ty touhy dětské něčím být jsou podmíněny nebo vyprovokovány tím, že nás zasáhne nějaký vjem, a to třeba, já nevím, nějaká fascinující osobnost, kterou poznáme, jako třeba, dejme tomu, Felixe Holzmana třeba, anebo třeba to může být nějaké umělecké dílo, které na nás zapůsobí. Jak to bylo u vás? Co vás k tomu filmu nakonec takhle nalomilo?
Miloslav ŠMÍDMAJER, producent, scénárista, režisér
--------------------
Tak já jsem začal jako většina dětí. Já jsem teda chodil hodně do kina, to musím říct. Já jsem byl schopen jít o prázdninách všechny dny, kdy jsme byli doma, každej den do kina. Chodil jsem na bulharský filmy, na ruský, na všechno. No, jsme tam měli v Litoměřicích dvě kina a jeden letňák, tak to se dalo. To jsem dal třeba, já nevím, v pátek Planeta opic, v sobotu Na kolejích čeká vrah, v neděli Planetu opic, v pondělí Na kolejích čeká vrah.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jo, moment jako i víckrát ten samý film?
Miloslav ŠMÍDMAJER, producent, scénárista, režisér
--------------------
No, jo, fakt jo, takhle jsem to měl. Tak ale miloval jsem naplněný kino na těch filmech třeba s Luisem de Funésem nebo francouzský komedie, kdy se vopravdu lidi řehtali, že nebylo slyšet ty další repliky. Nebo jsem zažil ještě tu éru těch slavných westernů, kdy vopravdu všichni kluci na to museli jít. Ale ty komedie jsem měl nejraději. No a pak samozřejmě někdy kolem těch 15, 16, kdy už jsem měl nakoukáno, najednou člověk zjistí, že ty schémata jsou přece jenom podobný, tak jsem vstoupil do filmovýho klubu a začal jsem chodit na ty Bergmany a tak dále. Ještě jsem tomu úplně nerozuměl, ale tušil jsem, že za tím něco bude.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jo, že byste to jednou třeba mohl i malinko dělat sám.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Producent, scénárista a režisér Miloslav Šmídmajer na sebe prozradil před chviličkou, že byl už v dětství filmovým fanatikem. Nevím, jestli jste takhle pořád nadšeným filmovým fanouškem, říkám už fanatikem dneska, ale každopádně mě zajímá, co jste třeba v poslední době viděl, co vás opravdu ve filmu zaujalo? Teď už na to koukáte taky trošičku jinak, že jo, už jste v profesi trošku.
Miloslav ŠMÍDMAJER, producent, scénárista, režisér
--------------------
Tak spíš na ty český filmy koukám jinak, protože kdysi jsem byl taky jako kritickej, ale netušil jsem, jakej je rozdíl v tom rozpočtu, v těch podmínkách. Tady můžete mít nápady, ale všichni se zhrozejí, protože jsou drahý třeba, že jo. Tam jsou za ně vděčný a můžete je realizovat.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vy s tím někam přijdete a někdo řekne: A kdo to zaplatí?
Miloslav ŠMÍDMAJER, producent, scénárista, režisér
--------------------
No, jasně. Někdy si sám to musím škrnout, že jo, což je ještě horší, když si to produkuju. Ale viděl jsem nádhernej film v poslední době, a to je ten oscarovej film Umělec, neboli Artist. Taky jsem se malinko leknul toho, že je to černobílej film a jakoby němej. Ale je to tak skvostný dílo, tak nádherný, máte takový vznešený pocit. Přitom to není složitý, je to v podstatě taková láska, milostnej příběh. Ale je to tak nádherně udělaný, s takovou jako láskou k filmu. Fakt velkej zážitek, ten doporučuju. Je to takovej film, na kterej chodí málo lidí, takže je potřeba si pospíšit jako, nebude dlouho.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Že nebude dlouho.
Miloslav ŠMÍDMAJER, producent, scénárista, režisér
--------------------
Hm, je to tak. Podívejte se na to počasí. My jsme vstoupili s tím naším filmem do kin, no, to je smůla tohle počasí, protože i doma, příbuzní, rodina mi říkají pojď ven, že jo. Já většinou, když přijde tohle to první jarní slunko a takový to teplo, to voslňuje malinko, tak spíš mám tendenci se skrývat, tak říkám, půjdem do kina, vyberem si nějakej film s pěkným počasím. Ale neprojde mi to většinou.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vy jste říkal, že ten film Umělec je v podstatě film, který není jaksi náročný třeba pro chápání nebo možná není náročný pro jaksi evidentně svou výrobou, že to je v podstatě prostý příběh. To platí, jo?
Miloslav ŠMÍDMAJER, producent, scénárista, režisér
--------------------
To platí, to platí. Je to v podstatě milostnej příběh a je to příběh z filmařskýho prostředí. A ten děj je velmi pochopitelný pro každýho, ale skvostný jsou ty nápady a ta realizace. Je to vopravdu nádherný.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Mě třeba takhle v tomto smyslu velice zaujal film Králova řeč, který mi taky přišel jaksi nenáročný svým námětem, je to v podstatě všechno zcela jasný, ale to zpracování je tak úžasný, že mě to vopravdu na dlouho vzalo.
Miloslav ŠMÍDMAJER, producent, scénárista, režisér
--------------------
Je to nádherně napsanej příběh, že jo, je to skvostně zahraný. Máte pravdu, no. A je skvělý, že akademie už nedává ty Oscary těm technickým filmům, ale těmhle lidskejm.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, je taková tendence i u nás? I naše akademie jaksi dává České lvy taky takovým filmům?
Miloslav ŠMÍDMAJER, producent, scénárista, režisér
--------------------
No, tak my neděláme ty velký technický filmy, protože na to nemáme peníze, to je velmi prostý. Je to zvláštní, no. Ta akademie, to není zas tolik lidí, takže ta nálada momentální to ovlivní. Takže, někdy vyhraje nějakej film po zásluze, někdy si holt řeknou, tenhle už si dost užil, tak to dáme někomu novýmu, jo. No, tak víte co, je výborný, že máme tuhle cenu, toho lva, že je to taková tendence udělat občas takovej jako film i pro ty festivaly a jít do zahraničí. Ale holt, když vyhrajete Českýho lva, tak vo kolik přijde víc lidí do kina? Ten film se vrátil Poupata asi na dva týdny teďko do kin, ale jako ten význam není velikej. Ten Oscar, když dostanete toho Oscara, tak najednou se to vrátí po celým světě ten film a tak a vono to něco udělá a ten člověk si může říct za příští film o větší honorář. Tady ne. Takže, ty podmínky, my jsme malej stát zkrátka, máme 10 milionů, ale zase je skvělý, že lidi filmy milujou a chodějí do toho kina.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hostem dnešního Tandemu je producent, scénárista a režisér Miloslav Šmídmajer. A já bych čekal, Miloši, že budete mít za sebou třeba, dejme tomu, FAMU, DAMU nebo podobnou takovou uměleckou školu, ale vy jste vystudoval filozofickou fakultu, to znamená, že jste nepředpokládal, že byste se tomu filmu mohl opravdu někdy profesně věnovat, anebo to byla jenom jaksi z nouze, že jste nešel třeba na FAMU?
Miloslav ŠMÍDMAJER, producent, scénárista, režisér
--------------------
No, je to velmi jednoduchý. Já jsem vlastně dělal gympl v Litoměřicích a po tom gymplu jsem se hlásil hned na FAMU, ale to byla taková doba, ještě jsem neměl maturitu, tam se to odevzdávalo někdy v tom čtvrťáku, musel bejt filmeček do konce prosince a někdy už v únoru jsem šel na přijímačky, teprve pak jsem dělal maturitu a nebylo mi ještě ani 18, jo. Tak jako ty práce, co jsem odevzdal, musely bejt nezralý a byl jsem vyklepanej, pamatuju si to. Takže, mě nevzdali. Tehdy byl ještě trošku jiný systém, byl jakoby užší nějakej výběr a potom tenhle ten nejužší. Tak já jsem se dostal jakoby do toho druhýho kola, pak už ne. No, ale nechtěl jsem na vojnu na ty 2 roky, takže jsem věděl, že na nějakou vejšku musím. A protože jsem po příbuzenstvu mluvil německy, tak mi kantorka na gymplu v Litoměřicích řekla, tak zkus tu němčinu, tam chodí málo kluků, tak tam běž. No, tak jsem se přihlásil na češtinu, němčinu, tam jsem byl vlastně v ročníku se samejma holkama, tak tam to bylo docela dobrý, musím říct. Tak jsem dost kecal vo tom, že ten film chci dělat a že tam stejně to zkusím znova, ale moc jsem pro to nedělal, abych byl upřímný. A když se přiblížil páťák, tak se pamatuju, že jsem dostal peníze na ty státnice, jakoby na oblek a tak, tak to jsem vzal, koupil jsem za to filmovej materiál a řekl jsem, že se přihlásím znovu na FAMU. A film, když se mi povede, co natočím, to byl němej osmička, tak že půjdu na režii nebo to zkusím. A když ne, tak na scénáristiku a dramaturgii. Tak jsem natočil nějakej film na kolejích, vím, že se to jmenovalo Mejdan a že milostná scéna se povedla, ale ty vostatní, tak jako bylo to takový, pajdalo to, no. Tak jsem řekl ne, to musím udělat příště něco lepšího. Ale přihlásil jsem se na tu dramaturgii a scénáristiku, no a tam mi řekli, proč tady chcete někomu vobsadit místo, vždyť vy to můžete dělat i s tou filozofickou jako. Vždyť jako většina lidí je takhle vzdělaná, jako z literatury a tak. A pravda je, že zároveň s tím, já dělal nějakýho /nesrozumitelné/ na fakultě, takže jsem četl nějaký knížky, dělal rešeršé a pak ty profesoři to třeba používali. Známý jeden profesor z literatury tak se mě ptal jako, co chci dělat a tak. A já jsem říkal jedině film nebo televizi a von mě poslal do televize, do toho osobního, abych se tam šel představit. Zkrátka přes redakci programu jsem potom stejně začal psát a točit a tak. Takže, to byla sice klikatá cesta, delší.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale by jste u oboru svého milovaného konečně.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Miloslav Šmídmajer je filmař, který je, dá se říct, přímo fascinován osobností Miloše Formana. Aspoň to tak vypadá, že už jste natočil několik věcí o něm. Vůbec se vám nedivím. Tenhle ten skvělý český režisér, který oslavil osmdesátku naprosto neuvěřitelnou, tak si to zaslouží, abychom jím byli fascinováni. Ale jelikož ho nemáme mezi klasiky českého humoru, tak jste si ho teď z naší galerie nemohl vybrat, abychom mu dali slovo, tak jste si vybral někoho jiného. Ale já myslím, že to je taky velice dobrá volba. Vlasta Burian je prostě, co to je, to je král českých komiků.
Miloslav ŠMÍDMAJER, producent, scénárista, režisér
--------------------
Tak já ty jeho filmy U pokladny stál třeba, to můžu vidět každej rok vopravdu, ale jako to musela bejt obrovská osobnost, no. Tak jsem jiná generace, už jsem ho nemohl potkat, ale já myslím, úplně mladý lidi znají ty jeho filmy, koukají na to, no tak co si může víc přát.
/ Ukázka /
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Miloslav Šmídmajer je hostem dnešního Tandemu. Je to producent, scénárista a režisér. Než jste se dostal teď k režii svého posledního filmu, o kterém si určitě taky chceme popovídat, Probudím se včera, tak jste před tím pracoval jako scénárista a jako producent na některých věcech. Co bychom mohli tak zmínit?
Miloslav ŠMÍDMAJER, producent, scénárista, režisér
--------------------
Tak si páté Básníky, které točil Dušan Klein nebo jsem vlastně přemluvil Marii Poledňákovou.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To byl váš producentský debut, jestli se nepletu.
Miloslav ŠMÍDMAJER, producent, scénárista, režisér
--------------------
Ano, ano, ano, filmovej jasně, hranej film. Potom Marii Poledňákovou jsem přemluvil, aby se vrátila k filmu, protože měla dlouhou pauzu, kdy podnikala a vlastně neměla důvod něco točit. Tak jsem jí vysvětloval, že když někdo má ten talent, tak by ho měl, a má tu schopnost lidi pobavit, tak by to měl dělat. No, pak můj debut byla Peklo s princeznou a jsem třeba strašně rád, že jsem mohl produkovat Jiřímu Bártovi takovej animovanej film Na půdě, kterej sice neměl velkou návštěvnost u nás, ale získal po celým světě spoustu cen vod New Yorku po Tokio, jo. Takže, to je radost taky, no.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No a teď se dostávám k těm filmům o Miloši Formanovi. Ten váš první samostatný dokumentární film Drž se toho snu.
Miloslav ŠMÍDMAJER, producent, scénárista, režisér
--------------------
Tím jsem debutoval v roce 1990.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tím jste debutoval, ale autorský celovečerní dokument Miloš Forman Co tě nezabije, tak to je další fáze toho vašeho formanovského.
Miloslav ŠMÍDMAJER, producent, scénárista, režisér
--------------------
Tak ono to vždycky je zatím nějaká náhoda. Ne, že bych chtěl dělat vlastně v tý době třetí film o Formanovi, protože ještě mezitím vznikl takovej půlhodinovej krátkej, kterej se jmenoval Chuť slávy a ten vlastně byl jen o tom. Já jsem jel do Memphisu, když tam točil Miloš Forman Lid versus Lary Flint. Tak jsem tam jel točit dokument o Teodoru Pištěkovi. A když jsem u toho natáčení byl, tak jsem přidal tuhle tu Chuť slávy proto, protože Miloš Forman měl 5 let naprostou smůlu. Od nějakých osobních věcí, kdy měl špatný úraz na lyžích, vlastně byl zdrátovanej. On miloval zvířata, on miluje zvířata, tak měl takový vietnamský prase a různý další a voni mu uhořeli v takový kůlně některý z nich. Navíc rozjel 3 filmy, 3 filmy se měly točit, dokonce jeden už byl jakoby před startem a všechny zkolabovaly z nějakejch důvodů. Takže, když se tohle stane oskarovýmu režisérovi, co má takovej respekt, co jako tolik umí, no tak to mi bylo záhadou, to mě zajímalo. Tak to byl takovej malinkej filmeček. No a potom, když přijel v roce 2002 s Amadeem, s tou režisérskou verzí a byla skvostná premiéra v Tylově divadle, původně Tylově, nyní Stavovském, tak jsem říkal, byl tam Sean Conery a tak, tak to musíme natočit aspoň pár záběrů. A potom, když jsem viděl, jak vlastně se mu změnil život s tou Martinou, jak vlastně pookřál, tak jsem si říkal, no tak tady se něco děje, tak asi to začnu sledovat. Tak jsem tak jako 5 let jednou za čas něco natočil, no a pak vznikl právě ten poslední dokument.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A bylo těžké se k němu dostat jaksi blíž? Dovolil vám se dostat hodně do soukromí?
Miloslav ŠMÍDMAJER, producent, scénárista, režisér
--------------------
Jo, tak teď už se známe, tak jako není problém. Tam dokonce došlo k takovýmu okamžiku, že já jsem potřeboval ještě nějaký fotky a von říkal, tak já se po něčem podívám. A pak Martina Formanová psala: No, baví nás to tady nad těma fotkama, máme jich tady spoustu, ale tolik, že to si přijeď vybrat sám. Tak jsem si říkal, pojedu na víkend někam do Connecticutu vybírat fotky a pak jsem říkal, no proč vlastně ne. No, tak jsem tam odjel a Miloš říkal: Tak v týhle skříni, to je plný fotek a tady ta truhla taky. Vopravdu já netrpím na bolení zad, ale tam teda mě bolely, protože toho bylo opravdu kvanta.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Co přiměje producenta, úspěšného producenta, scénáristu, jako je Miloslav Šmídmajer, že se rozhodne, že se postaví za kameru jako režisér? Je to ta touha, aby ten film byl opravdu podle vašeho gusta, aby měl všechny atributy toho, jak si to vy představujete, aby vám to prostě žádnej režisér nezkazil? Váš debut byl Peklo s princeznou, no a potom teď další Probudím se včera. Jsou to tyhle ty momenty?
Miloslav ŠMÍDMAJER, producent, scénárista, režisér
--------------------
Ne, ne, já myslím, že je to úplně naopak, já jsem vždycky chtěl točit hraný filmy a vlastně to, že jsem začal produkovat, to byla z nouze ctnost, protože v momentě, kdy chodíte do těch různých dveří a nejste důraznej a nechodíte tam často. Já jsem takovej, že do tý televize jsem něco poslal a pak jsem se za 4 měsíce zeptal, jak to vypadá a pak za další 3 teda jako, jestli by mi už neodpověděli. A kolikrát jsem to nechal rok běžet, protože jsem nechtěl na ně tlačit. Ale trochu člověk musí, že jo. To já jsem nedělal, takže ty projekty se táhly, ne vždycky byl vybrán ten, kterej jsem nejvíc chtěl dělat nebo u těch dětí, já jsem pro Českou televizi měl dělat takový větší věci, nebylo dost peněz, změnilo se vedení, začalo se znovu. Pamatuju si, že když jsem měl dělat Johanku z Arku, jakoby to byla adaptace toho divadelního představení, toho muzikálu s Luckou Bílou, tak jsme měli domluvený nějaký dotáčky, že to uděláme jako velkolepěji. A změnilo se tam vedení a najednou říkali, musíme šetřit, tak tyhle ty dotáčky nebudou, budou klasicky jenom ty 3 představení, který se sejmou a tak dál. A teď mi to tak jako škrtali. A já jsem nakonec říkal a heleďte, kdybysme to neudělali zvukový, tak bysme taky dost ušetřili. Takže, byly tyhle ty okolnosti, tak nakonec člověk musel si to zkusit zorganizovat sám. To znamená postavit produkci. A já nejsem univerzální jakoby typ režiséra, mně to musí bejt blízký něčím, musím si myslet, buď mě musí napadat ty nápady jinak, než jak je to obvyklý, anebo se do toho musím nějakým způsobem zamilovat, že chci bejt jako tady u toho posledního filmu, mezi těma mladejma lidma, zažít znova tu školu, ty ptákoviny, ty fórky, protože tenhle ten druh film jsem miloval vždycky. Nakonec v český kinematografii máme skvostný filmy, že jo, jako Škola základ života, Cesta do hlubin študákovy duše a nakonec i Vrať se do hrobu z tý novější doby. No, tak jsem zatoužil udělat takovejhle film, jako vopravdu takovou řachandu, no.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Miloslav Šmídmajer je hostem dnešního Tandemu. Je to producent, scénárista a režisér. I režisér komedie, která měla zcela nedávno premiéru, Probudím se včera. Komedie, která samozřejmě teď bude hodně diskutována, taky se do ní opřou kritici, už se do ní opřeli. Vyčítají vám třeba ten častý product placemants, to znamená to, že se tam občas objeví nějaký.
Miloslav ŠMÍDMAJER, producent, scénárista, režisér
--------------------
Výrobky se tam objevují.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Výrobky. Tak tomu se člověk dost asi těžko dá vyhnout, když chce, aby sponzor se do toho.
Miloslav ŠMÍDMAJER, producent, scénárista, režisér
--------------------
Ta hra je úplně jednoduchá. Já jsem vlastně ten film chtěl dělat už rok před tím, ale neměl jsem dost peněz a nechci bejt ten producent, kterej dluží, kudy chodí, a tak musíte vědět, že ty peníze máte. A těch zdrojů oficiálních, jako je Fond kinematografie nebo televizní práva, tak těch není tolik, to samozřejmě taky využívám. Pak stojíte zkrátka před rozhodnutím chci točit, má smysl ten film udělat i s tím product placemantem? A když si řeknu, že ano, protože zábavnýmu filmu to většinou nevadí, u takovýho artovýho, tam bych do toho takhle nešel, protože my jsme všude obklopeni, přijdete do hospody, do lékárny, rozhlédněte se, kolik tam je výrobků a tak dále. A je to taky kolikrát natvrdo, jo. Tak jsem si říkal, že to tolik nevadí. Samozřejmě je to taková hra, že třeba první schůzka probíhá tak, že ten partner řekne, vy jste to minule přehnali v tom filmu, já nechci, aby to bylo tolik. No jo, jenže von má nad sebou taky šéfa a když už dá do toho nějaký peníze, no tak samozřejmě se potom bojí, aby to vůbec bylo vidět, protože jsou příklady takový, že dostali dost peněz, naslibovali, pak to tam nikdo nezahlídl, jo. No, tak my se snažíme bejt v tomhle tom poctivý. Je mi jasný, mně to bylo dopředu jasný, že dostanu za uši vod kritiky. Jednak jako komedie jako žánr, tak to už jako první takový podezření, to už nikdy nedostane maximum. Potom samozřejmě ten product placemant, my ho máme v současnosti, to znamená, my ho máme navíc natěsnanej do prvních 20 minut a pak do konce, jo. Takže, to je dráždí. Kdyby to bylo rozmístěný po celý tý ploše toho filmu, tak taky by to tolik nekřičelo. Takže, máme to tam, ale zase normální lidi to nevnímají. Jste na nějaký besedě někde a říkají: Jo, tam to bylo? Jo, vlastně tam to bylo, ale to jsem si původně nevšiml. Jsou takový lidi, který to neberou. Samozřejmě, když jsou to lidi z branže, tak ty to sledujou.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A kritici zvlášť, ti si toho určitě všimnou.
Miloslav ŠMÍDMAJER, producent, scénárista, režisér
--------------------
Jasně. No a pak jsou takový věci, jako třeba tam vytýkali, že stroj času. No, tak to je strašně jednoduchý, kdybych byl v Hollywoodu, tak nechám malíře /nesrozumitelné/ to namalovat, voni by to zaplatili, on by udělal úžasnou nějakou stavbu ve studiu, která by stála, já nevím, kolik milionů. No, užili jsme si. Je to tam necelou minutu. No, tak v českým filmu, když na to nemám ten rozpočet, jenom abych si takhle užil to, tak nemůžu, že jo, tak děláme ty náhražky. Navíc pro mě to od začátku do konce byla školní komedie. Oni o tom píšou jako o scifi, ale to je záminka pro ty školní scény a pro ten návrat, jo. Takže, pro mě to byla ta školní komedie. A mrzí mě zase na druhou stranu, že všichni ty renomovaní kritici nepochválili třeba to, že všichni ty herci hrajou fakt dobře, ty hlavní postavy jsou výborný. Jsou trochu našláplý jako po italsku malinko, jako tlačím na pilu, ale všichni hrajou stejně, jo, což zdaleka nebejvá ve všech filmech. Takže, my jsme spíš se věnovali timingu fórů a tý herecký akce, no.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Máte už něco teď jaksi, samozřejmě zažíváte tenhle ten film, který je úplně čerstvý, ale už máte něco před sebou?
Miloslav ŠMÍDMAJER, producent, scénárista, režisér
--------------------
Mám, mám. Tak jako v Čechách je to tak, že musíte mít hodně před sebou jakoby, protože to tlačíte takhle a nevíte, co se podaří jakoby prosadit. Tak já mám tam scénář na takovou romantickou komedii ještě od Jaroslava Papouška, kterou upravil Pavel Bryč a ta se jmenuje Jedním slovem tě miluji modře. A potom jako producent chci dělat, původně to Dietl, Dietlova hra Šance, kterou přepsal Roman Ráž. Je to vlastně taková záležitost pro dva herce, pro Jaromíra Hanzlíka a Jirku Mádla. A odehrává se to na ostrově, tak to bude takovej malej film, ale někde v tropech.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Producent, scénárista a režisér Miloslav Šmídmajer byl hostem dnešního Tandemu. Přeju, aby se všecko dařilo, abyste jednak sehnal dost peněz, skvělý herce, výborný scénáře. Mimochodem to je v podstatě to nejsnazší, viďte.
Miloslav ŠMÍDMAJER, producent, scénárista, režisér
--------------------
No, to se člověk občas dost zapotí a pak, když se to náhodou povede, tak říká: vlastně to nebylo tak těžký.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Mějte se moc hezky a na shledanou.
Miloslav ŠMÍDMAJER, producent, scénárista, režisér
--------------------
Také. Přeju krásný den.
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je firma NEWTON Media a.s. Texty neprocházejí korekturou.
Reprízováno 28. srpna 2012 a 11. července 2014.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
