Muzikálový matador i pedagog Tomáš Trapl: Zpěv, nebo interpretace? Důležité je se z toho vylhat

16. srpen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Tomáš Trapl

Nepřehlédnutelný typ, který ztvárnil role feťáků nebo lichvářů, má na kontě má přes 30 muzikálů, deset let hrál v divadle Semafor. „Tam se také zpívalo, ale dřív se tomu muzikál neříkalo,“ vysvětluje původně vystudovaný operní pěvec Tomáš Trapl.

Chtěl zpívat pop, ale tomu se dřív nevyučovalo. „Po gymnáziu jsem se rozhodl studovat obor zpěv na herecké konzervatoři, ale tam byl šílený nával. Proto jsem šel na operu. A vzali mě i jako máničku,“ vypráví zpěvák, který se dvacet let pyšnil dlouhou kudrnatou hřívou.

Vždycky se považoval spíš za rockovější typ, což se trochu bilo s operní technikou zpěvu. „Je pravda, že není tak jednoduchý z operního hlasu udělat normální zpěv. Ale měl jsem skvělého pedagoga, který mi vysvětlil, jak mám tu operní techniku používat. Třeba když jsem nemocnej, v nějaké indispozici, nebo se mi nebude chtít. Protože když zpíváte 25x měsíčně, tak se vám opravdu někdy nechce.“ Zpívá i v kostele, kde se mu operní baryton hodí. „To je ten typ hlasu, co nemůže nahoru, ani dolů,“ směje se zpěvák.

Málokdo ví, že je zakládající člen ryze vokálního souboru Dobrý večer Quintet, který vznikl v roce 1986. „Vymyslel jsem i název. Jezdili jsme v té době dokonce i po západní Evropě, a pak jsem to opustil kvůli neshodám těsně před revolucí. Neshody zahladil čas a zpíval jsem na desetiletém výročí souboru. Vzal jsem si je i na moje narozeniny, které jsem slavil v divadle Hybernia.“

Bídníci jsou srdcovka

Říká se, že kdo hrál v muzikálu v Jesus Christ Superstar, tvrdí, že není muzikál, který by ho překonal, Tomáš Trapl to má však jinak. „Já mám takovýhle vztah k muzikálu Bídníci. Ten byl o dva roky dřív, a tam to mám takhle já. V Ježíšovi jsem navíc nebyl od začátku, přišel jsem po půl roce, kdy hledali alternaci Jidáše k Danu Bártovi a Pepovi Štágrovi.“

Zaujal i jako hrobník v muzikálu Hamlet, kdy na konkurz přišel čerstvě ostříhaný. „Jenže oni najednou nevěděli, co se mnou. Ale přišel ještě holohlavej Luděk Walter, tak nás vybrali na roli hrobníků jako protipól bratrům Tesaříkům, kteří tenkrát hodně jezdili s Yo Yo Bandem.“

Hraje v několika muzikálech, které běží současně. Nepletou se mu role? „Role se nedají splést, to se najednou nahodí nějaká automatika, máte ten kostým,“ ujišťuje zpěvák. Svým vzhledem je dobrý typ i pro televizní a filmové režiséry, takže si zahrál i roli feťáka, faráře, lichváře nebo policejního technika.

Zpěv, nebo interpretace?

Od roku 1998 učí na hereckém oddělení pražské konzervatoře. „Chtěl jsem to zkusit na rok dva, ale je to strašně příjemná práce. Učím interpretaci, tedy jak písničku interpretovat. Zpíváme na mikrofon, na základy s pianem, říkáme si, jak u toho vypadat.“

Osm let učil i na DAMU. Je důležitější umět zpívat, nebo interpretovat? „Pro mě je lepší, když se z toho herec vylže. To znamená, že to bude vypadat, že umí zpívat, i když neumí zpívat. Je to lepší, než když se sváže nějakou technikou.“

Učení ho baví a naplňuje. „Jsem takovej věčněj puberťák, tak mě vyhovuje, že jsem s mladejma, saju si tu jejich energii pro sebe, ale zase jim předávám nějaké fígle.“

K čemu je dobré mít trému a jaký má rituál před představením? Proč někdo zpívá staticky, a přesto to má sílu, a co studentům neříkat? I to v rozhovoru u Xavera vysvětluje Tomáš Trapl.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová