Na berounské základní umělecké škole učí už 13 let operní pěvkyně Renée Nachtigallová. A stále s obrovským nadšením
Sešly jsme se ale na zahrádce, na západním okraji Prahy, kde žije a pěstuje výborná rajčata nebo překrásné muškáty. Odtud vyjíždí za svými žáky, na Žižkov nebo do Berouna, kde učí sólový zpěv.
Renée Nachtigallová absolvovala Státní konzervatoř v Praze, zúčastnila se mezinárodních pěveckých soutěží, působila jako sólistka opery Národního divadla v Praze. V roce 1991 s Tomášem Hášou založili Originální hudební divadlo Praha, kde působí dodnes jako autorka, organizátorka i zpěvačka. Zpívala v divadelních představeních nebo na koncertech u nás i v zahraničí; vedle téměř celé Evropy například v Japonsku nebo v Americe. Usměvavá paní Renka, jak jí přátelé říkají, je také milující babičkou. S vnoučaty stále něco podniká, klidně si s nimi zahraje i fotbal.
Společně s Janou Divišovou vzkřísily přírodní divadlo v pražské Šárce, kde se poprvé hrálo v květnu 1913. Vystupovali tam věhlasní operní pěvci, i Ema Destinnová. Hrály se opery, činohry a operety. Divadlo skončilo v roce 1922. Od roku 2005 se opět hraje.
Letos uvedou Smetanovy Dvě vdovy. V neděli 4. 9. 2022 od 14 hodin. V místech původního přírodního divadla, v produkci Originálního hudebního divadla Praha a v režii Jany Divišové a Renée Nachtigallové, vystoupí sólisté, sbor, balet a orchestr opery Národního divadla v Praze. Vstupné je zdarma.
Jak to v Šárce chodí? Podle hesla „kdo dřív přijde, ten dřív mele“ si diváci postupně zabírají místa v lese. Sedí se na zemi, každý si své místo musí najít sám, slyšet je dobře všude. Dobré je přinést se s sebou něco pod zadek, třeba deku. A pro jistotu pláštěnku. Od zastávky MHD (Nádraží Veleslavín) počítejte asi s 20 minutami chůze.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
