Na břehu jezera Medard na Sokolovsku můžete vidět zkamenělé stromy z období třetihor

7. červenec 2014
Česko – země neznámá

Chcete na vlastní oči vidět a doslova vlastnoručně poznat stromy, které tu rostly před třiadvaceti miliony let – tedy v dávných třetihorách? Díky erozi na březích uměle vytvářeného jezera Medard na Sokolovsku na západě Čech jsou v tomto místě vidět části zkamenělých stromů, které kdysi přikryl sopečný prach a popel. Další generace už ale tyto stromy neuvidí. Brzy se totiž přirozeně rozpadnou.

Přibližně desítku dokonale zachovalých částí třetihorních stromů můžete zatím nerušeně obdivovat na břehu nově vznikajícího jezera Medard nedaleko obce Habartov na Sokolovsku. Před několika lety tu byla ukončena povrchová těžba hnědého uhlí v dole Medard a od roku 2010 tu napouštějí stejnojmennou budoucí vodní nádrž.

Na jejích březích jsou teď vysázené borovice, smrky, jedle, břízy a další stromy, v současné době asi dvoumetrové. Mají chránit pozvolné svahy jezera před další erozí. Na několika místech byly ale svahy ponechány holé. Na jednom z nich můžete obdivovat část zachované přírody z dob třetihor – kmeny, ale také například zkamenělé listy.

Místo je objevitelským rájem

Okolí jezera Medard odkrývá svědky třetihor

Zatím tu v okolí nádrže, které do cílové výšky vodní hladiny zbývá 11 metrů, nejsou žádní rekreanti ani infrastruktura pro cestovní ruch. Není tu dosud ani vyznačená plánovaná naučná stezka, takže zkamenělé stromy musíte opravdu hledat. Na místě samotném vás překvapí, jak jsou stromy zachovalé, včetně nejjemnější struktury dřeva. Jeden „pařez“ vypadá, jako by se právě rozpadl v lese.

Když ale potěžkáte v ruce jednotlivé kousky, zjistíte, že jsou podstatně těžší než běžné dřevo. Na svědomí to má zkamenění a proželeznění původního dřeva. U jednoho kmene jsou dodnes patrné ohořelé části. Před dvaatřiceti miliony let, tedy v době, kdy v okolí vybuchovaly sopky, totiž řada stromů vzplála a některé z nich shořely. Ovšem ty, které hořely jen chvíli, než je přikryla pyroklastická suchá směs vyvrhovaná sopkou (tzv. tuf), tu dnes můžete vidět na vlastní oči.

Na výpravu ke třetihorním stromům je nutné doporučit pevnou obuv, nejlépe pohorky. Výlet si tam naplánujte za suchého počasí. Obnažená plocha se zkamenělými stromy se totiž nachází v jílovém svahu.

Stopy po sopečné činnosti - část stromu tehdy hořela

V budoucnu má vést ke zkamenělým stromům naučná stezka. Možná i včetně povalového chodníku. Do té doby tu už ale možná tyto třetihorní stromy nebudou – podlehnou totiž přirozenému rozpadu. Výlet sem, do skutečných třetihor, byste tak neměli příliš odkládat.

Území je v současné době z hlediska ochrany přírody takzvaně přechodně chráněnou plochou. To znamená, že až se „pařezy“ rozpadnou, což se, ať chceme nebo ne prostě stane – a možná to bude už za pár let, právní ochrana přírodní lokality skončí.

autor: Pavel Halla
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.