Na Drtinovu rozhlednu na vrchu Besedná u Chotilska vede 109 schodů

5. duben 2015

Na malebném kopci zvaném Besedná u Chotilska na Příbramsku stála do druhé poloviny šedesátých let minulého století Drtinova rozhledna. Pak ji museli nechat strhnout hlavně kvůli bezpečnosti. Tamní obyvatelé ale na oblíbené výletní místo v Povltaví nezapomněli a proto přišli i v sobotu, kdy se na stejném místě otevřela nová rozhledna.

Kopec Besedná je vysoký 496 metrů nad mořem. Je v malebné krajině středního Povltaví, nedaleko Příbrami a na dohled od Slapského přehradního jezera. Nedaleko je také obec Živohošť. Původní rozhledna tam stávala od roku 1926 na počest vědce, filozofa, univerzitního profesora, politika, vlastence a jednoho ze zakladatelů skautingu u nás - profesora Františka Drtiny (1861 – 1925). Tento rodák z nedalekého Hněvšína se také v roce 1918 výrazně zasloužil o vznik Československa. Byl poslancem revolučního Národního shromáždění a věnoval se pedagogické činnosti na Karlově univerzitě v Praze. Podle pamětníků kdykoliv přijel profesor Drtina do rodného statku v Hněvšíně, vždy se vydal i na Besednou.

Po jeho smrti nechali rozhlednu postavit tamní turisté, přátelé a všichni ti, kteří se rozhodli uctít Drtinovu památku právě rozhlednou na jeho oblíbeném místě. Peníze sehnali ve veřejné sbírce a 10 000 korunami přispěl i Drtinův přítel, prezident Tomáš Garrigue Masaryk.

Konstrukce rozhledny je dřevěná z dvojité kulatiny. Tento typ stavby stojí také na Šumavě na vrchu Boubín. Náklady na výstavbu rozhledny byly 3 miliony korun a podařilo se na ni sehnat dotaci. Vyhlídková plošina je ve výšce dvaceti metrů a vede k ní 109 schodů.

Drtinova rozhledna je otevřená celoročně. Turistická značka k ní ale zatím nevede. „Vede sem značka naučné stezky a předpokládám, že se nám podaří prosadit, aby sem vedla i turistická značka, ta je zatím jen dole pod kopcem u silnice z Křeničné,“ říká Zdeněk Jirásek z Klubu českých turistů.

Zahájení provozu rozhledny se zúčastnil i Jan Souček, pravnuk Františka Drtiny. „Pradědeček se narodil půl kilometru odtud na statku a pak sem už jen jezdil na rekreaci,“ vzpomínal Jan Souček.

autor: duch
Spustit audio