Na sekyru, třeba válečnou

Nejdřív ale seknout. Tohle sloveso má i významy, o nichž jsem tu zatím nemluvil. Můžeme seknout s prací, tedy vlastně rychle a náhle, jako když sekneme sekerou nebo kosou, ji buď doslova, nebo obrazně položit, skončit. Na otázku můžeme něco odseknout, tedy rychle, prudce a stručně něco říct. Zase: jako bychom máchli nějakým nástrojem určeným k sekání. Stejnou motivaci určitě má slovní spojení vyseknout někomu poklonu nebo kompliment - opět jde činnost vykonanou rychle, rázně, bez dlouhých okolků. Když sebou sekneme na zem třeba při náledí, také to uděláme rychle a prudce. A když někomu něco sekneme, tedy ukradneme? Znovu jde o totéž, o rychlost, ta je při krádeži obvykle nutná. Tento význam slovesa seknout k nám, jak píše Václav Machek ve svém slovníku, přišel z němčiny. V německém argotu, jazyku zločinců, hauen, tedy seknout, znamenalo ukrást a naši předkové si to přeložili a převzali to češtiny.

Michal Novotný

S válečnou sekyrou je to prosté. Vykopání nebo zakopání válečné sekyry je starý indiánský rituál používaný při zahájení nebo ukončení války. O něco složitější je to se sekyrou ze slovních spojení pít na sekyru, dávat něco na sekyru, zatnout sekyru, udělat pořádnou sekyru a na sekyru nedáváme. Sekyra zde všude vystupuje jako synonymum dluhu. Což vzniklo nejspíš z toho, že dluhy se kdysi v českých hospodách zaznamenávaly pomocí sekyry, zásekem neboli vrubem do něčeho dřevěného; do trámu či do klády. Odtud jsou i slovní spojení mít u někoho vroubek či udělat to na něčí vrub, jak jsem o tom už kdysi mluvil. V letos vydané publikaci Verba et historia jsem se ale ve stati slovenské lingvistky Jany Skladané dočetl, že tu mohlo jít i o to, že se sekyra, jako velmi cenný a drahý výrobní nástroj a současně i běžná zbraň, dávala jako zástava na dluh.

Náměty, dotazy a připomínky mi můžete posílat na e-mailovou adresu michal.novotny@rozhlas.cz