Největší nádražní budova v kraji má sochu „mrzáka“

Největší nádražní budovu ve Středočeském kraji mají Kralupy n. Vltavou
Největší nádražní budovu ve Středočeském kraji mají Kralupy n. Vltavou

Nádraží v Kralupech nad Vltavou se může pyšnit největší nádražní budovou v celém Středočeském kraji. Prosklená nádražní budova skrývá hned několik zajímavostí. Už od autobusového nádraží vypadá vcelku impozantně, a to je z této strany viditelná jen nižší část s halou pro cestující.

Nádražní budova vznikala v Kralupech v 80. letech, tedy v období, které by se dalo pojmenovat jako končící socialistický realismus. Hned při prvním pohledu dovnitř si člověk připomene, že na bezbariérovost se za totality vůbec nehledělo. Pokud se z haly chcete dostat na první nástupiště, musíte překonat schody do poloviny patra. Pokud chcete k dalším nástupištím, čekají vás schody nejprve půl patra dolů a celé patro nahoru.

Pokud si chcete jít od pokladen odpočinout a posadit se v čekárně, opět musíte do patra. Cestou do čekárny potkáte sochu, které se zde říká "mrzák". Není to ovšem výsměch zdravotně postiženým, kteří tu mají skutečně ztížený pohyb. Jde o tak trochu nepochopené moderní umění.

Největší nádražní budovu ve Středočeském kraji mají Kralupy n. Vltavou

Jde o sochu běžícího Promethea. Sochař Ladislav Martínek chtěl při jejím ztvárnění zachytit nejednoznačné rozpoložení Promethea, který sice dal oheň lidem, ale ukradl ho bohům.

Jeho záměr úplně nevyšel, protože místní začali ve futuristicky působící soše spatřovat tělesně postiženého. Samotné nádraží působí vzdušným, leč trochu omšelým dojmem. Až ho budou rekonstruovat, zapotí se architekti především nad oním bezbariérovým přístupem.

Největší nádražní budovu ve Středočeském kraji mají Kralupy n. Vltavou

Kralupským nádražím projde podle aktuálních údajů 200 tisíc cestujících měsíčně a za 24 hodin tu projede víc než 300 vlaků. Jestliže hala pro cestující vypadá s výškou tří běžných pater impozantně, část budovy se zázemím je ještě o tři patra vyšší. Nádražní budova se cestujícím otevřela v říjnu 1986 v rámci dokončení kompletní elektrifikace trati z Prahy na Děčín.