Obezita a cukrovka

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy MUDr. Kateřina Cajthamlová

Jak si hlídat jídelníček? Jak bojovat proti obezitě při cukrovce? Přichází obezita po cukrovce nebo cukrovka po obezitě? Co jíst, když mám chuť na sladké?

Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Nevím, jak potichu to máme dát, když to bylo bum, bum, první písnička.

Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
To byla ča, ča, ča.

Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Říká doktorka Kateřina Cajthamlová, náš pravidelný čtvrteční host. Zdravím vás i já Patrik Rozehnal. Budeme hubnout opět zdravě.

Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Dobrý den.

Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Dobrý den a dnes na téma obezita a cukrovka. Já jsem se kdesi dočetl, že v Česku je prý, což mě dost zarazilo, 572 300 pacientů s cukrovkou a 80 až 90% těchto lidí je skutečně obézních. Proč?

Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Zajímavé je, že vlastně tady se bavíme o cukrovce, jakoby to byla jedna nemoc. Cukrovka ve skutečnosti, to jsou dvě nemoci, které mají trošku odlišný i genetický přenos i odlišné příčiny. Jednoduše určitě lidé slyšeli o cukrovce prvního typu a o cukrovce druhého typu. S tou obezitou nejvíc souvisí cukrovka druhého typu, protože pacienti, kteří onemocní většinou v mládí tou cukrovkou prvního typu, což je autoimunitní onemocnění, které může nějak souviset s konzumací kravského mléka u novorozenců. Čili kojení je tady určitou prevencí toho, aby tedy nevznikla cukrovka prvního typu. A potom souvisí s některými virovými onemocněními, protože tím se nastartuje ten autoimunitní vlastně zničující proces pro slinivku břišní. A v okamžiku, kdy tohle to je dokončeno, tak vlastně slinivka nevylučuje žádný inzulín. Čili pacienti, kteří trpí diabetem, cukrovkou prvního typu, většinou jí získají v mládí, většinou do těch, řekněme, pětatřiceti, čtyřiceti let se objeví výskyt. Je to provázeno hubnutím, zhoršováním zdravotního stavu poměrně rychlým, u některých lidí dokonce bezvědomím. Je to jako akutní stav. A vlastně dochází k úplnému selhání produkce inzulínu, což je s životem neslučitelná věc. Čili v době, dokud nebyl inzulín, vlastně tihle lidé umírali. A většinou umírali bez potomstva. To znamená, že této cukrovky je v populaci méně než té cukrovky druhého typu, což je cukrovka, kterou znají lidé, to je takzvaná ta stařecká cukrovka. Je to cukrovka, která se vyvíjí ve vyšším věku. Většinou už ve věku, kdy lidé potomstvo mají, někdy se vyvíjí vlastně v průběhu těhotenství. A je to ta cukrovka, která je spojena s obezitou. Dřív se předpokládalo, že obezita vede k cukrovce. Dnes se domníváme, že obezita a cukrovka mají tytéž geny. To znamená, člověk, který začne být obézní výrazně, tak posléze se u něj vyvine cukrovka.

Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Vyvine nebo může vyvinout?

Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
No, to je taky zajímavá otázka. To záleží na tom, jakou má genetickou smůlu. Pokud například ...

Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
To je zvláštní pojem genetická smůla ...

Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Já to tak říkám, protože samozřejmě to je loterie, jaké máme rodiče, to většinou si vybírají ti rodiče sebe navzájem, nikoliv my ty rodiče. To znamená, pokud máme smůlu, že máme jednoho z rodičů diabetika, tak riziko toho, že se u nás vyvine cukrovka ve věku vyšším, je padesátiprocentní, čili je to skoro půl na půl. Záleží na našem životním stylu. Pokud máme dva rodiče diabetiky, tak je to riziko stoprocentní. To znamená, že ti, kteří mají v rodině tatínka a maminku, kteří jsou diabetici, a jejich třeba prarodiče měli cukrovku. Tak ti by od mládí měli vlastně dělat všechna preventivní opatření proti cukrovce, o kterých si tedy budeme říkat později. Jinak to riziko, pokud jsme neměli žádného z rodičů s diabetem, tak pro běžnou populaci je kolem 20, 25%, řekněme.

Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
To záleží na tom životním stylu.

Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Záleží. A tady bych si dovolila ještě před písničkou v rychlosti ocitovat z klinické dietologie zajímavou věc, že patogeneze, to znamená způsob jak nějaká nemoc vzniká v populaci, je studována například na skupině amerických indiánů kmene Pima, kde je v současnosti extrémní výskyt právě diabetu druhého typu. A je zajímavé, že tato populace byla před několika desítkami let prakticky bez cukrovky. A vzestup vyvolala pouhá změna diety a životního stylu. I u těchto indiánů ovšem je vidět, že pokud měli diabetika v rodině, to riziko u nich je vyšší, ale zajímavé je, že ti, co žádného diabetika v rodině neměli, to riziko díky tomu nebo vinou toho špatného životního stylu samozřejmě mají.

Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Říká doktorka Kateřina Cajthamlová. A vy se jí můžete ptát i k tomu dnešnímu tématu, tedy obezita a cukrovka, třeba podělit se svými problémy, snad i poradíme. Telefon je 221 553 777. Volat můžete teď.

/ Písnička /

Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Marie Rotrová v našem odpoledním vysílání na Regionu, odkud vysíláme také seriál Hubněte zdravě. Je tu s námi doktorka Kateřina Cajthamlová. Vy se jí můžete ptát. Dnešní téma je obezita a cukrovka. A číslo do studia je 221 553 777. Teď na telefonu by měla být také Lenka Naďová, je to tak?

posluchačka
--------------------
Ano, dobré odpoledne. Paní doktorko, já mám takový dotaz. Vychází hodně z osobní zkušenosti, protože sama jsem tedy diabetička prvního typu, diabetes od třinácti let. A diabetes měly obě moje babičky. A protože ....

Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
A ony měly diabetes druhého typu?

posluchačka
--------------------
U té jedné z otcovy strany předpokládám, možná, že i prvního typu, i když tenkrát se to asi tak moc nesledovalo.

Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Brala inzulín?

posluchačka
--------------------
Inzulín, ona ho nechtěla brát, ale cukrovku měla zhruba od těch pětatřiceti, třiatřiceti let.

Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Víte, ale v okamžiku, kdy by opravdu měla cukrovku prvního typu, tak to by asi vyššího věku nedožila. Takže to je otázka. Těžko říct.

posluchačka
--------------------
Mě by právě zajímal váš názor na to, jestli u těch diabetiků prvního typu, jestli vy byste pro to prostě mít děti, nemít děti, pokračovat v tom dál. Protože vlastně pak se to geneticky roznáší dál.

Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Já bych chtěla zdůraznit, že daleko větší genetická závislost je u diabetu druhého typu. Tam jako u toho inzulín independentního. To znamená toho, který jsme popisovali před chviličkou. Tam je to riziko velmi vysoké. Ale rozhodně bych nikomu neradila, aby neměl děti, ale spíš bych radila, aby se snažil vlastně od mládí on i případně potom jeho děti mít ta preventivní opatření. Co se týče u cukrovky prvního typu, tam ta genetická závislost není tak silná, zdaleka ne. Tam to dosahuje zhruba maxima 40% rizika. Čili to je opravdu méně než půlka. Čili tam je větší pravděpodobnost, že se dítě narodí zdravé. A chci jenom zdůraznit, že ten velmi dobrý preventivní vliv kojení může vlastně úplně zabránit tomu, aby se vyvinula cukrovka prvního typu i tam, kde je ta nějaká závislost. Stejně tak jako se předpokládá, že právě ty různé virové infekce, které napadají slinivku, tak pokud se dělá třeba očkování dětí proti virovým infekcím, tak jako tam je taky silně preventivní vliv. Čili já bych v žádném případě pacientovi s cukrovkou prvního typu vůbec ani nenavrhovala ani nedoporučovala, aby neměl děti, je to nesmysl.

Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Tak snad to takhle stačí.

posluchačka
--------------------
Ano, děkuju mockrát, na shledanou.

Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Hezké odpoledne. A to byla tedy Lenka. Chcete-li také přispět do naší debaty nebo na cokoliv se zeptat, můžete využít telefonu 221 553 777. Teď si dáme další písničku.

/ Písnička /

Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
A seriál Hubněte zdravě. Jsme tu s doktorkou Kateřinou Cajthamlovou. Jsme tu s tématem obezita a cukrovka a vy se můžete dnes i ptát. Číslo do studia je 221 553 777. Paní doktorko ....

Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Já bych ještě rychle chtěla té paní, protože mě opravdu vyděsila představa, že by diabetici prvního typu neměli miminka, to opravdu bych chtěla vyvrátit tuhle tu myšlenku, že ...

Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Mě to také napadlo, když jste mluvila o tom prvního typu do těch pětatřiceti, jestli se vlastně příroda svým způsobem nebránila tomu, aby ti lidé v uvozovkách předtím zemřeli, než budou moci mít děti. A pokud se, pak se narodí děti, a pak teprve přichází ta stařecká.

Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Víte, ona totiž příroda za a) nic nedělá kvůli tomu, aby lidi něco, jo, to příroda si to tak dělá sama a lidé si to taky dělají sami. A prostě existují období života, kdy je ten organismus víc náchylný na nějaký ty poškození. Například u té imunitní záležitosti to bývají nejčastěji děti. Taky určitě víte, že s hormonálními změnami se z některých typů alergií dá takzvaně vyrůst. Čili to je pravděpodobně ten důvod, proč u těch dětí vlastně ten autoimunitní proces se rozběhne a zničí tu slinivku. Znovu říkám, je to víc vlivů prostředí a ta genetika sama o sobě, ta má daleko menší vliv. Já bych chtěla říct, že třeba střední Evropa a Makedonie zejména mají nejnižší výskyt cukrovky prvního typu. My nevíme vlastně proč. Čili z nějakého důvodu něco tam je takové, že jako opravdu se ta cukrovka nás tolik nechytá, toho prvního typu. Ale pravý opak je právě u té cukrovky druhého typu. Té máme hodně. A ta, znovu zdůrazňuju, hlavně souvisí s naším špatným životním stylem. A když říkám špatným životním stylem, tak první je tady pohyb. To znamená, u každého, kdo nechce mít cukrovku druhého typu, tak pohyb by se měl stát naprosto zásadní, základní součástí života. Protože při pravidelném pohybu vlastně klesá inzulinoresistence ve všech tkáních. To znamená, že ty svaly zpracovávají ten cukr z krve velmi efektivně a dobře. A cukrovka se nevyvíjí. Další typ vlastně pro to, aby člověk nedostal cukrovku, když oba jeho rodiče nebo někdo z jeho rodičů měl cukrovku toho druhého typu, tak je vlastně velmi málo živočišných tuků ve stravě. Dříve se říkalo, že cukrovku získáme ze sladkého. To dneska se ví, že není pravda. Daleko hůř snáší vlastně organismus potencionálního cukrovkáře dvě věci. Za prvé hladovění, to znamená nepravidelný příjem potravy. A za druhé potravu, která je v malém množství a s vysokým procentem živočišných tuků. Ten cukr sám o sobě, to znamená to sladké, to začíná být důležité až v okamžiku, kdy se opravdu vyvine už tedy manifestní cukrovky, kdy zase samozřejmě to v žádném případě nemůžeme udělat tak, že bychom všechno nahradili umělými sladidly. Ale musíme vždycky ty monosacharidy a disacharidy, čili to, co chutná sladce ve stravě mít pokryto buď vlákninou nebo malým množstvím rostlinného tuku. Zase pořád tady bude nebezpečí toho živočišného tuku.

Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
A přesto se stále objevují ty názory, už jenom ten název cukrovka, že ten cukr vliv má, že když budeme jíst hodně sladkých věcí, hodně cukru, že příchod případně té cukrovky uspíšíme nebo že si to tím způsobíme. To neplatí tedy takto?

Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
No neplatí to takto, opravdu cukrovka a její vývoj víc souvisí s živočišnými tuky a nedostatkem pohybu a nepravidelností v jídle. Plus velmi s tou genetikou, u druhého typu jednoznačně. Já bych jenom chtěla říct, že cukrovka, čili diabetes melitus se jmenuje podle toho, že vlastně poprvé se to zjistilo v dávných dobách, že vlastně moč lidí s cukrovkou přitahoval včely a hmyz, protože byla sladká. To znamená, výskyt cukru v moči, což bývá vlastně nejvíc vidět u diabetiků prvního typu, plus teda zvýšená hladina cukru v krvi jsou věci, které tedy dávají dohromady ten název, proč se tomu říká cukrovka. Čili cukrovka se tomu říká od toho, že v krvi a případně v moči pacienta cukrovkou trpícího je zvýšené množství curku. Jinak organismus tohohle člověka si vlastně s cukry špatně umí poradit. Čili musí být ten cukr dodáván ve formě, v jaké jako pomaličku se může uvolňovat. Když mu dáme rychlý cukr, to znamená ten monosacharid nebo disacharid, tak dochází k velikým výkyvům glykemie a tenhle ten pacient s cukrovkou vlastně druhého typu bývá ohrožen tím, že si vyčerpá tu slinivku, která vlastně nárazově musí vydávat vysoké množství inzulínu a tím pádem potom on se blíží k tomu, že už nestačí režimová opatření, už nestačí prášky, ale bude potřebovat inzulín.

/ Písnička /

Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Také byste rádi žili a zdravě? Poslouchejte náš seriál Hubněte zdravě s doktorkou Kateřinou Cajthamlovou. Dnes máme téma obezita a cukrovka. Dozvěděli jsme se spoustu důležitých a možná překvapivých i pro mne věcí. Teď probereme to, jak si hlídat jídelníček, když ta cukrovka je.

Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Takže za prvé pokud máme cukrovku, bylo by dobré navštívit diabetologa, což je odborník, který vlastně jednak nám takzvaně provede edukaci, čili vysvětlí nám, jaký ten typ cukrovky máme, co to pro nás znamená, jak bychom měli vlastně se stravovat, co je důležité třeba ohledně pohybu. Další na diabetologii nám dají určité hladiny gramáže sacharidů, které máme dodržovat. Existují vlastně tři typy. Jedna je diabetická redukční dieta, pro diabetiky tedy druhého typu. Je to zhruba 150 gramů sacharidů, což je opravu to, co pokrývá ty základní potřeby organismu. A pod to by to nemělo jít. Čili každý, kdo má méně sacharidů než 150, tak je blázen. Ať už je diabetik nebo není. Protože vlastně svému organismu neposkytuje dostatečné množství sacharidů.

Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
To znamená od té redukční diety je to, aby prospěl v rámci toho, že má cukrovku a zároveň zhubl.

Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Zároveň zhubl, potom jsou teda ty střední, to jsou u těch, kteří mají tu cukrovku méně vyrovnanou. Takže tam je to kolem 175 gramů sacharidů. A nejvyšší hladina vlastně povolených sacharidů u diabetiků bývá dvě stě gramů. To je u těch, kteří mají stabilizovanou cukrovku, pohybují se,tak aby neměli hypoglykemie, což už všech lidí s cukrovkou je ohrožující víc než hyperglykemie. Tady chci jenom ty slova vysvětlit. Hypo znamená, že ten cukr v krvi jde dolů, což je v podstatě život ohrožující komplikace cukrovky, zejména cukrovky prvního typu, protože mozek, který nedostane cukr do krátké doby, já nevím, čtyři minuty, tak je na tom stejně jako mozek, který nedostane kyslík, prostě ta část mozku umírá. Ten nejohroženější orgán u diabetiků prvního typu nebo i u diabetiků druhého typu, kteří mají hypoglykemie, je oko. To znamená, tam může docházet ke slepotě. Další velmi ohrožený orgán je ledvina. Čili s hypoglykemiemi velmi opatrně a musíme si na ně dávat velký pozor, tedy my lékaři i vy pacienti. Proto vlastně diabetici prvního typu sebou nosí kostku cukru, kdyby náhodou se stalo, že tady cítí hypoglykemii, dělá se jim špatně od žaludku, omdlívají, mění se pozornost, tak je potřeba okamžitě vlastně doplnit hladinu cukru. Takže to jsem chtěla jenom říct, jako co se týče sacharidů. Náhradním zdrojem energie pro diabetiky jsou bílkoviny. Bílkoviny potřebuje diabetik víc než člověk, který cukrovkou netrpí. A to proto, že vlastně cukrovka je onemocnění každé buňky v těle. A ta každá buňka v těle vlastně tu glukózu potřebuje. A pokud ji nemůže zpracovat přes vlastně tu formu inzulínu,to znamená, že není ta tkáň citlivá na inzulín, tak musí nějakými jinými mechanismy. A tudíž vlastně to tělo si musí vyrábět glukózu z náhradních zdrojů, nejčastěji jsou to právě bílkoviny. Čili zatímco u normálního člověka se dává třeba 0,8 až 1 gram bílkoviny na kilogram aktivní hmoty, u diabetiků to může dojít až na jeden a půl gramu. Čili oni opravdu musí jíst kvalitní bílkoviny. Zase naopak tuky se u diabetiků výrazně snižují zejména živočišné tuky. Je potřeba, aby diabetici jedli bílé maso, maso ryb a nízkotučné produkty. Myslím tím tedy produkty, které mají tak jedno až tři procenta tuku co se jogurtů týče, kolem dvaceti procent tuků, co se týče sýrů a vlastně vysokomasé produkty, co se týče uzenin a různých dalších věcí. Tady bych chtěla upozornit, že diabetická dieta bez vážení vůbec nejde držet. To znamená, každý diabetik nutně si musí pořídit váhu na potraviny a opravdu velmi systematicky zapisovat jídelníček a vážit potraviny.

Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Říká tedy doktorka Kateřina Cajthamlová, byť bysme mohli ....

Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Já musím říct ještě poslední věc, já se, Patriku, omlouvám, správně léčený diabetik se správnou dietou a pohybem vždycky hubne. To chci říct, to znamená, že neexistuje obézní diabetik, který když drží dietu, by nezhubnul. To znamená, tohle chci všem vám říct, že diabetická dieta správně držená rovná se nejsem tlustý.

Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Tak, to byla hezká pozitivní optimistická tečka v trochu smutnějším tématu, ale důležitém. Děkuji moc, paní doktorko.

Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Já taky a omlouvám se za skákání do řeči, ale to jsem si uvědomila, že všichni musí slyšet.

Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
My se loučíme a těšíme se příští čtvrtek, mějte se pěkně.

Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Na shledanou.