Objasněnost krádeží aut v ČR dlouhodobě klesá

11. listopad 2003

Policii v České republice se čím dál méně daří objasnit krádeže automobilů, jejichž počet roste. Svědčí o tom statistiky ministerstva vnitra. Zatímco v roce 1990 vyšetřovatelé objasnili z 11.658 krádeží aut 44 procent, loni se policii podařilo najít jen 14,8 procenta z 24.977 vozidel. Nejhorší je situace v Praze, kde pachatelé loni odcizili 10.500 aut; nalezeno nebylo 95 procent z nich.

Naopak nejlepší postavení v policejních statistikách má Jihočeský kraj, kde bylo v roce 2002 registrováno 775 odcizených automobilů a objasněnost dosáhla téměř čtyřiceti procent. Nejčastěji kradenou značkou jsou v absolutních číslech nadále škodovky, za nimi následují vozy Volkswagen, Fiat a Peugeot. Při přepočtu ukradených aut na 1000 registrovaných podle značky jsou však nejrizikovějšími vozy Audi a Mercedes. Problematice krádeží aut v ČR a o možnostech prevence je věnován dvoudenní výroční seminář Mezinárodní asociace vyšetřovatelů krádeží motorových vozidel, který dnes začal v Průhonicích u Prahy. Odborníci v rámci semináře chtějí zjistit možnosti spolupráce nynějších členů EU a nově přistupujících zemí na poli boje s mezinárodní kriminalitou v oblasti krádeží aut. Pachateli krádeží motorových vozidel v Česku jsou podle podle Zdeňka Zelenky z policejního prezidia Češi i cizinci, a to jak jednotlivci, tak organizované skupiny. Mezi cizinci převažují občané bývalé Jugoslávie, Bulharska, Polska a bývalého SSSR, například Litvy, Ukrajiny a Ruska. Češi jsou podle Zelenky často najímáni jako přepravci odcizených vozidel do místa předání. Jejich úkolem bývá také úprava a zajištění padělaných dokladů nebo změna identity vozidla, například přeražením čísel karoserie a motoru a změnou laku. Takto upravená odcizená vozidla skončí v zahraničí, bývají ale přihlášena po obstarání dalších potřebných dokladů do evidence českých dopravních inspektorátů. Vozidla si zloději často předem vytipují a připraví si falešný technický průkaz. Pokud ukradená auta nezůstanou v Česku, putují nejčastěji takzvanou severovýchodní cestou do Polska a dále na východ. Druhým "koridorem" je východní cesta, která vede přes Slovensko a Maďarsko na Ukrajinu nebo do balkánských zemí.

Spustit audio