Ondřej Zajíc - ředitel Městských divadel pražských a divadelní režisér
13. říjen 2011
Tandem
Ondřej Zajíc je ředitel Městkých divadel pražských a divadelní režisér. Přijal pozvání do Tandemu Jana Rosáka. Dozvěděli jste se odej, jaký má vztah k Ostravě, jak vzpomíná na své pedagogické působení a prozradil i co říká o Ljubě Skořepové.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Dobrý den i poslech našeho Tandemu vám přeji i dneska Jan Rosák. A hned vám představím svého dnešního spolujezdce. Pochází z divadelní rodiny, tak je jasné, že o divadle musí něco vědět, a taky že ano. V současné době je režisérem, ale hlavně ředitelem Městských divadel pražských. Vítám na Tandemu Ondřeje Zajíce. Dobrý den.
Ondřej ZAJÍC, režisér, ředitel Městských divadel pražských
--------------------
Dobrý den.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak si dáme písničku na rozjezd a potom se hne vrhneme do divadla. Všem přeju hezkou chvilku u rádia.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ondřej Zajíc se narodil v Ostravě. Tak to jsem vůbec netušil, já vás měl za Pražáka.
Ondřej ZAJÍC, režisér, ředitel Městských divadel pražských
--------------------
No, v Ostravě, já jsem tam byl do 6 let, ale je pravda, že protože jsem tam měl babičku, tak já mám dodneška k Ostravě krásnej vztah, takovej ten pravztah, prazákladní vztah.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale nemáte ani stopu ostravského dialektu.
Ondřej ZAJÍC, režisér, ředitel Městských divadel pražských
--------------------
Ne, já vůbec se jako Ostravák jako necítím, já nevím, jak by se to teď řeklo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Necitim, krátce.
Ondřej ZAJÍC, režisér, ředitel Městských divadel pražských
--------------------
Necitim, krátkej zobák. Ne, ne, ne od 6 let opravdu v Praze, no, já jsem Pražák. Takhle jednoduše.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale kromě toho jste, jak jsem řekl divadelní dítě, protože všichni z vašich nejbližších měli a mají něco společného s divadlem. Dědeček divadelní ředitel, režisér, tatínek jakbysmet, maminka tajemnice divadla.
Ondřej ZAJÍC, režisér, ředitel Městských divadel pražských
--------------------
No, tak to bylo chviličku. Maminka vlastně tajemnice divadla, ta se seznámila s tátou v divadle, jo, ale jinak jako ona dělala jiný profese, ale je pravda, že ta Zajícovská větev, to znamená děda a táta byli oba režiséři, no, a děda dokonce ředitel, takže on mi to asi nějak seslal, že i já jsem se vydal touhle cestou, i když to mě v životě nenapadlo, to prostě vzniklo /souzvuk hlasů/.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale někde tam ty geny asi jsou.
Ondřej ZAJÍC, režisér, ředitel Městských divadel pražských
--------------------
No, já myslím, že jo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jestlipak vás napadlo někdy, stávají se takové případy, že budete dělat něco úplně jiného, že prostě provedete takovou rodinnou vzpouru a stane se z vás třeba cévní chirurg?
Ondřej ZAJÍC, režisér, ředitel Městských divadel pražských
--------------------
Je to úplně naopak, je to naopak. U nás to bylo tak, že vlastně, i když jsem z divadelní rodiny a mám tyhle ty kořeny, tak ty jsou hluboce podvědomí, protože vlastně děda zemřel, když mně bylo minus 2, to znamená 2 roky předtím, než jsem se narodil, a táta umřel, když mi bylo 6, takže já vlastně to znám všecko jenom z vyprávění a z takový zvláštní legendy, jejíž nositelkou je právě maminka, máma. A já jsem vlastně nikdy divadlo dělat nechtěl, mně to jako přišlo takový, jakože mě to nezajímá, nechci, a je pravda, že jsem vždycky hodně četl, jo, už opravdu já ve 2. třídě si pamatuju, že jsem v knihovně si půjčil 10 knížek, v metru jsem první přečetl a zase jsem tam šel za měsíc, zase jsem si půjčil a prostě byl jsem takový stroj na čtení a četl jsem a četl a to mi vydrželo strašně dlouho. A myslím, že je to i důvod, proč jsem u divadla teda ten hlavní. A potom přišlo takový to jalový období, to rozhodování, já jsem se přihlásil na školu na VŠCHT, Vysokou školu chemicko-technologickou.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vidíte to, tak je to tak, jak jsem přesně předeslal.
Ondřej ZAJÍC, režisér, ředitel Městských divadel pražských
--------------------
No, no, jenomže to jakože to vypadá, že když mám ty kořeny divadelní, že jsem byl nějak k tomu předurčenej, ale ono naopak. Jako já jsem vlastně o tom nikdy neuvažoval, no, a na tý chemicko-technologický to bylo takový, že to byla jakoby škola, který mi nevadí, ale tam mi to teda nešlo, tak jsem si říkal, no, tak budu dělat něco, co mě baví, tak něco s literaturou. No, tak dramaturgie, DAMU, tam jsem se nějak dostal, vůbec nevím jak, to se povedlo. A až tam najednou se to propojilo a já jsem na tý DAMU jsem zjistil, že se v tom cítím jako ryba ve vodě, čili tam možná zafungovaly ty geny.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Čili přes ty knížky to všechno vlastně vzniklo, přes knížky. Po absolutoriu DAMU, jestli se nepletu, 94 jste skončil, tedy to znamená.
Ondřej ZAJÍC, režisér, ředitel Městských divadel pražských
--------------------
Ježíšmarjá, ano 94.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To člověk musí takhle zpátky rekapitulovat, tak jste, a mám tady dokonce poznamenáno, čím jste absolvoval, to si ale určitě pamatujete.
Ondřej ZAJÍC, režisér, ředitel Městských divadel pražských
--------------------
No, to si velice pamatuju.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Idiotem.
Ondřej ZAJÍC, režisér, ředitel Městských divadel pražských
--------------------
Ano, ano.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Dost hezký, tak je to, je to opravdu tak, že jste v podstatě věrný jednomu souboru od absolutoria, protože koukám, že jste přijal angažmá hned v Městských divadlech?
Ondřej ZAJÍC, režisér, ředitel Městských divadel pražských
--------------------
No, ta inscenace Idiota to byla, to byla naprosto klíčová věc v mým životě i v životě toho našeho ročníku. Tenkrát Idiota hrál Martin Myšička, ten je dneska v dejvickým divadle a to bylo nějaký představení, který my jsme strašně protrpěli a který ale se nějak zvláštně povedlo, mělo nějakou duši, něco se tam stalo pěknýho. A to představení se ještě po tom po Disku hrálo další 4 roky, jo, protože prostě ty lidi to chtěli a byl o to zájem. A hrálo se, my jsme to právě přetáhli do Rokoka. V momentě, kdy já jsem dostal angažmá v Rokoku, což bylo asi za rok po absolvování, tak vlastně se to tam ještě asi 3 nebo 4 roky hrálo. Čili to absolventský přešlo do Rokoka, kde já jsem pak byl 7 let v angažmá. Pak jsem byl 3 roky na volný noze a mezitím jsem, vidíte, že jsem Pražák, říkám furt to volný, nemluvím spisovně, že nejsem žádnej Ostravák. Teď jsem si to uvědomil, že v rádiu musím mluvit spisovně. Volné voze, volné noze, no, Pražák, no, a pak byl ten konkurz na ředitele Městských divadel pražských a tam teď to bude za chviličku 6 let, co jsem.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
V životě ředitele divadelního, ale zároveň i režiséra jsou takové chvíle, které jsou, dá se říct, jako milníky, protože kdo to někdy zažil, tak ví, že do té chvíle, než je to na světě, tak dotyčný jaksi trpí trošku, nebo někdy hodně, protože se to rodí a teprve, když se to narodí, tak trpí ještě víc, co tomu budou říkat diváci. Jinými slovy, teď máte za sebou, Ondřeji, dvě nové premiéry ve vašem souboru.
Ondřej ZAJÍC, režisér, ředitel Městských divadel pražských
--------------------
Ano.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jednu v Rokoku, jednu v ABC. Myslím si, že obě se povedly, ale to už je na vás, abyste vy řekl, jak to vidíte vy. Jednu dokonce jako režisér máte za sebou.
Ondřej ZAJÍC, režisér, ředitel Městských divadel pražských
--------------------
No, tak v Rokoku jsme dělali důkaz, což je vlastně americká hra, možná ji někdo zná právě z filmového zpracování. Je to hra z matematického světa. Tu hlavní roli toho otce té hlavní postavy hrál Anthony Hopkins, no, si lidi určitě přes tohle to vybaví, no, a máme za sebou premiéru. Já ani tak, protože jsem to režíroval, tak úplně nevím, já jako teda, když se na to dívám, tak mám menší pochyby o tý práci než i jiných svých inscenací, ale musím říct, že to byla nádherná práce a myslím si, že to na tý inscenaci je vidět. Je to taková soustředěna, 4 herci, soustředěná práce, ano.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Čím se od vás jaksi vybudí to, ten pocit té nádherné práce? Je to hezkou prací s herci, anebo hezkým textem především?
Ondřej ZAJÍC, režisér, ředitel Městských divadel pražských
--------------------
Já než si vyberu text, tak je to vždycky text, který mě nějak zasáhne, kterýmu věřím, takže jakoby tam, samozřejmě víte, že některý, dělali jsme Mahábháratu a to prostě to je text nekonečný, obsahový hloubky a na tom já ujíždím dodneška, i když ta inscenace už skončila. Pak samozřejmě máte texty, který jsou výborný, ale jako nemá to tenhleten tisíciletej přesah. Takže, takže text Důkazů byl text, na který jsem si myslel dlouho, ale protože se hrál v Řeznický, tak jsme jako si ho neodvážili úplně nasadit, teď už se nehraje, takže jsme to zkusili. Ale tady se povedlo něco hrozně hezkýho, když se to na divadle stane, že to byla taková soustředěná práce 4 herců, Veroniky Kubařový a Oldy Víznera, Martina Písaříka a Stáňa Jachnický, a ty lidi jako do toho hrozně šli. Byli pokorný, byli strašně pracovitý, investovali do toho energii, byla tak pozitivní atmosféra a já jsem to už někde říkal, že jsem jako po zkouškách odcházel odpočinutej. Takže po 4 hodinách práce jsem měl víc energie, než když jsem ráno začínal, jo. U divadla ani tohle to není záruka úspěchu, jo, ale je to teda, když se tohle podaří, tak jste fakt velice blízko, takže to je z toho cítit. Takže Důkaz je moje srdeční záležitost v tuhle tu chvíli. No, a proti se odehrávalo něco úplně velikýho a to, že jsme v ABC dělali Sto roků samoty, což je asi dramaturgicky nejambicioznější projekt, co tam jsem. A tam jsem měl hroznej strach, to dělal Peter Gábor. Je to souborovka, výpravna, velice obraziva, magický realismus, Marqueze, to asi každý aspoň tuší, i když.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Říkáte souborovka, to znamená, že hodně lidí?
Ondřej ZAJÍC, režisér, ředitel Městských divadel pražských
--------------------
No, 16, lidí, no.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
16?
Ondřej ZAJÍC, režisér, ředitel Městských divadel pražských
--------------------
No, v Mahábháratě jich bylo 30, kterou jsme dělali před 3 lety nebo 4, před 3 lety. Takže taková, ale jako tam, tam jakoby to je opravdu náročná věc a to jsem se opravdu bál. A tam mě zasáhla jedna věc a to mě dostalo, protože si myslím, že to je moc hezká inscenace, ale hlavně tam skvěle zafungoval soubor. Oni tuhle tu náročnou věc odtáhli od první do poslední vteřiny a z toho já jsem úplně nadšenej.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ondřej Zajíc je ředitelem Městských divadel pražských, zároveň režisérem, ale zároveň mám tady poznámku taky, že jste pedagogem. Stále ještě učíte?
Ondřej ZAJÍC, režisér, ředitel Městských divadel pražských
--------------------
Ne, to teď vůbec nestíhám, to bylo spíš v tom období, kdy bylo víc času, takže teď už ne, no.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Kdo byl třeba zajímavými vašimi absolventy, kdo nese třeba rukopis vaší pedagogické práce?
Ondřej ZAJÍC, režisér, ředitel Městských divadel pražských
--------------------
Ta pedagogická moje éra není moc významná jakoby. Já jsem byl s mladýma lidma hrozně šťastnej, mě to hrozně bavilo. Nejdřív jsem se toho bál, pak jsem zjistil, že to je jedna z nejkrásnějších jakoby setkání s divadlem, který jsem měl. Já jsem učil chvíli na VOŠce, pak DAMU na alterně, ale to bylo jenom na alternativě, to bylo jenom rok. A hlavně na tý VOŠce jsme měli ročník, který jsme jakoby odtáhli, dělali jsme na konci Tři sestry a musím říct, od Čechova, a musím říct, že to bylo hrozně pro mě pěkná práce, protože ty mladý lidi, i když nemají ještě ty nástroje tolik řemeslný, tak jsou hodně otevřený a můžete se s nima dostat často do vnitřních krajin, kdy jako s dospělým hercem třeba se vám to nepodaří, protože tam už je třeba nějaká životní zkušenost, která mu nedovolí se dostat do větších hlubin, no, takže jako já jsem tam byl moc šťastnej. Ale není to jako, mě by to hrozně bavilo, ale v momentě, kdy jsem nastoupil na to ředitelský místo, tak já jsem jakoby mám pocit, že někdy jdu na třech úvazcích, takže já už bych nemohl zodpovědně učit, takže tohle se musel opustit.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Sváří se ve vás ten, ten úředník, protože ředitel musí být nutně úřední manažer a režisér, tedy umělec?
Ondřej ZAJÍC, režisér, ředitel Městských divadel pražských
--------------------
Tohle je naprosto fantastická otázka, protože mi ji nikdo nepoložil a já zároveň jako tohle hodně řeším nebo hodně na to myslím. Já jako vlastně to vůbec nevnímám odděleně. Odděleně, nevnímám to odděleně. Jakoby to, to že dělám ředitele Městských divadel pražských, jo, je jako formální věc, je to nějaká funkce, ale jako mě právě baví, že můžu ty věci jako spojit, propojovat, jo, že jde o nějakou vizi, kterou sdílím s těma lidma, musím se obklopit lidma, který jsou ji schopni sdílet a že z tý pozice, na který jsem jakoby to můžu propojovat, jo. A jestli jsem v tu chvíli ředitel nebo režisér, ten cíl zůstává stejnej, jo. A pro mě je samozřejmě příjemný jakoby mít možnost, mít v ruce ty páky a ovlivňovat to rozhodně, ale jakoby když, jo, pro mě je nejdůležitější ten cíl. To rozhodnutí, ta počáteční vize a to ostatní se tomu přizpůsobuje, takže pro mě, já to tak nějak nemám moc rád role, jo. Jako samozřejmě, jsem režisér, jsem ředitel, ale ty sloužej tomu nějakýmu společnýmu cíli, no.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jestlipak náhodou jako ředitel nemáte tendenci třeba jaksi podvědomou s prominutím teď v uvozovkách jako mluvit třeba dramaturgům do jejich práce, nebo režisérům - hele, já bych to dělal asi takhle - protože ta tendence ve vás musí být jako, jako, jako režisér a jako umělec?
Ondřej ZAJÍC, režisér, ředitel Městských divadel pražských
--------------------
Jo, my máme umělecký vedení, toho já jsem součástí a vlastně.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tam si to vyříkáte.
Ondřej ZAJÍC, režisér, ředitel Městských divadel pražských
--------------------
Beru na sebe jako určitou odpovědnost právě za to, za to společný, ale hodně mám rád týmovou práci, což režie je, jo, tam vlastně se v týmu s hercema jakoby to dáváte do kupy, ale jako abych byl úplně konkrétní, já bych třeba nedokázal být jako ředitel jako profesionál, jako někdo, koho najmete. To mi vůbec nic jako neříká, to bych neuměl, jo, ale v momentě, kdy vidím, kde mi to něčím zavoní, že teda teď tady se dá udělat nějaká práce a že vlastně já jsem ten, kdo to jako nastavuje a kdo to jako ovlivňuje, tak to je pro mě hrozně příjemná představa, ale jakoby to, jako úplně nemám, jo, jako ztotožňuju se s tím, že jsem ředitel a úplně to jako nemám rád, protože za tím cítím, že to je jenom prostředek k něčemu a to můžu dělat. Ale jako, jako kdyby to byl cíl, tak to bych nedokázal.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hostem dnešního Tandemu je ředitel a taky samozřejmě režisér Městských divadel pražských Ondřej Zajíc a i on má jako každý náš host tu výjimečnou šanci zahrát si tak trochu na dramaturga, takže teď zkuste to v rádiu a malinko určit dramaturgii našeho pořadu tím, že si vyberete někoho z klasiků českého humoru. Kdopak vás v poslední době nebo nedávno rozesmál až k slzám?
Ondřej ZAJÍC, režisér, ředitel Městských divadel pražských
--------------------
Já jsem nad tím hodně přemýšlel a asi teda u mě to teda, já bych si určitě vzpomněl, ale jako naskočila mi jedna věc, kterou tady asi mít, nebo určitě mít nebudete, ale není to nedávno, ale já prostě mám velký zážitek, když po škole jsem byl v Činoherním klubu na představení Bez roucha a vždycky mi, úplně jsem padal pod sedadlo, když Olda Vízner, což teda shodou okolností je herec od nás, u nás v souboru teď, tak tam má takovou scénu, kdy si splete, kde je jeviště a kde je hlediště a hraje.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hraje dozadu.
Ondřej ZAJÍC, režisér, ředitel Městských divadel pražských
--------------------
Hraje dozadu. Hraje to naprosto geniálně. Já jsem to kvůli tomu navštívil asi ještě dvakrát. To je opravdu krásnej moment, ale ono to je celý představení to bylo, to dělal pan Menzel.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, ale to je docela smutný, že od tý doby vás už nic tak nerozesmálo /souzvuk hlasů/.
Ondřej ZAJÍC, režisér, ředitel Městských divadel pražských
--------------------
Mě rozesmálo hodně věcí, ale já se trošku cítím zavázenej tím úkolem a takový to, jakože, jakože je to ten, jakoby ten komici a najednou jsem si vzpomněl prostě, chtěl jsem být upřímnej, a tohle je takovej, čistej, krystalickej zážitek nepodmíněnej. Já si pamatuju jednou výstup pana Lábuse třeba, jo, takovej, že lidi padali, ale to bylo spíš na nějaký soukromý akci, na nějaký vernisáži a tak, takže to jsou takový, jako kdy fakt cítíte, že ta bránice úplně povolí a že pak najednou se smějete a jste osvěženej a to. Ale určitě, kdybych měl být dramaturg, tak co teda jako vždycky, když zapnu náhodou televizi, tak úplně na to koukám, nemůžu to vypnout, je pan Horníček samozřejmě.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, to je velmi dobrá volba. Navíc si myslím, že je stylová, protože Miroslav Horníček si toho hodně zahrál a dokonce i s Janem Werichem u vás na vašich prknech.
Ondřej ZAJÍC, režisér, ředitel Městských divadel pražských
--------------------
Určitě, určitě.
/ Ukázka /
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jestli se nám to teď povede, tak spolu s Ondřejem Zajícem zavoláme herečku Městských divadel Danu Batulkovou, která právě teď je na cestě do zkoušky a možná, že ještě nenastoupila do metra, takže zkusíme to. Halo, halo, Dano, slyšíte nás?
Dana BATULKOVÁ, herečka Městských divadel pražských
--------------------
Ano, slyším, slyším, slyším.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Dobrý den, zdraví vás i Ondřej.
Ondřej ZAJÍC, režisér, ředitel Městských divadel pražských
--------------------
Ahoj, ahoj, Dano.
Dana BATULKOVÁ, herečka Městských divadel pražských
--------------------
Ahoj.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Slyšel jsem, že máte namířeno do zkoušky, tak co zkoušíte?
Dana BATULKOVÁ, herečka Městských divadel pražských
--------------------
Ta zkouška by byla dobrá, ale já jdu hrát.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jo vy jdete přímo hrát teď.
Dana BATULKOVÁ, herečka Městských divadel pražských
--------------------
Z kalendáře, ano, ano.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A co teď.
Dana BATULKOVÁ, herečka Městských divadel pražských
--------------------
My hrajeme asi pro důchodce zřejmě dneska Holky z kalendáře.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vy hrajete Holky z kalendáře, já měl za to, že jdete do zkoušky, no, tak to je samozřejmě ještě lepší. Já si s váma chci popovídat o vašem angažmá v Městských divadlech, jak jste tam spokojená, jaké role, jestlipak vás vedení obsazuje do těch správných rolí?
Dana BATULKOVÁ, herečka Městských divadel pražských
--------------------
Já, já jsem spokojená. Já myslím, že já mám moc hezký role, moc hezký a vlastně nevím ani, kterou bych tak jako vyzdvihla. Jenom někdy, někdy si říkám, že bych mohla zkoušet třeba i trošku míň, ale nechci se rouhat.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vy jste, vy jste ten typ, co nerada zkouší?
Dana BATULKOVÁ, herečka Městských divadel pražských
--------------------
No, jako já jsem takovej ten typ, nejsem, nejsem úplnej typ workoholika, co se týče jednoho druhu práce. Já mám ještě jako spoustu jinejch zájmů a třeba mám, mám dům, kde mám, kde jako hodně pracuju a já to potřebuju vyvážit a někdy to divadlo jako člověka tak zaměstná, že se to úplně vyvážit moc nedá, takže ale zase si pak říkám, že člověk se nemá rouhat, že prostě ta práce.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, to určitě, a hlavně teda říkáte to a slyší o Ondřej Zajíc, váš životní partner, ale taky režisér a taky ředitel.
Dana BATULKOVÁ, herečka Městských divadel pražských
--------------------
/Souzvuk hlasů/.
Ondřej ZAJÍC, režisér, ředitel Městských divadel pražských
--------------------
Neslyším to poprvý.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, vy máte práce nepochybně hodně, protože samozřejmě spousta diváků vás zná i ze slavného sitcomu, jestlipak ještě pořád točíte nebo už máte zase nějakou sérii hotovou?
Dana BATULKOVÁ, herečka Městských divadel pražských
--------------------
Kdepak. My jsme, my jsme skončili vlastně před rokem a půl, ale jelikož ten sitcom je taková, já bych řekla, takovej trošku vlajkovej seriál.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ano.
Dana BATULKOVÁ, herečka Městských divadel pražských
--------------------
Tazajíc mpokok oni to pořád vlastně vysílají dokola a má to strašně příznivců, lidi se na to dívají znova a znova. My máme strašně širokej záběr taky fanoušků od malejch dětí školou povinných až po starý rockery a takový ty prostě typy, takový ty pivaře, ale i spousta intelektuálů se na to kouká. Čili my už vůbec netočíme, ale vysíláme se pořád dokola.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je opravdu přesně, jak jste to teď řekla, sitcom s velice širokým záběrem. Ale já se vrátím k mému dnešnímu hostovi na Tandemu k Ondřeji Zajícovi. Jestlipak jste si už spolu jaksi na scéně zaspolupracovali, to znamená vedl vás už v něčem?
Dana BATULKOVÁ, herečka Městských divadel pražských
--------------------
Ano, ano, my jsme se právě seznámili tak, že jsme spolu zkoušeli Marvinův pokoj. To byla vlastně moje první, moje první role jakoby v současné podobě Městských divadel, a tam jsme se s Ondřejem poznali a tak hluboce jsme se poznali, až jsme spolu začali žít.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je velice příjemný zjištění, když zjistíte, že si konvenujete i jinak, ano. Moc vám děkujeme. Ať se představení povede.
Dana BATULKOVÁ, herečka Městských divadel pražských
--------------------
Děkujeme, vyřídím to holkám všem.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vyřiďte to všem holkám a my na to zveme samozřejmě všechny naše posluchače. Díky. To byla Dana Batulková dnes na Tandemu. Na shledanou.
Dana BATULKOVÁ, herečka Městských divadel pražských
--------------------
Krásný den přeju, na shledanou.
Ondřej ZAJÍC, režisér, ředitel Městských divadel pražských
--------------------
Ahoj, ahoj
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Posloucháte Tandem, hostem je dnes režisér a ředitel Městských divadel pražských Ondřej Zajíc. Já mám takový pocit, že vy máte velice zajímavou dramaturgii. Dramaturgii, která se zaměřuje kromě jaksi diváků širokého věkového spektra, tak i dost systematicky, já to řeknu rovnou, na starší diváky, což je velice sympatické, protože ne všechna divadla jaksi na ně až tak úplně myslí. Jsou taková, která na ně nemyslí vůbec. Vy navíc ještě máte ve svém souboru jednak jaksi členy souboru a taky externisty, kteří už jsou věkově ale opravdu hodně daleko, ale umělecky pořád hodně vysoko.
Ondřej ZAJÍC, režisér, ředitel Městských divadel pražských
--------------------
Přesně tak, no. Možná, že to je ten hlavní impulz, jo, protože Městská divadla pražská, to je pan Lipský, to je Květa Fialová a máme tam i Ljubu Skořepovou, která vlastně oslavila 88. Já jsem ji gratuloval, ona u toho focení šaškovala a já o Ljubě Skořepový říkám, že to možná bude první evropská herečka, která ve 100 letech bude mít úspěšné monodrama. Počkejme 12 let a uvidíme, jestli se to naplní.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
V podstatě před chvilkou, před písničkou Dana Batulková říkala, že spěchá na představení a to jsou Holky z kalendáře.
Ondřej ZAJÍC, režisér, ředitel Městských divadel pražských
--------------------
Ano, ano.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tam taky jaksi nehrají kromě Dany, která je mladičká, že, tam taky nehrají holky, které by byly úplně jaksi teenagerky, že jo?
Ondřej ZAJÍC, režisér, ředitel Městských divadel pražských
--------------------
To je přesně, tam podle mě tam jsou i šedesátnice a to téma je tedy, že se jako odhalí, svléknou, nafotí kalendář aktů pro charitativní účely. Je to komedie, kdy opravdu včera jsem to poslouchal, to jsme měli poprvé v sezoně, tak tam když se dámy svléknou, tak jsou oceněny velkým potleskem.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, tak bodejť by ne, já jsem ty fotky viděl, úžasný, úžasný. Ale heleďte, chci se vás zeptat, Ondřeji, co vás k tomu vedlo k takové dramaturgii? To, že jaksi myslíte i na starší diváky, to je, že taky jednou budete starej?
Ondřej ZAJÍC, režisér, ředitel Městských divadel pražských
--------------------
Dokonce jednou umřu.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Že jo, viďte.
Ondřej ZAJÍC, režisér, ředitel Městských divadel pražských
--------------------
Můžu malinko ze šířky, malinko jenom?
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Malinko, malinko.
Ondřej ZAJÍC, režisér, ředitel Městských divadel pražských
--------------------
Malinko. Jakoby úplně obecně je to tak, že nějak takový to hlavní směřování, který v Městských divadlech pražských máme, je, že věříme na to, že divadlo má určitou moc a že vlastně když vznikne hezká inscenace nebo dobrá inscenace, že vlastně ten zisk z toho ten divák může mít, že se dostane víc k sobě, že se uklidní, že si trošičku víc uvědomí, kdo je kde a tak, jo. A ty takový ty osvobozující, uklidňující chvilky. A vlastně teď už se k tomu dostávám, to bylo to malinký, malinký, se k tomu dostávám, my se zaměřujeme vlastně hodně na okrajový jakoby, nebo na ty skupiny, který v tý společnosti nehrajou prim, jo, který jsou trošku opomíjený, protože tam cítíme strašně silný téma. A jedno z těch silných témat je právě to stárnutí, smrt, jo, ty poslední věci a vůbec a naopak, naopak, že ty starý lidi už mají všichni pocit, že to balí, ono to není vůbec pravda, jo, a vidíte to na těch našich hercích, kdy pan Lipský prostě jede neuvěřitelně v 88 letech, Květa Fialová je schopna hrát hlavní roli v představení, odtáhnout inscenaci, což jako speciálně u toho zkoušení si nikdo neumí představit, jak je náročný. To je pro dospělýho herce v plný síle odtáhnout představení je náročný, odzkoušet, jo. A my vlastně jsme se na tuhle tu skupinu zaměřili, zajímá nás to téma a není náhoda, že první inscenace, kterou jsme začínali byl Návod na přežití právě s Květou Fialovou a s Janou Drbohlavovou v hlavní roli, takže jako srdečně zveme všechny starší diváky do Městských divadel pražských.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ondřej Zajíc pozval před písničkou vás, naše milé posluchače, už na některé kousky, ale to samozřejmě byl pouhý výsek z toho, co Městská divadla pražská v současné době divákům nabízejí. Zkuste udělat takový lehký přehled ale zároveň i toho, co už se připravuje, to znamená, co už se zkouší a co je ve výhledu třeba?
Ondřej ZAJÍC, režisér, ředitel Městských divadel pražských
--------------------
Tak my máme každou sezonu 6 premiér nebo vlastně 8, protože se přetahujou vždycky ještě premiéry z minulé sezony, ale teď čerstvě zkoušíme další dvě inscenace. Když jsme se bavili o těch inscenacích pro starší lidi nebo tématicky o starších, tak já zkouším v ABC dramatizaci slavnýho románu Josepha Hellera Gold za všechny peníze. Včera jsme tam počítali, je nás tam zase 16, herců je teda 16, počítali jsme věkový průměr, tak nám vyšel 56 let.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je hezký, to je hezký.
Ondřej ZAJÍC, režisér, ředitel Městských divadel pražských
--------------------
Tam jakoby ten Golg, ta hlavní postava, to je vlastně padesátník, je to trošku o krizi středního věku.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tam to někdo kazí směrem dolů, viďte jako?
Ondřej ZAJÍC, režisér, ředitel Městských divadel pražských
--------------------
Jedna postava, je to jedna, jedna, on, on mění ten takzvanej starej model manželku za, za, tak jeden člověk to tam trošku kazí, Anna Kulovaná, který je, který je 30, tak, tak to, ale jinak, jinak je to neuvěřitelnej věkovej průměr. Tam se totiž schází celá ta rodina. Vlastně on je nejmladší, on je benjamínek a celá ta rodina kvůli tyranskýmu otci se musí scházet, takže proto ten věkový průměr. Takže chystáme tuhle tu jako excelentní absurditu. Hlavně já jsem si toho Hellera vybral proto, že jako tak dobrej, výborný humorista, ona to není hra, je to zdramatizovanej román, ale prostě jak on se vypořádává s politikou, jak dokáže jednoduše pojmenovat absurditu celýho politickýho světa, protože ten Gold dostane nabídku dělat kariéru v Bílým domě.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Takže, kteří znáte jenom Hlavu XXII, tak poznáte Hellera ještě trochu jinak.
Ondřej ZAJÍC, režisér, ředitel Městských divadel pražských
--------------------
Ano, tak, tak. Takže to je to. No, a proti tomu, abysme nebyli jenom u těch jakože starších, tak proti tomu se dělá zvláštní věc, bude to česká premiéra hra Perplex, Petr Svojtka ji dělá, umělecký šéf, a to je to, co mu zase trošku závidím po tom Důkazu, že tam je to v Rokoku, má tam 4 herce, všichni mají krásnou velkou roli a bude to taková jako vlastně, počítám, soustředěná asi s pozitivním nábojem dělaná práce Perplex. Je to taková podle mě zase tragikomedie nebo taková zvláštní spíš absurdita a hra, která vlastně pojmenovává asi realitu v její neuchopitelnosti, jak my si myslíme, že nějaký věci jsou pevný, souvisí i s tou smrtí, si všichni, hodně lidí si myslí, že jsou, že to tady mají navždycky, že jsou nesmrtelní. Ono to tak není. Nechci to, nechci to tady rozebírat, ale takže hra Perplex, na tu se těším moc. Nevím, jaká ta inscenace bude, chci si to nechat jakoby na ten závěr, ale je to o neuchopitelnosti reality.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Moc děkuju. To bylo povídání Ondřeje Zajíce, ředitele a režiséra Městských divadel pražských dnes na Tandemu. Já věřím, že ne poslední, protože my si hosty, kteří mají co povídat a kolem nichž se pořád něco děje, zveme velice rádi. Díky za dnešní návštěvu a na shledanou.
Ondřej ZAJÍC, režisér, ředitel Městských divadel pražských
--------------------
Já taky moc děkuju, na shledanou.
Spustit audio
--------------------
Dobrý den i poslech našeho Tandemu vám přeji i dneska Jan Rosák. A hned vám představím svého dnešního spolujezdce. Pochází z divadelní rodiny, tak je jasné, že o divadle musí něco vědět, a taky že ano. V současné době je režisérem, ale hlavně ředitelem Městských divadel pražských. Vítám na Tandemu Ondřeje Zajíce. Dobrý den.
Ondřej ZAJÍC, režisér, ředitel Městských divadel pražských
--------------------
Dobrý den.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak si dáme písničku na rozjezd a potom se hne vrhneme do divadla. Všem přeju hezkou chvilku u rádia.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ondřej Zajíc se narodil v Ostravě. Tak to jsem vůbec netušil, já vás měl za Pražáka.
Ondřej ZAJÍC, režisér, ředitel Městských divadel pražských
--------------------
No, v Ostravě, já jsem tam byl do 6 let, ale je pravda, že protože jsem tam měl babičku, tak já mám dodneška k Ostravě krásnej vztah, takovej ten pravztah, prazákladní vztah.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale nemáte ani stopu ostravského dialektu.
Ondřej ZAJÍC, režisér, ředitel Městských divadel pražských
--------------------
Ne, já vůbec se jako Ostravák jako necítím, já nevím, jak by se to teď řeklo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Necitim, krátce.
Ondřej ZAJÍC, režisér, ředitel Městských divadel pražských
--------------------
Necitim, krátkej zobák. Ne, ne, ne od 6 let opravdu v Praze, no, já jsem Pražák. Takhle jednoduše.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale kromě toho jste, jak jsem řekl divadelní dítě, protože všichni z vašich nejbližších měli a mají něco společného s divadlem. Dědeček divadelní ředitel, režisér, tatínek jakbysmet, maminka tajemnice divadla.
Ondřej ZAJÍC, režisér, ředitel Městských divadel pražských
--------------------
No, tak to bylo chviličku. Maminka vlastně tajemnice divadla, ta se seznámila s tátou v divadle, jo, ale jinak jako ona dělala jiný profese, ale je pravda, že ta Zajícovská větev, to znamená děda a táta byli oba režiséři, no, a děda dokonce ředitel, takže on mi to asi nějak seslal, že i já jsem se vydal touhle cestou, i když to mě v životě nenapadlo, to prostě vzniklo /souzvuk hlasů/.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale někde tam ty geny asi jsou.
Ondřej ZAJÍC, režisér, ředitel Městských divadel pražských
--------------------
No, já myslím, že jo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jestlipak vás napadlo někdy, stávají se takové případy, že budete dělat něco úplně jiného, že prostě provedete takovou rodinnou vzpouru a stane se z vás třeba cévní chirurg?
Ondřej ZAJÍC, režisér, ředitel Městských divadel pražských
--------------------
Je to úplně naopak, je to naopak. U nás to bylo tak, že vlastně, i když jsem z divadelní rodiny a mám tyhle ty kořeny, tak ty jsou hluboce podvědomí, protože vlastně děda zemřel, když mně bylo minus 2, to znamená 2 roky předtím, než jsem se narodil, a táta umřel, když mi bylo 6, takže já vlastně to znám všecko jenom z vyprávění a z takový zvláštní legendy, jejíž nositelkou je právě maminka, máma. A já jsem vlastně nikdy divadlo dělat nechtěl, mně to jako přišlo takový, jakože mě to nezajímá, nechci, a je pravda, že jsem vždycky hodně četl, jo, už opravdu já ve 2. třídě si pamatuju, že jsem v knihovně si půjčil 10 knížek, v metru jsem první přečetl a zase jsem tam šel za měsíc, zase jsem si půjčil a prostě byl jsem takový stroj na čtení a četl jsem a četl a to mi vydrželo strašně dlouho. A myslím, že je to i důvod, proč jsem u divadla teda ten hlavní. A potom přišlo takový to jalový období, to rozhodování, já jsem se přihlásil na školu na VŠCHT, Vysokou školu chemicko-technologickou.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vidíte to, tak je to tak, jak jsem přesně předeslal.
Ondřej ZAJÍC, režisér, ředitel Městských divadel pražských
--------------------
No, no, jenomže to jakože to vypadá, že když mám ty kořeny divadelní, že jsem byl nějak k tomu předurčenej, ale ono naopak. Jako já jsem vlastně o tom nikdy neuvažoval, no, a na tý chemicko-technologický to bylo takový, že to byla jakoby škola, který mi nevadí, ale tam mi to teda nešlo, tak jsem si říkal, no, tak budu dělat něco, co mě baví, tak něco s literaturou. No, tak dramaturgie, DAMU, tam jsem se nějak dostal, vůbec nevím jak, to se povedlo. A až tam najednou se to propojilo a já jsem na tý DAMU jsem zjistil, že se v tom cítím jako ryba ve vodě, čili tam možná zafungovaly ty geny.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Čili přes ty knížky to všechno vlastně vzniklo, přes knížky. Po absolutoriu DAMU, jestli se nepletu, 94 jste skončil, tedy to znamená.
Ondřej ZAJÍC, režisér, ředitel Městských divadel pražských
--------------------
Ježíšmarjá, ano 94.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To člověk musí takhle zpátky rekapitulovat, tak jste, a mám tady dokonce poznamenáno, čím jste absolvoval, to si ale určitě pamatujete.
Ondřej ZAJÍC, režisér, ředitel Městských divadel pražských
--------------------
No, to si velice pamatuju.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Idiotem.
Ondřej ZAJÍC, režisér, ředitel Městských divadel pražských
--------------------
Ano, ano.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Dost hezký, tak je to, je to opravdu tak, že jste v podstatě věrný jednomu souboru od absolutoria, protože koukám, že jste přijal angažmá hned v Městských divadlech?
Ondřej ZAJÍC, režisér, ředitel Městských divadel pražských
--------------------
No, ta inscenace Idiota to byla, to byla naprosto klíčová věc v mým životě i v životě toho našeho ročníku. Tenkrát Idiota hrál Martin Myšička, ten je dneska v dejvickým divadle a to bylo nějaký představení, který my jsme strašně protrpěli a který ale se nějak zvláštně povedlo, mělo nějakou duši, něco se tam stalo pěknýho. A to představení se ještě po tom po Disku hrálo další 4 roky, jo, protože prostě ty lidi to chtěli a byl o to zájem. A hrálo se, my jsme to právě přetáhli do Rokoka. V momentě, kdy já jsem dostal angažmá v Rokoku, což bylo asi za rok po absolvování, tak vlastně se to tam ještě asi 3 nebo 4 roky hrálo. Čili to absolventský přešlo do Rokoka, kde já jsem pak byl 7 let v angažmá. Pak jsem byl 3 roky na volný noze a mezitím jsem, vidíte, že jsem Pražák, říkám furt to volný, nemluvím spisovně, že nejsem žádnej Ostravák. Teď jsem si to uvědomil, že v rádiu musím mluvit spisovně. Volné voze, volné noze, no, Pražák, no, a pak byl ten konkurz na ředitele Městských divadel pražských a tam teď to bude za chviličku 6 let, co jsem.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
V životě ředitele divadelního, ale zároveň i režiséra jsou takové chvíle, které jsou, dá se říct, jako milníky, protože kdo to někdy zažil, tak ví, že do té chvíle, než je to na světě, tak dotyčný jaksi trpí trošku, nebo někdy hodně, protože se to rodí a teprve, když se to narodí, tak trpí ještě víc, co tomu budou říkat diváci. Jinými slovy, teď máte za sebou, Ondřeji, dvě nové premiéry ve vašem souboru.
Ondřej ZAJÍC, režisér, ředitel Městských divadel pražských
--------------------
Ano.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jednu v Rokoku, jednu v ABC. Myslím si, že obě se povedly, ale to už je na vás, abyste vy řekl, jak to vidíte vy. Jednu dokonce jako režisér máte za sebou.
Ondřej ZAJÍC, režisér, ředitel Městských divadel pražských
--------------------
No, tak v Rokoku jsme dělali důkaz, což je vlastně americká hra, možná ji někdo zná právě z filmového zpracování. Je to hra z matematického světa. Tu hlavní roli toho otce té hlavní postavy hrál Anthony Hopkins, no, si lidi určitě přes tohle to vybaví, no, a máme za sebou premiéru. Já ani tak, protože jsem to režíroval, tak úplně nevím, já jako teda, když se na to dívám, tak mám menší pochyby o tý práci než i jiných svých inscenací, ale musím říct, že to byla nádherná práce a myslím si, že to na tý inscenaci je vidět. Je to taková soustředěna, 4 herci, soustředěná práce, ano.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Čím se od vás jaksi vybudí to, ten pocit té nádherné práce? Je to hezkou prací s herci, anebo hezkým textem především?
Ondřej ZAJÍC, režisér, ředitel Městských divadel pražských
--------------------
Já než si vyberu text, tak je to vždycky text, který mě nějak zasáhne, kterýmu věřím, takže jakoby tam, samozřejmě víte, že některý, dělali jsme Mahábháratu a to prostě to je text nekonečný, obsahový hloubky a na tom já ujíždím dodneška, i když ta inscenace už skončila. Pak samozřejmě máte texty, který jsou výborný, ale jako nemá to tenhleten tisíciletej přesah. Takže, takže text Důkazů byl text, na který jsem si myslel dlouho, ale protože se hrál v Řeznický, tak jsme jako si ho neodvážili úplně nasadit, teď už se nehraje, takže jsme to zkusili. Ale tady se povedlo něco hrozně hezkýho, když se to na divadle stane, že to byla taková soustředěná práce 4 herců, Veroniky Kubařový a Oldy Víznera, Martina Písaříka a Stáňa Jachnický, a ty lidi jako do toho hrozně šli. Byli pokorný, byli strašně pracovitý, investovali do toho energii, byla tak pozitivní atmosféra a já jsem to už někde říkal, že jsem jako po zkouškách odcházel odpočinutej. Takže po 4 hodinách práce jsem měl víc energie, než když jsem ráno začínal, jo. U divadla ani tohle to není záruka úspěchu, jo, ale je to teda, když se tohle podaří, tak jste fakt velice blízko, takže to je z toho cítit. Takže Důkaz je moje srdeční záležitost v tuhle tu chvíli. No, a proti se odehrávalo něco úplně velikýho a to, že jsme v ABC dělali Sto roků samoty, což je asi dramaturgicky nejambicioznější projekt, co tam jsem. A tam jsem měl hroznej strach, to dělal Peter Gábor. Je to souborovka, výpravna, velice obraziva, magický realismus, Marqueze, to asi každý aspoň tuší, i když.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Říkáte souborovka, to znamená, že hodně lidí?
Ondřej ZAJÍC, režisér, ředitel Městských divadel pražských
--------------------
No, 16, lidí, no.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
16?
Ondřej ZAJÍC, režisér, ředitel Městských divadel pražských
--------------------
No, v Mahábháratě jich bylo 30, kterou jsme dělali před 3 lety nebo 4, před 3 lety. Takže taková, ale jako tam, tam jakoby to je opravdu náročná věc a to jsem se opravdu bál. A tam mě zasáhla jedna věc a to mě dostalo, protože si myslím, že to je moc hezká inscenace, ale hlavně tam skvěle zafungoval soubor. Oni tuhle tu náročnou věc odtáhli od první do poslední vteřiny a z toho já jsem úplně nadšenej.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ondřej Zajíc je ředitelem Městských divadel pražských, zároveň režisérem, ale zároveň mám tady poznámku taky, že jste pedagogem. Stále ještě učíte?
Ondřej ZAJÍC, režisér, ředitel Městských divadel pražských
--------------------
Ne, to teď vůbec nestíhám, to bylo spíš v tom období, kdy bylo víc času, takže teď už ne, no.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Kdo byl třeba zajímavými vašimi absolventy, kdo nese třeba rukopis vaší pedagogické práce?
Ondřej ZAJÍC, režisér, ředitel Městských divadel pražských
--------------------
Ta pedagogická moje éra není moc významná jakoby. Já jsem byl s mladýma lidma hrozně šťastnej, mě to hrozně bavilo. Nejdřív jsem se toho bál, pak jsem zjistil, že to je jedna z nejkrásnějších jakoby setkání s divadlem, který jsem měl. Já jsem učil chvíli na VOŠce, pak DAMU na alterně, ale to bylo jenom na alternativě, to bylo jenom rok. A hlavně na tý VOŠce jsme měli ročník, který jsme jakoby odtáhli, dělali jsme na konci Tři sestry a musím říct, od Čechova, a musím říct, že to bylo hrozně pro mě pěkná práce, protože ty mladý lidi, i když nemají ještě ty nástroje tolik řemeslný, tak jsou hodně otevřený a můžete se s nima dostat často do vnitřních krajin, kdy jako s dospělým hercem třeba se vám to nepodaří, protože tam už je třeba nějaká životní zkušenost, která mu nedovolí se dostat do větších hlubin, no, takže jako já jsem tam byl moc šťastnej. Ale není to jako, mě by to hrozně bavilo, ale v momentě, kdy jsem nastoupil na to ředitelský místo, tak já jsem jakoby mám pocit, že někdy jdu na třech úvazcích, takže já už bych nemohl zodpovědně učit, takže tohle se musel opustit.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Sváří se ve vás ten, ten úředník, protože ředitel musí být nutně úřední manažer a režisér, tedy umělec?
Ondřej ZAJÍC, režisér, ředitel Městských divadel pražských
--------------------
Tohle je naprosto fantastická otázka, protože mi ji nikdo nepoložil a já zároveň jako tohle hodně řeším nebo hodně na to myslím. Já jako vlastně to vůbec nevnímám odděleně. Odděleně, nevnímám to odděleně. Jakoby to, to že dělám ředitele Městských divadel pražských, jo, je jako formální věc, je to nějaká funkce, ale jako mě právě baví, že můžu ty věci jako spojit, propojovat, jo, že jde o nějakou vizi, kterou sdílím s těma lidma, musím se obklopit lidma, který jsou ji schopni sdílet a že z tý pozice, na který jsem jakoby to můžu propojovat, jo. A jestli jsem v tu chvíli ředitel nebo režisér, ten cíl zůstává stejnej, jo. A pro mě je samozřejmě příjemný jakoby mít možnost, mít v ruce ty páky a ovlivňovat to rozhodně, ale jakoby když, jo, pro mě je nejdůležitější ten cíl. To rozhodnutí, ta počáteční vize a to ostatní se tomu přizpůsobuje, takže pro mě, já to tak nějak nemám moc rád role, jo. Jako samozřejmě, jsem režisér, jsem ředitel, ale ty sloužej tomu nějakýmu společnýmu cíli, no.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jestlipak náhodou jako ředitel nemáte tendenci třeba jaksi podvědomou s prominutím teď v uvozovkách jako mluvit třeba dramaturgům do jejich práce, nebo režisérům - hele, já bych to dělal asi takhle - protože ta tendence ve vás musí být jako, jako, jako režisér a jako umělec?
Ondřej ZAJÍC, režisér, ředitel Městských divadel pražských
--------------------
Jo, my máme umělecký vedení, toho já jsem součástí a vlastně.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tam si to vyříkáte.
Ondřej ZAJÍC, režisér, ředitel Městských divadel pražských
--------------------
Beru na sebe jako určitou odpovědnost právě za to, za to společný, ale hodně mám rád týmovou práci, což režie je, jo, tam vlastně se v týmu s hercema jakoby to dáváte do kupy, ale jako abych byl úplně konkrétní, já bych třeba nedokázal být jako ředitel jako profesionál, jako někdo, koho najmete. To mi vůbec nic jako neříká, to bych neuměl, jo, ale v momentě, kdy vidím, kde mi to něčím zavoní, že teda teď tady se dá udělat nějaká práce a že vlastně já jsem ten, kdo to jako nastavuje a kdo to jako ovlivňuje, tak to je pro mě hrozně příjemná představa, ale jakoby to, jako úplně nemám, jo, jako ztotožňuju se s tím, že jsem ředitel a úplně to jako nemám rád, protože za tím cítím, že to je jenom prostředek k něčemu a to můžu dělat. Ale jako, jako kdyby to byl cíl, tak to bych nedokázal.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hostem dnešního Tandemu je ředitel a taky samozřejmě režisér Městských divadel pražských Ondřej Zajíc a i on má jako každý náš host tu výjimečnou šanci zahrát si tak trochu na dramaturga, takže teď zkuste to v rádiu a malinko určit dramaturgii našeho pořadu tím, že si vyberete někoho z klasiků českého humoru. Kdopak vás v poslední době nebo nedávno rozesmál až k slzám?
Ondřej ZAJÍC, režisér, ředitel Městských divadel pražských
--------------------
Já jsem nad tím hodně přemýšlel a asi teda u mě to teda, já bych si určitě vzpomněl, ale jako naskočila mi jedna věc, kterou tady asi mít, nebo určitě mít nebudete, ale není to nedávno, ale já prostě mám velký zážitek, když po škole jsem byl v Činoherním klubu na představení Bez roucha a vždycky mi, úplně jsem padal pod sedadlo, když Olda Vízner, což teda shodou okolností je herec od nás, u nás v souboru teď, tak tam má takovou scénu, kdy si splete, kde je jeviště a kde je hlediště a hraje.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hraje dozadu.
Ondřej ZAJÍC, režisér, ředitel Městských divadel pražských
--------------------
Hraje dozadu. Hraje to naprosto geniálně. Já jsem to kvůli tomu navštívil asi ještě dvakrát. To je opravdu krásnej moment, ale ono to je celý představení to bylo, to dělal pan Menzel.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, ale to je docela smutný, že od tý doby vás už nic tak nerozesmálo /souzvuk hlasů/.
Ondřej ZAJÍC, režisér, ředitel Městských divadel pražských
--------------------
Mě rozesmálo hodně věcí, ale já se trošku cítím zavázenej tím úkolem a takový to, jakože, jakože je to ten, jakoby ten komici a najednou jsem si vzpomněl prostě, chtěl jsem být upřímnej, a tohle je takovej, čistej, krystalickej zážitek nepodmíněnej. Já si pamatuju jednou výstup pana Lábuse třeba, jo, takovej, že lidi padali, ale to bylo spíš na nějaký soukromý akci, na nějaký vernisáži a tak, takže to jsou takový, jako kdy fakt cítíte, že ta bránice úplně povolí a že pak najednou se smějete a jste osvěženej a to. Ale určitě, kdybych měl být dramaturg, tak co teda jako vždycky, když zapnu náhodou televizi, tak úplně na to koukám, nemůžu to vypnout, je pan Horníček samozřejmě.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, to je velmi dobrá volba. Navíc si myslím, že je stylová, protože Miroslav Horníček si toho hodně zahrál a dokonce i s Janem Werichem u vás na vašich prknech.
Ondřej ZAJÍC, režisér, ředitel Městských divadel pražských
--------------------
Určitě, určitě.
/ Ukázka /
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jestli se nám to teď povede, tak spolu s Ondřejem Zajícem zavoláme herečku Městských divadel Danu Batulkovou, která právě teď je na cestě do zkoušky a možná, že ještě nenastoupila do metra, takže zkusíme to. Halo, halo, Dano, slyšíte nás?
Dana BATULKOVÁ, herečka Městských divadel pražských
--------------------
Ano, slyším, slyším, slyším.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Dobrý den, zdraví vás i Ondřej.
Ondřej ZAJÍC, režisér, ředitel Městských divadel pražských
--------------------
Ahoj, ahoj, Dano.
Dana BATULKOVÁ, herečka Městských divadel pražských
--------------------
Ahoj.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Slyšel jsem, že máte namířeno do zkoušky, tak co zkoušíte?
Dana BATULKOVÁ, herečka Městských divadel pražských
--------------------
Ta zkouška by byla dobrá, ale já jdu hrát.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jo vy jdete přímo hrát teď.
Dana BATULKOVÁ, herečka Městských divadel pražských
--------------------
Z kalendáře, ano, ano.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A co teď.
Dana BATULKOVÁ, herečka Městských divadel pražských
--------------------
My hrajeme asi pro důchodce zřejmě dneska Holky z kalendáře.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vy hrajete Holky z kalendáře, já měl za to, že jdete do zkoušky, no, tak to je samozřejmě ještě lepší. Já si s váma chci popovídat o vašem angažmá v Městských divadlech, jak jste tam spokojená, jaké role, jestlipak vás vedení obsazuje do těch správných rolí?
Dana BATULKOVÁ, herečka Městských divadel pražských
--------------------
Já, já jsem spokojená. Já myslím, že já mám moc hezký role, moc hezký a vlastně nevím ani, kterou bych tak jako vyzdvihla. Jenom někdy, někdy si říkám, že bych mohla zkoušet třeba i trošku míň, ale nechci se rouhat.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vy jste, vy jste ten typ, co nerada zkouší?
Dana BATULKOVÁ, herečka Městských divadel pražských
--------------------
No, jako já jsem takovej ten typ, nejsem, nejsem úplnej typ workoholika, co se týče jednoho druhu práce. Já mám ještě jako spoustu jinejch zájmů a třeba mám, mám dům, kde mám, kde jako hodně pracuju a já to potřebuju vyvážit a někdy to divadlo jako člověka tak zaměstná, že se to úplně vyvážit moc nedá, takže ale zase si pak říkám, že člověk se nemá rouhat, že prostě ta práce.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, to určitě, a hlavně teda říkáte to a slyší o Ondřej Zajíc, váš životní partner, ale taky režisér a taky ředitel.
Dana BATULKOVÁ, herečka Městských divadel pražských
--------------------
/Souzvuk hlasů/.
Ondřej ZAJÍC, režisér, ředitel Městských divadel pražských
--------------------
Neslyším to poprvý.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, vy máte práce nepochybně hodně, protože samozřejmě spousta diváků vás zná i ze slavného sitcomu, jestlipak ještě pořád točíte nebo už máte zase nějakou sérii hotovou?
Dana BATULKOVÁ, herečka Městských divadel pražských
--------------------
Kdepak. My jsme, my jsme skončili vlastně před rokem a půl, ale jelikož ten sitcom je taková, já bych řekla, takovej trošku vlajkovej seriál.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ano.
Dana BATULKOVÁ, herečka Městských divadel pražských
--------------------
Tazajíc mpokok oni to pořád vlastně vysílají dokola a má to strašně příznivců, lidi se na to dívají znova a znova. My máme strašně širokej záběr taky fanoušků od malejch dětí školou povinných až po starý rockery a takový ty prostě typy, takový ty pivaře, ale i spousta intelektuálů se na to kouká. Čili my už vůbec netočíme, ale vysíláme se pořád dokola.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je opravdu přesně, jak jste to teď řekla, sitcom s velice širokým záběrem. Ale já se vrátím k mému dnešnímu hostovi na Tandemu k Ondřeji Zajícovi. Jestlipak jste si už spolu jaksi na scéně zaspolupracovali, to znamená vedl vás už v něčem?
Dana BATULKOVÁ, herečka Městských divadel pražských
--------------------
Ano, ano, my jsme se právě seznámili tak, že jsme spolu zkoušeli Marvinův pokoj. To byla vlastně moje první, moje první role jakoby v současné podobě Městských divadel, a tam jsme se s Ondřejem poznali a tak hluboce jsme se poznali, až jsme spolu začali žít.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je velice příjemný zjištění, když zjistíte, že si konvenujete i jinak, ano. Moc vám děkujeme. Ať se představení povede.
Dana BATULKOVÁ, herečka Městských divadel pražských
--------------------
Děkujeme, vyřídím to holkám všem.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vyřiďte to všem holkám a my na to zveme samozřejmě všechny naše posluchače. Díky. To byla Dana Batulková dnes na Tandemu. Na shledanou.
Dana BATULKOVÁ, herečka Městských divadel pražských
--------------------
Krásný den přeju, na shledanou.
Ondřej ZAJÍC, režisér, ředitel Městských divadel pražských
--------------------
Ahoj, ahoj
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Posloucháte Tandem, hostem je dnes režisér a ředitel Městských divadel pražských Ondřej Zajíc. Já mám takový pocit, že vy máte velice zajímavou dramaturgii. Dramaturgii, která se zaměřuje kromě jaksi diváků širokého věkového spektra, tak i dost systematicky, já to řeknu rovnou, na starší diváky, což je velice sympatické, protože ne všechna divadla jaksi na ně až tak úplně myslí. Jsou taková, která na ně nemyslí vůbec. Vy navíc ještě máte ve svém souboru jednak jaksi členy souboru a taky externisty, kteří už jsou věkově ale opravdu hodně daleko, ale umělecky pořád hodně vysoko.
Ondřej ZAJÍC, režisér, ředitel Městských divadel pražských
--------------------
Přesně tak, no. Možná, že to je ten hlavní impulz, jo, protože Městská divadla pražská, to je pan Lipský, to je Květa Fialová a máme tam i Ljubu Skořepovou, která vlastně oslavila 88. Já jsem ji gratuloval, ona u toho focení šaškovala a já o Ljubě Skořepový říkám, že to možná bude první evropská herečka, která ve 100 letech bude mít úspěšné monodrama. Počkejme 12 let a uvidíme, jestli se to naplní.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
V podstatě před chvilkou, před písničkou Dana Batulková říkala, že spěchá na představení a to jsou Holky z kalendáře.
Ondřej ZAJÍC, režisér, ředitel Městských divadel pražských
--------------------
Ano, ano.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tam taky jaksi nehrají kromě Dany, která je mladičká, že, tam taky nehrají holky, které by byly úplně jaksi teenagerky, že jo?
Ondřej ZAJÍC, režisér, ředitel Městských divadel pražských
--------------------
To je přesně, tam podle mě tam jsou i šedesátnice a to téma je tedy, že se jako odhalí, svléknou, nafotí kalendář aktů pro charitativní účely. Je to komedie, kdy opravdu včera jsem to poslouchal, to jsme měli poprvé v sezoně, tak tam když se dámy svléknou, tak jsou oceněny velkým potleskem.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, tak bodejť by ne, já jsem ty fotky viděl, úžasný, úžasný. Ale heleďte, chci se vás zeptat, Ondřeji, co vás k tomu vedlo k takové dramaturgii? To, že jaksi myslíte i na starší diváky, to je, že taky jednou budete starej?
Ondřej ZAJÍC, režisér, ředitel Městských divadel pražských
--------------------
Dokonce jednou umřu.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Že jo, viďte.
Ondřej ZAJÍC, režisér, ředitel Městských divadel pražských
--------------------
Můžu malinko ze šířky, malinko jenom?
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Malinko, malinko.
Ondřej ZAJÍC, režisér, ředitel Městských divadel pražských
--------------------
Malinko. Jakoby úplně obecně je to tak, že nějak takový to hlavní směřování, který v Městských divadlech pražských máme, je, že věříme na to, že divadlo má určitou moc a že vlastně když vznikne hezká inscenace nebo dobrá inscenace, že vlastně ten zisk z toho ten divák může mít, že se dostane víc k sobě, že se uklidní, že si trošičku víc uvědomí, kdo je kde a tak, jo. A ty takový ty osvobozující, uklidňující chvilky. A vlastně teď už se k tomu dostávám, to bylo to malinký, malinký, se k tomu dostávám, my se zaměřujeme vlastně hodně na okrajový jakoby, nebo na ty skupiny, který v tý společnosti nehrajou prim, jo, který jsou trošku opomíjený, protože tam cítíme strašně silný téma. A jedno z těch silných témat je právě to stárnutí, smrt, jo, ty poslední věci a vůbec a naopak, naopak, že ty starý lidi už mají všichni pocit, že to balí, ono to není vůbec pravda, jo, a vidíte to na těch našich hercích, kdy pan Lipský prostě jede neuvěřitelně v 88 letech, Květa Fialová je schopna hrát hlavní roli v představení, odtáhnout inscenaci, což jako speciálně u toho zkoušení si nikdo neumí představit, jak je náročný. To je pro dospělýho herce v plný síle odtáhnout představení je náročný, odzkoušet, jo. A my vlastně jsme se na tuhle tu skupinu zaměřili, zajímá nás to téma a není náhoda, že první inscenace, kterou jsme začínali byl Návod na přežití právě s Květou Fialovou a s Janou Drbohlavovou v hlavní roli, takže jako srdečně zveme všechny starší diváky do Městských divadel pražských.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ondřej Zajíc pozval před písničkou vás, naše milé posluchače, už na některé kousky, ale to samozřejmě byl pouhý výsek z toho, co Městská divadla pražská v současné době divákům nabízejí. Zkuste udělat takový lehký přehled ale zároveň i toho, co už se připravuje, to znamená, co už se zkouší a co je ve výhledu třeba?
Ondřej ZAJÍC, režisér, ředitel Městských divadel pražských
--------------------
Tak my máme každou sezonu 6 premiér nebo vlastně 8, protože se přetahujou vždycky ještě premiéry z minulé sezony, ale teď čerstvě zkoušíme další dvě inscenace. Když jsme se bavili o těch inscenacích pro starší lidi nebo tématicky o starších, tak já zkouším v ABC dramatizaci slavnýho románu Josepha Hellera Gold za všechny peníze. Včera jsme tam počítali, je nás tam zase 16, herců je teda 16, počítali jsme věkový průměr, tak nám vyšel 56 let.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je hezký, to je hezký.
Ondřej ZAJÍC, režisér, ředitel Městských divadel pražských
--------------------
Tam jakoby ten Golg, ta hlavní postava, to je vlastně padesátník, je to trošku o krizi středního věku.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tam to někdo kazí směrem dolů, viďte jako?
Ondřej ZAJÍC, režisér, ředitel Městských divadel pražských
--------------------
Jedna postava, je to jedna, jedna, on, on mění ten takzvanej starej model manželku za, za, tak jeden člověk to tam trošku kazí, Anna Kulovaná, který je, který je 30, tak, tak to, ale jinak, jinak je to neuvěřitelnej věkovej průměr. Tam se totiž schází celá ta rodina. Vlastně on je nejmladší, on je benjamínek a celá ta rodina kvůli tyranskýmu otci se musí scházet, takže proto ten věkový průměr. Takže chystáme tuhle tu jako excelentní absurditu. Hlavně já jsem si toho Hellera vybral proto, že jako tak dobrej, výborný humorista, ona to není hra, je to zdramatizovanej román, ale prostě jak on se vypořádává s politikou, jak dokáže jednoduše pojmenovat absurditu celýho politickýho světa, protože ten Gold dostane nabídku dělat kariéru v Bílým domě.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Takže, kteří znáte jenom Hlavu XXII, tak poznáte Hellera ještě trochu jinak.
Ondřej ZAJÍC, režisér, ředitel Městských divadel pražských
--------------------
Ano, tak, tak. Takže to je to. No, a proti tomu, abysme nebyli jenom u těch jakože starších, tak proti tomu se dělá zvláštní věc, bude to česká premiéra hra Perplex, Petr Svojtka ji dělá, umělecký šéf, a to je to, co mu zase trošku závidím po tom Důkazu, že tam je to v Rokoku, má tam 4 herce, všichni mají krásnou velkou roli a bude to taková jako vlastně, počítám, soustředěná asi s pozitivním nábojem dělaná práce Perplex. Je to taková podle mě zase tragikomedie nebo taková zvláštní spíš absurdita a hra, která vlastně pojmenovává asi realitu v její neuchopitelnosti, jak my si myslíme, že nějaký věci jsou pevný, souvisí i s tou smrtí, si všichni, hodně lidí si myslí, že jsou, že to tady mají navždycky, že jsou nesmrtelní. Ono to tak není. Nechci to, nechci to tady rozebírat, ale takže hra Perplex, na tu se těším moc. Nevím, jaká ta inscenace bude, chci si to nechat jakoby na ten závěr, ale je to o neuchopitelnosti reality.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Moc děkuju. To bylo povídání Ondřeje Zajíce, ředitele a režiséra Městských divadel pražských dnes na Tandemu. Já věřím, že ne poslední, protože my si hosty, kteří mají co povídat a kolem nichž se pořád něco děje, zveme velice rádi. Díky za dnešní návštěvu a na shledanou.
Ondřej ZAJÍC, režisér, ředitel Městských divadel pražských
--------------------
Já taky moc děkuju, na shledanou.
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je firma NEWTON Media a.s. Texty neprocházejí korekturou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
