Osmý div světa

Pohovořil jsem o výrazu mauzoleum, který souvisí s pátým divem na Filonově seznamu, totiž s obrovskou hrobkou krále Mausóla v Halikarnassu, včera jsem mluvil o slově kolos, které vzniklo z pojmenování Kolosu rhodského, šestého divu světa, a o psychiatrickém termínu herostratismus, který je ze jména Herostrátos, což byl muž, který pro svou slávu zapálil, a tím zničil třetí div světa Artemidin chrám v Efesu.

Divů světa na Filonově seznamu bylo celkem sedm a s tím souvisí dosud velmi často používané sousloví osmý div světa. Když nějakou obvykle stavbu chceme opravdu pochválit, prohlásíme o ní, že je to osmý div světa, jinak řečeno, že ta stavba se svým rozsahem či významem může rovnat původním sedmi divům světa. Abychom téma divů světa vyčerpali, měli bychom si říct, které další stavby, kromě tří už jmenovaných patří k oněm sedmi divům.

Za první div světa označil Filon egyptské pyramidy, což je mimochodem jediný z oněch divů, který vydržel stát až do našich dnů. Žádný další už není k vidění. Také pyramidy se dostaly do jazyka. Když o něčem řekneme, že je to pyramidální, chceme říct, že je to velké. Zajímavé je, že slovo pyramidální užíváme spíš v negativním smyslu - pyramidální bývá například hloupost. Visuté zahrady Semiramidiny v Babylóně byly opravdu visuté s měkkým i po v, tedy visely v prostoru, třiadvacet metrů nad zemí. Na ploše 120x120 metrů tam ve výšce rostly nejen květiny, ale i keře a stromy. Čtvrtým divem byla Diova socha v Olympu, kterou zhotovil nejslavnější řecký sochař Feidias někdy v 5. století před Kristem. Byla 12 metrů vysoká, tělo nejvyššího boha bylo ze slonoviny, roucho a ozdoby ze zlata. A konečně sedmým divem byl maják na ostrově Pharu u přístavu egyptské Alexandrie. Tato tříposchoďová stavba, kde ve výšce 120 metrů hořel stálý oheň, vydržela stát celých patnáct století, ale pak i ji zničilo zemětřesení. Rovněž sedmý div světa se dostal do běžného jazyka, i když ne do češtiny. Angličané slovem pharos říkají všem majákům, nejen tomu slavnému na ostrově Pharu.