Otakarova bašta je svědkem středověké obranné síly Čáslavi. Dnes nabízí zábavu i výhled na město
Otakarova bašta byla součástí původního hradebního opevnění Čáslavi ze 13. století. Přestože byla v 16. století přestavována a hlavní vstupní brána do města, kterou chránila, se nedochovala, stále působí autenticky. A je možné do ní i vstoupit. Pro děti je cestou nahoru připravená zážitková hra a z cimbuří je překrásný výhled až na Vysočinu.
Středočeské město Čáslav založil v polovině 13. století král Přemysl Otakar II. Jako jedno z nejvýznamnějších měst období středověku mělo už od své výstavby mimořádně kvalitní obranný systém. V Čáslavi je tak dodnes k vidění jeden z nejlépe zachovaných hradebních systémů. Z původních hradebních věží se jich ve velmi dobrém stavu zachovalo patnáct. Nejznámější je tak zvaná Otakarova bašta.
Otakarova bašta chránila jednu ze čtyř hlavních vstupních bran do města, bránu Brodskou, která beze stop zanikla v první polovině 19. století. Později se jí říkalo také brána Vídeňská. Další tři vstupní brány do města byly u hlavních komunikací směřujících z Čáslavi na Prahu, Jihlavu a Chrudim.
Průměr válcové obranné věže je 8 metrů a síla zdí dosahuje 2,5 metru. Poprvé byla přestavována již v 16. století, přesto si zachovala svůj původní charakter. Výška věže je 22 metrů. Prohlédnout si můžete i zajímavou dřevěnou šindelovou střechu postavenou v 70. letech 20. století za využití původních technologických postupů. Byla vyrobena podle nákresu nejstaršího vyobrazení města Čáslavi, které v roce 1602 zachytil známý rytec Jan Willenberg.
Grafiku je možné si během výstupu na věž prohlédnout zblízka. Je na ní mimo jiné velmi dobře zobrazená právě Otakarova bašta se svojí původní špičatou střechou, dále pak celý hradební systém i čáslavské náměstí.
Dalším zajímavým vystaveným dokumentem je kopie nejstaršího dochovaného plánu města z roku 1750. Je na něm detailně vyobrazená původní podoba celého opevnění, tedy hlavní i parkánové hradby, systém barbakánu i vodních příkopů. Fakt, že Otakarova bašta sloužila k obraně, dodnes připomínají původní okna, která coby střílny směřovala do prostoru bývalého hradebního příkopu a původní příjezdové cesty. Strážní odtud zároveň sledovali, jestli se k městu neblíží nepřítel.
Odměna od rytíře s erbem města Čáslavi
Cesta věží je skutečným zážitkem. Už při vstupu upoutá příchozí otvor s mříží v podlaze. Tento prostor, připomínající dnes vězení, byl původní suterén. Celý vnitřní tubus věže je pak vyplněný dřevěným schodištěm, které místy připomíná spíše žebřík. Výstup je proto poměrně náročný, obzvláště když pod sebou člověk vidí stále se zvětšující hloubku. Mezi jednotlivými patry jsou pro jistotu umístěny bezpečnostní sítě.
Výhled z výšky 22 metrů je pak skutečně velkolepý. Dohlédnout je možné na Kutnou Horu, ale také na Vysočinu, Železné hory a do Posázaví. Nejkrásnější výhled je ale přímo na čáslavský kostel sv. Petra a Pavla. Pro děti je navíc ve věži připravena zážitková cesta s různými úkoly i hádankami. Přirozeně a zábavnou formou se tak dozví o historii samotné Otakarovy bašty i města Čáslavi. Na konci je čeká truhla s pokladem a rytíř Chrudoš, který má na prsou erb města – Českého lva na modrém pozadí. Právě tento erb byl kdysi znakem krále Přemysla Otakara II.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
