Padesátiletá Slapská přehrada

Přehrada, klíčový stupeň vltavské kaskády, byla ve své době špičkovým technickým dílem. Hlavním důvodem její výstavby byla sice výroba elektrické energie, při projektování se ale tak trochu počítalo i s tím, že přispěje k protipovodňové ochraně území kolem dolního toku Vltavy. Rozhodnutí o stavbě Slapské přehrady padlo již před válkou, v roce 1933. Původně to měla být jedna ze štěchovických přehrad, stavba ale byla nakonec odložena. V roce 1949 byla znovu schválena a vypracoval se nový projekt. Ještě v témže roce se začalo s budováním odtokového tunelu, příjezdových silnic a dalších pomocných staveb. Napouštět se přehrada začala v dubnu 1954. V říjnu stejného roku pak technici spustili první ze tří turbín vodní elektrárny. Na výrobu elektřiny tu vůbec poprvé na světě byla použita Kaplanova turbína pro mimořádně velký spád více než 50 metrů. Navíc i stavební řešení díla je zajímavé - velká voda na Slapské přehradě teče přepadem po střeše elektrárny.

Při povodni v červenci 1954 zachránily Slapy před nejhorším hlavní město Prahu. Byla to však náhoda. Již dokončovaná přehrada byla totiž ještě téměř prázdná. Odborníci tvrdí, že při menších záplavách velikosti zhruba dvacetileté vody mohou vodní díla pomoci. Velké katastrofy však neodvrátí, zvláště mají-li sloužit hlavně energetikům. Dopady povodní mohou ale přehrady zmírnit, což se potvrdilo i v srpnu před dvěma lety. Hlavním důvodem stavby slapského vodního díla bylo zajištění vody pro zlepšení průtoku Vltavy pod přehradou a hlavně její dostatek pro elektrárnu. Schopnost Slapské přehrady regulovat množství vody v řece byla důležitá i pro zajištění minimálního průtoku pro vodárnu v Praze-Podolí či odběr užitkové vody pro vodárny na západ od Prahy. Ochrana před velkou vodou tak byla až na konci seznamu priorit. Dnešní slapské přehradní jezero má délku 44 kilometrů, zabírá plochu 1162,6 hektaru a obsahuje 270 milionů metrů krychlových vody. Koruna hráze je dlouhá 260 metrů, ční 67,5 metru nad základy a má čtyři přelivná pole. V patě přehradního tělesa je umístěna elektrárna s výkonem 144 megawattů. Současná vodní hladina je přitom o 35 metrů výš než původní koryto Vltavy. Podobně jako většina umělých vodních nádrží v Čechách je i okolí Slap hojně využíváno pro sport a rekreaci. Břehy přehrady lemuje řada středisek, oblíbené jsou například lokality Ždáň, Nová Rabyně či Živohošť. Hladinu Slapské nádrže brázdí v létě také výletní parníky, jimiž se dá doplout až třeba k hrázi Orlické přehrady. Před zatopením nádrže byl proveden podrobný průzkum dotčeného území a řada drobných historických objektů se přesunula nad úroveň zátopové čáry. Je to i případ sloupu z roku 1643 a sochy svatého Jana Nepomuckého z roku 1722, který měl sloužit k ochraně plavců. Památky připomínají také pokusy o splavnění bývalých nebezpečných Svatojánských proudů a úpravy řečiště prováděné v 17. století strahovským opatem Kryšpínem Fukem z Hradišťka.

Termín slap znamenal totéž co peřej, tedy místo ve vodním toku, kde se proud tříští o balvany, přepadá přes ně. Podle slapů (peřejí) Svatojánských proudů dostala údajně své jméno i nedaleká obec Slapy, její jméno tak znamená "ves nad peřejemi".