Pavel Sedláček - zpěvák, kytarista a skladatel
11. červen 2012
Tandem
Talk show Tandem s Janem Rosákem hostila zpěváka, kytaristu a skladatele Pavla Sedláčka. Dozvěděli jste se například, jaký obor vystudoval, s jakou naší slavnou zpěvačkou žil a jak těžké bylo sehnat před 50 lety auto.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Dobrý den a pěknou chvilku u rádia vám i dnes přeje z Tandemu Jan Rosák. O tu hezkou chvíli se dnes spolu se mnou samozřejmě postará i můj dnešní host. V Tandemu se už vystřídala opravdu hezká řádka profesí a zpěváci patřili a patří k těm, koho posloucháte moc rádi. Je to samozřejmě taky proto, že jejich návštěva znamená poslech jejich písniček. A to je zvlášť milé u zpěváků, kteří nám svými melodiemi připomenou taky kus našeho mládí. Nedá se nic dělat, ale k takovým pamětníkům už patří i někdejší unfanterible české popmusic Pavel Sedláček. Já tě vítám, Pavle, ahoj.
Pavel SEDLÁČEK, zpěvák, kytarista, skladatel
--------------------
Ahoj, dobrý den.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Bylo by asi hodně divné, kdyby v Tandemu s Pavlem nezazněla třeba tahle jeho slavná píseň. Tak vám všem přeju hezkou chvilku u rádia.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak to byla velice slavná píseň, samozřejmě všichni znáte. Ale mě docela zajímá, když Pavel Sedláček sedí proti mně, jestlipak, Pavle, tvůj život, já vím, že se tě na to ptali mockrát, jako pes se k tobě zachoval? Byl tvůj život pes, nebo ne?
Pavel SEDLÁČEK, zpěvák, kytarista, skladatel
--------------------
Ale ne, já to tak neberu. Kdyžtak chvilkový pes. To zas pominulo a zas bylo dobře. A já vcelku, pokud mám bilancovat, jestli vůbec.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak, hele, oslavil jsi loni takový významný životní jubileum, že bys mohl docela bilancovat.
Pavel SEDLÁČEK, zpěvák, kytarista, skladatel
--------------------
No, tak trochu. Když se na to dívám zpětně, tak to nebylo zas tak strašný a vzpomínám jenom na ty dobrý věci. No, jak to tak bejvá, že jo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No a hlavně z dětství, že jo. Jestli se nepletu, ty jsi se narodil na Pankráci, viď.
Pavel SEDLÁČEK, zpěvák, kytarista, skladatel
--------------------
Ano, já jsem se narodil na Pankráci.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Teď to zaznělo tak jako symbolicky blbě, tak to ne, to nechci samozřejmě. Ale seš takovej pravej pražskej kluk, se dá říct.
Pavel SEDLÁČEK, zpěvák, kytarista, skladatel
--------------------
Ano, ano, jsem, pokládám se za něj, no.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale tehdy, tak to bylo za války. Ty ses narodil za války, chlape?
Pavel SEDLÁČEK, zpěvák, kytarista, skladatel
--------------------
Ano, já jsem se narodil uprostřed války.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To jsou věci teda. Tak vzpomínáš něco z konce tý války jako?
Pavel SEDLÁČEK, zpěvák, kytarista, skladatel
--------------------
Vzpomínám, jak padla bomba na protější barák, ano, to si vzpomínám. To bylo hodně blízko, přes ulici vlastně. Ten barák skutečně vyhořel celej. A vzpomínám si, jak jsme vykoukli a letěli jsme do sklepa, ale to už ta bomba tam byla, jo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No a co takhle jak jste řádili třeba jako kluci na tý Pankráci?
Pavel SEDLÁČEK, zpěvák, kytarista, skladatel
--------------------
No, tenkrát se to odehrávalo všechno na ulici, to asi dneska už není. Já vlastně nevím.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, asi ne, protože na tý ulici není dneska až tak bezpečno, že jo.
Pavel SEDLÁČEK, zpěvák, kytarista, skladatel
--------------------
No, tak my jsme měli, jsem bydlel v zapadlý takový ulici, nikoliv hlavní. No a tam samozřejmě byl ráj fotbalu. Měl jsem okruh, kde jsme jezdili plochou dráhu na kolech a rozbíjeli jsme okna, když několik oken prasklo, jak to tak samozřejmě bejvalo, no.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Byl jsi sígr jako kluk?
Pavel SEDLÁČEK, zpěvák, kytarista, skladatel
--------------------
No, já byl vzteklej, jo. Můj tatínek mi udělal dřevěnou šavli a já jsem si tu šavli na konci nabarvil červenou barvou jako krev. A vždycky, když jsem se rozčílil, když mi byla páchána křivda, tak jsem kolem sebe tou šavlí mlátil a pamětníci říkali, že se trochu báli.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, bodejť by ne.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
I když já byl ale malej, jo, takže nemohl jsem vzbuzovat nějakou hrůzu.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Prosím tě, tak to už máme, teda tohle to máme odbytý, tvoje výstřelky jako kluka. No, ale co ta muzika? Jestlipak to u tebe bylo tak jako u hodně tvých vrstevníků, že tu kytaru vzali poprvé do ruky proto, aby oblbovali holky a házeli na ně trošičku jako.
Pavel SEDLÁČEK, zpěvák, kytarista, skladatel
--------------------
No, samozřejmě bylo a zároveň to bylo tím, že rodiče moji byli takový osvícený. Oni mě nechali, od sedmi let jsem se učil anglicky a teď mě nutili, abych hrál na klavír. A já jsem to tak strašně nenáviděl. Dneska toho samozřejmě hluboce, ale hluboce lituji. Jestli něčeho lituju v životě, tak že jsem se nenaučil pořádně na klavír. A tak mně místo toho ve čtrnácti letech k narozeninám dali kytaru. Velice brzy jsem zjistil, že to funguje. Nejdřív jsem hrál trampský písničky a podobný, že jo. A v patnácti jsem slyšel poprvý rockenroll z Luxemburgu nebo z AFM Munich. No a na holky to fungovalo, tak jsem se samozřejmě tím začal zabejvat do hloubky.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, ale mám takovej pocit, že rodiče asi chtěli, abys v uvozovkách dělal takzvaně něco pořádnýho. Tak jsi šel na nějakou průmyslovku, viď.
Pavel SEDLÁČEK, zpěvák, kytarista, skladatel
--------------------
Já mám průmyslovku, obor spalovací motory. Já byl vodmalička blázen do aut. Tenkrát jsem znal všecky auta, který tady jezdili po válce a tak. To mě hodně zajímalo, takže jsem vystudoval tuhle tu průmyslovku. Taky jsem se vyučil zámečníkem, protože když mě z průmyslovky nepustili na vysokou, protože mi řekli, že se, doslova, to bylo 59, že se příliš zajímám o americkou džezovou hudbu.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Džezovou hudbu.
Pavel SEDLÁČEK, zpěvák, kytarista, skladatel
--------------------
Voni to nerozlišovali a bylo to americký hlavně, takže mě nemůžou doporučit na vysokou školu. Tak jsem šel do praxe, vyučil jsem se zámečníkem. Pak jsem byl dělnickej kádr a ty mě zase naopak na vysokou školu vyslali.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Pavla Sedláčka, mého dnešního hosta v Tandemu, původně nechtěli pustit studovat, protože se příliš zajímal o takzvaně džezovou hudbu. Ale bodejť by ne, když on se opravdu o ní zajímal. Tedy ne jazzovou, ale spíš rockovou muziku. A dokonce jsi se zúčastnil v pražský Alfě, to byla tehdy kavárna slavná na Václaváku, populární pěvecké soutěže Hledáme nové talenty a ty jsi to vyhrál. Samozřejmě s čím jiným než s rockenrollem, viď.
Pavel SEDLÁČEK, zpěvák, kytarista, skladatel
--------------------
Ano, ale bylo to ještě malinko jinak. Tam v tý Alfě jsem vyhrál, to jsem zpíval /nesrozumitelné/, Elwisova věc, ale téměř rok před tím jsem vyhrál vokální soutěž hledáme nové talenty. To byla lokální soutěž a to bylo na Praze 4. A tam jsem zpíval Rock /nesrozumitelné/, Halley. Ne, že bych uměl kdovíjak zpívat, ale pro lidi to byla taková bomba, že jsem to samozřejmě vyhrál.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Řekni mi, čoveče, to tehdy jaksi v té porotě seděli takoví osvícení lidé, že tě nechali vyhrát?
Pavel SEDLÁČEK, zpěvák, kytarista, skladatel
--------------------
V tý lokální soutěži seděli v porotě muzikanti nějaký, tak tam to bylo, to byla odborná porota. A v Alfě to byli lidi, to byli.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To volilo publikum.
Pavel SEDLÁČEK, zpěvák, kytarista, skladatel
--------------------
To volilo publikum.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Aha, no tak to je jasný, to je úplně jasný. No, ale myslím si, že po tobě prostě všichni museli hmátnout, protože už měli dost takových těch, jak oni se všichni jmenovali Cortes, Šuba, viď, barytony, viď. Vašíček.
Pavel SEDLÁČEK, zpěvák, kytarista, skladatel
--------------------
Popr.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Popr. A najednou tady byl takovejhle prostě kluk, kterej zpíval něco úplně jinýho.
Pavel SEDLÁČEK, zpěvák, kytarista, skladatel
--------------------
No a taky proti nim neuměl zpívat, že jo, protože voni v tý době uměli zpívat, já jsem se to teprve učil. Ale zpíval jsem prostě něco, co lidi zajímalo, no.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale dával jsi do toho ten ajfr. No, ale když jsme si povídali vo tom studiu, tak ty jsi nakonec, jestli se nepletu, v šedesátým na vysokou šel, viď?
Pavel SEDLÁČEK, zpěvák, kytarista, skladatel
--------------------
Ano, já jsem rok byl v praxi a za rok jsem se stačil vyučit zámečníkem, to šlo nějak zrychleně. Udělal jsem ve státních výrobnách autodílnu a pak jsem teda na tu vysokou šel, no.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A dostudoval jsi?
Pavel SEDLÁČEK, zpěvák, kytarista, skladatel
--------------------
No, do třetího ročníku jsem dělal vysokou, strojní fakultu teda, ČVUT a to už jsem zpíval a vydělával jsem hodně peněz. A když tenkrát všechny moje výdělky šly, respektive oznámení o výši výdělku šlo na jedno místo, který byl můj hlavní zaměstnavatel, to byla škola, tenkrát byl takovej systém a když děkan zjistil, že vydělávám víc než on, tak jsem začal mít problémy. To vím ze studijního oddělení. No, měl jsem problémy, protože zkrátka a dobře každej rok mi musel dávat jako hlavní zaměstnavatel povolení k vedlejší činnosti. A jednoho dne mi prostě zakázal, to už jsem byl členem Semaforu, a točil jsem nějakej film a tohle a támhle to a najednou jsem nesměl. Tak jsem se dohodnul, měl jsem kamarádku na studijním oddělení na elektrofakultě a ona řekla, hele, pojď k nám, já to vyřídím s proděkanem, von ti problémy dělat nebude. Tak jsem přestoupil na elektrofakultu, o což jsem se taky zajímal hodně. No a to už jsem teda potom dostudoval s různejma peripetiema, protože mezitím mě zavřeli, že jo. Ve čtvrtým ročníku už jsem byl. Když jsem se vrátil z kriminálu, ze kterýho mě pustili dřív, protože jsem byl hodnej, tak jsem se hlásil znova na vysokou, protože už jsem měl téměř čtvrtej rok za sebou. No a voni mě nepustili, tak jsem se vodvolal na ministerstvo školství. A protože jsem měl před tím ze všech zkoušek jedničku nebo dvojku, tak mě podle vysokoškolskýho zákona museli uznat ty zkoušky a znovu jsem se tam dostal. No a pak už jsem to dostudoval, no.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Takže seš inženýr vlastně.
Pavel SEDLÁČEK, zpěvák, kytarista, skladatel
--------------------
Ano.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jo, inženýr Pavel Sedláček. To byste neřekli, viďte.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Bohatej život má za sebou a já doufám, že i před sebou Pavel Sedláček, můj dnešní host. Tak dostudoval jsi vysokou, seš inženýr.
Pavel SEDLÁČEK, zpěvák, kytarista, skladatel
--------------------
A propos já jsem vystudoval elektroakustiku, rozhlasovou, filmovou a televizní techniku.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ty bys nám to tady mohl řídit v podstatě.
Pavel SEDLÁČEK, zpěvák, kytarista, skladatel
--------------------
No, dneska už ne.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, ale taky jsi tam jen tak mimochodem za tím zmínil Semafor. To je ovšem taková kapitola, kterou nemůžeme jen tak hodit za hlavu, protože v Semaforu jsi byl pár let a zapsal ses tam docela nesmazatelně. Jestli se nepletu, tak jsi dělal, mám to tady poznamenáno, v Šesti ženách a v Zuzaně, viď.
Pavel SEDLÁČEK, zpěvák, kytarista, skladatel
--------------------
Zuzaně. A potom jsem ještě dělal v nějakým zájezdovým programu, se kterým jsme jezdili do zahraničí a to už se teď nepamatuju, jak se jmenoval. A pak po letech jsem byl zase, v devětašedesátým jsem zase byl v Semaforu a tam jsem byl jenom asi třičtvrtě roku do smrti Šlitra. Pak se to tam celý přeskupilo. Takže jsem byl vlastně dvakrát v Semaforu.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale znáš to, člověk může být v divadle, já nevím, padesát let a třeba ho nemusí nikdo z diváků znát, kdo nechodí do divadla. A natočíš jeden film, ještě to nemusí bejt hlavní role a seš slavnej navždycky. Tobě se to povedlo, že jsi zazpíval v Černým Petrovi tu slavnou písničku, kterou jsme si tady taky poslechli a bylo to.
Pavel SEDLÁČEK, zpěvák, kytarista, skladatel
--------------------
No jo, tak já nevím. Asi jo. Ale my jsme zapomněli říct, že to nebylo z Šesti žen, ale že to bylo Zuzana není pro nikoho doma. To byla další hra, ve který jsem fungoval v Semaforu. To jsme zapomněli říct.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, ale prosím tě, ten film nebyl jedinej, ty jsi hrál ještě v několika filmech, hrál jsi taky v Konkurzu samozřejmě. A pozor, vzpomínám si na takovou roličku v Klarinetech, viď.
Pavel SEDLÁČEK, zpěvák, kytarista, skladatel
--------------------
No, ale to byla rolička, to bych úplně pominul. Ale celkem roli jsem měl v Bubnech, to byl režisér Novák. Potom ve filmu Objížďka. A pak Pavel Hobl natočil středometrážní film Votava 12 stupňů, kde jsem hrál hlavní roli a to získalo Zlatou růži v Montré.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, prosím tě. Vidíš to, to ani na internetu není. Takovouhle růži pominuli, prosím tě. No, ale měl jsi tam taky takovou zmínku v tom svým povídání o tom, co tady taky dneska chci trošičku probrat, totiž to, že jsi v podstatě byl jaksi za mřížema. Ale vono to takhle zní hrozně, že zavřeli Pavla Sedláčka. Dneska se zavírá za úplně něco jinýho. Tak k tomu se dneska taky v Tandemu ještě dostaneme.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
I Pavel Sedláček samozřejmě má to privilegium, že si spolu projdeme tím úžasným sloupořadím mezi klasiky českého humoru a podíváme se na ty sochy. Některé jsou dokonce ještě živé. Koho si vybereš, Pavle?
Pavel SEDLÁČEK, zpěvák, kytarista, skladatel
--------------------
No, vono jich je strašně hodně. Nerad bych někoho urazil, protože máme komiků velkou škálu. Ale já si teda vyberu Felixe Holzmana, protože toho jsem měl obzvlášť rád. Já jsem se s ním seznámil tak, že jsem vystupoval u příležitosti libereckých výstavních trhů v roce 64. Jsem měl asi přes třicet vystoupení měsíčně. To bylo hrozný, jo. S náma v tom bloku takovým velkým vystupoval Felix Holzman. Já ho neznal do tý doby. Ale co jsem ho viděl poprvně, tak všech těch třicet nebo možná, že bylo pětatřicet představení, jsem se prostě na něj koukal. Bylo to furt stejný, ale zároveň i trochu jiný a musel se na něj koukat, ten mě tak zaujal. Pak jsem se s ním i jaksi osobně skamarádil a tak. Takže Felixe jsem měl nejradši.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já se pamatuju, o tomhle tom vyprávěl před časem taky Karel Štědrý, kterej tam pravděpodobně s tebou taky tenkrát vystupoval, protože říkal, že dokonce když mu František Budín jednou chyběl, takže za něj zaskočil, protože to všecko znal zpaměti. Ale určitě nebyl jedinej, jak tě tak poslouchám.
/ Ukázka /
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Posloucháte Tandem a dnes v něm posloucháte povídání a taky zpívání samozřejmě Pavla Sedláčka. Pavle, dneska zpíváš hlavně s Cadillacem, viď, s kapelou, kterou jsi dal do kupy. A myslím si, že děláte strašnou spoustu radosti těm šedejm hlavám, který milujeme ten rockenroll a dáme za něj duši. No, ale tobě se povedla taky taková úžasná věc, že jsi při výročí, jestli se nepletu pětapadesátýho výročí vzniku rockenrollu. To sis někde jako zjistil, že zrovna před pětapadesáti vznikl?
Pavel SEDLÁČEK, zpěvák, kytarista, skladatel
--------------------
No, řeknu, vysvětlím. Většinou lidi datujou ten začátek rockenrollu do polovinu padesátých let. Ve čtyřiapadesátým, když Bill Halley natočil Rock around the Clock anebo takhle. Ale nakonec jsem přistoupil na teorii samozřejmě amerických znalců, který datujou vznik rockenrollu do roku jednapadesát, kde především to měla bejt skladba, kterou mám v repertoáru, která se jmenovala Rock Eighty Eight. No, tenkrát to nebylo nic významnýho, ale byla to populární věc. A vod tý doby podle znalců se začal vyvíjet skutečnej klasickej rockenroll. Takže jsem to prostě umístil do roku 51.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A basta.
Pavel SEDLÁČEK, zpěvák, kytarista, skladatel
--------------------
A basta.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A v roce 2006 jsi uspořádal v Lucerně famózní koncert k pětapadesátýmu výročí vzniku rockenrollu. A povedlo se ti něco, co pravděpodobně asi nikdo nečekal, dát dohromady tak neuvěřitelný množství skvělejch muzikantů a zpěváků, a dokonce z toho vzniklo úžasný DVD a CD. Zazněla tam spousta nádhernejch skladeb. Ty sis tam zazpíval samozřejmě s Cadillacem taky, viď. Ale ty jsi tam ale dal dohromady něco, čemu by se dalo říkat rockenrollovej bigband.
Pavel SEDLÁČEK, zpěvák, kytarista, skladatel
--------------------
No, ano, samozřejmě. To byl rockenrollovej bigband, myslím, že první u nás a ve střední Evropě určitě. V Americe je to docela obvyklý, já jsem tak trochu kopíroval Bryana Setzera, takovýho šílence významnýho, kterej dal dohromady takovejhle velkej band, samozřejmě na velmi vysoký úrovni. No, tak jsem se vo to pokusil. Třiadvacetičlennej band, to není žádná sranda.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jak to vypadalo? Jaký bylo obsazení?
Pavel SEDLÁČEK, zpěvák, kytarista, skladatel
--------------------
Klasický bigbandový obsazení s tím, že tam bylo vo jednu kytaru navíc, vo jedny bicí navíc a čtyři sboristi. Jinak to byl klasickej bigband, to znamená pět saxofonů, čtyři trubky, čtyři trombóny, že jo, a tak dále.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No a s touhle tou úžasnou kapelou jsi zazpíval.
Pavel SEDLÁČEK, zpěvák, kytarista, skladatel
--------------------
No, tak vona to byla veliká práce zazpívat. To jsem musel dát dohromady aranže. Já jsem je teda nedělal, že jo, ale spolupracoval jsem na tom a musel jsem tu kapelu dát produkčně dohromady, protože jsem tam byl jak produkční, tak producent, tak jsem byl režisér, tak jsem byl konferenciér jedinej. Takže já jsem byl úplně vytíženej. Samozřejmě zpíval jsem tam asi patnáct nebo šestnáct věcí na tom večeru. A dvanáct zpěváků vesměs slavnejch. Prostě vzal jsem tam zpěváky, který kdy u nás měli co společnýho s rockenrollem. Nemohl jsem tam vzít Bobka, ten byl v tý době nemocnej a někdo už byl snad mrtvej. No a jinak byli všichni.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak Mickey Volek už bohužel ne třeba, že jo. Honza Cvrček taky třeba ne.
Pavel SEDLÁČEK, zpěvák, kytarista, skladatel
--------------------
Zich taky ne.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Karel Zich, no. Ale jinak tam byla opravdu pěkná plejáda. No a my si teď poslechneme jednu písničku, která. No.
Pavel SEDLÁČEK, zpěvák, kytarista, skladatel
--------------------
No, která je ale netypická. Já jsem jí tam dal schválně. Já jsem zabrousil tam i do swingu v tom mým repertoáru v tý Lucerně. Tak tam teďkon teda pustíme písničku, která se jmenuje Mack The Knife, Bertolt Brecht, z jeho samozřejmě světoznámý Žebrácký opery. Takže Mack the Knife.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, takhle hezky zpíval i v Lucerně Pavel Sedláček. Ale nebylo mu vždycky do zpěvu, nebylo. Už jsem se tady o tom zmínil, teda spíš Pavel se o tom zmínil, že byl vopravdu ve vězení. Ale za takovou věc, to musím říct už v úvodu, ty za chvilku řekneš, jak se to přihodilo, za kterou by pravděpodobně dneska byl ve vězení asi tak každej můj druhej kamarád a především můj brácha taky, protože von ze zahraničí si přivezl hodně aut. Jenomže tenkrát v tom roce. V kterým to bylo? 59 nebo 60?
Pavel SEDLÁČEK, zpěvák, kytarista, skladatel
--------------------
Ne, to bylo, 64 jsem to udělal a v roce 65 jsem byl zavřenej.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak, prosím tě, jak k tomu došlo? Povídej.
Pavel SEDLÁČEK, zpěvák, kytarista, skladatel
--------------------
No, zkrátka a dobře já jsem byl tenkrát už jakoby populární a jezdili jsme po vlastech českých na různý vystoupení a neměli jsme auto, tady se nedalo koupit auto, prostě bazary neexistovaly, každej si to auto mazlil až do toho samýho rozpadu a na auto se čekalo. A to jsi musel mít štěstí, že tě vzali do pořadníku. Čtyři roky, musel jsi složit nějakou vinkulaci na účet mototechny a čekalo se a tak dále. No a já jsem vo takový auto zažádal, respektive vo zařazení do pořadníku, dal jsem tam zálohu, tenkrát to bylo dvacet tisíc. Čekal jsem, ale vomrzelo mě to. A jak jsme začali jezdit se Semaforem do zahraničí, tak jsem tam, předstíral jsem, že jsem vážnej kupec a vždycky v nějaký vohradě jsem nějaký auto vobdivoval. Voni mě nechali s tím svézt a tak dále. A řekl jsem si, tak to já si musím prostě přivézt. Tenkrát se dal koupit Volkswagen za 500 marek, se kterým se tady dalo ještě krásně léta jezdit. Čili i to bylo celkem dostupný. My jsme ovšem neměli žádnej honorář, když jsme vystupovali venku, tak jsme vystupovali za divadelní čárku a měli jsme akorát diety, takže na to z těch diet se ušetřit nedalo. Tak jsem, já to nevymyslel, protože přede mnou už to, nebudu říkat kdo, udělali lidi, já jsem to jenom vokopíroval. To znamená, tenkrát se dalo přivézt auto, jedině když byl splněn jeden ze třech předpokladů z ciziny. Buď je to dar od hlavy státu. Nepřicházelo v úvahu. Pak to mohlo bejt jako dar od příbuzného v pokolení přímém. To jsem nikoho neměl. A za vlastní peníze jsem si to mohl koupit, až když jsem tam měl dlouhotrvající pobyt, to znamenalo delší jak jeden rok. Takže já nemohl. Ale můj mustr byl ten, že moje maminka měla kamarádku, naturalizovanou Němku, která byla český státní příslušnosti, německý národnosti. A měla bratra v západním Německu a ten jí napsal dopis, že jí hodlá darovat auto. A vona s tím dopisem šla na celní správu a tam jí na základě toho darovacího dopisu dali dovozní povolení. A já už jsem vod tý doby fungoval jenom jako prostředník a auto, který jsem venku koupil, tak jsem přivezl jako prostředník. Na hranicích bylo dovozní povolení, všecko. A tady jsem s tím jezdil. Zaplatil jsem clo, zaplatil jsem darovací daň za tu paní jako, že jo. No a oni po mně šli, to řeknu za chvíli, z jakých důvodů, a měli telefonický, tedy záznamy telefonickejch rozhovorů, kopie telegramů, který jsem posílal a tak dále. Měli mě podchycenýho naprosto bezvadně. Takže po třičtvrtě roce, co mě v tom nechali jezdit, mě prostě zatkli. No a první, co bylo, tak jsem byl ohroženej hlavou jedna trestního zákona pomoc k vlastizradě a špionáž, protože jsem si byl prohlídnout studia Svobodný Evropy, když jsem byl v Německu. A oni tak jakoby naznačovali, že bych tam mohl i pracovat. Měli v plánu hudební provoz, kterej do tý doby nebyl hudební pořad v tom. A Jirka Planer, bejvalej ředitel Semaforu, kterej tam utekl, tak měl dělat tu jazzovou část a já že bych tu populární část a tak dále. No, tak mě na to jakoby tam připravil, tak jsem si prohlížel studia Svobodný Evropy. No, co jsem tam viděl? Nic, že jo. Studia. No a byl jsem tam na návštěvě u nějakých emigrantů. No a samozřejmě tohle všechno věděli, to bylo první na řadě. No, ale po nějaký době, asi po pár tejdnech to padlo, protože tenkrát už, to byl rok 65. Kdyby to bylo před rokem 60, kdy byla velká politická amnestie, tak jsem dostal deset let. Ale tenkrát už jim to prokurátor nevzal, takže tohle to padlo. No a měli v ruce to auto, který bylo jasný. Takže jsem si to vodnesl.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Kolik? Mluv v cifrách.
Pavel SEDLÁČEK, zpěvák, kytarista, skladatel
--------------------
Dostal jsem osmnáct měsíců natvrdo. A v první instanci mě soudil městskej soud. Normálně soudil okresní soud nebo obvodní. Mě v první instanci městskej a jako odvolací jsem měl už rovnou Nejvyšší soud. A Nejvyšší soud mi to sundal vo tři měsíce, takže jsem dostal patnáct měsíců. V polovině jsem si požádal, dělal jsem horníka, tam jsem získal nějakou kvalifikaci jako horník, a za dobrý chování a za dobrou práci mě prostě po polovině odpykanýho trestu, to jsem si zažádal, měsíc a čtyři dny to ještě trvalo, než to vyřídili a pak mě pustili.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak jste slyšeli nejenom skvělé zpívání a příjemné povídání Pavla Sedláčka, ale taky jeho takový, řekl bych, no, nepříjemnou vzpomínku na chvíle, kdy musel nedobrovolně dělat horníka. Já si myslím, že ti tenkrát připočetli k dobru taky to, že jsi byl slavnej, že jsi žil vlastně s neslavnější českou popovou zpěvačkou, viď, Evou Pilarovou.
Pavel SEDLÁČEK, zpěvák, kytarista, skladatel
--------------------
Ta v tý souvislosti byla taky trestaná. Ta dostala, že mně pomáhala, tak dostala rok na tři podmínku Eva tenkrát.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, to je strašný, to je strašný. Tak tyhle věci jsou dneska už za náma, Pavel už se tomu taky směje. Ale dneska už se směješ taky proto, že, bych řekl, že se dá podnikat taky, že už regulérně, aniž by se nad tebou vznášel nějakej prst vztyčenej a podobně, rád bych taky připomněl to, že jsi úspěšnej podnikatel v oblasti gastronomie, že máš dvě hospody, viď. A jdou dobře?
Pavel SEDLÁČEK, zpěvák, kytarista, skladatel
--------------------
Jo, jde to, už se to zase zlepšilo. Vono to samozřejmě kopíruje hospodářskou situaci, ale je to dobrý.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, a můžeš si pořád od toho hospodskýho provozu odskočit taky ke zpívání, což velice často činíš a s Cadillacem hrajete. Jak často?
Pavel SEDLÁČEK, zpěvák, kytarista, skladatel
--------------------
No, tak v průměru, abych to tak zprůměroval, čtyřikrát, pětkrát do měsíce.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je krásný, to je příjemný.
Pavel SEDLÁČEK, zpěvák, kytarista, skladatel
--------------------
Já víc nechci ani.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A že tě to baví pořád?
Pavel SEDLÁČEK, zpěvák, kytarista, skladatel
--------------------
No, samozřejmě.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Je to slyšet taky z písniček, který Pavel zpívá. Já ti děkuju, Pavle, za příjemný povídání i za skvělý písničky a budeme je pořád rádi poslouchat. Měj se hezky. Ahoj.
Pavel SEDLÁČEK, zpěvák, kytarista, skladatel
--------------------
Já taky děkuju. Ahoj. Na shledanou.
Spustit audio
--------------------
Dobrý den a pěknou chvilku u rádia vám i dnes přeje z Tandemu Jan Rosák. O tu hezkou chvíli se dnes spolu se mnou samozřejmě postará i můj dnešní host. V Tandemu se už vystřídala opravdu hezká řádka profesí a zpěváci patřili a patří k těm, koho posloucháte moc rádi. Je to samozřejmě taky proto, že jejich návštěva znamená poslech jejich písniček. A to je zvlášť milé u zpěváků, kteří nám svými melodiemi připomenou taky kus našeho mládí. Nedá se nic dělat, ale k takovým pamětníkům už patří i někdejší unfanterible české popmusic Pavel Sedláček. Já tě vítám, Pavle, ahoj.
Pavel SEDLÁČEK, zpěvák, kytarista, skladatel
--------------------
Ahoj, dobrý den.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Bylo by asi hodně divné, kdyby v Tandemu s Pavlem nezazněla třeba tahle jeho slavná píseň. Tak vám všem přeju hezkou chvilku u rádia.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak to byla velice slavná píseň, samozřejmě všichni znáte. Ale mě docela zajímá, když Pavel Sedláček sedí proti mně, jestlipak, Pavle, tvůj život, já vím, že se tě na to ptali mockrát, jako pes se k tobě zachoval? Byl tvůj život pes, nebo ne?
Pavel SEDLÁČEK, zpěvák, kytarista, skladatel
--------------------
Ale ne, já to tak neberu. Kdyžtak chvilkový pes. To zas pominulo a zas bylo dobře. A já vcelku, pokud mám bilancovat, jestli vůbec.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak, hele, oslavil jsi loni takový významný životní jubileum, že bys mohl docela bilancovat.
Pavel SEDLÁČEK, zpěvák, kytarista, skladatel
--------------------
No, tak trochu. Když se na to dívám zpětně, tak to nebylo zas tak strašný a vzpomínám jenom na ty dobrý věci. No, jak to tak bejvá, že jo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No a hlavně z dětství, že jo. Jestli se nepletu, ty jsi se narodil na Pankráci, viď.
Pavel SEDLÁČEK, zpěvák, kytarista, skladatel
--------------------
Ano, já jsem se narodil na Pankráci.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Teď to zaznělo tak jako symbolicky blbě, tak to ne, to nechci samozřejmě. Ale seš takovej pravej pražskej kluk, se dá říct.
Pavel SEDLÁČEK, zpěvák, kytarista, skladatel
--------------------
Ano, ano, jsem, pokládám se za něj, no.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale tehdy, tak to bylo za války. Ty ses narodil za války, chlape?
Pavel SEDLÁČEK, zpěvák, kytarista, skladatel
--------------------
Ano, já jsem se narodil uprostřed války.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To jsou věci teda. Tak vzpomínáš něco z konce tý války jako?
Pavel SEDLÁČEK, zpěvák, kytarista, skladatel
--------------------
Vzpomínám, jak padla bomba na protější barák, ano, to si vzpomínám. To bylo hodně blízko, přes ulici vlastně. Ten barák skutečně vyhořel celej. A vzpomínám si, jak jsme vykoukli a letěli jsme do sklepa, ale to už ta bomba tam byla, jo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No a co takhle jak jste řádili třeba jako kluci na tý Pankráci?
Pavel SEDLÁČEK, zpěvák, kytarista, skladatel
--------------------
No, tenkrát se to odehrávalo všechno na ulici, to asi dneska už není. Já vlastně nevím.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, asi ne, protože na tý ulici není dneska až tak bezpečno, že jo.
Pavel SEDLÁČEK, zpěvák, kytarista, skladatel
--------------------
No, tak my jsme měli, jsem bydlel v zapadlý takový ulici, nikoliv hlavní. No a tam samozřejmě byl ráj fotbalu. Měl jsem okruh, kde jsme jezdili plochou dráhu na kolech a rozbíjeli jsme okna, když několik oken prasklo, jak to tak samozřejmě bejvalo, no.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Byl jsi sígr jako kluk?
Pavel SEDLÁČEK, zpěvák, kytarista, skladatel
--------------------
No, já byl vzteklej, jo. Můj tatínek mi udělal dřevěnou šavli a já jsem si tu šavli na konci nabarvil červenou barvou jako krev. A vždycky, když jsem se rozčílil, když mi byla páchána křivda, tak jsem kolem sebe tou šavlí mlátil a pamětníci říkali, že se trochu báli.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, bodejť by ne.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
I když já byl ale malej, jo, takže nemohl jsem vzbuzovat nějakou hrůzu.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Prosím tě, tak to už máme, teda tohle to máme odbytý, tvoje výstřelky jako kluka. No, ale co ta muzika? Jestlipak to u tebe bylo tak jako u hodně tvých vrstevníků, že tu kytaru vzali poprvé do ruky proto, aby oblbovali holky a házeli na ně trošičku jako.
Pavel SEDLÁČEK, zpěvák, kytarista, skladatel
--------------------
No, samozřejmě bylo a zároveň to bylo tím, že rodiče moji byli takový osvícený. Oni mě nechali, od sedmi let jsem se učil anglicky a teď mě nutili, abych hrál na klavír. A já jsem to tak strašně nenáviděl. Dneska toho samozřejmě hluboce, ale hluboce lituji. Jestli něčeho lituju v životě, tak že jsem se nenaučil pořádně na klavír. A tak mně místo toho ve čtrnácti letech k narozeninám dali kytaru. Velice brzy jsem zjistil, že to funguje. Nejdřív jsem hrál trampský písničky a podobný, že jo. A v patnácti jsem slyšel poprvý rockenroll z Luxemburgu nebo z AFM Munich. No a na holky to fungovalo, tak jsem se samozřejmě tím začal zabejvat do hloubky.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, ale mám takovej pocit, že rodiče asi chtěli, abys v uvozovkách dělal takzvaně něco pořádnýho. Tak jsi šel na nějakou průmyslovku, viď.
Pavel SEDLÁČEK, zpěvák, kytarista, skladatel
--------------------
Já mám průmyslovku, obor spalovací motory. Já byl vodmalička blázen do aut. Tenkrát jsem znal všecky auta, který tady jezdili po válce a tak. To mě hodně zajímalo, takže jsem vystudoval tuhle tu průmyslovku. Taky jsem se vyučil zámečníkem, protože když mě z průmyslovky nepustili na vysokou, protože mi řekli, že se, doslova, to bylo 59, že se příliš zajímám o americkou džezovou hudbu.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Džezovou hudbu.
Pavel SEDLÁČEK, zpěvák, kytarista, skladatel
--------------------
Voni to nerozlišovali a bylo to americký hlavně, takže mě nemůžou doporučit na vysokou školu. Tak jsem šel do praxe, vyučil jsem se zámečníkem. Pak jsem byl dělnickej kádr a ty mě zase naopak na vysokou školu vyslali.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Pavla Sedláčka, mého dnešního hosta v Tandemu, původně nechtěli pustit studovat, protože se příliš zajímal o takzvaně džezovou hudbu. Ale bodejť by ne, když on se opravdu o ní zajímal. Tedy ne jazzovou, ale spíš rockovou muziku. A dokonce jsi se zúčastnil v pražský Alfě, to byla tehdy kavárna slavná na Václaváku, populární pěvecké soutěže Hledáme nové talenty a ty jsi to vyhrál. Samozřejmě s čím jiným než s rockenrollem, viď.
Pavel SEDLÁČEK, zpěvák, kytarista, skladatel
--------------------
Ano, ale bylo to ještě malinko jinak. Tam v tý Alfě jsem vyhrál, to jsem zpíval /nesrozumitelné/, Elwisova věc, ale téměř rok před tím jsem vyhrál vokální soutěž hledáme nové talenty. To byla lokální soutěž a to bylo na Praze 4. A tam jsem zpíval Rock /nesrozumitelné/, Halley. Ne, že bych uměl kdovíjak zpívat, ale pro lidi to byla taková bomba, že jsem to samozřejmě vyhrál.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Řekni mi, čoveče, to tehdy jaksi v té porotě seděli takoví osvícení lidé, že tě nechali vyhrát?
Pavel SEDLÁČEK, zpěvák, kytarista, skladatel
--------------------
V tý lokální soutěži seděli v porotě muzikanti nějaký, tak tam to bylo, to byla odborná porota. A v Alfě to byli lidi, to byli.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To volilo publikum.
Pavel SEDLÁČEK, zpěvák, kytarista, skladatel
--------------------
To volilo publikum.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Aha, no tak to je jasný, to je úplně jasný. No, ale myslím si, že po tobě prostě všichni museli hmátnout, protože už měli dost takových těch, jak oni se všichni jmenovali Cortes, Šuba, viď, barytony, viď. Vašíček.
Pavel SEDLÁČEK, zpěvák, kytarista, skladatel
--------------------
Popr.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Popr. A najednou tady byl takovejhle prostě kluk, kterej zpíval něco úplně jinýho.
Pavel SEDLÁČEK, zpěvák, kytarista, skladatel
--------------------
No a taky proti nim neuměl zpívat, že jo, protože voni v tý době uměli zpívat, já jsem se to teprve učil. Ale zpíval jsem prostě něco, co lidi zajímalo, no.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale dával jsi do toho ten ajfr. No, ale když jsme si povídali vo tom studiu, tak ty jsi nakonec, jestli se nepletu, v šedesátým na vysokou šel, viď?
Pavel SEDLÁČEK, zpěvák, kytarista, skladatel
--------------------
Ano, já jsem rok byl v praxi a za rok jsem se stačil vyučit zámečníkem, to šlo nějak zrychleně. Udělal jsem ve státních výrobnách autodílnu a pak jsem teda na tu vysokou šel, no.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A dostudoval jsi?
Pavel SEDLÁČEK, zpěvák, kytarista, skladatel
--------------------
No, do třetího ročníku jsem dělal vysokou, strojní fakultu teda, ČVUT a to už jsem zpíval a vydělával jsem hodně peněz. A když tenkrát všechny moje výdělky šly, respektive oznámení o výši výdělku šlo na jedno místo, který byl můj hlavní zaměstnavatel, to byla škola, tenkrát byl takovej systém a když děkan zjistil, že vydělávám víc než on, tak jsem začal mít problémy. To vím ze studijního oddělení. No, měl jsem problémy, protože zkrátka a dobře každej rok mi musel dávat jako hlavní zaměstnavatel povolení k vedlejší činnosti. A jednoho dne mi prostě zakázal, to už jsem byl členem Semaforu, a točil jsem nějakej film a tohle a támhle to a najednou jsem nesměl. Tak jsem se dohodnul, měl jsem kamarádku na studijním oddělení na elektrofakultě a ona řekla, hele, pojď k nám, já to vyřídím s proděkanem, von ti problémy dělat nebude. Tak jsem přestoupil na elektrofakultu, o což jsem se taky zajímal hodně. No a to už jsem teda potom dostudoval s různejma peripetiema, protože mezitím mě zavřeli, že jo. Ve čtvrtým ročníku už jsem byl. Když jsem se vrátil z kriminálu, ze kterýho mě pustili dřív, protože jsem byl hodnej, tak jsem se hlásil znova na vysokou, protože už jsem měl téměř čtvrtej rok za sebou. No a voni mě nepustili, tak jsem se vodvolal na ministerstvo školství. A protože jsem měl před tím ze všech zkoušek jedničku nebo dvojku, tak mě podle vysokoškolskýho zákona museli uznat ty zkoušky a znovu jsem se tam dostal. No a pak už jsem to dostudoval, no.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Takže seš inženýr vlastně.
Pavel SEDLÁČEK, zpěvák, kytarista, skladatel
--------------------
Ano.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jo, inženýr Pavel Sedláček. To byste neřekli, viďte.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Bohatej život má za sebou a já doufám, že i před sebou Pavel Sedláček, můj dnešní host. Tak dostudoval jsi vysokou, seš inženýr.
Pavel SEDLÁČEK, zpěvák, kytarista, skladatel
--------------------
A propos já jsem vystudoval elektroakustiku, rozhlasovou, filmovou a televizní techniku.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ty bys nám to tady mohl řídit v podstatě.
Pavel SEDLÁČEK, zpěvák, kytarista, skladatel
--------------------
No, dneska už ne.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, ale taky jsi tam jen tak mimochodem za tím zmínil Semafor. To je ovšem taková kapitola, kterou nemůžeme jen tak hodit za hlavu, protože v Semaforu jsi byl pár let a zapsal ses tam docela nesmazatelně. Jestli se nepletu, tak jsi dělal, mám to tady poznamenáno, v Šesti ženách a v Zuzaně, viď.
Pavel SEDLÁČEK, zpěvák, kytarista, skladatel
--------------------
Zuzaně. A potom jsem ještě dělal v nějakým zájezdovým programu, se kterým jsme jezdili do zahraničí a to už se teď nepamatuju, jak se jmenoval. A pak po letech jsem byl zase, v devětašedesátým jsem zase byl v Semaforu a tam jsem byl jenom asi třičtvrtě roku do smrti Šlitra. Pak se to tam celý přeskupilo. Takže jsem byl vlastně dvakrát v Semaforu.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale znáš to, člověk může být v divadle, já nevím, padesát let a třeba ho nemusí nikdo z diváků znát, kdo nechodí do divadla. A natočíš jeden film, ještě to nemusí bejt hlavní role a seš slavnej navždycky. Tobě se to povedlo, že jsi zazpíval v Černým Petrovi tu slavnou písničku, kterou jsme si tady taky poslechli a bylo to.
Pavel SEDLÁČEK, zpěvák, kytarista, skladatel
--------------------
No jo, tak já nevím. Asi jo. Ale my jsme zapomněli říct, že to nebylo z Šesti žen, ale že to bylo Zuzana není pro nikoho doma. To byla další hra, ve který jsem fungoval v Semaforu. To jsme zapomněli říct.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, ale prosím tě, ten film nebyl jedinej, ty jsi hrál ještě v několika filmech, hrál jsi taky v Konkurzu samozřejmě. A pozor, vzpomínám si na takovou roličku v Klarinetech, viď.
Pavel SEDLÁČEK, zpěvák, kytarista, skladatel
--------------------
No, ale to byla rolička, to bych úplně pominul. Ale celkem roli jsem měl v Bubnech, to byl režisér Novák. Potom ve filmu Objížďka. A pak Pavel Hobl natočil středometrážní film Votava 12 stupňů, kde jsem hrál hlavní roli a to získalo Zlatou růži v Montré.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, prosím tě. Vidíš to, to ani na internetu není. Takovouhle růži pominuli, prosím tě. No, ale měl jsi tam taky takovou zmínku v tom svým povídání o tom, co tady taky dneska chci trošičku probrat, totiž to, že jsi v podstatě byl jaksi za mřížema. Ale vono to takhle zní hrozně, že zavřeli Pavla Sedláčka. Dneska se zavírá za úplně něco jinýho. Tak k tomu se dneska taky v Tandemu ještě dostaneme.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
I Pavel Sedláček samozřejmě má to privilegium, že si spolu projdeme tím úžasným sloupořadím mezi klasiky českého humoru a podíváme se na ty sochy. Některé jsou dokonce ještě živé. Koho si vybereš, Pavle?
Pavel SEDLÁČEK, zpěvák, kytarista, skladatel
--------------------
No, vono jich je strašně hodně. Nerad bych někoho urazil, protože máme komiků velkou škálu. Ale já si teda vyberu Felixe Holzmana, protože toho jsem měl obzvlášť rád. Já jsem se s ním seznámil tak, že jsem vystupoval u příležitosti libereckých výstavních trhů v roce 64. Jsem měl asi přes třicet vystoupení měsíčně. To bylo hrozný, jo. S náma v tom bloku takovým velkým vystupoval Felix Holzman. Já ho neznal do tý doby. Ale co jsem ho viděl poprvně, tak všech těch třicet nebo možná, že bylo pětatřicet představení, jsem se prostě na něj koukal. Bylo to furt stejný, ale zároveň i trochu jiný a musel se na něj koukat, ten mě tak zaujal. Pak jsem se s ním i jaksi osobně skamarádil a tak. Takže Felixe jsem měl nejradši.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já se pamatuju, o tomhle tom vyprávěl před časem taky Karel Štědrý, kterej tam pravděpodobně s tebou taky tenkrát vystupoval, protože říkal, že dokonce když mu František Budín jednou chyběl, takže za něj zaskočil, protože to všecko znal zpaměti. Ale určitě nebyl jedinej, jak tě tak poslouchám.
/ Ukázka /
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Posloucháte Tandem a dnes v něm posloucháte povídání a taky zpívání samozřejmě Pavla Sedláčka. Pavle, dneska zpíváš hlavně s Cadillacem, viď, s kapelou, kterou jsi dal do kupy. A myslím si, že děláte strašnou spoustu radosti těm šedejm hlavám, který milujeme ten rockenroll a dáme za něj duši. No, ale tobě se povedla taky taková úžasná věc, že jsi při výročí, jestli se nepletu pětapadesátýho výročí vzniku rockenrollu. To sis někde jako zjistil, že zrovna před pětapadesáti vznikl?
Pavel SEDLÁČEK, zpěvák, kytarista, skladatel
--------------------
No, řeknu, vysvětlím. Většinou lidi datujou ten začátek rockenrollu do polovinu padesátých let. Ve čtyřiapadesátým, když Bill Halley natočil Rock around the Clock anebo takhle. Ale nakonec jsem přistoupil na teorii samozřejmě amerických znalců, který datujou vznik rockenrollu do roku jednapadesát, kde především to měla bejt skladba, kterou mám v repertoáru, která se jmenovala Rock Eighty Eight. No, tenkrát to nebylo nic významnýho, ale byla to populární věc. A vod tý doby podle znalců se začal vyvíjet skutečnej klasickej rockenroll. Takže jsem to prostě umístil do roku 51.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A basta.
Pavel SEDLÁČEK, zpěvák, kytarista, skladatel
--------------------
A basta.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A v roce 2006 jsi uspořádal v Lucerně famózní koncert k pětapadesátýmu výročí vzniku rockenrollu. A povedlo se ti něco, co pravděpodobně asi nikdo nečekal, dát dohromady tak neuvěřitelný množství skvělejch muzikantů a zpěváků, a dokonce z toho vzniklo úžasný DVD a CD. Zazněla tam spousta nádhernejch skladeb. Ty sis tam zazpíval samozřejmě s Cadillacem taky, viď. Ale ty jsi tam ale dal dohromady něco, čemu by se dalo říkat rockenrollovej bigband.
Pavel SEDLÁČEK, zpěvák, kytarista, skladatel
--------------------
No, ano, samozřejmě. To byl rockenrollovej bigband, myslím, že první u nás a ve střední Evropě určitě. V Americe je to docela obvyklý, já jsem tak trochu kopíroval Bryana Setzera, takovýho šílence významnýho, kterej dal dohromady takovejhle velkej band, samozřejmě na velmi vysoký úrovni. No, tak jsem se vo to pokusil. Třiadvacetičlennej band, to není žádná sranda.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jak to vypadalo? Jaký bylo obsazení?
Pavel SEDLÁČEK, zpěvák, kytarista, skladatel
--------------------
Klasický bigbandový obsazení s tím, že tam bylo vo jednu kytaru navíc, vo jedny bicí navíc a čtyři sboristi. Jinak to byl klasickej bigband, to znamená pět saxofonů, čtyři trubky, čtyři trombóny, že jo, a tak dále.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No a s touhle tou úžasnou kapelou jsi zazpíval.
Pavel SEDLÁČEK, zpěvák, kytarista, skladatel
--------------------
No, tak vona to byla veliká práce zazpívat. To jsem musel dát dohromady aranže. Já jsem je teda nedělal, že jo, ale spolupracoval jsem na tom a musel jsem tu kapelu dát produkčně dohromady, protože jsem tam byl jak produkční, tak producent, tak jsem byl režisér, tak jsem byl konferenciér jedinej. Takže já jsem byl úplně vytíženej. Samozřejmě zpíval jsem tam asi patnáct nebo šestnáct věcí na tom večeru. A dvanáct zpěváků vesměs slavnejch. Prostě vzal jsem tam zpěváky, který kdy u nás měli co společnýho s rockenrollem. Nemohl jsem tam vzít Bobka, ten byl v tý době nemocnej a někdo už byl snad mrtvej. No a jinak byli všichni.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak Mickey Volek už bohužel ne třeba, že jo. Honza Cvrček taky třeba ne.
Pavel SEDLÁČEK, zpěvák, kytarista, skladatel
--------------------
Zich taky ne.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Karel Zich, no. Ale jinak tam byla opravdu pěkná plejáda. No a my si teď poslechneme jednu písničku, která. No.
Pavel SEDLÁČEK, zpěvák, kytarista, skladatel
--------------------
No, která je ale netypická. Já jsem jí tam dal schválně. Já jsem zabrousil tam i do swingu v tom mým repertoáru v tý Lucerně. Tak tam teďkon teda pustíme písničku, která se jmenuje Mack The Knife, Bertolt Brecht, z jeho samozřejmě světoznámý Žebrácký opery. Takže Mack the Knife.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, takhle hezky zpíval i v Lucerně Pavel Sedláček. Ale nebylo mu vždycky do zpěvu, nebylo. Už jsem se tady o tom zmínil, teda spíš Pavel se o tom zmínil, že byl vopravdu ve vězení. Ale za takovou věc, to musím říct už v úvodu, ty za chvilku řekneš, jak se to přihodilo, za kterou by pravděpodobně dneska byl ve vězení asi tak každej můj druhej kamarád a především můj brácha taky, protože von ze zahraničí si přivezl hodně aut. Jenomže tenkrát v tom roce. V kterým to bylo? 59 nebo 60?
Pavel SEDLÁČEK, zpěvák, kytarista, skladatel
--------------------
Ne, to bylo, 64 jsem to udělal a v roce 65 jsem byl zavřenej.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak, prosím tě, jak k tomu došlo? Povídej.
Pavel SEDLÁČEK, zpěvák, kytarista, skladatel
--------------------
No, zkrátka a dobře já jsem byl tenkrát už jakoby populární a jezdili jsme po vlastech českých na různý vystoupení a neměli jsme auto, tady se nedalo koupit auto, prostě bazary neexistovaly, každej si to auto mazlil až do toho samýho rozpadu a na auto se čekalo. A to jsi musel mít štěstí, že tě vzali do pořadníku. Čtyři roky, musel jsi složit nějakou vinkulaci na účet mototechny a čekalo se a tak dále. No a já jsem vo takový auto zažádal, respektive vo zařazení do pořadníku, dal jsem tam zálohu, tenkrát to bylo dvacet tisíc. Čekal jsem, ale vomrzelo mě to. A jak jsme začali jezdit se Semaforem do zahraničí, tak jsem tam, předstíral jsem, že jsem vážnej kupec a vždycky v nějaký vohradě jsem nějaký auto vobdivoval. Voni mě nechali s tím svézt a tak dále. A řekl jsem si, tak to já si musím prostě přivézt. Tenkrát se dal koupit Volkswagen za 500 marek, se kterým se tady dalo ještě krásně léta jezdit. Čili i to bylo celkem dostupný. My jsme ovšem neměli žádnej honorář, když jsme vystupovali venku, tak jsme vystupovali za divadelní čárku a měli jsme akorát diety, takže na to z těch diet se ušetřit nedalo. Tak jsem, já to nevymyslel, protože přede mnou už to, nebudu říkat kdo, udělali lidi, já jsem to jenom vokopíroval. To znamená, tenkrát se dalo přivézt auto, jedině když byl splněn jeden ze třech předpokladů z ciziny. Buď je to dar od hlavy státu. Nepřicházelo v úvahu. Pak to mohlo bejt jako dar od příbuzného v pokolení přímém. To jsem nikoho neměl. A za vlastní peníze jsem si to mohl koupit, až když jsem tam měl dlouhotrvající pobyt, to znamenalo delší jak jeden rok. Takže já nemohl. Ale můj mustr byl ten, že moje maminka měla kamarádku, naturalizovanou Němku, která byla český státní příslušnosti, německý národnosti. A měla bratra v západním Německu a ten jí napsal dopis, že jí hodlá darovat auto. A vona s tím dopisem šla na celní správu a tam jí na základě toho darovacího dopisu dali dovozní povolení. A já už jsem vod tý doby fungoval jenom jako prostředník a auto, který jsem venku koupil, tak jsem přivezl jako prostředník. Na hranicích bylo dovozní povolení, všecko. A tady jsem s tím jezdil. Zaplatil jsem clo, zaplatil jsem darovací daň za tu paní jako, že jo. No a oni po mně šli, to řeknu za chvíli, z jakých důvodů, a měli telefonický, tedy záznamy telefonickejch rozhovorů, kopie telegramů, který jsem posílal a tak dále. Měli mě podchycenýho naprosto bezvadně. Takže po třičtvrtě roce, co mě v tom nechali jezdit, mě prostě zatkli. No a první, co bylo, tak jsem byl ohroženej hlavou jedna trestního zákona pomoc k vlastizradě a špionáž, protože jsem si byl prohlídnout studia Svobodný Evropy, když jsem byl v Německu. A oni tak jakoby naznačovali, že bych tam mohl i pracovat. Měli v plánu hudební provoz, kterej do tý doby nebyl hudební pořad v tom. A Jirka Planer, bejvalej ředitel Semaforu, kterej tam utekl, tak měl dělat tu jazzovou část a já že bych tu populární část a tak dále. No, tak mě na to jakoby tam připravil, tak jsem si prohlížel studia Svobodný Evropy. No, co jsem tam viděl? Nic, že jo. Studia. No a byl jsem tam na návštěvě u nějakých emigrantů. No a samozřejmě tohle všechno věděli, to bylo první na řadě. No, ale po nějaký době, asi po pár tejdnech to padlo, protože tenkrát už, to byl rok 65. Kdyby to bylo před rokem 60, kdy byla velká politická amnestie, tak jsem dostal deset let. Ale tenkrát už jim to prokurátor nevzal, takže tohle to padlo. No a měli v ruce to auto, který bylo jasný. Takže jsem si to vodnesl.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Kolik? Mluv v cifrách.
Pavel SEDLÁČEK, zpěvák, kytarista, skladatel
--------------------
Dostal jsem osmnáct měsíců natvrdo. A v první instanci mě soudil městskej soud. Normálně soudil okresní soud nebo obvodní. Mě v první instanci městskej a jako odvolací jsem měl už rovnou Nejvyšší soud. A Nejvyšší soud mi to sundal vo tři měsíce, takže jsem dostal patnáct měsíců. V polovině jsem si požádal, dělal jsem horníka, tam jsem získal nějakou kvalifikaci jako horník, a za dobrý chování a za dobrou práci mě prostě po polovině odpykanýho trestu, to jsem si zažádal, měsíc a čtyři dny to ještě trvalo, než to vyřídili a pak mě pustili.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak jste slyšeli nejenom skvělé zpívání a příjemné povídání Pavla Sedláčka, ale taky jeho takový, řekl bych, no, nepříjemnou vzpomínku na chvíle, kdy musel nedobrovolně dělat horníka. Já si myslím, že ti tenkrát připočetli k dobru taky to, že jsi byl slavnej, že jsi žil vlastně s neslavnější českou popovou zpěvačkou, viď, Evou Pilarovou.
Pavel SEDLÁČEK, zpěvák, kytarista, skladatel
--------------------
Ta v tý souvislosti byla taky trestaná. Ta dostala, že mně pomáhala, tak dostala rok na tři podmínku Eva tenkrát.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, to je strašný, to je strašný. Tak tyhle věci jsou dneska už za náma, Pavel už se tomu taky směje. Ale dneska už se směješ taky proto, že, bych řekl, že se dá podnikat taky, že už regulérně, aniž by se nad tebou vznášel nějakej prst vztyčenej a podobně, rád bych taky připomněl to, že jsi úspěšnej podnikatel v oblasti gastronomie, že máš dvě hospody, viď. A jdou dobře?
Pavel SEDLÁČEK, zpěvák, kytarista, skladatel
--------------------
Jo, jde to, už se to zase zlepšilo. Vono to samozřejmě kopíruje hospodářskou situaci, ale je to dobrý.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, a můžeš si pořád od toho hospodskýho provozu odskočit taky ke zpívání, což velice často činíš a s Cadillacem hrajete. Jak často?
Pavel SEDLÁČEK, zpěvák, kytarista, skladatel
--------------------
No, tak v průměru, abych to tak zprůměroval, čtyřikrát, pětkrát do měsíce.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je krásný, to je příjemný.
Pavel SEDLÁČEK, zpěvák, kytarista, skladatel
--------------------
Já víc nechci ani.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A že tě to baví pořád?
Pavel SEDLÁČEK, zpěvák, kytarista, skladatel
--------------------
No, samozřejmě.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Je to slyšet taky z písniček, který Pavel zpívá. Já ti děkuju, Pavle, za příjemný povídání i za skvělý písničky a budeme je pořád rádi poslouchat. Měj se hezky. Ahoj.
Pavel SEDLÁČEK, zpěvák, kytarista, skladatel
--------------------
Já taky děkuju. Ahoj. Na shledanou.
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je firma NEWTON Media a.s. Texty neprocházejí korekturou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
