PhDr. Markéta Mališová - publicistka a nakladatelka, ředitelka Centra Franze Kafky

2. říjen 2013
Tandem

Jan Rosák pozval do talk show Tandem PhDr. Markétu Mališovou, která působí jako publicistka, nakladatelka a ředitelka Centra Franze Kafky. Dozvěděli jste se například, jak vzpomíná na Arnošta Lustiga nebo kde vyrůstala.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Dobrý den, milí posluchači. Z Tandemu vás zdraví Jan Rosák. Dnes jsem do studia pozval publicistku, nakladatelku a ředitelku Centra Franze Kafky, která tak jako Franz Kafka miloval Milenu Jesenskou, tak pro spisovatele Arnošta Lustiga byla zbožňovanou bytostí. Právě host dnešního Tandemu paní doktorka Markéta Mališová. Dobrý den. 

Markéta MALIŠOVÁ, publicistka, nakladatelka, ředitelka Centra Franze Kafky
--------------------
Dobrý den. 

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já vás srdečně vítám, ale než začneme společně třeba i na Arnošta Lustiga vzpomínat, tak nás čeká takové vaše malé curriculum vitae. Ale s tím vším začneme až po úvodní písni. 

/ Písnička /

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Paní doktorka Markéta Mališová, host dnešního Tandemu, se narodila v Praze. To mám tady uvedeno. Ale víc o vašem dětství pochopitelně nevím. Ale protože naši hosté se mi tady dost rádi o svém dětství rozpovídají, vzpomínat na dětství je, je jedna z nejpříjemnějších jaksi stránek, tak doufám, že i vy nebude výjimkou.

Markéta MALIŠOVÁ, publicistka, nakladatelka, ředitelka Centra Franze Kafky
--------------------
No, musíte mě včas zastavit ...

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, tak dobře.

Markéta MALIŠOVÁ, publicistka, nakladatelka, ředitelka Centra Franze Kafky
--------------------
To máte správně uvedený. Opravdu jsem se na rodila v Praze, v Zemské nemocnici a tam se narodily i moje dvě děti, tak je to taková naše rodinná porodnice a dokonce mě zas rodil můj strýc ...

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vážně? 

Markéta MALIŠOVÁ, publicistka, nakladatelka, ředitelka Centra Franze Kafky
--------------------
... Jan Fischer, kterej pocházel z takové velké rodiny Fischerů, bratrů a byl to bratranec mého táty ...

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To nemá nic společného s politikem panem Fischerem Janem? 

Markéta MALIŠOVÁ, publicistka, nakladatelka, ředitelka Centra Franze Kafky
--------------------
... ne, ne, ne ten, ten tam není, ale třeba s Ivo Fischerem nebo s Danielou Fischerovou ...

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ano? 

Markéta MALIŠOVÁ, publicistka, nakladatelka, ředitelka Centra Franze Kafky
--------------------
... nebo skladatelem J.F.Fischerem, to byla taková rozvětvená rodina a ta vlastnila za první republiky továrnu, cihelnu v Libčicích a to vedl můj dědeček, a to byl Václav a měl 9 bratrů. Tak to jen tak na úvod, že jsme taková velká rozvětvená rodina, ale já jsem své dětství prožila v Mníšku pod Brdy, takže já jsem taková holka z Brd.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Opravdu? V Mníšku pod Brdy? 

Markéta MALIŠOVÁ, publicistka, nakladatelka, ředitelka Centra Franze Kafky
--------------------
No. 

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tam u nás? 

Markéta MALIŠOVÁ, publicistka, nakladatelka, ředitelka Centra Franze Kafky
--------------------
Vy tam bydlíte, že jo? 

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, já tam bydlím, no.

Markéta MALIŠOVÁ, publicistka, nakladatelka, ředitelka Centra Franze Kafky
--------------------
No, ale to já už jsem se mezi tím dávno odstěhovala, takže ...

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, to nevadí, to nevadí, já mám zase tak trošičku vazby na cihelny, protože můj táta dělal ředitele cihelny v Ivanovicích na Hané a já jsem v cihelně strávil své dětství vlastně, no ...

Markéta MALIŠOVÁ, publicistka, nakladatelka, ředitelka Centra Franze Kafky
--------------------
To je podobný.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vím, co to je, stavět si bunkry z nepálených cihel a podobně.

Markéta MALIŠOVÁ, publicistka, nakladatelka, ředitelka Centra Franze Kafky
--------------------
Tak to já už jsem bohužel nezažila, protože v 46. továrnu zabavili komunisti a vlastně nám z toho nezbylo vůbec, vůbec nic a ještě navíc můj dědeček veškerý svůj majetek měl v akciích, takže ...

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ty nebyly populární po 46.

Markéta MALIŠOVÁ, publicistka, nakladatelka, ředitelka Centra Franze Kafky
--------------------
Ne, ne, takže vlastně mně dneska zůstaly asi takový tři tašky, kde je tam V. Fischer, ale řekla bych, že většina komínů, který ještě dnes stojí, tak to stavěl děda. Oni měli cihelnu a dědeček ještě měl stavební firmu, teda na ty komíny, dokonce jsem se dočetla, že i stavěl v Rakousku a že to byla opravdu velká firma. No, ale můj táta se tomu dědečkovi moc nepovedl, protože vůbec neměl žádnýho obchodního ducha a ještě měl velmi sociální cítění, takže já to všechno, co vy jste zažil, tak já znám z vyprávění spíš už, jak měli svoje zahradnictví a svoje koně a já nevím, co všechno. Ale táta prostě tomu vždycky vzdoroval a babička si říkala, on byl hroznej ten Áveček, oni mu říkali Áva, on chodil třeba bos na nádraží, aby se přiblížil těm chudejm lidem, tak nenosil boty třeba, jo, nebo chodil, pracoval do tý továrny, do tý cihelny na ty pásy, tak pak k tomu byl teda, psal básně. No, takže on se jim jako v tomhle směru nepovedl, celý dětství vzdoroval a pak tedy po, a to se všechno dostaneme k domu Mníšku a potom vystudoval, jinak v odboji byl za války a spousta historek i z těch Libčic právě od něj mám. No a po válce šel studovat, studoval filosofii a tělocvik a vstoupil taky do strany s těma svýma sociálníma ideálama a v 48. měl podepsat vyloučení /nesrozumitelné/, což neudělal. Takže šel okamžitě do PTP a zkrátka od tý doby si řekl: Já jsem sportovec, atlet a budu se živit svým statným tělem jako manuálně a na všechno se vykašlu. Takže můj táta byl takovej úplně abnormální člověk, že vlastně pocházel z takové rodiny, skončil teda v PTP, což je teda běžný, ale potom opravdu psal básničky a pro děti a hodně poezie, ale přitom v těch Kovohutích Mníšek pracoval jako horník a tavič. Ty Kovohutě tam ještě do dnes jsou, že jo? 

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ty tam ještě do dnes jsou, ano. I když nás to trošičku tam zlobí, ale to už je jiná pohádka. Vy jste nám vyprávěla docela hezký příběh, ve kterém jste ovšem byla jenom okrajově, protože to bylo o mužích, takže o vás si budeme povídat hned po písničce. 

/ Písnička /

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, v tom glosování si budeme povídat dál o osobnosti mého dnešního hosta, doktorky Markéty Mališové. Zatím jste nám stačila říct, jak to bylo s tatínkem, s dědečkem, ale co vy? V tom Mníšku jste strávila svoje dětství třeba? 

Markéta MALIŠOVÁ, publicistka, nakladatelka, ředitelka Centra Franze Kafky
--------------------
Nádherný. Do 18 let ...

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vážně? 

Markéta MALIŠOVÁ, publicistka, nakladatelka, ředitelka Centra Franze Kafky
--------------------
... Mníšek je prostě pro mě opravdu taková, takovej, taková základní citová věc číslo jedna v mém životě. Protože my jsme bydleli na tom sídlišti starém, které asi znáte ...

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Starák ...

Markéta MALIŠOVÁ, publicistka, nakladatelka, ředitelka Centra Franze Kafky
--------------------
... Starák, ano, za naší doby to bylo jenom teda ty surrealistické domy z toho 57.roku a nade mnou byla skalka a ta skalka tehdy ještě byl zbořený kostelíček, kterej byl vlastně měl tu krápníkovou výzdobu, ale nic jinýho, bylo střecha nebyla, visely tam lana, na těch jsme se houpali a bylo to takový všechno strašidelný, protože ještě všude kolem toho kostelíčku byly nápisy: Pozor, poddolováno. Takže my jsme, to bylo takový všechno tajemný. Tam byly už ty zavřený šachty, nahoře ten polorozpadlej kostelík, všechno takový jako zašlý, zarostlý, Křížová cesta, teď ještě z vyprávění jsme znali, že tam kdysi fungovala ta restaurace, takže to bylo prostě nádherný dětství. Musím říct v Mníšku, že tam na ty haldy jsme chodili vlastně, to už deska ani není znát, že pod tou Skalkou, byly haldy, ty se ...

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jsou zarostlé, ano. 

Markéta MALIŠOVÁ, publicistka, nakladatelka, ředitelka Centra Franze Kafky
--------------------
... tak tam to, prostě tam jsem strávila jistý a v lipkách, tam v tý aleji, v těch dutejch stromech, starejch, já nevím, 300 let nebo kolik, tam jsem poprvé kouřila cigarety, že jo, s kočárkama dole jsme vylezli na tu lípu a zapálili jsme si Startky, to bylo ...

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já myslel, že stylově Lípu jste si zapálili ...

Markéta MALIŠOVÁ, publicistka, nakladatelka, ředitelka Centra Franze Kafky
--------------------
... anebo Lípy, nebo co, no a prostě to je, tam jsem prožila všechno do svejch 18 let, chodila jsem do školy s těma kudrlinkama tam taky do tý školy. A pak jsem tedy po škole šla na gymnázium na Dobříš, tam jsem se dostávala velmi těžce právě kvůli tomu svýmu tátovi, kterej byl vlastně jako kontrarevolucionář v těch kovohutích, zase jsem u toho táty, ale nemůžu jinak. Oni ho z těch kovohutí vyhodili od tý lopaty a řekli mu, v 71., ať se jde živit těma básničkama. Tak on byl zase úplně opačnej případ. Jak všichni šli od básní ...

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Od básniček k lopatě.

Markéta MALIŠOVÁ, publicistka, nakladatelka, ředitelka Centra Franze Kafky
--------------------
... od k lopatě, táta šel od lopaty nuceně k básničkám, jo. No, prostě ten Mníšek byl svůj svět, že jo, tam prostě ten táta byl trošku takovej jakoby malinko exot, ale jako zase velmi silně vnímaný teda místními lidmi, ho měli všichni rádi.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ten Mníšek je spojen taky s takovou tou legendou, nelegendou o Kájovi Maříkovi. I tehdy vás to tak trošičku nějak ...

Markéta MALIŠOVÁ, publicistka, nakladatelka, ředitelka Centra Franze Kafky
--------------------
No, já jsem Káju Maříka četla, ale jako Kytín třeba vždycky se mi líbil Kytín a navíc na Stříbrnou Lhotku chodit, ale jako myslím, že to nebyla má úplně nejoblíbenější knížka. Tak. 

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, ono to je docela těžký se tím prokousávat. Hlavně, když člověk potom už trošku pobere rozumu, to není vůbec jednoduchá četba.

Markéta MALIŠOVÁ, publicistka, nakladatelka, ředitelka Centra Franze Kafky
--------------------
No, je to opravdu, a to místo kde dneska vlastně je ta restaurace Káji Maříka, takže jo, dole i pak těma rybníkama, tak to bylo takový celý zbořený a tam bydlel nějakej takovej zvláštní člověk, tenkrát mi připadal starej, bylo mu kolem 50, měl vlčáka, kterýho jsme se vždycky báli, když jsme chodili do školy, tak ten vlčák stál na tý cestě, co jde takhle, že jo, k poště a ten pán chodil neustále s rozhaleným hrudníkem i v minus 10, měl takový nějaký zelený khaki bundy a kalhoty a žil v tý zbořený, v tom zbořeným domě. A měl tady nápis USA 1945. A tak si zabavili i policajti, jako, co to není možný, to musíš dát pryč, co to znamená? A on řekl: To je "Udatná Sovětská Armáda" rok 45 ...

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Chytrý. 

Markéta MALIŠOVÁ, publicistka, nakladatelka, ředitelka Centra Franze Kafky
--------------------
Tak to byly takovýhle střípky z mého dětství, no. 

/ Písnička /

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Doktorka Markéta Mališová, můj dnešní host, už tu naznačila, že její otec byl jedním z osudových mužů jejího života. Těmi dalšími, pokud tedy mě neklamou moje zápisky, co jsem si o vás přečetl, tak byl váš manžel, malíř Josef Hnízdil a dalším byl Arnošt Lustig. Je to tak? 

Markéta MALIŠOVÁ, publicistka, nakladatelka, ředitelka Centra Franze Kafky
--------------------
Máte úplně naprostou pravdu, byli to oni tři.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, o tatínkovi už jsme si povídali, tak teď o vašem manželovi trošku.

Markéta MALIŠOVÁ, publicistka, nakladatelka, ředitelka Centra Franze Kafky
--------------------
Ano, o mém manželovi ráda, moc ráda. To je můj druhý manžel, aby pak nebyla mýlka s těmi dětmi z té porodnice, to byly děti z prvního manželství a můj muž Josef je báječnej člověk, kterýho mám moc ráda, na jako výborně maluje, je opravdu malířem od svých tří let, protože historky, které mi vypráví, tak to opravdu je jednou na román Jak se stanu malířem a jeho takové téma, takové životní téma, nebo dvě témata má hlavní, maluje portréty a figurální tvorbu, ale ty jeho portréty jsou opravdu takové sondy do duše. To není prostě /nesrozumitelné/ portrét, aby tu osobu udělal tak, aby sama sobě se líbila, ale on prostě toho člověka pozoruje a potom to prostě na to plátno, já neřeknu, že hodí, protože on to hází třeba rok někdy a když maluje, tak já do toho ateliéru nesmím ...

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vážně? 

Markéta MALIŠOVÁ, publicistka, nakladatelka, ředitelka Centra Franze Kafky
--------------------
... nesmím, no, to je zakázaný. Ne to, já bych mu to zkazila, kdybych se na to podívala. Opravdu, tam je to prostě, to já někdy třeba v ateliéru 4 měsíce tam nesmím vstoupit, nesmím. A kdybych tam vstoupila, tak by byl nešťastnej a řekl by mi, že teďka už to nedomaluje, že prostě, že mu k tomu budu něco říkat a nechce vůbec žádný, sám, sám do toho ponořený. No a druhé takové téma je, že se věnuje lebkám.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Prosím? 

Markéta MALIŠOVÁ, publicistka, nakladatelka, ředitelka Centra Franze Kafky
--------------------
Maluje lebky. No. 

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Těm lebkám se věnuje jako, jako ...

Markéta MALIŠOVÁ, publicistka, nakladatelka, ředitelka Centra Franze Kafky
--------------------
Jako tématicky ...

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Malíř, tématicky takhle, aha. Ne, že by je sbíral třeba? 

Markéta MALIŠOVÁ, publicistka, nakladatelka, ředitelka Centra Franze Kafky
--------------------
Ne, to ne, to ne, ale tak modely má nějaký, že jo.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A vysvětlil vám to, co to pro něj znamená tenhle symbol?

Markéta MALIŠOVÁ, publicistka, nakladatelka, ředitelka Centra Franze Kafky
--------------------
No, vysvětlil, on vůbec tak jako spíš tíhne k takovým bych řekla k hlubším tématům. Pro příklad, tak vám dám, máme krásnou kytku na stole, ta uvadá a jak uvadá, tak říká: Tak teď je to pravá chvíle, kdy ji namaluju. Jo? Ten, ta konečnost, ta konečnost toho živého. No a ty lebky toho ovlivnilo, oni byli, říkal, že byli někdy ve třetí třídě v Kostnici v Kutný Hoře a že to na něj udělalo tak silnej dojem, a on byl velice asi citlivej a vnímavej kluk jako malej, že to v něm leželo celá léta a vlastně, když se vrátil z Ameriky, tak teprve nějak to propuklo, že už viděl, jak to uchopit a jak je malovat. Takže ty lebky ztvárňuje různým, různým způsobem a nejsou to, řekla bych, žádné prostě nějaké symboly jako v baroku, že jo, něco být či nebýt, ale opravdu pro něj to je, říkal, nádherná architektura, ta tvorba tý kosti, taky ta konečnost ...

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jo, takhle, aha. 

Markéta MALIŠOVÁ, publicistka, nakladatelka, ředitelka Centra Franze Kafky
--------------------
... ale to je úplně. Takže on má různě třeba je seskupí do velkejch prostě různejch ...

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tvarů? 

Markéta MALIŠOVÁ, publicistka, nakladatelka, ředitelka Centra Franze Kafky
--------------------
... tvarů, nebo dělá krásný takový zase temperu, to jsou takový jako lebky, to je, jak kdyby letěly na nebi, ale je to pořád prostě, není to nic nekonkrétního, abstraktního, je to pořád lebka. Nebo třeba jenom výřez tý lebky ...

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A ten celkový dojem je pochmurný, nebo není? 

Markéta MALIŠOVÁ, publicistka, nakladatelka, ředitelka Centra Franze Kafky
--------------------
No, jak na koho ...

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Nebo hrozivý?

Markéta MALIŠOVÁ, publicistka, nakladatelka, ředitelka Centra Franze Kafky
--------------------
No většinou lidi se toho bojí a dokonce jedna výtvarnice s tím měla, než ho poznala, říkala, to musí bejt nějakej blázen, není blázen ...

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A divíte se, že to někoho napadne? To já myslím, že ...

Markéta MALIŠOVÁ, publicistka, nakladatelka, ředitelka Centra Franze Kafky
--------------------
... nedivím. Ale třeba, když byl v ateliéru, Arnošt Lustig má zrovna jeden takovej krásnej obraz, to se jmenuje Rodná hrouda, a to je takové pole nekonečné, pole Labe, které končí nebem a ten obraz je velice silný a jako je teda víc lidí, kteří ho obdivujou. A bohužel ho někdo už koupil, ale Arnošt ten před tím obrazem seděl asi 4 hodiny, no. Tak tím je taky výjimečnej bych řekla, no. 

/ Písnička /

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Dostáváme se k pravidelné rubrice našeho Tandemu, jíž je návštěva klasiky českého humoru. To znamená výběr našeho hosta. Doktorka Markéta Mališová si vybrala osobnost Jana Wericha a zároveň jste vyslovila jméno Miroslava Horníčka. Což se nám velice hodí, protože tady máme pár takových záběrů z těch slavných předscén obou těchto gigantů. Kýváte hlavou, ta to znamená, že je máte taky asi ráda, viďte? 

Markéta MALIŠOVÁ, publicistka, nakladatelka, ředitelka Centra Franze Kafky
--------------------
No, velice a mně moc chybí, že tento humor dneska už je tak jako málo prezentován, protože nějak tomu dnešnímu humoru, je to taky sice humor, ale chybí mi trošku v tom trochu nějaké filosofie a trochu moudrosti a trochu životního rozhledu, takovýho kulturního. 

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Takže nejste fandou nebo fanynkou takového toho přímočarého, tvrdého humoru?

Markéta MALIŠOVÁ, publicistka, nakladatelka, ředitelka Centra Franze Kafky
--------------------
Ne, no, tak dávám přednost tomu Horníčkovi a Werichovi, kdybych si mohla vybrat, tak dám přednost určitě.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vybrala jste si dobře. Teď to znova potvrdí. 

/ Ukázka /

/ Písnička /

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
O dvou osudových mužích Markéty Mališové už jste slyšeli. Byl to její otec, její manžel, malíř Josef Hnízdil, tím třetím osudovým mužem je pochopitelně Arnošt Lustig. Jak jste se s Lustigem vlastně seznámila a co pro vás znamenal a znamená? Samozřejmě. 

Markéta MALIŠOVÁ, publicistka, nakladatelka, ředitelka Centra Franze Kafky
--------------------
No, seznámili jsme se, no poprvé jsme se viděli, já jsem pořádala takovej jeden, takovej jeden literární celkový festival a pozvali jsme tam Arnošta Lustiga a Arnošt ...

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To bylo v Centru Franze Kafky? 

Markéta MALIŠOVÁ, publicistka, nakladatelka, ředitelka Centra Franze Kafky
--------------------
... to nebylo v Centru, to se tenkrát odehrávalo, my jsme to teda pořádali Centrum, ale odehrávalo se to v Městské knihovně a Arnošt tam přišel, zpozdil se asi o 10 minut a pak jako usměvavý, rozevlátý Lustig vešel v obětí dvou černošek, tam odložil a prostě proběhl krásný, to byl tehdá jeho takovej pořad literární, ten se tenkrát týkal Vorchese a Kafky, takže to pak se mi později přiznal, že se teda to musel nastudovat trochu. No a skončil jako s velkým haló a zase sebral ty dvě černošky a odkráčel. Tak to bylo, to bylo takový úplně první setkání nějak, my jsme se asi viděli i dřív u filmu jsme pak zjistili. Třeba u Jiřího Menzela, když točil Čonkina, ale tohle to bylo takový první pracovní. No, ale jinak, on totiž Arnošt Lustig byl čestný prezident Společnosti Franze Kafky, už od založení a já jsem tam, já tam pracuju od roku 98 a do toho roku 2002 jsem ho nikdy v životě neviděla ani o něm neslyšela. Takže takhle to začalo s tím, že teda vystoupil na tomhle tom, v tomto pořadu a potom jsem si říkala, tak, Lustig, to je známé jméno a my jsme byli docela v takové nouzi finanční a já jsem říkala, musím mu zavolat, že se nám vede špatně a jestli by pro nás něco neudělal ...

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To myslíte pro ...

Markéta MALIŠOVÁ, publicistka, nakladatelka, ředitelka Centra Franze Kafky
--------------------
... pro společnost, pro společnost ...

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Pro vaši rodinu ne?

Markéta MALIŠOVÁ, publicistka, nakladatelka, ředitelka Centra Franze Kafky
--------------------
... ne, pro naši rodinu ne. To bylo pro společnost, když byl tím čestným prezidentem. No a zavolala jsem mu do Washingtonu a byl to jako nesmírně přátelskej rozhovor a tak to začalo. Sešli jsme se potom v Praze a šli jsme na oběd, Arnošt mě tam nakrmil a prostě jsme si nějak opravdu začali padat do oka čím dál víc a víc, no. A pak se mi později Arnošt přiznal, říkal: Víš ty jsi zavolala mi do toho Washingtonu, domů najednou, to se mi tak jako nestalo, že jako najednou nějaká ženská zavolá z Prahy a mně ten hlas najednou připadal takovej povědomej a milej a zdálo se mi, jakobych tě už dávno znal. No, tak nějak jsem asi ho oblouznila svým hlasem, nebo jo, tak to říkal.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Teď já se vůbec nedivím, já, tak jak poslouchám, nebyl by jediný určitě. No a co pro vás potom znamenalo to další přátelství s Arnoštem Lustigem? Čím bylo naplněno? 

Markéta MALIŠOVÁ, publicistka, nakladatelka, ředitelka Centra Franze Kafky
--------------------
Znamenalo a znamená pořád moc. To já vlastně to ani fakt dneska, já to snad ani nedovedu vyjádřit, prostě to byla takovej, takovej bezmezné souznění dvou lidí, jako ve všech oblastech. Pořád mi připadá, že tu Arnošt ještě je a když tu někdy není a něco se mi špatně vede, tak vždycky se podívám na to nebe a říkám: Arnošte, dělej něco, už to zase nejde. A musím to zaklepat, on vždycky něco udělá.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vážně? 

Markéta MALIŠOVÁ, publicistka, nakladatelka, ředitelka Centra Franze Kafky
--------------------
Fakt. Ale tak to jsou asi věci, kterým nikdo nerozumí, ani já. Ale to bylo opravdu velice hluboké přátelství a úplně vzájemné a samozřejmě ta situace byla trochu komplikovaná, ne komplikovaná, ale tak, že jo, oba jsme měli své rodiny, ale Arnošt z toho udělal takový velký rodinný podnik. On si přál, on si přál a pořád toužil, kdybychom všichni jako bydleli jak v ráji pohromadě, všechny ty rodiny v jednom domě a všechny ty děti dohromady a tak to bylo takové jeho, takového jeho přání. Což je samozřejmě, se nedalo uskutečnit. No, ale Arnošt byl výjimečnej člověk. Jako já si do dnes obdivuju jeho vztah k ženám všeobecně, protože on opravdu žil takovou, takovým hlubokým obdivem k ženám, že říkal, to je prostě jako, vy jste mnohem silnější než ty mužský, jenom, že porodíte dítě, tak jste prostě na pokraji smrti v tu chvíli jako. To zní celkem banálně, ale je to jako pravda a tohle to on vnímal a za to jako obdivoval nás ženy, že prostě jdeme do toho nebezpečí a že pak to dítě se o něj musíme starat a to taky teda byla jeho láska k malým dětem, když viděl malý dítě, tak se rozplýval, protože viděl, že ta máma musí mu to dítě utírat ty prdelky a že je pokakaný a že ho musí krmit a že je nemocný a že má ty starosti. A to všechno to byl prostě obdiv. 

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, to ne každý už ...

Markéta MALIŠOVÁ, publicistka, nakladatelka, ředitelka Centra Franze Kafky
--------------------
Musím říct, že když potom byl nemocnej, hodně nemocnej, tak on byl opravdu sebe zapřel, nemůžu říkat hrdina, ale zkrátka on nedal na sobě znát nic, prostě já jsem od něj nikdy neslyšela, mě dneska bolej záda, nebo já jsem se špatně vyspal nebo mě bolí tady noha nebo jo, takový ty stesky a tohle. To on neřekl, jenom to prostě projevoval svým jistým hekáním. A až když já jsem řekla, tak já zavolám doktora, tak pak se mu ulevilo. Ale neřekl by: Pojď, jedeme. Mně není dobře. Ne, nešla. 

/ Písnička /

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Markéta Mališová je dnes hostem Tandemu. Povídáme si, kromě jiného o osudových mužích jejího života. Tím posledním byl Arnošt Lustig a u něj bych se určitě ještě rád zastavil. I když teď možná v takové trošičku smutnější souvislosti, protože vy jste byla, paní Mališová, u pana Lustiga taky v jeho posledních chvílích vlastně. Už jste to tady naznačila, že on nebyl žádný bolestín, člověk, který by si stěžoval, a to si myslím, že se dokonce i dostalo na veřejnost, že ty jeho poslední chvilky byly takové až někdy veselé. Že on to všechno bagatelizoval a v podstatě si z toho dokázal dělat legraci i v těch nejtěžších chvílích. Je to tak? 

Markéta MALIŠOVÁ, publicistka, nakladatelka, ředitelka Centra Franze Kafky
--------------------
No, tak, tak měsíc před smrtí, pak už si z toho moc legraci nedělal, protože opravdu ten jeho odchod byl velmi krutý, musím říct, to jako, na to nerada vzpomínám. Ale přesto se to snažil, on prostě pokud mohl, jenom malinko, pokud v něm bylo jedna miliontina síly něco udělat, tak to udělal. Takže taková ta jedna, to už je taková ta známá, ta naše poslední cesta na Kypr, vydal se náš kamarád Milan Šimonovský vlastně pozval ženy na Kypr, řekl, pojeďte se mnou, že tam jede něco vyřídit a Arnošt řekl, tak jedem, a ačkoliv měl před sebou chemoterapii a já jsem si říkala, jak po chemoterapii někam pojede, protože to je člověk vždycky velmi jako oslabený, zvlášť v tom věku. Ne, prostě Arnošt: Jedem, jedem. Teď ten Milan nevěděl, jako mám koupit ty letenky, já jsem říkala, ne, ne, já vůbec nevím, co na to doktoři. A doktoři v tomhle tom byli velmi, bych řekla moudří, protože oni mu povolili úplně všechno, protože oni věděli, že to brzo skončí. Tak asi si říkali, tak zemře tady v posteli nebo zemře někde na cestě, to asi je jedno, ale bude šťastnej. No a takže jsme opravdu letěli a pak mi sestřičky tam vyprávěly, že ho nachytaly noc před tím odletem, nebo asi ne, asi, asi tři noci před tím odletem, že chodil od 2 do 4 po chodbě tam a sem, ho načapali a říkaly: Pane Lustigu, co to tady chodíte, proč nespíte? A on říkal: Já trénuju, abych došel od taxíku do letadla. Opravdu už jako těch sil mu ubývalo, no. A pak tam vlastně přiletěl, a to už jako opravdu mu nebylo tam moc dobře, ale přesto si to ještě jako jsme to o dva dny prodloužili, prostě musel slunce, slunce, moře a v dáli prostě věděl, že je Izrael, ve kterém jsme ten rok byli v létě, ale jako lodě pluly z Limazonu na Izrael a to ho nesmírně vzrušovalo, že bysme i mohli teda ještě třeba do tý Haify, ale to už nešlo, to už byl opravdu jako sil už neměl. A když jsme se vrátili, tak už to potom bylo čím dál horší a horší. A pak dokonce dostal zápal plic a dostával různý infuze a výživy a no a jednou, jsem přišla za ním do nemocnice, on byl ve Vinohradský nemocnici, on měl takové okno na jih, kde svítilo sluníčko a většinou tam měl zatažený ty rolety. A já tam přijdu, rolety nahoře, Arnošt všechny hadičky vyndal, lehl si na postel, roztáhl ruce, jednu ruku za hlavu, oblékl se do nějakého trička a prostě ležel jak na pláži, vyhříval se na tom slunci a prostě na to odpoledne, co jsem přišla, si usmyslel, že bude úplně normální a zdravej. Takže takhle tom on vzdoroval. 

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Víte, že já si myslím, že tahle ta úžasná duševní síla a ta schopnost sám sebe přesvědčit, že nic není tak strašné, aby to nemohlo bejt ještě horší, mu třeba hrozně pomáhala i v těch chvílích, kdy překonával ty strašný chvíle v těch koncentrácích. 

Markéta MALIŠOVÁ, publicistka, nakladatelka, ředitelka Centra Franze Kafky
--------------------
No, on byl silná osobnost, silná a takovej měl takovej šestej smysl na dobrý, špatný, jako, to, to viděl okamžitě, to cejtil. 

/ Písnička /

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
V Tandemu si dnes povídám s publicistkou, nakladatelkou a taky ředitelkou Centra Franze Kafky, doktorkou Markétou Mališovou. Ale vlastně jsme příliš Centrum Franze Kafky ještě tady nevyužili, respektive jsme s o něm příliš nepopovídali. Což by bylo velká škoda. Protože je řídí společnost, nezisková organice, Společnost Franze Kafky. Řekněte, čím se zabývá, jaká je náplň vlastně Centra a Společnosti? 

Markéta MALIŠOVÁ, publicistka, nakladatelka, ředitelka Centra Franze Kafky
--------------------
My jsme kulturní nezisková instituce. A náplň, ta už zní z názvu této Společnosti Franze Kafky, neboli, nebo Centra. Já se vlastně, jsme se snažili, nebo snažíme, a to už si myslím podařilo, jaksi navrátit Kafku zase zpět po těch letech ještě před revolucí zase zpět více teda do toho našeho nějakého kulturního povědomí, protože Kafka byl hodně utlačován a zapomínán a nemohly se publikovat jeho knihy, jako, takže jsme vydali celé jeho, přeložili celého jeho dílo do češtiny, 13 svazkovej, řada, řada knih a vydáváme další sekundární literaturu. Letos jsme vydali Metamorfózu, teda to není skundární, to je jeho dílo Metamorfózu dvojjazyčně s ilustracema nádhernejma Jiřího Slívy a teď zrovna vyšla další knížka Josefa Čermáka, to je přední český "kafkolog" a ta knížka se jmenuje Leopardi v chrámu. A jsou to vybrané myšlenky, takové zásadní myšlenky z celého Kafkova díla. Tak je to taková útlá knížka, to tramvaje si i ji můžete vzít, nebo do vlaku a to je prostě myslím si, že zase trošičku zpřístupní Kafku jako lidem. Protože tam jsou, je to, jsou to kratší, jsou to kratší úvahy, než se třeba probrat někdy Procesem, což hodně lidí říká, to nemůžu číst, prosím tě, co s tím Kafkou, vždyť to se nedá číst. Ale dá. 

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Předpokládám, že se zabýváte i literaturou kolem Franze Kafky ...

Markéta MALIŠOVÁ, publicistka, nakladatelka, ředitelka Centra Franze Kafky
--------------------
Ano, ano ...

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
... Jesenskou ...

Markéta MALIŠOVÁ, publicistka, nakladatelka, ředitelka Centra Franze Kafky
--------------------
Ano, ano, pražskou německou literaturu, ale i vlastně bych řekla takovou základní i židovskou literaturou a i současnou literaturou. Jako ono nelze stavět pouze na Kafkovi. Si myslím, je to už dneska spíš symbol, Kafka je spíš symbol té společnost, a takže se snažíme všechno dělat tak dobře, jako dělal Kafka. 

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vy byste byla společnost současná? 

Markéta MALIŠOVÁ, publicistka, nakladatelka, ředitelka Centra Franze Kafky
--------------------
Ano, ano. Jo a takže děláme třeba i pořádáme mezinárodní literární cenu Franze Kafky, to je poměrně úspěšnej projekt, už jsme taky tam předurčili dva laureáty Nobelovy ceny, Elfriede Jelinek a Harolda Pintera, ale od té doby si dává Švédská akademie pozor, protože my to dřív vyhlašujeme ...

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Má vás v merku, takhle ...

Markéta MALIŠOVÁ, publicistka, nakladatelka, ředitelka Centra Franze Kafky
--------------------
A když něco vyhlásí společnost, tak tím pádem my trošku odsoudíme toho spisovatele, že ten rok nedostane Nobelovu cenu. A pak taky se studenty pracujeme, studenská esejistická cena, cena Maxe Broda. No a zabýváme se třeba i současnou literaturou, snažíme se pozvat i současné spisovatele, mladé k nám. Takže tak. A ještě navíc teď fungujeme hodně jako informační centrum, protože jsme opravdu jako vybudovali za evropský peníze a státní peníze v centru Prahy nový sídlo, nové sídlo společnosti a v tom projektu jsme to teda, jsem to teda deklarovala i jako informační centrum a ono se to opravdu stalo, protože neustále dostáváme dotazy, různé dotazy, studentů, architektů, režisérů, normálních lidí a někdo chce záštitu, někdo chce stáž, někdo chce zjistit něco, někdo chce vypsat nějaký citáty, někdo chce znát autorská práva. Takže vlastně dneska už ještě více, jakobych řekla, jsme takovou jedinou institucí v této republice, která tak do světa jako dělá takový ten základ toho šíření Kafky a různě, různě teda spojuje různé ještě další obory. Ale nejsme vědeckou institucí, chci podotknout. Nejsme badatelskou, tak. 

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, tak přeju vám, aby se vám dařilo ve všech těch zmíněných směrech a hovorech. A vy, vážení posluchači, sledujte dobře signály, které Centrum Franze Kafky vysílá, ať víte, kdo bude nebo nebude nositelem Nobelovy ceny v příštím roce. Mějte se moc hezky. Markéta Mališová byla dnes hostem Tandemu. Ať se daří. 

Markéta MALIŠOVÁ, publicistka, nakladatelka, ředitelka Centra Franze Kafky
--------------------
Děkuju. 

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Na shledanou. 

Markéta MALIŠOVÁ, publicistka, nakladatelka, ředitelka Centra Franze Kafky
--------------------
Vám taky. Na shledanou. 


Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je firma NEWTON Media a.s. Texty neprocházejí korekturou.

Spustit audio