PhDr. Olga Holeyšovská - psycholožka
10. červen 2013
Tandem
V Tandemu byla psycholožka PhDr. Olga Holeyšovská, od které jste se například dozvěděli, proč muži často odchází od žen s malými dětmi a mluvila také o tom, proč je důležité v partnerství dělat kompromisy.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Dobrý den, milí posluchači, Tandem je tady, tak vás zdraví Jan Rosák. Po těch letech, co se společně scházíme u rozhlasových přijímačů, jste tak trošku moje rodina, já se velmi snažím, aby v naší rozhlasové rodině byla pohoda, aby pro vás taky měl vždycky zajímavého hosta. Nejinak tomu bude i dnes. A vlastně taky budeme mluvit o rodině. Ovšem ne té rozhlasové, nýbrž o té, ve které jsme my vyrůstali, vyrůstají naše děti a jejich děti budou vyrůstat. V poslední době se mi zdá, že rodina už není ve společnosti vnímána tak pozitivně a tak důležitě jako tomu bylo dřív. Jestli je to jen můj dojem, nebo jestli na tom opravdu něco je, tak to nám v dnešním Tandemu prozradí psycholožka, paní doktorka Olga Holejšovská. Dobrý den.
Olga HOLEJŠOVSKÁ, psycholožka
--------------------
Dobrý den.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Mně to nedá, připravte se, že se po písničce taky zeptám, paní doktorko, do jaké rodiny jste se narodila vy sama. Všem přeju hezkou chvilku u rádia.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak, jak jsem slíbil, tak teď splním a paní doktorky Olgy Holejšovské, mého dnešního hosta, psycholožky se zeptám, když se tak obrátíte ve vzpomínkách zpátky, vidíte to svoje útlé dětství. Kde jste se narodila vlastně?
Olga HOLEJŠOVSKÁ, psycholožka
--------------------
Já jsem se narodila v Kolíně, ale tam jsem byla jenom do svých 5 let, ale dostalo se mi to tak jako pod kůži, že některý sny jsem mívala i v mládí jako kolínský, ale pak jsem vyrůstala v Příbrami a tam jsem byla až do svých 18 let, než jsem odešla na školu, dál po gymnáziu a už jsem se tam vlastně vracela jenom na takový ty víkendy k mamince, v rámci školy a studií, ale bydlet jsem se tam vlastně už nevrátila, ale to předbíhám. Takže v Kolíně jsem se narodila, v Příbrami vyrůstala a ještě, když jste tak hovořil o rodině, tak vlastně mám hodně, hodně daleké předky, protože moje babička, to znamená maminka mojí maminky, ta byla až ze Sibiře.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jo, takhle daleko, geograficky daleko, aha.
Olga HOLEJŠOVSKÁ, psycholožka
--------------------
Až takhle, geograficky daleko.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ahá, já myslel historicky. Ze Sibiře?
Olga HOLEJŠOVSKÁ, psycholožka
--------------------
Až ze Sibiře, s legionářem.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jo, takhle, čili ona byla jaksi Ruska nebo ...
Olga HOLEJŠOVSKÁ, psycholožka
--------------------
Ona byla Ruska, původem Ukrajinka ještě úplně, když byla malinká, pak byli na Sibiř a u Bajkalu někde a já jsem se tam dokonce s ní byla jednou podívat a to jsou takový jako největší dramata mýho života ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Čím to?
Olga HOLEJŠOVSKÁ, psycholožka
--------------------
... no, protože to byl rok 68 ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ajajaj ...
Olga HOLEJŠOVSKÁ, psycholožka
--------------------
A my jsme se tam rozjeli v červenci 68 a vraceli jsme se 25. srpna 68, takže jsem měla opravdu tenkrát velký strach, že se z tý Sibiře, z takový dálavy šílený v Rusku prostě nevrátíme.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, navíc, kdo přijížděl v srpnu tam z toho směru, tak nebyl u nás příliš vítán. Jo, to jste se mohla svézt s tím neblahým směrem a proudem. Ale spíš se vrátíme ještě zpátky trošičku. Příbram. To už byl asi čas, kdy jste vnímala, to znamená, už jste byla ve věku, kdy už jste třeba snila o tom, co bude do budoucna dělat, protože to je vždycky tak zajímavé, že to někdy je symptomatické pro, ten další vývoj a někdy úplně ne.
Olga HOLEJŠOVSKÁ, psycholožka
--------------------
Vůbec ne. Vůbec ne. Já jsem měla spoustu zájmů, já jsem zpívala, malovala, recitovala, tatínek byl herec, takže ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Herec Příbramské divadla?
Olga HOLEJŠOVSKÁ, psycholožka
--------------------
... herec Příbramského divadla, ale já jsem to dotáhla jen na tu recitaci. Mě nikdy herectví jako takový jako nevábilo. Já jsem se ráda koukala, chodila jsem do divadla, koukala jsem se na něj, ale, že bych sama musela být v tomto prostředí, to ne.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Čili vlastně z toho Kolína do Příbrami zaválo vás tatínkovo angažmá vlastně?
Olga HOLEJŠOVSKÁ, psycholožka
--------------------
Ano, tatínkovo angažmá, tam šel vlastně do angažmá ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A jak se tatínek jmenoval příjmením?
Olga HOLEJŠOVSKÁ, psycholožka
--------------------
Nebyl známý herec, jmenoval se Mlčoch a už zemřel, ale vlastně tom /nesrozumitelné/ se budeme točit kolem roku 68, to jsem ani netušila, v 68. roce tak položil stranickou legitimaci a řekl, že tahle, tudy cesta nevede pro něj, ale možná, že mu přitížilo to, že po něm položili stranickou legitimaci i ostatní členové souboru, takže takzvaně rozboural stranickou buňku ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Aha, a byl právě jako iniciátor toho.
Olga HOLEJŠOVSKÁ, psycholožka
--------------------
... byl právě jako iniciátor, ostatní ji pak zvedli, tu co zahodili, někteří samozřejmě za čas, můj otec ne, takže pak to měl takový složitější a naštěstí mu docela dobře přálo Kladenské divadlo, takže pak hrál v Kladně až do důchodu.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Můj dnešní host, psycholožka, paní doktorka Olga Holejšovská se zabývá kromě jiného také psychoterapií pro dospělé, pro matky na mateřské dovolené a taky se zabývá zajímavými důvody lidí, hlavně mužů tedy, kteří odcházejí třeba od žen s malými dětmi. To jsem si někde přečetl, že to je taková jedna kategorie, která vás zajímá. Bodejť by ne! To je ohromně zajímavá kategorie. A teď mi řekněte, kde vidíte ten hlavní důvod?
Olga HOLEJŠOVSKÁ, psycholožka
--------------------
To bysme na to museli jít asi hodně zeširoka. Ono to není tak úplně jednoduchý říct, čím to je, že je to jednou věcí, jednou okolností, ale zamýšlela jsem se nad tím, že vlastně hodně mladší ročníky, tak vlastně vyrůstají už v rozvedených rodinách, takže nejspíš je jim zřejmé, že lze taky se ubírat tímto směrem. Pokud se rozvádělo pár manželství a bylo to takový jako černý ovce, bílý vrány, tak většinou se říkalo, ne, to se musí vydržet a to takhle nejde, jako to musíme prostě kvůli dětem. Fakt je, že ten trend dnes ani psychologů není takový, jako, že se to musí vydržet a že kvůli dětem by měli být lidi spolu. Ale takže nemyslím, že tragédií jsou rozvody, ale tragédií vlastně jsou rozchody a rozvody, kdy opravdu ten otec vyvlaje, jak říkám z tý rodiny a nemá tu zodpovědnost vůbec k tomu svýmu počínání, chování, jednání a konání, jak já říkám.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já bych to viděl ze svého pohledu, protože já si vůbec nedovedu představit, že bych opustil jaksi rodinu s malým dítětem, na který jsem se třeba těšil dlouho, že jo, tak mám takový pocit, jestli jedním z těch hlavních důvodů není to, že prostě jsou nezralí.
Olga HOLEJŠOVSKÁ, psycholožka
--------------------
To si myslím že také, ale já jsem se mockrát potkala s tím, že vlastně to nebyla, ten byl jediný důvod ta nezralost, že skutečně byl vychováváni v prostředí, zřejmě, vypadalo to tak, že vlastně nemají odpovědnost sami za sebe, že mají pocit, že dneska si můžou dovolit úplně všechno. A zkrátka, když to řeknu hodně hrubě, tak když si zaplatějí prostě velký výživný, takže mají vystaráno a můžou si žít svobodnej život tak, jak potřebují.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To si myslím, že je podle mýho názoru právě ta nezralost, prostě ta nezralost jde ruku v ruce s tou nezodpovědností. Jinými slovy, že ta zodpovědnost se získává jaksi věkem a zralostí. No, aspoň to mám ten názor takový, protože to vidím třeba na své dceři, která, ne, že byla nezodpovědná dřív, ale má první dítě svoje ve 33 letech a takovou zodpovědnost jsem tedy opravdu dlouho neviděl a nečekal. Tak já si myslím, že to opravdu nastupuje s tím postupujícím věkem trošičku jaksi, že člověk už nemá ten pocit, že by o něco přišel, kdyby se tomu dítěti hodně věnoval a naopak.
Olga HOLEJŠOVSKÁ, psycholožka
--------------------
Nedávno jsem s někým mluvila taky o tom, že vlastně, u mužů zejména, je složitý, když jsou dlouho sami, protože pak už si zase nedovedou představit, i když jsou zralí, že by vůbec mohli s někým žít, protože mají svůj řád, který nehodlají opustit a je jim v tom hrozně dobře.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ano a nejsou ochotni k různým kompromisům, který jsou potřeba v tom vztahu, že, samozřejmě. No ale tento trend je narůstající. Třeba je to nějaký hrozivý z vašeho pohledu nebo je to stálá situace?
Olga HOLEJŠOVSKÁ, psycholožka
--------------------
Myslím, že těch lidí, kteří žijou sami, že se rozejdou ty páry, že se rozejdou, těch si myslím, že je hodně, ale já asi bych nebyla takovej skeptik, protože mockrát jsem se už setkala s tím, že byť se rozešli partneři nebo i rozvedli, protože dnes je hodně taky nesezdaných párů, takže ty vlastně se nemůžu ani rozvést, takže ty tam potom, když přijdou ke mně, tak vlastně bojujou s tím, jestli odejít nebo rozestěhovat se nebo nerozestěhovat se ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, k tomu bych se taky rád dneska dostal určitě.
Olga HOLEJŠOVSKÁ, psycholožka
--------------------
... takže vlastně tam se učí a myslím, že ten trend už je docela tak jako našlápnutej, že se už učejí mít tu zodpovědnost a střídavá péče vůbec není špatná péče. Některý se toho strašně bojejí, ale já si myslí partnery oba dva, manželce to, matce dětí a partnerce to uleví, partnera to víc zapřáhne, mnohdy, opravdu mnohdy víc než byli zapřaženi dřív, protože dřív chodili do práce a večer přišli domů a už bylo všechno vlastně udělaný. Kdežto, když se ta péče rozdělí, tak pak musí vodit děti do kroužků a zase je vodit domů a psát s nima úkoly a to si myslím, že ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A ta zodpovědnost je taková soustředivější ...
Olga HOLEJŠOVSKÁ, psycholožka
--------------------
Já si myslím, že se tomu právě naučejí.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vracíme se zpátky k životopisu, curriculu vitae, mého dnešního hosta, paní doktorky Olgy Holešovské, která vyrůstala v Příbrami, tam jsme skončili vlastně, vůbec netuším, co vás vedlo posléze k tomu, že jste si mezi spoustou možností povolání, herectví jste zavrhla, o tom jste říkala, vybrala zrovna studium psychologie?
Olga HOLEJŠOVSKÁ, psycholožka
--------------------
Musím říct, že už vlastně na tom gymplu tak jsem se potkala s rodinou, kde byl psycholog a povídala jsem si s ním, ale to mě vůbec ještě nenapadlo, že bych tu profesi taky chtěla dělat, to jsme si jenom tak povídali. Já jsem chtěla po gymplu jít na práva, ale zaplaťpánbůh, že jsem se tam nedostala. Já jsem se vůbec nedostala na vysokou školu taky díky ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tatínkově legitimaci položené na stůl.
Olga HOLEJŠOVSKÁ, psycholožka
--------------------
... tatínkově, ano, extempore, ano, takže já jsem šla studovat sociálně právní nástavbu a to jsem si říkala, jo, to je takový, že tam jsou taky ty práva, tak já si udělám sociálně právní nástavbu, budu mít něco jistýho a pak to zkusím zase na ty práva. Ale v rámci sociálně právní školy, tak bylo spoustu praxí, no a když jsem zavítala na Horní Palatu, tak už jsem cejtila, že to prostě je ono, ty příběhy lidí, ta práce ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Co je Horní Palata?
Olga HOLEJŠOVSKÁ, psycholožka
--------------------
... denní sanatorium Horní Palata pro neurotiky. Mrázek tam kdysi šéfoval, paní doktorka Hana Jůnová tam dělal psychogymnastiku, okouzlilo mě to úplně a chtěla jsem tam aspoň dělat tu sociální pracovnici, kterou jsem už teda posléze byla vystudovaná, ale neměli tam pro mě místo. Takže říkali, dobrá, tady půjde za chvilku někdo možná na mateřskou, dáme vědět, až se místo uvolní a já jsem hledala dál a já jsem hledala dál a byly jsme na praxi ještě v Motole, v nemocnici na dětský psychiatrický klinice a tam jsem si říkala, tak dobře, já tady teda chvíli zůstanu. No a tam byl tak okouzlující šéf pan primář Špic, všichni, kdo ho znají a uslyší to jméno, tak zjihnou, protože to byla okouzlující bytost, strašně rovnej, čestnej člověk, měla jsem ho moc ráda, no a tam jsem nakonec zakotvila 12 let. A v rámci vlastně tý práce, tak jsem šla dálkově studovat a to už jsem věděla, že naprosto nic jinýho než psychologii. Takže jsem vystudovala psychologii.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No a tím pádem, když jste se stala vystudovanou psycholožkou, jste zůstala?
Olga HOLEJŠOVSKÁ, psycholožka
--------------------
Zůstala, zůstala jsem tam.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A dneska působíte?
Olga HOLEJŠOVSKÁ, psycholožka
--------------------
Pak jsem šla na mateřskou dovolenou ve 33 ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jo? Vidíte, ano, to je přesně ono, ten správný věk.
Olga HOLEJŠOVSKÁ, psycholožka
--------------------
... zralá matka, ve 33 jsem šla na mateřskou dovolenou a po 6 letech jsem myslela, že se vrátím, ale mezi tím se tam jako to všechno rozpadlo, udělalo se kolečko, lidi odešli a pan dneska docent Růžička, tak si mě povolal k sobě, protože mezi tím vybudoval kliniku Eset, což je psychoterapeutická klinika, která má sídlo na Jižním městě a tam jsem získala další úžasný zkušenosti a tolerantní přístup a já mám kliku na šéfy tada, teď si to uvědomuju, protože tam jsem se zase naučila pracovat velmi hezky s dospělejma a dobře.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Humor patří nepochybně ke zbraním psychologa. Je to tak, paní doktorko?
Olga HOLEJŠOVSKÁ, psycholožka
--------------------
Tak, tak, ano.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak to mě docela zajímá, kterými zbraněmi operuje paní doktorka Olga Holejšovská, můj dnešní host, nejvíc? Používáte jako humor vůbec jaksi v praxi třeba dejme tomu, já nevím, uvolňujete tímto způsobem svoje pacienty?
Olga HOLEJŠOVSKÁ, psycholožka
--------------------
Myslím, že ne úplně záměrně, ale kolegové se mě občas ptají, prosím tě, co jste to tam dělali, vy jste se tak smáli? Takže asi ano, ale já sama to cíleně, že bych to měla jako metodu, já vůbec jako vlastně všechno používám, šahám po různých nástrojích, ale asi hodně intuitivně.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hm, to asi podle toho, koho máte před sebou?
Olga HOLEJŠOVSKÁ, psycholožka
--------------------
Jo, samozřejmě a i jaká je situace.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Když máte před sebou někoho, kdo je uzavřený jak para ořech, tak těžko asi na něj můžete vtipem, protože to by se od něj odrazilo. No, tak takový před vámi teď nesedí, paní doktorko, to určitě ne. Tak mi můžete s klidem říct, koho máte ráda mezi klasiky našeho humoru?
Olga HOLEJŠOVSKÁ, psycholožka
--------------------
Tak já vím, že to bude znít tak hrozně neintelektuálně ....
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Myslíte?
Olga HOLEJŠOVSKÁ, psycholožka
--------------------
... ale opravdu v dětství mě provázel Felix Holzmann a já jsem strašně ráda, že vlastně provází i, provázel vlastně, i dětství mých dětí. Zejména syna, takže já volím Felixe Holzmanna.
/ Ukázka /
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Je vidět, že téma rodiny, třeba to, co jsme si tady povídali před několika minutami s paní doktorkou Olgou Holejšovskou, to znamená o těch důvodech mužů, kteří odcházejí třeba od žen s malými dětmi a pak ty rodiny nepůsobí tak jaksi úplně funkčně, protože děti putují mezi byty svých rodičů, v podstatě nevědí ani pořádně, kde mají domov, tak zaujme kdekoho, zaujal i naši zvukařku natolik, že nám přinesla takový zajímavý nápad a já si myslím, že, paní doktorko, vy jste hned zakývala, že ano, že by něco takového, což bychom mohli nazvat rodinný dům, že by dítě zůstávalo v jednom pokoji, v jedné místnosti, ale rodiče by se střídali, není tak špatný nápad, viďte?
Olga HOLEJŠOVSKÁ, psycholožka
--------------------
No, není to tak špatný nápad. Mě by to samotnou asi nenapadlo, kdybych se s tím skutečně nesetkala, jako s variantou. Pravda jenom jednou. V případě, že to byl dům rodinný, tak se opravdu partneři domluvili, že děti zůstanou v tom domě, protože tam mají svoje pokoje, mají tam bazén a všechny, prostě všechno, co potřebují k životu a budou se střídat rodiče. Takže rodiče, každý měl svoji, je fakt, že je to o penězích, protože každý měl svoji malou garsonku, kam se uklidil, každý svoji, podotýkám a střídali se u dětí a vyměňovali se u dětí.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, říkáte, že to je o penězích, to samozřejmě ano, ale je to hlavně o umění kompromisu a domluvit se.
Olga HOLEJŠOVSKÁ, psycholožka
--------------------
Hlavně komunikace. Já si myslím, že co je fakt nejdůležitější je komunikace, aby se rodiče uměli domluvit, to je nejdůležitější ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já si myslím, že komunikace je možná alfa, možná i omega vašeho povolání, že hledáte určitě různé způsoby komunikace mezi lidmi, kteří spolu komunikovat buďto neumějí nebo odmítají, nebo se odnaučili už.
Olga HOLEJŠOVSKÁ, psycholožka
--------------------
Přicházejí. Přicházejí dokonce i s touhle zakázkou. Nejenom, že ji najdu já, že je to otázka komunikace a domluvit se, ale přicházejí s tím skutečně, že řeknou, my se opravdu nemůžeme domluvit, už se o to snažíme tři čtvrtě roku a fakt to nejde. A tak o tom hovoříme a většinou, musím zaklepat, většinou odcházejí s tím, že už se lépe domlouvají.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Nejenom rodiče, to znamená otec a matka se třeba jaksi nedokáží domluvit, ale co si budeme povídat, problém, no, problém, teď jsem to řekl velice ošklivě, ale takový dejme tomu to schéma vztahu tchýně, snacha, tchýně, zeť, je taky hodně jaksi komunikovaná. O tchýních existuje spousta vtipů a ošklivých vtipů. Já například mám fantastickou zkušenost se svou tchýní, která bohužel už nežije, ale já ji miloval, to byla opravdu skvělá paní a mezi námi to klapalo. Ale ne vždycky to tak klape. I tohle to řešíte, viďte?
Olga HOLEJŠOVSKÁ, psycholožka
--------------------
Toto také řešíme a musím říct, že méně častěji řeším problém tchýně a zeť, ale velmi často řeším problém tchýně a snacha. Dokonce jsem se jednou potkala i s tím, že vlastně ta tchýně žárlila na snachu proto, že její manžel, tchán té snahy, tak s tou snachou velmi dobře vycházel a to byl mezi nima generační rozdíl. Ale já si myslím, že tam většinou jde o to, že je tam provázanost matky na syna. A jakmile ty matky nedokážou pustit ty syny k té jiné ženě, tak je problém. Kdyby to dokázaly a byly zralejší, tady jsme zase u té zralosti, protože já říkám, že člověk může nezralej i do 60, takže tam je to opravdu o přístupu a jestli ho nedokáže pustit toho syna, tak je to problém a bude bojovat.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale ona má pořád pocit, že o něj pečovala ona lépe a že ta to tolik nedokáže a pořád jí do toho mluví, nedokáže se přemoct. Já říkám, nejlepší je, když tyhle ty rodiny jsou od sebe aspoň 100 kilometrů.
Olga HOLEJŠOVSKÁ, psycholožka
--------------------
To říkám taky.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Můj dnešní host, psycholožka, paní doktorka Olga Holejšovská mě překvapila hned v úvodu, protože přišla k nám do studia o francouzských holích, ačkoliv jaksi normálně takhle nechodí. Jenomže ono se to pojí s jednou docela krušnou chvilkou, která měla původ na alpských stráních, viďte?
Olga HOLEJŠOVSKÁ, psycholožka
--------------------
Přesně tak.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, tak co se to stalo?
Olga HOLEJŠOVSKÁ, psycholožka
--------------------
Začnu od začátku. Já jsem nikdy moc dobře nelyžovala, konečně začali vyrábět lyže, který lyžujou skoro samy, najednou mi to jde, takže poslední léta jsem ani nepadala, lyžuju ráda, takže jsem, jsme jeli ještě na hory a najednou byla taková ta bílá mlha a já nic neviděla a ani nevím, jak se to stalo a najednou rup, šup a holt jsem byla na zemi, takže ve mně něco prasklo a teďko budu mít asi ještě další 3 týdny francouzské hole.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jejdanene, jejda ne. No, ta bílá tma je strašná, protože to člověk najednou zastaví a neví kde je ...
Olga HOLEJŠOVSKÁ, psycholožka
--------------------
Neví, kde je nahoře a dole.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
... nahoře, dole, vpravo, vlevo a neví, o co se má opřít. Tak to já docela chápu. Ale možná, že máte v životě ještě krušnější chvilky, protože jste tohle to tak jako bagatelizovala, že to prostě v podstatě je lapálie. Je to tak?
Olga HOLEJŠOVSKÁ, psycholožka
--------------------
Je to tak. Já mám pocit, že jsem si nejvíc krušných chvilek opravdu asi odbyla tak po 20., kdy vlastně, tehdy se ukázalo, jak je důležitý, kde člověk pracuje. Já jsem měla velmi dobré zázemí v práci a mě v mejch 23 letech zemřela maminka, naši byli rozvedený, takže jsem tak jako začala, trochu jsem vlála, neměla jsem se moc o co opřít a ta klinika mě podržela naprosto úžasně, úžasně a měla jsem tam nejenom fakt známý, ale měla jsem tam přátele, takže to bylo hrozně príma. A potom vlastně kolem tý 30, to byly asi nejkrušnější chvíle a kolem tý 30, tam se prostě najednou otevřela úplně jiná kapitola života, kde už teda fakt přišlo jenom to hezký. Poznala jsem mýho manžela, kterej je úžasnej, narodily se nám dvě děti, který teda, teď už to můžu říct, protože nejsou děti a jsou dospělí, dceři je 20, synovi bude 23, takže jsou už velký, tak můžu říct, že dětství s nima byla úžasný a je mi s nima se všema strašně moc dobře.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak to vám samozřejmě přeju a to je vůbec to nejlepší, co si člověk může přát. Ale mě zaujalo to, jak jste říkala, že vám pomohla práce, kolektiv v práci. To je taky úžasné, když člověk se těší do práce a ví, že tam ho čeká jenom to, to dobré, že, že nemáte takový ten stres, a jéje, to zase zažiju hrozné věci tam.
Olga HOLEJŠOVSKÁ, psycholožka
--------------------
Ne, to opravdu těch 12 let, co jsem tam byla, to byla nejenom zkušenosti pracovní, ale i lidský, přátelský, opravdu musím říct, že dokonce mi i vystrojili svatbu. Kolega s kolegyní, s kamarádkou, tak mi byli vybírat se mnou svatební šaty a náš přednosta nás poslal dokonce, abysme je honem jeli vybrat, ať už o tom pořád jenom nemluvíme ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To jsou úplně ideální vztahy. Tak kéž by tohle to fungovalo častěji.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hoste dnešního Tandemu je psycholožka, doktorka Olga Holejšovská. Ještě máme pár minut, abychom si popovídali o takových běžných věcech, třeba soukromí. Už jsme tady probrali to, že ráda lyžujete, teď si musíte dát pauzu nějakou delší, koukám. No, ale, víte, proč jsem narazil na to soukromí? Nechci samozřejmě se probírat ve vašich osobních vztazích, to chraň Pán Bůh, ale zajímá mě, jestli psycholog lépe řeší svoje osobní trable, třeba v partnerství, když je psychologem, než kdyby jím nebyl? Anebo naopak, jestli má takové zatížení jaksi, že na to jde příliš odborně?
Olga HOLEJŠOVSKÁ, psycholožka
--------------------
To je ještě složitější.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, právě, to je ještě složitější.
Olga HOLEJŠOVSKÁ, psycholožka
--------------------
Tak neřekla bych, že je to ještě složitější, ale já si myslím, že prostě doma není nikdo prorokem a kovářova kobyla chodí bosa a prostě, když přijde na soukromé záležitosti, tak si myslím, že dohadování, až hádky doma vypadají úplně stejně. A máte pravdu vlastně, že někdy se asi, si dovedu představit, že máme zbraně nabroušenější, protože ono je to tak, že volíme jiné zbraně. A někdy kultivovanější zbraně můžou být drsnější vlastně ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Váš manžel je taky psycholog?
Olga HOLEJŠOVSKÁ, psycholožka
--------------------
Můj manžel je taky psycholog ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ajajaj, to se střetnou dva psychologové.
Olga HOLEJŠOVSKÁ, psycholožka
--------------------
... ale já myslím, že teď nemluvím opravdu o nás, protože já si myslím, že my ty podpásovky si neděláme, ale dovedu si představit, že bysme mohli, ale zatím teda opravdu, zatím se to neděje a nikdy nedělo. Ale, že jsme řešili dramaticky spoustu věcí, jakože jsme na sebe hulákali při stavbě rodinnýho domu, to jsme si vylezli dokonce ven, aby to všichni slyšeli, v uvozovkách, že jsme vylezli ven, abysme se podívali na tu rozestavěnou stavbu a tam jsme prostě hulákali na sebe, šamvánový okna, prosím tě, to je úplná pitomost, no, jo, to ty víš zase nejlíp všechno a myslím, že sousedům jsme udělali hezký divadlo. Takže to tak s nadsázkou občas vyprávím, o tom, jak jsme stavěli, dva psychologové stavěli dům.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, jo, no, to je těžký, protože psychologové mají prostě ty sofistikované zbraně, oni vědí, jak na to a kudy na to. No, tak samozřejmě si to potom dokážete určitě dobře vysvětlit a myslím si, že jako psychologové máte určitě blíž ke kompromisu než by měli třeba, protože víte, že se ho musíte dopustit.
Olga HOLEJŠOVSKÁ, psycholožka
--------------------
Já se teď směju, protože někdy se nám děje to, že jeden řekne A, druhej řekne Z, tak si chvilku o tom diskutujeme, pak přestaneme a nejdeme na tam kompromis, nám dojde, že ten druhej měl pravdu, takže ten, kdo řekl A, řekne Z a ten, kdo řekl Z, řekne A a jsme v tom stejně znovu. Ne, tys měl pravdu, ne, tys měla pravdu, ne ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je ještě horší možná, to je zamotanej kruh.
Olga HOLEJŠOVSKÁ, psycholožka
--------------------
Ale naštěstí se dobereme něčeho, vždycky.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, to já nepochybně věřím. Přeju vám, aby těch chvil bylo samozřejmě co nejvíc, kdy se doberete pochopitelně. Ale hlavně, abyste byla vždycky schopná vyřešit problém vašich klientů, protože od toho jaksi je vaše povolání a přeju vám, aby těch problémů bylo, těch, co jsou zamotané, hodně zamotané a kterých jsou právě jako oběti děti, aby jich bylo co nejmíň, samozřejmě.
Olga HOLEJŠOVSKÁ, psycholožka
--------------------
Děkuju, to si přeju taky.
Spustit audio
--------------------
Dobrý den, milí posluchači, Tandem je tady, tak vás zdraví Jan Rosák. Po těch letech, co se společně scházíme u rozhlasových přijímačů, jste tak trošku moje rodina, já se velmi snažím, aby v naší rozhlasové rodině byla pohoda, aby pro vás taky měl vždycky zajímavého hosta. Nejinak tomu bude i dnes. A vlastně taky budeme mluvit o rodině. Ovšem ne té rozhlasové, nýbrž o té, ve které jsme my vyrůstali, vyrůstají naše děti a jejich děti budou vyrůstat. V poslední době se mi zdá, že rodina už není ve společnosti vnímána tak pozitivně a tak důležitě jako tomu bylo dřív. Jestli je to jen můj dojem, nebo jestli na tom opravdu něco je, tak to nám v dnešním Tandemu prozradí psycholožka, paní doktorka Olga Holejšovská. Dobrý den.
Olga HOLEJŠOVSKÁ, psycholožka
--------------------
Dobrý den.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Mně to nedá, připravte se, že se po písničce taky zeptám, paní doktorko, do jaké rodiny jste se narodila vy sama. Všem přeju hezkou chvilku u rádia.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak, jak jsem slíbil, tak teď splním a paní doktorky Olgy Holejšovské, mého dnešního hosta, psycholožky se zeptám, když se tak obrátíte ve vzpomínkách zpátky, vidíte to svoje útlé dětství. Kde jste se narodila vlastně?
Olga HOLEJŠOVSKÁ, psycholožka
--------------------
Já jsem se narodila v Kolíně, ale tam jsem byla jenom do svých 5 let, ale dostalo se mi to tak jako pod kůži, že některý sny jsem mívala i v mládí jako kolínský, ale pak jsem vyrůstala v Příbrami a tam jsem byla až do svých 18 let, než jsem odešla na školu, dál po gymnáziu a už jsem se tam vlastně vracela jenom na takový ty víkendy k mamince, v rámci školy a studií, ale bydlet jsem se tam vlastně už nevrátila, ale to předbíhám. Takže v Kolíně jsem se narodila, v Příbrami vyrůstala a ještě, když jste tak hovořil o rodině, tak vlastně mám hodně, hodně daleké předky, protože moje babička, to znamená maminka mojí maminky, ta byla až ze Sibiře.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jo, takhle daleko, geograficky daleko, aha.
Olga HOLEJŠOVSKÁ, psycholožka
--------------------
Až takhle, geograficky daleko.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ahá, já myslel historicky. Ze Sibiře?
Olga HOLEJŠOVSKÁ, psycholožka
--------------------
Až ze Sibiře, s legionářem.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jo, takhle, čili ona byla jaksi Ruska nebo ...
Olga HOLEJŠOVSKÁ, psycholožka
--------------------
Ona byla Ruska, původem Ukrajinka ještě úplně, když byla malinká, pak byli na Sibiř a u Bajkalu někde a já jsem se tam dokonce s ní byla jednou podívat a to jsou takový jako největší dramata mýho života ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Čím to?
Olga HOLEJŠOVSKÁ, psycholožka
--------------------
... no, protože to byl rok 68 ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ajajaj ...
Olga HOLEJŠOVSKÁ, psycholožka
--------------------
A my jsme se tam rozjeli v červenci 68 a vraceli jsme se 25. srpna 68, takže jsem měla opravdu tenkrát velký strach, že se z tý Sibiře, z takový dálavy šílený v Rusku prostě nevrátíme.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, navíc, kdo přijížděl v srpnu tam z toho směru, tak nebyl u nás příliš vítán. Jo, to jste se mohla svézt s tím neblahým směrem a proudem. Ale spíš se vrátíme ještě zpátky trošičku. Příbram. To už byl asi čas, kdy jste vnímala, to znamená, už jste byla ve věku, kdy už jste třeba snila o tom, co bude do budoucna dělat, protože to je vždycky tak zajímavé, že to někdy je symptomatické pro, ten další vývoj a někdy úplně ne.
Olga HOLEJŠOVSKÁ, psycholožka
--------------------
Vůbec ne. Vůbec ne. Já jsem měla spoustu zájmů, já jsem zpívala, malovala, recitovala, tatínek byl herec, takže ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Herec Příbramské divadla?
Olga HOLEJŠOVSKÁ, psycholožka
--------------------
... herec Příbramského divadla, ale já jsem to dotáhla jen na tu recitaci. Mě nikdy herectví jako takový jako nevábilo. Já jsem se ráda koukala, chodila jsem do divadla, koukala jsem se na něj, ale, že bych sama musela být v tomto prostředí, to ne.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Čili vlastně z toho Kolína do Příbrami zaválo vás tatínkovo angažmá vlastně?
Olga HOLEJŠOVSKÁ, psycholožka
--------------------
Ano, tatínkovo angažmá, tam šel vlastně do angažmá ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A jak se tatínek jmenoval příjmením?
Olga HOLEJŠOVSKÁ, psycholožka
--------------------
Nebyl známý herec, jmenoval se Mlčoch a už zemřel, ale vlastně tom /nesrozumitelné/ se budeme točit kolem roku 68, to jsem ani netušila, v 68. roce tak položil stranickou legitimaci a řekl, že tahle, tudy cesta nevede pro něj, ale možná, že mu přitížilo to, že po něm položili stranickou legitimaci i ostatní členové souboru, takže takzvaně rozboural stranickou buňku ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Aha, a byl právě jako iniciátor toho.
Olga HOLEJŠOVSKÁ, psycholožka
--------------------
... byl právě jako iniciátor, ostatní ji pak zvedli, tu co zahodili, někteří samozřejmě za čas, můj otec ne, takže pak to měl takový složitější a naštěstí mu docela dobře přálo Kladenské divadlo, takže pak hrál v Kladně až do důchodu.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Můj dnešní host, psycholožka, paní doktorka Olga Holejšovská se zabývá kromě jiného také psychoterapií pro dospělé, pro matky na mateřské dovolené a taky se zabývá zajímavými důvody lidí, hlavně mužů tedy, kteří odcházejí třeba od žen s malými dětmi. To jsem si někde přečetl, že to je taková jedna kategorie, která vás zajímá. Bodejť by ne! To je ohromně zajímavá kategorie. A teď mi řekněte, kde vidíte ten hlavní důvod?
Olga HOLEJŠOVSKÁ, psycholožka
--------------------
To bysme na to museli jít asi hodně zeširoka. Ono to není tak úplně jednoduchý říct, čím to je, že je to jednou věcí, jednou okolností, ale zamýšlela jsem se nad tím, že vlastně hodně mladší ročníky, tak vlastně vyrůstají už v rozvedených rodinách, takže nejspíš je jim zřejmé, že lze taky se ubírat tímto směrem. Pokud se rozvádělo pár manželství a bylo to takový jako černý ovce, bílý vrány, tak většinou se říkalo, ne, to se musí vydržet a to takhle nejde, jako to musíme prostě kvůli dětem. Fakt je, že ten trend dnes ani psychologů není takový, jako, že se to musí vydržet a že kvůli dětem by měli být lidi spolu. Ale takže nemyslím, že tragédií jsou rozvody, ale tragédií vlastně jsou rozchody a rozvody, kdy opravdu ten otec vyvlaje, jak říkám z tý rodiny a nemá tu zodpovědnost vůbec k tomu svýmu počínání, chování, jednání a konání, jak já říkám.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já bych to viděl ze svého pohledu, protože já si vůbec nedovedu představit, že bych opustil jaksi rodinu s malým dítětem, na který jsem se třeba těšil dlouho, že jo, tak mám takový pocit, jestli jedním z těch hlavních důvodů není to, že prostě jsou nezralí.
Olga HOLEJŠOVSKÁ, psycholožka
--------------------
To si myslím že také, ale já jsem se mockrát potkala s tím, že vlastně to nebyla, ten byl jediný důvod ta nezralost, že skutečně byl vychováváni v prostředí, zřejmě, vypadalo to tak, že vlastně nemají odpovědnost sami za sebe, že mají pocit, že dneska si můžou dovolit úplně všechno. A zkrátka, když to řeknu hodně hrubě, tak když si zaplatějí prostě velký výživný, takže mají vystaráno a můžou si žít svobodnej život tak, jak potřebují.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To si myslím, že je podle mýho názoru právě ta nezralost, prostě ta nezralost jde ruku v ruce s tou nezodpovědností. Jinými slovy, že ta zodpovědnost se získává jaksi věkem a zralostí. No, aspoň to mám ten názor takový, protože to vidím třeba na své dceři, která, ne, že byla nezodpovědná dřív, ale má první dítě svoje ve 33 letech a takovou zodpovědnost jsem tedy opravdu dlouho neviděl a nečekal. Tak já si myslím, že to opravdu nastupuje s tím postupujícím věkem trošičku jaksi, že člověk už nemá ten pocit, že by o něco přišel, kdyby se tomu dítěti hodně věnoval a naopak.
Olga HOLEJŠOVSKÁ, psycholožka
--------------------
Nedávno jsem s někým mluvila taky o tom, že vlastně, u mužů zejména, je složitý, když jsou dlouho sami, protože pak už si zase nedovedou představit, i když jsou zralí, že by vůbec mohli s někým žít, protože mají svůj řád, který nehodlají opustit a je jim v tom hrozně dobře.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ano a nejsou ochotni k různým kompromisům, který jsou potřeba v tom vztahu, že, samozřejmě. No ale tento trend je narůstající. Třeba je to nějaký hrozivý z vašeho pohledu nebo je to stálá situace?
Olga HOLEJŠOVSKÁ, psycholožka
--------------------
Myslím, že těch lidí, kteří žijou sami, že se rozejdou ty páry, že se rozejdou, těch si myslím, že je hodně, ale já asi bych nebyla takovej skeptik, protože mockrát jsem se už setkala s tím, že byť se rozešli partneři nebo i rozvedli, protože dnes je hodně taky nesezdaných párů, takže ty vlastně se nemůžu ani rozvést, takže ty tam potom, když přijdou ke mně, tak vlastně bojujou s tím, jestli odejít nebo rozestěhovat se nebo nerozestěhovat se ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, k tomu bych se taky rád dneska dostal určitě.
Olga HOLEJŠOVSKÁ, psycholožka
--------------------
... takže vlastně tam se učí a myslím, že ten trend už je docela tak jako našlápnutej, že se už učejí mít tu zodpovědnost a střídavá péče vůbec není špatná péče. Některý se toho strašně bojejí, ale já si myslí partnery oba dva, manželce to, matce dětí a partnerce to uleví, partnera to víc zapřáhne, mnohdy, opravdu mnohdy víc než byli zapřaženi dřív, protože dřív chodili do práce a večer přišli domů a už bylo všechno vlastně udělaný. Kdežto, když se ta péče rozdělí, tak pak musí vodit děti do kroužků a zase je vodit domů a psát s nima úkoly a to si myslím, že ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A ta zodpovědnost je taková soustředivější ...
Olga HOLEJŠOVSKÁ, psycholožka
--------------------
Já si myslím, že se tomu právě naučejí.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vracíme se zpátky k životopisu, curriculu vitae, mého dnešního hosta, paní doktorky Olgy Holešovské, která vyrůstala v Příbrami, tam jsme skončili vlastně, vůbec netuším, co vás vedlo posléze k tomu, že jste si mezi spoustou možností povolání, herectví jste zavrhla, o tom jste říkala, vybrala zrovna studium psychologie?
Olga HOLEJŠOVSKÁ, psycholožka
--------------------
Musím říct, že už vlastně na tom gymplu tak jsem se potkala s rodinou, kde byl psycholog a povídala jsem si s ním, ale to mě vůbec ještě nenapadlo, že bych tu profesi taky chtěla dělat, to jsme si jenom tak povídali. Já jsem chtěla po gymplu jít na práva, ale zaplaťpánbůh, že jsem se tam nedostala. Já jsem se vůbec nedostala na vysokou školu taky díky ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tatínkově legitimaci položené na stůl.
Olga HOLEJŠOVSKÁ, psycholožka
--------------------
... tatínkově, ano, extempore, ano, takže já jsem šla studovat sociálně právní nástavbu a to jsem si říkala, jo, to je takový, že tam jsou taky ty práva, tak já si udělám sociálně právní nástavbu, budu mít něco jistýho a pak to zkusím zase na ty práva. Ale v rámci sociálně právní školy, tak bylo spoustu praxí, no a když jsem zavítala na Horní Palatu, tak už jsem cejtila, že to prostě je ono, ty příběhy lidí, ta práce ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Co je Horní Palata?
Olga HOLEJŠOVSKÁ, psycholožka
--------------------
... denní sanatorium Horní Palata pro neurotiky. Mrázek tam kdysi šéfoval, paní doktorka Hana Jůnová tam dělal psychogymnastiku, okouzlilo mě to úplně a chtěla jsem tam aspoň dělat tu sociální pracovnici, kterou jsem už teda posléze byla vystudovaná, ale neměli tam pro mě místo. Takže říkali, dobrá, tady půjde za chvilku někdo možná na mateřskou, dáme vědět, až se místo uvolní a já jsem hledala dál a já jsem hledala dál a byly jsme na praxi ještě v Motole, v nemocnici na dětský psychiatrický klinice a tam jsem si říkala, tak dobře, já tady teda chvíli zůstanu. No a tam byl tak okouzlující šéf pan primář Špic, všichni, kdo ho znají a uslyší to jméno, tak zjihnou, protože to byla okouzlující bytost, strašně rovnej, čestnej člověk, měla jsem ho moc ráda, no a tam jsem nakonec zakotvila 12 let. A v rámci vlastně tý práce, tak jsem šla dálkově studovat a to už jsem věděla, že naprosto nic jinýho než psychologii. Takže jsem vystudovala psychologii.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No a tím pádem, když jste se stala vystudovanou psycholožkou, jste zůstala?
Olga HOLEJŠOVSKÁ, psycholožka
--------------------
Zůstala, zůstala jsem tam.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A dneska působíte?
Olga HOLEJŠOVSKÁ, psycholožka
--------------------
Pak jsem šla na mateřskou dovolenou ve 33 ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jo? Vidíte, ano, to je přesně ono, ten správný věk.
Olga HOLEJŠOVSKÁ, psycholožka
--------------------
... zralá matka, ve 33 jsem šla na mateřskou dovolenou a po 6 letech jsem myslela, že se vrátím, ale mezi tím se tam jako to všechno rozpadlo, udělalo se kolečko, lidi odešli a pan dneska docent Růžička, tak si mě povolal k sobě, protože mezi tím vybudoval kliniku Eset, což je psychoterapeutická klinika, která má sídlo na Jižním městě a tam jsem získala další úžasný zkušenosti a tolerantní přístup a já mám kliku na šéfy tada, teď si to uvědomuju, protože tam jsem se zase naučila pracovat velmi hezky s dospělejma a dobře.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Humor patří nepochybně ke zbraním psychologa. Je to tak, paní doktorko?
Olga HOLEJŠOVSKÁ, psycholožka
--------------------
Tak, tak, ano.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak to mě docela zajímá, kterými zbraněmi operuje paní doktorka Olga Holejšovská, můj dnešní host, nejvíc? Používáte jako humor vůbec jaksi v praxi třeba dejme tomu, já nevím, uvolňujete tímto způsobem svoje pacienty?
Olga HOLEJŠOVSKÁ, psycholožka
--------------------
Myslím, že ne úplně záměrně, ale kolegové se mě občas ptají, prosím tě, co jste to tam dělali, vy jste se tak smáli? Takže asi ano, ale já sama to cíleně, že bych to měla jako metodu, já vůbec jako vlastně všechno používám, šahám po různých nástrojích, ale asi hodně intuitivně.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hm, to asi podle toho, koho máte před sebou?
Olga HOLEJŠOVSKÁ, psycholožka
--------------------
Jo, samozřejmě a i jaká je situace.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Když máte před sebou někoho, kdo je uzavřený jak para ořech, tak těžko asi na něj můžete vtipem, protože to by se od něj odrazilo. No, tak takový před vámi teď nesedí, paní doktorko, to určitě ne. Tak mi můžete s klidem říct, koho máte ráda mezi klasiky našeho humoru?
Olga HOLEJŠOVSKÁ, psycholožka
--------------------
Tak já vím, že to bude znít tak hrozně neintelektuálně ....
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Myslíte?
Olga HOLEJŠOVSKÁ, psycholožka
--------------------
... ale opravdu v dětství mě provázel Felix Holzmann a já jsem strašně ráda, že vlastně provází i, provázel vlastně, i dětství mých dětí. Zejména syna, takže já volím Felixe Holzmanna.
/ Ukázka /
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Je vidět, že téma rodiny, třeba to, co jsme si tady povídali před několika minutami s paní doktorkou Olgou Holejšovskou, to znamená o těch důvodech mužů, kteří odcházejí třeba od žen s malými dětmi a pak ty rodiny nepůsobí tak jaksi úplně funkčně, protože děti putují mezi byty svých rodičů, v podstatě nevědí ani pořádně, kde mají domov, tak zaujme kdekoho, zaujal i naši zvukařku natolik, že nám přinesla takový zajímavý nápad a já si myslím, že, paní doktorko, vy jste hned zakývala, že ano, že by něco takového, což bychom mohli nazvat rodinný dům, že by dítě zůstávalo v jednom pokoji, v jedné místnosti, ale rodiče by se střídali, není tak špatný nápad, viďte?
Olga HOLEJŠOVSKÁ, psycholožka
--------------------
No, není to tak špatný nápad. Mě by to samotnou asi nenapadlo, kdybych se s tím skutečně nesetkala, jako s variantou. Pravda jenom jednou. V případě, že to byl dům rodinný, tak se opravdu partneři domluvili, že děti zůstanou v tom domě, protože tam mají svoje pokoje, mají tam bazén a všechny, prostě všechno, co potřebují k životu a budou se střídat rodiče. Takže rodiče, každý měl svoji, je fakt, že je to o penězích, protože každý měl svoji malou garsonku, kam se uklidil, každý svoji, podotýkám a střídali se u dětí a vyměňovali se u dětí.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, říkáte, že to je o penězích, to samozřejmě ano, ale je to hlavně o umění kompromisu a domluvit se.
Olga HOLEJŠOVSKÁ, psycholožka
--------------------
Hlavně komunikace. Já si myslím, že co je fakt nejdůležitější je komunikace, aby se rodiče uměli domluvit, to je nejdůležitější ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já si myslím, že komunikace je možná alfa, možná i omega vašeho povolání, že hledáte určitě různé způsoby komunikace mezi lidmi, kteří spolu komunikovat buďto neumějí nebo odmítají, nebo se odnaučili už.
Olga HOLEJŠOVSKÁ, psycholožka
--------------------
Přicházejí. Přicházejí dokonce i s touhle zakázkou. Nejenom, že ji najdu já, že je to otázka komunikace a domluvit se, ale přicházejí s tím skutečně, že řeknou, my se opravdu nemůžeme domluvit, už se o to snažíme tři čtvrtě roku a fakt to nejde. A tak o tom hovoříme a většinou, musím zaklepat, většinou odcházejí s tím, že už se lépe domlouvají.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Nejenom rodiče, to znamená otec a matka se třeba jaksi nedokáží domluvit, ale co si budeme povídat, problém, no, problém, teď jsem to řekl velice ošklivě, ale takový dejme tomu to schéma vztahu tchýně, snacha, tchýně, zeť, je taky hodně jaksi komunikovaná. O tchýních existuje spousta vtipů a ošklivých vtipů. Já například mám fantastickou zkušenost se svou tchýní, která bohužel už nežije, ale já ji miloval, to byla opravdu skvělá paní a mezi námi to klapalo. Ale ne vždycky to tak klape. I tohle to řešíte, viďte?
Olga HOLEJŠOVSKÁ, psycholožka
--------------------
Toto také řešíme a musím říct, že méně častěji řeším problém tchýně a zeť, ale velmi často řeším problém tchýně a snacha. Dokonce jsem se jednou potkala i s tím, že vlastně ta tchýně žárlila na snachu proto, že její manžel, tchán té snahy, tak s tou snachou velmi dobře vycházel a to byl mezi nima generační rozdíl. Ale já si myslím, že tam většinou jde o to, že je tam provázanost matky na syna. A jakmile ty matky nedokážou pustit ty syny k té jiné ženě, tak je problém. Kdyby to dokázaly a byly zralejší, tady jsme zase u té zralosti, protože já říkám, že člověk může nezralej i do 60, takže tam je to opravdu o přístupu a jestli ho nedokáže pustit toho syna, tak je to problém a bude bojovat.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale ona má pořád pocit, že o něj pečovala ona lépe a že ta to tolik nedokáže a pořád jí do toho mluví, nedokáže se přemoct. Já říkám, nejlepší je, když tyhle ty rodiny jsou od sebe aspoň 100 kilometrů.
Olga HOLEJŠOVSKÁ, psycholožka
--------------------
To říkám taky.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Můj dnešní host, psycholožka, paní doktorka Olga Holejšovská mě překvapila hned v úvodu, protože přišla k nám do studia o francouzských holích, ačkoliv jaksi normálně takhle nechodí. Jenomže ono se to pojí s jednou docela krušnou chvilkou, která měla původ na alpských stráních, viďte?
Olga HOLEJŠOVSKÁ, psycholožka
--------------------
Přesně tak.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, tak co se to stalo?
Olga HOLEJŠOVSKÁ, psycholožka
--------------------
Začnu od začátku. Já jsem nikdy moc dobře nelyžovala, konečně začali vyrábět lyže, který lyžujou skoro samy, najednou mi to jde, takže poslední léta jsem ani nepadala, lyžuju ráda, takže jsem, jsme jeli ještě na hory a najednou byla taková ta bílá mlha a já nic neviděla a ani nevím, jak se to stalo a najednou rup, šup a holt jsem byla na zemi, takže ve mně něco prasklo a teďko budu mít asi ještě další 3 týdny francouzské hole.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jejdanene, jejda ne. No, ta bílá tma je strašná, protože to člověk najednou zastaví a neví kde je ...
Olga HOLEJŠOVSKÁ, psycholožka
--------------------
Neví, kde je nahoře a dole.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
... nahoře, dole, vpravo, vlevo a neví, o co se má opřít. Tak to já docela chápu. Ale možná, že máte v životě ještě krušnější chvilky, protože jste tohle to tak jako bagatelizovala, že to prostě v podstatě je lapálie. Je to tak?
Olga HOLEJŠOVSKÁ, psycholožka
--------------------
Je to tak. Já mám pocit, že jsem si nejvíc krušných chvilek opravdu asi odbyla tak po 20., kdy vlastně, tehdy se ukázalo, jak je důležitý, kde člověk pracuje. Já jsem měla velmi dobré zázemí v práci a mě v mejch 23 letech zemřela maminka, naši byli rozvedený, takže jsem tak jako začala, trochu jsem vlála, neměla jsem se moc o co opřít a ta klinika mě podržela naprosto úžasně, úžasně a měla jsem tam nejenom fakt známý, ale měla jsem tam přátele, takže to bylo hrozně príma. A potom vlastně kolem tý 30, to byly asi nejkrušnější chvíle a kolem tý 30, tam se prostě najednou otevřela úplně jiná kapitola života, kde už teda fakt přišlo jenom to hezký. Poznala jsem mýho manžela, kterej je úžasnej, narodily se nám dvě děti, který teda, teď už to můžu říct, protože nejsou děti a jsou dospělí, dceři je 20, synovi bude 23, takže jsou už velký, tak můžu říct, že dětství s nima byla úžasný a je mi s nima se všema strašně moc dobře.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak to vám samozřejmě přeju a to je vůbec to nejlepší, co si člověk může přát. Ale mě zaujalo to, jak jste říkala, že vám pomohla práce, kolektiv v práci. To je taky úžasné, když člověk se těší do práce a ví, že tam ho čeká jenom to, to dobré, že, že nemáte takový ten stres, a jéje, to zase zažiju hrozné věci tam.
Olga HOLEJŠOVSKÁ, psycholožka
--------------------
Ne, to opravdu těch 12 let, co jsem tam byla, to byla nejenom zkušenosti pracovní, ale i lidský, přátelský, opravdu musím říct, že dokonce mi i vystrojili svatbu. Kolega s kolegyní, s kamarádkou, tak mi byli vybírat se mnou svatební šaty a náš přednosta nás poslal dokonce, abysme je honem jeli vybrat, ať už o tom pořád jenom nemluvíme ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To jsou úplně ideální vztahy. Tak kéž by tohle to fungovalo častěji.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hoste dnešního Tandemu je psycholožka, doktorka Olga Holejšovská. Ještě máme pár minut, abychom si popovídali o takových běžných věcech, třeba soukromí. Už jsme tady probrali to, že ráda lyžujete, teď si musíte dát pauzu nějakou delší, koukám. No, ale, víte, proč jsem narazil na to soukromí? Nechci samozřejmě se probírat ve vašich osobních vztazích, to chraň Pán Bůh, ale zajímá mě, jestli psycholog lépe řeší svoje osobní trable, třeba v partnerství, když je psychologem, než kdyby jím nebyl? Anebo naopak, jestli má takové zatížení jaksi, že na to jde příliš odborně?
Olga HOLEJŠOVSKÁ, psycholožka
--------------------
To je ještě složitější.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, právě, to je ještě složitější.
Olga HOLEJŠOVSKÁ, psycholožka
--------------------
Tak neřekla bych, že je to ještě složitější, ale já si myslím, že prostě doma není nikdo prorokem a kovářova kobyla chodí bosa a prostě, když přijde na soukromé záležitosti, tak si myslím, že dohadování, až hádky doma vypadají úplně stejně. A máte pravdu vlastně, že někdy se asi, si dovedu představit, že máme zbraně nabroušenější, protože ono je to tak, že volíme jiné zbraně. A někdy kultivovanější zbraně můžou být drsnější vlastně ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Váš manžel je taky psycholog?
Olga HOLEJŠOVSKÁ, psycholožka
--------------------
Můj manžel je taky psycholog ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ajajaj, to se střetnou dva psychologové.
Olga HOLEJŠOVSKÁ, psycholožka
--------------------
... ale já myslím, že teď nemluvím opravdu o nás, protože já si myslím, že my ty podpásovky si neděláme, ale dovedu si představit, že bysme mohli, ale zatím teda opravdu, zatím se to neděje a nikdy nedělo. Ale, že jsme řešili dramaticky spoustu věcí, jakože jsme na sebe hulákali při stavbě rodinnýho domu, to jsme si vylezli dokonce ven, aby to všichni slyšeli, v uvozovkách, že jsme vylezli ven, abysme se podívali na tu rozestavěnou stavbu a tam jsme prostě hulákali na sebe, šamvánový okna, prosím tě, to je úplná pitomost, no, jo, to ty víš zase nejlíp všechno a myslím, že sousedům jsme udělali hezký divadlo. Takže to tak s nadsázkou občas vyprávím, o tom, jak jsme stavěli, dva psychologové stavěli dům.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, jo, no, to je těžký, protože psychologové mají prostě ty sofistikované zbraně, oni vědí, jak na to a kudy na to. No, tak samozřejmě si to potom dokážete určitě dobře vysvětlit a myslím si, že jako psychologové máte určitě blíž ke kompromisu než by měli třeba, protože víte, že se ho musíte dopustit.
Olga HOLEJŠOVSKÁ, psycholožka
--------------------
Já se teď směju, protože někdy se nám děje to, že jeden řekne A, druhej řekne Z, tak si chvilku o tom diskutujeme, pak přestaneme a nejdeme na tam kompromis, nám dojde, že ten druhej měl pravdu, takže ten, kdo řekl A, řekne Z a ten, kdo řekl Z, řekne A a jsme v tom stejně znovu. Ne, tys měl pravdu, ne, tys měla pravdu, ne ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je ještě horší možná, to je zamotanej kruh.
Olga HOLEJŠOVSKÁ, psycholožka
--------------------
Ale naštěstí se dobereme něčeho, vždycky.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, to já nepochybně věřím. Přeju vám, aby těch chvil bylo samozřejmě co nejvíc, kdy se doberete pochopitelně. Ale hlavně, abyste byla vždycky schopná vyřešit problém vašich klientů, protože od toho jaksi je vaše povolání a přeju vám, aby těch problémů bylo, těch, co jsou zamotané, hodně zamotané a kterých jsou právě jako oběti děti, aby jich bylo co nejmíň, samozřejmě.
Olga HOLEJŠOVSKÁ, psycholožka
--------------------
Děkuju, to si přeju taky.
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je firma NEWTON Media a.s. Texty neprocházejí korekturou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
