Plzeňské pivo mělo být původně tmavé. Po naražení svoji barvou překvapilo
Historie plzeňského piva sahá do posledních let 13. století. Začalo se vařit hned po založení města v roce 1295, kdy král Václav II. udělil plzeňským měšťanům právo várečné bez ohledu na jejich povolání.
Toto privilegium, finančně velmi výnosné, povolovalo držiteli prodávat pivo v jeho domě a bylo dědičné. Nejstarší pivovar se sladovnou je v Plzni doložen v roce 1307. Pivo se vyrábělo pro každého měšťana zvlášť, uvařený nápoj se stáčel do sudů a rozvážel do měšťanských domů, kde se nechával zrát.
2. ledna 1839 se plzeňští měšťané rozhodli postavit nový pivovar na tehdejším předměstí Bubeneč. Se stavbou se začalo neprodleně a za tři roky byl Měšťanský pivovar Plzeň hotov. Měl vařit tmavé pivo bavorského typu, a proto pozvali Josefa Grolla, sládka s výbornou pověstí až z Bavor. Ten v novém pivovaru uvařil premiérovou várku 5. října 1842.
Slavnostně ji narazili 11. listopadu, ale pivo bylo úplně jiné, než se čekalo. Díky žateckému chmelu, světlému sladu a měkké plzeňské vodě mělo průzračnou, zlatavou barvu a pevnou bělostnou pěnu. Kdoví, zda to byl sládkův záměr, jestli svou roli sehrála náhoda, anebo se prostě někde stala chyba. Jisté však je, že nové pivo slavilo velký úspěch a vaří se dodnes.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
