Po masopustu přichází období půstu, jak má podle našich předků vypadat?

V minulosti byl půst obvyklou součástí života. Dodržovaly ho všechny civilizace před námi. Známý je z doby pohanské, znali ho Keltové i staří Řekové. Teprve později se postní doby vázaly k náboženským tradicím, na křesťanské svátky, jako jsou Vánoce a Velikonoce.

Čtyřicetidenní velikonoční půst (připomínka Kristova čtyřicetidenního pobytu na poušti) začíná Popeleční středou a končí na Zelený čtvrtek. Lidé se v tomto období měli vyvarovat masa, ryb, vajec a mléčných výrobků, ale také alkoholu. Byla to doba očisty organismu od nežádoucích látek, ale také od masopustního veselí, kdy lidé užívali hojnosti jídla a pití.

Postní strava

Strava v postním období byla velmi jednoduchá a střídmá. Většinou se vařily zeleninové polévky, nejrůznější kaše z obilovin, pokrmy z brambor – kaše, placky, součástí jídelníčku bylo také zelí a luštěniny.

Jídla připravovaly hospodyně bez tuku, používat bylo dovoleno jen tuky rostlinné, pekly se buchty, kterým se na Hané říkalo žebrácké, protože sestávaly z pouhých tří ingrediencí – mouky, vody a soli. Potíraly se třeba česnekem a přikusovaly k polévkám, případně se sypaly sušenou mletou mrkví, mazaly povidly nebo se podávaly s ovocnou náplní.

Baráčnické buchtičky Jaroslavy Zvěřinové

Postní neděle

Zpravidla se konzumovalo jedno jídlo denně, většinou v poledne. To se týkalo dospělých, děti a lidé starší 60 let na tom byli o něco lépe – jíst mohli víckrát denně a také vzhledem k věku si mohli dopřát pokrmy poněkud bohatší.

Výjimkou byly neděle, kdy si lidé mohli v jídle trochu přilepšit a dopřát si více a lepšího jídla. Pokrmy bylo dovoleno si omastit a také koláče mohly být vydatnější a bohatší.

V průběhu postní doby měly neděle své názvy. Tak například na neděli pražnou se podávalo pražmo – namočená a pražená obilná zrna, v neděli pučální se jedla pučálka, pokrm z naklíčeného a opraženého hrachu, připravený většinou na slano, ale mohl být i na sladko.

Zatímco dnes chápeme půst jako omezení potravy spíš z hlediska dietního, naši předkové ho vnímali z hlediska náboženské víry a očisty těla a mysli.

autor: av