Pocení při hubnutí a fyzické aktivitě
19. červenec 2012
Dozvěděli jste se například, proč je dobré se potit, zdali je pro nás pot známkou, že hubneme nebo kde a jak dlouho se máme potit, abychom hubli.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Na některých místech v České republice teplota až 30 stupňů dnes má být, což je vedro, vedro znamená pocení a o pocení si budeme dnes povídat v seriálu Hubněte zdravě s doktorkou Kateřinou Cajthamlovou.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Dobrý den, doufám, že se nezapotím pod přívalem vašich jako vždy kreativních dotazů, Patriku.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Já se zase nebojím toho, že byste neuměla odpovědět.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
To jste možná sám, tak povídejte.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Já bych to chtěl pojmout dnes trochu z pohledu, proč je dobré se potit, případně kde. Jestli vlastně i na tom pocení jsou nějaká pozitiva, protože většina lidí to bere jako negativum a snaží se tomu vyhýbat, ať už používáním klimatizace nebo různých perspirantů, deodorantů a tak dále. Tak je na tom něco dobrého?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Tak zcela jistě pocení je jeden ze způsobů, jak tělo zaručuje homeostázu. Homeostáza, to je vlastně takový vyvážený rovnovážný stav organismu, jakási harmonická fáze, při které tedy je stálá tělesná teplota a tělo se snaží zachovávat vlastně tělesné tekutiny stejně vlastně podobně tak, jak celou dobu. Čili pocení je určitě velmi důležité. A v tomto horkém letním období nám pocení slouží k tomu, abychom se nepřehřívali, čili je to velmi důležitá věc.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Můžeme tomu přehřívání zabránit i nějak jinak? Používá se klimatizace nebo dostatečné pití, jak?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Samozřejmě, bez dostatečného pití se nebudeme dostatečné potit a k ochlazování nebude docházet. Čili je vždycky důležité, pokud se zvyšuje teplota okolí zvýšit i příjem tekutin.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Ale teď hodně lidí nechce pít, aby se nepotilo.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
No, jenomže oni bohužel se potit budou. Budou se potit trošku jiným způsobem. A ten pot, protože bude koncentrovanější, tak bude více zapáchat. Čili já bych naopak doporučila, aby lidé pili dostatečně, říká se, že na každých pět stupňů zvýšení venkovní teploty nad těch zhruba dvaadvacet by se mělo přidávat na každou hodinu aspoň 300 mililitrů vody ale, nikoliv sladkých nápojů.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Na víc oproti tomu, co pijeme normálně. Takže když dnes budeme mít možná až těch třicet, to je téměř šest set navíc za tu hodinu.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Určitě za hodinu šest set mililitrů navíc. A pokud je ještě se věnujeme svalové činnosti, tak na každou půlhodinu té svalové činnosti je to zase různé, ale zhruba 150 mililitrů navíc. Já jenom pro posluchače chci upozornit, že toto platí pro lidi, kteří jsou zdraví, protože zejména pro lidi s kardiovaskulárními onemocněními, se selháváním srdce, s onemocněním ledvin nebo s vysokým krevním tlakem je vlastně docela zátěžové být v tak vysokých teplotách. Čili tam i vlastně by bylo lepší pobývat ve stínu, bránit se tomu přehřátí tím, že budeme nosit pokrývku hlavy, nějaký chladný oděv a prostě zkrátit na dobu nejníže nutnou pobyt na přímém slunci.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Radí doktorka Kateřina Cajthamlová. Radit může i vám a využít vy k tomu můžete naší telefonní linku 221 553 777. To dnešní téma je tedy pocení. Samozřejmě i ve vztahu k obezitě.
/ Písnička /
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Posloucháte Český rozhlas Region, rádio vašeho kraje. Poslouchat můžete také rady paní doktorky Kateřiny Cajthamlové dnes v seriálu Hubněte zdravě o pocení, o obezitě a o tom, kde bychom se případně měli potit, jestli jsou místa, kde je to dobré a kde bychom se třeba při nějaké fyzické zátěži měli začít potit.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Tak já bych jenom chtěla zdůraznit, že pocení není vyprovokováno jenom fyzickou zátěží nebo vnější teplotou. Ale velmi často se lidé potí pod psychogenními vlivy. Říká se, že se potí strachy nebo mají trému. Tam to pocení je převážně na rukou, anebo na nohou, případně někteří lidé se potí na hlavě. Tento typ pocení nedokážu označit za vhodný, nevhodný, ale žádným způsobem vlastně nesouvisí s fyzickou, ale s psychickou nějakou zátěží. To typické pocení, které provází fyzickou zátěž, je pocení v těch typických místech, to znamená v podpaží, často to bývá v ochlupených částech těla, čili na zádech, u mužů na hrudníku, bývá to na nohou. A záleží vždycky na tom, jak ta zátěž je extrémní a jak ta vnější teplota je vysoká. Čili pokud budeme uvažovat o zátěži, která není extrémní a je v té teplotě kolem těch 22 stupňů, tak tam bychom se měli potit na horní polovině těla, a pokud bychom se začli potit na dolní polovině, tak už to musíme považovat za známku toho, že ta aktivita je nepřiměřeně vysoká.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Může to být známka i něčeho špatného z hlediska zdravotního stavu, když se při takové teplotě venkovní 22 stupňů budeme potit jinde než na horní části těla nebo někde nadměrně.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Velmi často se potí ženy v období periklimakterickém, to znamená před tím, než jim vysadí menstruace, jsou to ty známé návaly. Ty nesouvisí vlastně ani s vnější teplotou, ani s fyzickou aktivitou. Přicházejí neočekávaně a jsou nepříjemné. Ten pot při návalech většinou žádným nepříjemným způsobem nepáchne. Další vlastně takový způsob pocení, který není ovlivněn fyzickou námahou, jsou různá onemocnění vegetativního nervového systému. Tam ti lidé se potí velmi obtěžujícím způsobem, většinou v podpaží. A dělá se vlastně jako zákrok proti tomu i určité třeba obstřiky sympatického nervového systému. Vlastně tento způsob pocení je vlastně známkou spíš nemoci zase nikoliv fyzické zátěže.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Máte-li i vy nějaký dotaz, využijte našeho telefonu 221 553 777. Paní doktorko, měli bychom tělu nechat nějaké místo, když třeba používáme různé prostředky proti pocení, kde by se potit mělo nebo mohlo aspoň, aby se ochlazovalo.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Určitě bychom se potit měli. Protože, jak jsem říkala, je to prevence proti tomu, abychom se přehřívali. Pokud máme nějakou fyzickou zátěž, tak je dobré se před ní trošku napít. V průběhu té zátěže pít a pít vlastně ne příliš iontové a rozhodně ne příliš slazené nápoje, rozhodně ne ty colové nápoje, protože tam ten pot potom obtížně, vlastně velmi nepříjemně páchne. Takže já rozhodně doporučuji pitný režim a dostatečné omývání těla. Měli bychom nosit volný oděv a mělo by to být z přírodních materiálů. To pocení opravdu je fyziologický děj a neměli bychom mu nějak hystericky bránit.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Měli bychom takzvaně luftovat, jak říká moje maminka.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Přesně tak.
/ Písnička /
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Léto s námi tráví v tomto čase a ve čtvrtek pravidelně i doktorka Kateřina Cajthamlová. Máme seriál Hubněte zdravě, bavíme se o pocení. Paní doktorko, vypovídá i barva potu o něčem?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Určitě, existují onemocnění, při kterých ten pot jednak zanechává stopy na oblečení, ať už jsou to bílé stopy, to je, pokud je pot velmi koncentrovaný, protože on obsahuje spoustu různých iontů. Největší množství obsahuje ionty sodíku a chlóru. A pokud ten pot nějakým způsobem se vlastně barevně změní, může být i pot takový dočervena, krvavý skoro, tak je vždycky důležité konzultovat lékaře, protože se může jednat o nějaké závažnější onemocnění potních žláz.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Co pot spojený i s rudnutím částí těla.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Samozřejmě je to možné. Tam většinou bývá situace buď toho, že se přehřívá ta část těla, anebo pocení v obličeji př nějakém psychogenním stresu bývá provázeno rudnutím. Více se také potí diabetici, při diabetu, kde je vysoká hladina cukru, tak dochází k tomu, že vlastně ten pot obsahuje nějaké množství glukózy a potom vznikají takové ty zapařeniny, které jsou sídlem různých třeba plísňových onemocnění.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Když bychom chtěli hubnout, jak bychom se měli dlouho potit, aby to mělo vliv i na hubnutí našeho těla.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
To je báječná otázka. Pokud se potíme, tak ztrácíme vodu a sůl nejčastěji. To znamená, slyšíte, že neztrácíme žádný tuk. Vlastně pot je hypotonická tekutina, čili má nižší iontové zastoupení než plazma a neobsahuje vlastně vůbec žádný tuk. Takže pokud se potíme, ztrácíme vodu, měli bychom, ať už při sportu nebo při saunování takto ztracenou vodu vlastně doplnit. A pokud se potíme hodně nebo je veliká vnější vlastně teplota, tak musíme doplňovat i nějaké soli. Čili tam potom rozředěné ionotové nápoje nebo minerálky nahradí vlastně to ztrátu jednak vody a jednak iontů. To znamená, že pocením neztrácíme tuk vůbec, ale to, že se potíme, často, pokud to provází fyzickou aktivitu, tak vlastně je známkou toho, jak velká ta zátěž je. Čili zapotit se je správné. Také je správné se zadýchat, protože při správné fyzické aktivitě bychom měli na spalování tuků prodýchat pořádně vlastně tu aktivitu, čili kyslík je potřeba k tomu, aby docházelo k nějakému spalování živin.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
To znamená, když jde někdo třeba do kopce a říká si, já už nemůžu, já už nemůžu, musím zastavit. Tak to je dobře, navíc potí-li se u toho.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Musí zastavit, měl by se vydýchat a ta správná fyzická zátěž by měla být, znovu zopakuji, provázená pocení na horní polovině těla. To pocení by nemělo být extrémní. Člověk by neměl omdlívat a ta dechová aktivita by měla být taková, že se sice zadýchám, ale pořád jsem schopna nějakého rozhovoru.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Tak, já doufám, že jste se moc nezapotila, že otázky nebyly tak složité.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Trošku jsem se zadýchala, protože mluvím nějak velmi složitě. Doufám, že naši posluchači se rovněž nezapotili. A co se klimatizace týče, tak je dobrá, ale neměla by být o víc než, řekněme, dva, tři stupně chladnější, než je vnější prostředí. Tady vlastně máme otevřená okna a máme tu větráky, které pomáhají pohybu vzduchu a bohatě to stačí.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Klimatizaci raději nepoužíváme už jenom kvůli hlasu, abyste nám rozuměli. A také po hlase nás poznali. Tak příště to odlehčíme, vezmeme vás do lázní a na lázeňské procedury. I ty jsou důležité pro hubnutí. A pokud chcete klást paní doktorce nějaké dotazy, využijte třeba i facebooku a staňte se jejím fanouškem na stránkách www.facebook.com/hubnětezdravě. Paní doktorko, děkuju a hezké léto.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Já vám též děkuju a zdravím, na shledanou.
Spustit audio
--------------------
Na některých místech v České republice teplota až 30 stupňů dnes má být, což je vedro, vedro znamená pocení a o pocení si budeme dnes povídat v seriálu Hubněte zdravě s doktorkou Kateřinou Cajthamlovou.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Dobrý den, doufám, že se nezapotím pod přívalem vašich jako vždy kreativních dotazů, Patriku.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Já se zase nebojím toho, že byste neuměla odpovědět.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
To jste možná sám, tak povídejte.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Já bych to chtěl pojmout dnes trochu z pohledu, proč je dobré se potit, případně kde. Jestli vlastně i na tom pocení jsou nějaká pozitiva, protože většina lidí to bere jako negativum a snaží se tomu vyhýbat, ať už používáním klimatizace nebo různých perspirantů, deodorantů a tak dále. Tak je na tom něco dobrého?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Tak zcela jistě pocení je jeden ze způsobů, jak tělo zaručuje homeostázu. Homeostáza, to je vlastně takový vyvážený rovnovážný stav organismu, jakási harmonická fáze, při které tedy je stálá tělesná teplota a tělo se snaží zachovávat vlastně tělesné tekutiny stejně vlastně podobně tak, jak celou dobu. Čili pocení je určitě velmi důležité. A v tomto horkém letním období nám pocení slouží k tomu, abychom se nepřehřívali, čili je to velmi důležitá věc.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Můžeme tomu přehřívání zabránit i nějak jinak? Používá se klimatizace nebo dostatečné pití, jak?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Samozřejmě, bez dostatečného pití se nebudeme dostatečné potit a k ochlazování nebude docházet. Čili je vždycky důležité, pokud se zvyšuje teplota okolí zvýšit i příjem tekutin.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Ale teď hodně lidí nechce pít, aby se nepotilo.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
No, jenomže oni bohužel se potit budou. Budou se potit trošku jiným způsobem. A ten pot, protože bude koncentrovanější, tak bude více zapáchat. Čili já bych naopak doporučila, aby lidé pili dostatečně, říká se, že na každých pět stupňů zvýšení venkovní teploty nad těch zhruba dvaadvacet by se mělo přidávat na každou hodinu aspoň 300 mililitrů vody ale, nikoliv sladkých nápojů.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Na víc oproti tomu, co pijeme normálně. Takže když dnes budeme mít možná až těch třicet, to je téměř šest set navíc za tu hodinu.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Určitě za hodinu šest set mililitrů navíc. A pokud je ještě se věnujeme svalové činnosti, tak na každou půlhodinu té svalové činnosti je to zase různé, ale zhruba 150 mililitrů navíc. Já jenom pro posluchače chci upozornit, že toto platí pro lidi, kteří jsou zdraví, protože zejména pro lidi s kardiovaskulárními onemocněními, se selháváním srdce, s onemocněním ledvin nebo s vysokým krevním tlakem je vlastně docela zátěžové být v tak vysokých teplotách. Čili tam i vlastně by bylo lepší pobývat ve stínu, bránit se tomu přehřátí tím, že budeme nosit pokrývku hlavy, nějaký chladný oděv a prostě zkrátit na dobu nejníže nutnou pobyt na přímém slunci.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Radí doktorka Kateřina Cajthamlová. Radit může i vám a využít vy k tomu můžete naší telefonní linku 221 553 777. To dnešní téma je tedy pocení. Samozřejmě i ve vztahu k obezitě.
/ Písnička /
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Posloucháte Český rozhlas Region, rádio vašeho kraje. Poslouchat můžete také rady paní doktorky Kateřiny Cajthamlové dnes v seriálu Hubněte zdravě o pocení, o obezitě a o tom, kde bychom se případně měli potit, jestli jsou místa, kde je to dobré a kde bychom se třeba při nějaké fyzické zátěži měli začít potit.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Tak já bych jenom chtěla zdůraznit, že pocení není vyprovokováno jenom fyzickou zátěží nebo vnější teplotou. Ale velmi často se lidé potí pod psychogenními vlivy. Říká se, že se potí strachy nebo mají trému. Tam to pocení je převážně na rukou, anebo na nohou, případně někteří lidé se potí na hlavě. Tento typ pocení nedokážu označit za vhodný, nevhodný, ale žádným způsobem vlastně nesouvisí s fyzickou, ale s psychickou nějakou zátěží. To typické pocení, které provází fyzickou zátěž, je pocení v těch typických místech, to znamená v podpaží, často to bývá v ochlupených částech těla, čili na zádech, u mužů na hrudníku, bývá to na nohou. A záleží vždycky na tom, jak ta zátěž je extrémní a jak ta vnější teplota je vysoká. Čili pokud budeme uvažovat o zátěži, která není extrémní a je v té teplotě kolem těch 22 stupňů, tak tam bychom se měli potit na horní polovině těla, a pokud bychom se začli potit na dolní polovině, tak už to musíme považovat za známku toho, že ta aktivita je nepřiměřeně vysoká.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Může to být známka i něčeho špatného z hlediska zdravotního stavu, když se při takové teplotě venkovní 22 stupňů budeme potit jinde než na horní části těla nebo někde nadměrně.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Velmi často se potí ženy v období periklimakterickém, to znamená před tím, než jim vysadí menstruace, jsou to ty známé návaly. Ty nesouvisí vlastně ani s vnější teplotou, ani s fyzickou aktivitou. Přicházejí neočekávaně a jsou nepříjemné. Ten pot při návalech většinou žádným nepříjemným způsobem nepáchne. Další vlastně takový způsob pocení, který není ovlivněn fyzickou námahou, jsou různá onemocnění vegetativního nervového systému. Tam ti lidé se potí velmi obtěžujícím způsobem, většinou v podpaží. A dělá se vlastně jako zákrok proti tomu i určité třeba obstřiky sympatického nervového systému. Vlastně tento způsob pocení je vlastně známkou spíš nemoci zase nikoliv fyzické zátěže.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Máte-li i vy nějaký dotaz, využijte našeho telefonu 221 553 777. Paní doktorko, měli bychom tělu nechat nějaké místo, když třeba používáme různé prostředky proti pocení, kde by se potit mělo nebo mohlo aspoň, aby se ochlazovalo.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Určitě bychom se potit měli. Protože, jak jsem říkala, je to prevence proti tomu, abychom se přehřívali. Pokud máme nějakou fyzickou zátěž, tak je dobré se před ní trošku napít. V průběhu té zátěže pít a pít vlastně ne příliš iontové a rozhodně ne příliš slazené nápoje, rozhodně ne ty colové nápoje, protože tam ten pot potom obtížně, vlastně velmi nepříjemně páchne. Takže já rozhodně doporučuji pitný režim a dostatečné omývání těla. Měli bychom nosit volný oděv a mělo by to být z přírodních materiálů. To pocení opravdu je fyziologický děj a neměli bychom mu nějak hystericky bránit.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Měli bychom takzvaně luftovat, jak říká moje maminka.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Přesně tak.
/ Písnička /
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Léto s námi tráví v tomto čase a ve čtvrtek pravidelně i doktorka Kateřina Cajthamlová. Máme seriál Hubněte zdravě, bavíme se o pocení. Paní doktorko, vypovídá i barva potu o něčem?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Určitě, existují onemocnění, při kterých ten pot jednak zanechává stopy na oblečení, ať už jsou to bílé stopy, to je, pokud je pot velmi koncentrovaný, protože on obsahuje spoustu různých iontů. Největší množství obsahuje ionty sodíku a chlóru. A pokud ten pot nějakým způsobem se vlastně barevně změní, může být i pot takový dočervena, krvavý skoro, tak je vždycky důležité konzultovat lékaře, protože se může jednat o nějaké závažnější onemocnění potních žláz.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Co pot spojený i s rudnutím částí těla.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Samozřejmě je to možné. Tam většinou bývá situace buď toho, že se přehřívá ta část těla, anebo pocení v obličeji př nějakém psychogenním stresu bývá provázeno rudnutím. Více se také potí diabetici, při diabetu, kde je vysoká hladina cukru, tak dochází k tomu, že vlastně ten pot obsahuje nějaké množství glukózy a potom vznikají takové ty zapařeniny, které jsou sídlem různých třeba plísňových onemocnění.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Když bychom chtěli hubnout, jak bychom se měli dlouho potit, aby to mělo vliv i na hubnutí našeho těla.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
To je báječná otázka. Pokud se potíme, tak ztrácíme vodu a sůl nejčastěji. To znamená, slyšíte, že neztrácíme žádný tuk. Vlastně pot je hypotonická tekutina, čili má nižší iontové zastoupení než plazma a neobsahuje vlastně vůbec žádný tuk. Takže pokud se potíme, ztrácíme vodu, měli bychom, ať už při sportu nebo při saunování takto ztracenou vodu vlastně doplnit. A pokud se potíme hodně nebo je veliká vnější vlastně teplota, tak musíme doplňovat i nějaké soli. Čili tam potom rozředěné ionotové nápoje nebo minerálky nahradí vlastně to ztrátu jednak vody a jednak iontů. To znamená, že pocením neztrácíme tuk vůbec, ale to, že se potíme, často, pokud to provází fyzickou aktivitu, tak vlastně je známkou toho, jak velká ta zátěž je. Čili zapotit se je správné. Také je správné se zadýchat, protože při správné fyzické aktivitě bychom měli na spalování tuků prodýchat pořádně vlastně tu aktivitu, čili kyslík je potřeba k tomu, aby docházelo k nějakému spalování živin.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
To znamená, když jde někdo třeba do kopce a říká si, já už nemůžu, já už nemůžu, musím zastavit. Tak to je dobře, navíc potí-li se u toho.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Musí zastavit, měl by se vydýchat a ta správná fyzická zátěž by měla být, znovu zopakuji, provázená pocení na horní polovině těla. To pocení by nemělo být extrémní. Člověk by neměl omdlívat a ta dechová aktivita by měla být taková, že se sice zadýchám, ale pořád jsem schopna nějakého rozhovoru.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Tak, já doufám, že jste se moc nezapotila, že otázky nebyly tak složité.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Trošku jsem se zadýchala, protože mluvím nějak velmi složitě. Doufám, že naši posluchači se rovněž nezapotili. A co se klimatizace týče, tak je dobrá, ale neměla by být o víc než, řekněme, dva, tři stupně chladnější, než je vnější prostředí. Tady vlastně máme otevřená okna a máme tu větráky, které pomáhají pohybu vzduchu a bohatě to stačí.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Klimatizaci raději nepoužíváme už jenom kvůli hlasu, abyste nám rozuměli. A také po hlase nás poznali. Tak příště to odlehčíme, vezmeme vás do lázní a na lázeňské procedury. I ty jsou důležité pro hubnutí. A pokud chcete klást paní doktorce nějaké dotazy, využijte třeba i facebooku a staňte se jejím fanouškem na stránkách www.facebook.com/hubnětezdravě. Paní doktorko, děkuju a hezké léto.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Já vám též děkuju a zdravím, na shledanou.
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je firma NEWTON Media a.s. Texty neprocházejí korekturou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
