Podlý

Přičemž na počátku slova podlý možná stál výraz, který s hanebností, nestoudností a bídáctvím nemá nic společného, slovo úplně nevinné, jak odborníci říkají neutrální. Vždyť co může být neutrálnějšího než předložka. Ano, podle jedné teorie přídavné jméno podlý vzniklo z předložky podle, z té, kterou známe ze slovních spojení "chodil podle řeky", "stromy podle cesty", "oblékat se podle módy", "znám ho podle jména" a třeba "podle tvrzení médií to neudělal". Souvislosti přídavného jména podlý ve významu ničemný a předložky podle věnoval náš přední lingvista Josef Zubatý na počátku 20. století obsáhlý odborný článek, který v knížce jeho sebraných statí zabírá něco přes šest stránek. Hodně stručně shrnuto je to podle Zubatého takhle: na počátku byla předložka podle ve významu vedle, podél něčeho. Potom z předložky podle vzniklo slovo podlejší, a to stejným způsobem jako z předložky vedle vzniklo slovo vedlejší. Podlejší bylo "ležící podle něčeho", a když něco leží podle či vedle něčeho, pokládá se to za méně hodnotné, podlejší znamenalo vedlejší nejprve ve významu stojící vedle a pak také méně důležitý či méně hodnotný. Ze slova podlejší, které vypadá jako druhý stupeň, pak zpětně a vlastně nepochopením vznikl jakoby první stupeň v podobě podlý. Tady už analogie s předložkou vedle a přídavným jménem vedlejší končí, z výrazů vedlejší slovo vedlý nevzniklo. Dnes se tato Zubatého teorie nezavrhuje úplně, ale přistupuje se k ní jako k jedné z možných.

Michal Novotný

Jisté je, že slovo podlý obnovili obrozenci pod vlivem ruštiny a polštiny, kde má onen silný negativní význam. Možné ale prý také je, že podlý nevzniklo z předložky podle, ale ze starého praslovanského pod, které mělo význam dno, podklad. Podle této teorie by tedy podlý byl ten, kdo je až odněkud ze dna společnosti.

Náměty, dotazy a připomínky mi můžete posílat na e-mailovou adresu michal.novotny@rozhlas.cz