PRACHY

Nejprve řeknu, že slovo prach, z něhož jsou slova prachovka, prášek, poprašek, práchnivý a mnoho dalších, je všeslovanské a má indoevropský původ v základu pers-. To znamená, že do jeho příbuzenstva patří i slova pršet, prskat, prašivina a prsť, ta mají stejný základ.

Nad otázkou, jak souvisí prach s penězi, se zamýšlel už Karel Čapek ve sloupku Ze života slov v Lidových novinách skoro přesně před sedmdesáti lety. Napsal: " Snad to vzniklo ze rčení nemíti prachnic (pranic) nebo z vojenského nemít prach (například bez prachu stříleti=lháti)." Tolik Karel Čapek. Podle současných etymologů, odborníků na původ slov, se slavný spisovatel ve věci prachů mýlil.

Dnes víme, že první záznam o použití slova prachy ve významu peníze je už z roku 1507 v černé knize mladoboleslavské. V části označené Lotrův přísloví je tam psáno: "prach - drobné peníze". Z čehož plynou dvě důležité informace. Za prvé prachy byly nejprve drobné peníze, a tím pádem je jejich spojení s prachem pochopitelné. Drobné částečky nečistoty rovná se drobné, malé peníze. Z toho, že se spojení prachy-peníze objevuje v černé knize v části Lotrův přísloví je zřejmá druhá informace: toto pojmenování peněz, tato metafora vznikla v argotu, tedy v jazyce zločinců a odtud se postupně rozšířila do obecného hovorového jazyka.

Není jasné jen to, jestli to čeští zločinci vymysleli takříkajíc vlastní hlavou nebo zda si tuto metaforu jen přeložili. Také němečtí a francouzští zločinci totiž říkali penězům prach, tedy Staub respektive poussier. Možné je obojí, případy, že lidé nezávisle na sobě dojdou ve stejnou dobu ke stejnému výsledku, jsou poměrně běžné nejen v jazyce.