Pravaz

24. červen 2003

Včera jsem tu vyprávěl o původu pojmenování několika druhů těstovin. O makarónech, což je slovo z řeckého blaženost, o flekách, které se jmenují podle německého pojmenování záplat, a o špagetách, jejich italské jméno znamená špagáty neboli česky provázky. A na provazové téma promluvím dnes.

Špagátům správně česky říkáme provázky nebo motouzy, a když jsou to špagáty tlusté, nazýváme je lana. Dalším slovem, které patří do rodiny významově příbuzných slov je šňůra, podobnou funkci má také tkanička.

Slova provázek a motouz znamenají totéž, tedy, jak píše Slovník spisovného jazyka českého "tenké pevné vlákno z několika svinutých přaden konopí apod. užívané k vázaní".

Slova provaz a provázek už na první pohled souvisejí se slovesem, které vyjadřuje jejich funkci, totiž se slovesem vázat. Přesto to kupodivu tak není, slovo provaz nevzniklo ze slovesa vázat, jen se k němu, jak odborníci říkají přichýlilo. Původně, ve staročeštině, se totiž provazům říkalo povrazy, což bylo od praslovanského povoroz, které bylo odvozené ze slovesa poverzti, vázat. Ze stejného kořene pochází i výraz povříslo, což je pojmenování svazku slámy určeného k vázaní snopů. Všechna tato slova mají dávný indoevropský původ, odborníci umějí poznat, že do příbuzenstva provazu patří i staroislandské slovo virgill, které také znamená provaz, a že celá ta jazyková rodina má předka v indoevropském kořenu uer- otáčet, kroutit.

S otáčením, tedy s motáním, souvisí také vznik slova motouz. To je všeslovanský výraz, v polštině zní motowaz, ve slovinštině motvóz, praslovanské motovoz je pak složenina dvou základů, první je odvozený od motati a druhý od vezati, tedy vázat. Takže motouz je něco smotaného a určeného k vázání.

Pokud jde o tkaničku, toto pojmenování skutečně vzniklo tak, jak vás asi napadlo, totiž ze slovesa tkát. Tkanička je něco utkaného. Šňůra pak má německý, přesně řečeno středohornoněmecký původ. Ze slova snuor, které se vyskytovalo v tomto předchůdci němčiny, vzniklo jak německé Schnur, tak české šňůra. A úplně stejný původ má i lano, středohornoněmecké lanne znamenalo řetěz.

Tolik o českých pojmenováních různých provazů.

autor: Michal Novotný
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.