Pražským Vyšehradem prošly významné historické události. Pro turisty má řadu pozoruhodných míst

26. říjen 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Nejstarší pražskou rotundou je rotunda svatého Martina na Vyšehradě

Pražský Vyšehrad, historické hradiště, hrad a pevnost na skále nad pravým břehem řeky Vltavy, je opředen mnoha pověstmi: o kněžně Libuši, o dívčí válce, o Bivojovi, o Horymírovi a dalších. A proto vyvolává představu dávných věků. Historické prameny se ale o ničem podobném nezmiňují. Které skutečné osobnosti a historické události Vyšehradem prošly a jaká místa stojí v jeho areálu za vidění?

Za vlády Boleslava II. tu bylo přemyslovské hradiště s mincovnou na ražení denárů. Na denárech se poprvé objevilo označení Vyšehrad (vsgra, vissegrad). Doba největší slávy Vyšehradu se ale odehrála v 11. století, kdy se stal na určitou dobu sídlem prvního českého krále Vratislava I. Jeho nástupci vládli z Vyšehradu až do roku 1140.

Po polovině 12. století význam Vyšehradu klesal, až Karel IV. z úcty ke svým přemyslovským předkům se rozhodl obnovit jeho důležitost. Do Korunovačního řádu českých králů, který sepsal, zařadil povinnost vykonat vpodvečer své korunovace pouť na Vyšehrad, kde jsou králi ukázány lýkové střevíce a mošna Přemysla Oráče. Sám tuto pouť jako první vykonal 1. září 1347.

Po vítězství husitů nad Zikmundem roku 1420 nezůstal na Vyšehradě kámen na kameni. A po třicetileté válce se Vyšehrad proměnil ve vojenskou pevnost.

Co představují tajuplné Čertovy kameny?

Na Vyšehradě stojí nejstarší pražská rotunda, rotunda svatého Martina. Byla postavena za panování prvního českého krále Vratislava, tedy ve druhé polovině 11. století. Později sloužila jako prachárna, skladiště a jeden čas se v ní dokonce i bydlelo. Zbourání těsně unikla v roce 1841, kdy měla ustoupit stavbě silnice z Nového Města na Pankrác.

Karlachovy sady na Vyšehradě a Čertovy sloupy

Hlavní dominantu Vyšehradu, viditelnou zdaleka, představují věže baziliky svatého Petra a Pavla. V roce 2003 povýšil papež Jan Pavel II. vyšehradský kapitulní chrám na papežskou baziliku minor. Na Vyšehradském hřbitově se Slavínem, který se nachází hned vedle baziliky, jsou pochovány významné české osobnosti.

V nejrozsáhlejším vyšehradském parku, Karlachových sadech, narazíte na Čertovy sloupy: tři kusy kamene opřené o sebe navzájem. Celkem váží dvě a půl tuny a dohromady měří téměř šest metrů. Jejich původ je opředený dohady a pověstmi. Upustil je tady čert, bývaly to časoměřiče, milníky, pranýř nebo součást původní baziliky? Čert ví. Když na sloupy svítí slunce, vydávají prý mírný sirný zápach.

Libuše a osud jejích milenců

Obvodové zdivo na Vyšehradské skále je pravděpodobně pozůstatkem strážní bašty. Říká se mu Libušina lázeň. Pověst říká, že se tu koupala kněžna Libuše se svými milenci. A když ji přestali bavit, shodila je skalní proláklinou do řeky. Do Vyšehradské tůně, která má být hluboká až devět metrů.

Výzdoba nad vchodem do baziliky svatého Petra a Pavla

Na bývalé knížecí, posléze královské akropoli na Vyšehradě, vpravo od baziliky svatého Petra a Pavla, stojí čtyři Myslbekovy monumentální plastiky. Původně zdobily most Palackého. Představují Libuši a Přemysla, Lumíra a Píseň, národního pěvce, o jehož existenci víme pouze z rukopisu Královédvorského, dále dva chrabré reky Záboje a Slavoje. A pak protagonisty známé pověsti o dívčí válce, Ctirada a Šárku. Josef Václav Myslbek díla zhotovil v letech 1889 až 1897.

Za prohlídku na Vyšehradě stojí také podzemní kasemata s originály některých barokních soch z Karlova mostu. A ještě mnoho dalších míst. Vyšehrad, dnes parkově upravený a veřejně přístupný areál, je od roku 1962 národní kulturní památkou.

Spustit audio