PRÉ
Dnes si popovídáme o zajímavém a oblíbeném slůvku pré. Ano, o tom pré, které mají myši, když kocour není doma. Což jak víme znamená, že když dočasně odejde někdo, koho se bojíme, kdo má nad námi nějakou moc, když se dostaneme z dohledu takové osoby, je obvyklé, že se začneme chovat jako utržení ze řetězu, jak praví jiné úsloví. Že si prostě začneme dělat co nás právě napadne, eventuálně po čem jsme už dávno toužili, ale kvůli kocourovi nebo třeba generálnímu řediteli jsme se neodvážili.
Slovník spisovného jazyka českého říká, že mít pré znamená mít volnost, zvůli. Ve sbírce Jaroslava Zaorálka Lidová rčení se dočteme, že mít pré rovná se "míti se dobře, míti volnost" a že v Jungmannově Česko-německém slovníku je také spojení "všude chce mít pré", které se vysvětluje jako "všude chce být první".
Než si povíme, jak se to podivné slůvko pré do češtiny dostalo, řekneme si, že obraz situace, která nastává, když je kocour dočasně nepřítomen, je velmi starý a objevuje se jak v latinských, tak ve starých českých úslovích. Latinsky se to řeklo Murilego mures fiunt absente rebelles, čili Když kocour není doma, mají myši hody, nebo také Quo non versantur catti, mures dominantur, tedy Kde nepřebývají kocouři, vládnou myši. Staří Češi říkali velmi podobně "Kde nenie kočky, myši vevodie".
Slůvko pré se do tohoto úsloví dostalo někdy v 18. století, i když jedna, dnes neuznávaná teorie předpokládá dřívější přejetí. Podle ní slůvko pré přinesli do češtiny španělští žoldnéři za třicetileté války nebo španělští dvořané císaře Rudolfa o něco později. Ve španělštině a také v portugalštině je výraz pre, který znamená žold, a toto pre se mělo dostat do našeho úsloví o kocourech a myších. Asi to není pravda především proto, že pré v českých slovních spojeních neznamená nic tak materiálního jako je žold, jde o svobodu.
Pravděpodobnější teorie říká, že pré je původně německý karetní výraz das Prä, který znamenal "mít přednost", být před někým nebo před něčím. A toto nejprve karetní a pak i v jiných souvislostech používané das Prä vzniklo z latinské předložky prae, tedy před. Takové vysvětlení se dočtete v knížce Čeština všední a nevšední, v nejnovějším etymologickém slovníku Jiřího Rejzka se však upřesňuje, že onen německý karetní výraz pochází z francouzské fráze avoir la préférence, tedy mít přednost a francouzské préferance je mimo jiné tvořené původně latinskou předponou prae-. Takže pre nevzniklo z latinského prae přímo, ale oklikou. Ostatně i kdyby byla pravdivá ta první, žoldácká, teorie, při pátrání po původu španělsko?portugalského pre bychom nakonec také došli k latinskému prae.
Vysílá se v úterý 21.1.
(připomínky a názory na tento příspěvek zasílejte e-mailem na adresu mnovotny@rp.cro.cz)
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
