PROCOVSKÝ

Jde o slovo procovský, které můžeme číst například v takovéhle souvislosti: "Vila, kterou si politik vybral, měla poněkud procovský vzhled." Nebo: "Zařízení jeho bytu působilo výrazně procovsky." A do třetice: "Manažer společnosti vystupoval procovsky." Když si ve Slovníku spisovného jazyka českého vyhledáme výraz procovský, dočteme se, že bychom si měli najít výraz proc. U hesla procovský se totiž píše: "takový jaký bývá u proců, povýšenců, pro ně příznačný". Podstatné jméno proc je ještě méně známé než z něj odvozené adjektivum procovský. Výraz proc jsem v posledních určitě několika letech ve sdělovacích prostředcích ani nečetl, ani neviděl. Ve slovníku ovšem je, a tak se můžeme poučit, že proc je "domýšlivý, chlubivý člověk...domýšlivec, nadutec, nafoukanec". Dodejme k tomu, že přídavné jméno procovský se používá především ve významu, který odkazuje jednu z vlastností nadutců, nafoukanců a domýšlivců, tedy proců, na jejich touhu dávat najevo svou domnělou nadřazenost věcmi, kterými se obklopují. Procovské, tedy okázalé, viditelně drahé a často také nevkusné mohou být nejen jejich vily, zařízení jejich bytů, jak jsem o tom už mluvil, procovská mohou být i jejich auta eventuálně letadla. Tolik o významu výrazů procovský a proc.

Ale slíbil jsem i zajímavý původ těchto slov. V běžných slovnících se můžeme dočíst pouze to, že pocházejí z němčiny, etymologické slovníky nám však prozradí, že jde o ropuchu, o žábu. Ano, německé slovo Protz je jedním z pojmenování ropuchy, což je od protzen, nafukovat se, nadýmat se, naparovat se. Procové, kteří si libují v procovských vilách, bazénech a letadlech, jsou nafoukanci, nafukují se jako žába, jako ropucha, německy Protz.