Průkopníci cyklistiky na Kladensku bývali senzací. Lidé na jezdce pouštěli psy a házeli kamení
Sládečkovo vlastivědné muzeum v Kladně ukazuje počátky cyklistiky na Kladensku. První bicykly lidé označovali za pekelné stroje. Dobrodruzi na vysokých kolech podnikali výlety do okolí, stavěli cvičiště a pořádali závody. Později se z kola stal masový dopravní prostředek a před zahájením směny směrovaly do kladenské Poldovky celé pelotony hutníků.
Název výstavy „Seskokem seskok!“ odkazuje na povel, který vyhlašoval náčelník cyklistického klubu při hromadných výletech. „Samozřejmě zastavit hromadně na těch vysokých kolech bylo obtížné, a pokud by to neudělali všichni naráz, tak hrozilo nebezpečí pádu či srážky,“ vysvětluje kurátor výstavy Karel Drvola. „Velitel musel vydat tento rozkaz, aby všichni sesedli najednou.“
V 70. a 80. letech 19. století bývali jezdci na kolech senzací a lidé na jejich pekelné stroje pouštěli psy a házeli kamení. Jízda na vysokém kole příliš pohodlná nebyla a cyklisté museli mít hodně dobrodružnou povahu.
„Cesty a silnice v té době vypadaly úplně jinak, než vypadají dnes. Ta kola neměla ani technické vymoženosti jako polstrování nebo odpružení, takže co ten cyklista přejel, tak taky cítil,“ popisuje jízdu na historickém kole Karel Drvola. „Jezdit na vysokém kole bylo daleko těžší, než jezdit na současném kole už jen z toho důvodu, že ten jezdec musel šlapat do kopce i na rovině, a když jel z kopce, tak musel zase šlapat do protipohybu, aby brzdil. Nějaký odpočinek na tom kole člověk prostě nezažil.“ Jezdci museli být neustále ve střehu a vyvažovat. Pády z téměř dvoumetrové výšky bývaly hodně nepříjemné.
Kladenská výstava Seskokem seskok! návštěvníkům přiblíží i příběh jezdce Antonína Mittelbacha z Unhoště, který na vysokém kole zdolal trať slavného cyklistického závodu Tour de France. Návštěvu ale neodkládejte, výstava totiž končí už 28. dubna.
E-shop Českého rozhlasu
Tohle není povídání na dobrou noc, k zamyšlení určitě.
moderátor Jan Pokorný


Tata a jeho syn
Autorské povídky známého divadelníka a spisovatele A. G. v jeho vlastním podání. Tata a jeho syn je sbírkou úsměvných příběhů na motivy skutečných událostí, ovšem ve skutečných kulisách a především ve skutečné době.