Radioaktivita

Ze stejného základu jako výraz rádio vznikly i velmi podobné, ale významově jen velmi vzdáleně související výrazy radioaktivita a radium. Rádio jako rozhlas a radioaktivitu jako schopnost materiálu vysílat záření při rozpadu spojuje latinské sloveso radiare, zářit a také třpytit se, které vzniklo z podstatného jména radius, paprsek. V roce 1896 manželé Francouz Pierre Curie a jeho žena původem Polka Marie Curie-Sklodowska zjistili, že uran, mimochodem obsažený v jáchymovském smolinci, vydává jakési záření, sice neviditelné, zato však s mnohem větší energií než má světlo. Oba manželé společně s francouzským vědcem Bequerelem o dva roky později navrhli, aby se tento jev na základě latinského slovesa radiare, zářit, pojmenoval radioactif, což je francouzsky radioaktivita.

Michal Novotný

Ještě v tomtéž roce pak francouzsko-polští manželé objevili, jako produkt rozpadu uranu, nový prvek, dvojmocný kov s atomovým číslem 88, jehož nejvýznačnější vlastností je radioaktivita. Není proto divu, že ho jeho objevitelé pojmenovali radium. Velmi podobné pojmenování radon pak získal německým vědcem Dornem roku 1900 objevený plynný prvek atomového čísla 86, vzácný plyn, který vzniká při radioaktivním rozpadu prvků thoria, aktinia a uranu. Mimochodem - aktinium, radioaktivní prvek, který objevil francouzský chemik Debierne rok po objevu radia, byl pojmenován vlastně stejným způsobem jako radium a radon. Jen jeho základem není paprsek latinský, ale řecký. Řecky se paprsek řekne aktis.

Tolik o radioaktivitě, rádiu a radonu a jejich souvislosti s rádiem jako rozhlasem. A zítra už přímo o rozhlase.